Alfo, máš setrvalý problém mi rozumět. Používám čistou logiku, což některým lidem komplikuje pochopení, s tím už mám svoje zkušenosti, takže se vynasnažím
Možná bychom si mohli pro začátek ujasnit, když mluvíš o sobě (a zároveň tvrdíš, že lidský život nezačíná narozením a končí jeho smrtí), co máš tedy na mysli a jak to zároveň souvisí s rozdělováním na fyzické a spirituální. Říkáš-li já:
1/ myslíš si, že tvé já nezačíná narozením a nekončí jeho smrtí a domníváš se, že já, které je "před" narozením a "po" smrti, je mimo tento svět
2/ myslíš si, že tvé já nezačíná narozením a nekončí jeho smrtí a domníváš se, že já, které je "před" narozením a "po" smrti, je ve světě, jehož je tento součástí
3/ myslíš si, že tvé já nezačíná narozením a nekončí jeho smrtí a domníváš se, že já, které je "před" narozením a "po" smrti, pokračuje pouze v tomto světě
jiná možnost neexistuje.
1/ implikuje rozdělování světa na fyzický a spirituální, přičemž spirituální existuje za hranicemi vnímatelného fyzického lidského života
2/ implikuje vnímání fyzického i spirituálního jako jednoho celku
3/ implikuje nevíru v existenci jiného než fyzického světa
V předcházejícím příspěvku tvrdíš:
a/ že si myslíš, že lidský život nezačíná narozením a končí jeho smrtí (proč bys s takovou myšlenkou nemohl diskutovat tady na serveru? myslím, že určitě mohl).
b/ že nerozděluješ svět na fyzikální či spirituální
Z toho logicky vyplývá, že pro tebe neplatí 1/. V obou zbývajících případech - 2 i 3 se ale člověk, pro kterého platí, domnívá, že jeho existence pokračuje nějakým způsobem i v rámci tohoto světa po skončení toho, co známe jako lidský život (naše vnímání v tomto rámci). V těchto případech si je tedy člověk vědom své fyzické návaznosti - své spřízněnosti s kameny, svými potomky o padesát generací dále, s elektromagnetickými vlnami Země a třeba s tím, jak nás ovlivňuje atmosféra Venuše. Ale člověk, který si je vědom těchto souvislostí, přece nebude dobrovolně provádět činnosti, kterými si takto sám sobě - ve svých předcích, ve svých potomcích, v lesích, kamenech, ve Venuši, zkrátka ve vším, čím ví, že je ve skutečnosti on sám, nebude ubližovat? To přece nedává logiku. Tak si může ubližovat jenom člověk, který si myslí, že je tady jeho JÁ, a potom to ostatní, co není jeho JÁ. A takový vždy patří pouze do kategorie číslo 1. V každé ze zbývajících kategorií totiž cítí sám sebe ve všem, co ho obklopuje a svoji posloupnost (i před-existenci) ve všem, s čím se setká. Druhého člověka jako sama sebe. A tak dále.
Z toho tedy vyvozuji, že ve skutečnosti svět (universum) na svět fyzický a duchovní rozděluješ. Jenom člověk, který se domnívá, že tento svět není součástí "onoho" světa, je třeba jenom iluzí, nebo vůbec neexistuje, nebo nehraje roli, co se v něm odehrává, protože to onen svět nijak neovlivňuje (a tak dále, těch konceptů je vícero), tedy člověk, který rozděluje svět na fyzický a duchovní, žije stylem "po nás potopa", protože je opravdu v hloubi duše přesvědčen, že si může dělat naprosto cokoliv a na universum jako celek to vliv nemá - jenom na tu nepodstatnou zemi, kde je vlastně všechno jedno. (Samozřejmě stejně žije i člověk, který si myslí, že jeho život je jenom to, co je od narození do jeho smrti, ale vycházím z předpokladu, že tím nejsi, a sám to stvrzuješ). Takže??
Tvrdím-li, že jsi zdravý (nebo nemocný), mám na mysli celého Tebe - tedy ono JÁ, které samozřejmě nevnímá jenom ten úsek od narození do smrti, a které ani nevnímá jako JÁ jenom to, co ví, že je mu tímto "tunelem vnímání" jako JÁ dáno (jak jsem psala teď výše) - doufám, že to píšu srozumitelně
V tomhle se právě lišíme - ty píšeš o víře, ale ta je skutečně součástí jenom tohoto "tunelu vnímání" - čili života od narození do smrti - no v té je pochopitelně možno naprosto všechno a tam přece nic jiného než víra ani není! - v té skutečně ovlivňuješ tvé zdraví velmi výrazně tím, že si myslíš, že jsi zdravý. V tom pokračuj dál, pochopitelně
Ale ty přece nejsi jenom toto
Ty jsi i ta nemocná holčička, která se narodí v roce 2011 s nerovnou páteří, paranoiou a alzheimerovou chorobou.
Rozumíš mi už teď lépe?
Takže ty mluvíš o té trubce miniaturního vědomí, v níž se odehrává život pouze od narození do smrti, ve kterém hrajeme tu hru hýbání s realitou naší vlastní vírou. Ale mikrovlna, o které mluvíš, není JENOM součástí této trubky vědomí. A proto ovlivňuje. A to víc, než naše víra. A proto nemůžeme na tomto světě všechno. Ohledne mikrovln obzvláště doporučuji poměrně už známá dílka od Masaru Emota o vodě - když tedy takovéhle věci potřebuješ mít od nějakých již vydáváním knih ověřených lidí. Základům fyziky nerozumí ani nadšení propagátoři mikrovln a dalších zbytečností - to jsou většinou byznysmeni - ani jejich nadšení odpůrci - v naprosté většině, to bych sem snad ani netahala.
A k tomu se vztahovala i moje otázka se slepcem:
Kdy se rozhoduje k té víře, která ho učiní slepcem? Kdy začne věřit tomu, že je slepý? A proč nepřestane být slepý v průběhu svého života, když si přece může přát vidět a zákon přitažlivosti mu to hravě přihraje? Ne, není to moje odmítnutí "víry ve víru", nebo v zákon přitažlivosti, je to skutečně otázka (snaha po jejímž zodpovězení Ti měla pomoci prozradit, co jsem se pokoušela sdělit).
To už je na mě moc. 
Rovnováha vesmíru byla zachována. Vše je Láska 
