Trini píše:Paradoxy píše:
Ochranu si nedělám, spíš se modlím, aby ty osoby kterých se to týká, prohlédly klam svého egoismu. Ze zkušenosti vím, že někdy prohlédnou a někdy ne. Já už v životě zažila hodně extrémních situací a tak věci beru jak přicházejí. Jsem šťastná, že jsem zatím fyzicky i psychicky v pořádku, ale i to se může změnit, to je holt život.
Tak to mám jinak. Nikdy bych se nemodlila za to, aby se druzí změnili podle mých představ. Jsem přesvědčená, že mám právo měnit jen sama sebe, a že do mého života přicházejí takoví lidé a takové situace, které mi mají pomoci v mém pochopení, v mém vývoji. A když to bude nepříjemné, tak je budu potkávat tak dlouho, dokud v sobě něco nezměním. Kdybych měla v druhých vidět egoismus, tak by to bylo proto, že nevnímám vlastní egoismus.
E. Tomáš tu ochranu Nadjá velmi dpopručoval - už jen proto, že si člověk přítomnost Nadjá tak stále uvědomuje - a pak řekl, že se dá rozšiřovat dál a dál až na celý svět. Myslím, že má smysl modlit se za to, aby druzí byli štastni. Jakým způsobem se to stane, přenechávám principu dobra - ten jediný ví, co opravdu potřebují.
Nemodlím se, aby se jiní změnili podle mých představ, každý je nějaký. Spíš jsem to myslela třeba konkrétně na dnes už mou bývalou vedoucí, která se náramně vybarvila jako lhář, manipulátor, zloděj atd., myslela jsem tu modlitbu v dobrém, přála jsem jí prohlédnutí, že lidskost je důležitější než nenažranost atd. V podstatě jsem jí přála štěstí i přes všechno co nám způsobila. To, že se mi z ní a z druhé takové, která taky končí dělá z lidského pohledu špatně, je věc jiná. Musím ale uznat, že v tom umí chodit, to je jí ke cti. Do poslední chvíle stavěla a ještě staví lidí proti mě, já jenom mlčím, protože jak se říká pravda vždy vyjde najevo. A vím přesně proč takové lidi potkávám, učí mě to vnitřnímu klidu, tomu že mám mlčet a tomu, že k takovým mám být jako had ( někde to zmiňoval ježíš).
Jinak s tebou souhlasím, jsi prostě asi už moudřejší než já, já se třeba i stále celoživotně léčím z naivity.
