"Poťešit" partnerku / manželku

[teo]

Ahoj, v jedné inspirativní knize pro rozvoj osobnosti, čtu o tom jak je pozitivní nečekaně nějak potěšit partnerku / manželku nějakou maličkostí, ať třeba nějakou kytkou, věcí nebo večeří v zajímavé restouraci apod... .

Mě osobně by se takovýto vzah líbil, kdyby jsem se bez očekávání náhodně něčím takovým "těšili".
Jednou z mých obav dlouhodobého vztahu je, že "zevšední" a časem sklouzne k spíše k "přátelství". Proto hledám řešení... nenucené, ale radostné!

Znáte někoho nebo máte vy sami dojmy z takovýchto pozorností? Napište pár postřehů
Díky za inspiraci

[amp]

Ahoj, v jedné inspirativní knize pro rozvoj osobnosti, čtu o tom jak je pozitivní nečekaně nějak potěšit partnerku / manželku nějakou maličkostí, ať třeba nějakou kytkou, věcí nebo večeří v zajímavé restouraci apod... .

Mě osobně by se takovýto vzah líbil, kdyby jsem se bez očekávání náhodně něčím takovým "těšili".
Jednou z mých obav dlouhodobého vztahu je, že "zevšední" a časem sklouzne k spíše k "přátelství". Proto hledám řešení... nenucené, ale radostné!

Znáte někoho nebo máte vy sami dojmy z takovýchto pozorností? Napište pár postřehů
Díky za inspiraci

osobne mam skusenost s tym zovsednenim a casom ( po cca 3 rokoch ) sa laska pretransformovala na priatelstvo, niekedy aj na nepriatelstvo , cas od casu samozrejme prispievam nejakymi kvetmi alebo akciami, ale efekt z toho je velmi kratky, radovo mozno jeden den a opet sa vsetko vracia do zabehnutych kolaji - nerobim to ucelovo, vecsinou to urobim vtedy ked som vo vortexe a chcem sa podelit o stastie a lasku s ostatnymi, ale ono ked ten druhy nie je sam vo vortexe tak ho ziadnymi materialnymi darmi donho nedostanete, to je vsetko len chvilkova euforia ako, ked si kupite nove auto.....kupodivu ale ovela vecsej pozornosti som sa dockal, po odhaleni mileneckych pletiek, kedy bola pociatocna faza zo strany partnerky samozrejme hnev a myslienky na rozchod, ktore o par dni vystriedala neuveritelna vlna zaujmu a pozornosti, podobna tej zo zaciatku vztahu...pre cloveka v dlhorocnom vztahu nepripraveneho na podobne 'utoky' to moze byt celkom sok ....ono ve dvou se to lepe tahne, ale niekedy je ta tuzba po slobode silnejsia

[Petr]

jj potesit kdykoliv si to nase srdce zada, nic neocekavat, reakce at je jakakoliv, protoze stejne je to jen zase o nasem stavu, ktery je v ten moment evidentne Vortexovy.. (jasne pokud tedy takovy je a nedelame "prekvapeni" jako omluvu apod.) a je urcite dobre se v tomto stavu podporit, uzit si ho a je to ten nas stav bytosti, kterym toho druheho muzeme pripadne "dostat"

[Jana]

Určitě nejvíc tu pravou, která by mohla být Tvým opravdovým potěšením, potěšíš svým potěšením z ní. Ta nepravá se dá potěšit drahým šperkem, autem a jinými věcnými dary.

[Ladislav]

Teo píše:
Jednou z mých obav dlouhodobého vztahu je, že "zevšední" a časem sklouzne k spíše k "přátelství". Proto hledám řešení... nenucené, ale radostné!
--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Máš-li už teď obavy, pravděpodobně to tak dopadne... Ta věta je tvůj "plán" Zkus o tom přemýšlet, co chceš od vztahu? Dostávat nebo dávat Přemýšlej o tom co bys potřeboval - a až to budeš vědět - zeptej se sám sebe PROČ? to potřebuješ, co ti dává, co ti to uvnitř dělá...? A pak se vrať do dětství - tam jsou klíče ke všem obavám, strachům, pochybnostem... Držím ti palec

[AlfaScorpii]

Vždycky s oblibou říkám, že jakýkoliv vztah bude trvalý a pevný, když se posune od závislosti vzájemného očekávání a vyžadování na svobodu vzájemného nabízení a přijímání.

A pak také mám rád citát Josepha Jouberta: "Pro manželství si vyber ženu, kterou bys zvolil jako přítele, kdyby byla mužem." A myslím, že to platí oboustranně. Sice je to trochu zjednodušené, ale mám za to, že jen v takovém případě je zaručeno, že se budete navzájem brát takoví, jací jste. Navíc je tam splněn i ten předpoklad, že budete mít společné zájmy a charaktery, protože právě na základě nich vznikají skutečná přátelství. Takže v podstatě není na škodu, pakliže partnesrvtí "sklouzne" v přátelství, protože dle mého pojetí fungující partnerství je hluboké přátelství okořeněné vzájemnou láskou
Ale jinak samozřejmě chápu, jak to myslíš. On ten Tvůj strach vychází z toho, že se prostě vytratí ta láska a zůstane už jen něco, co se dejme tomu dá nazvat přátelství. Ale dle mě problém je v tom, že právě takové partnerství bylo původně založené jen na pouhých pocitech zamilovanosti (pravděpodobně především na základě fyzického vzhledu) a nebyla splněna ta základní podmínka pojmutí partnera jako přítele v případné pozici opačného pohlaví.

Není to dobré brát jako dogma, ale dobré je se nad tím zamyslet

[Petr]

Určitě nejvíc tu pravou, která by mohla být Tvým opravdovým potěšením, potěšíš svým potěšením z ní. Ta nepravá se dá potěšit drahým šperkem, autem a jinými věcnými dary.

tak jak jste to krasne rozmotali, tak ja to zase zamotam

- I tu pravou potěšíme šperkem, autem (ouu jééé) a jinými věcnými dary.
- I tu nepravou potěšíme, tím že jsme potěšení z ní. Nebo to alespoň má v sobě ten potenciál..protože láska ho v sobě vždy má..
- I tu pravou tím, že jsme z ní potěšení nemusíme potěšit, pokud je zrovna, momentálně, dostatečně vzdálena ze svého Vortexu..
- Všechny, se kterými jsme se "dali dohromady", byly v té době ty pravé. Ze Zákona přitažlivosti to ani nejde jinak.

[Ladislav]

Petr píše:
- Všechny, se kterými jsme se "dali dohromady", byly v té době ty pravé. Ze Zákona přitažlivosti to ani nejde jinak. [/quote]


..jak jednoduché

...pomocí enneagramu lze zjistit proč si stále "přitahujeme" to samé , běžným způsobem většinou dopadáme jako ten "panáček" z videa od Pepy Kopřivy..."já chci mercedes, já chci mercedes...."

[Jana]

Určitě nejvíc tu pravou, která by mohla být Tvým opravdovým potěšením, potěšíš svým potěšením z ní. Ta nepravá se dá potěšit drahým šperkem, autem a jinými věcnými dary.

tak jak jste to krasne rozmotali, tak ja to zase zamotam

- I tu pravou potěšíme šperkem, autem (ouu jééé) a jinými věcnými dary.
- I tu nepravou potěšíme, tím že jsme potěšení z ní. Nebo to alespoň má v sobě ten potenciál..protože láska ho v sobě vždy má..
- I tu pravou tím, že jsme z ní potěšení nemusíme potěšit, pokud je zrovna, momentálně, dostatečně vzdálena ze svého Vortexu..
- Všechny, se kterými jsme se "dali dohromady", byly v té době ty pravé. Ze Zákona přitažlivosti to ani nejde jinak.

Jj, ale dokud svoje štěstí a soulad stavíme na materiálních zákledech, tak to, že jsme opravdu ti praví, nikdy nezjistíme.

[Petr]

jj ale vždy ten, s kým jsme se dali dohromady, je v ten moment pro nás opravdu opravdu opravdu ten pravý... a když pak už není, tak není.. protože i ten opravdu pravý partner, může být opravdu pravý jen na nějakou dobu, nebo klidně na celý život... to už je různé a každá varianta je platná

Ale ja jsem jen teoretik, protože jsem vždy potkal jen opravdu opravdu ty pravé.. a s nepravými nemám žádné zkušenosti..

[teo]

- Všechny, se kterými jsme se "dali dohromady", byly v té době ty pravé. Ze Zákona přitažlivosti to ani nejde jinak.

Tak teď už to chápu. Hm... no tak teď bych jetšě neměl raději žádnou přitahovat. To bych chodil teď s takovou "zmatenou", co už netuší co je to láska

[Petr]

Tak teď už to chápu. Hm... no tak teď bych jetšě neměl raději žádnou přitahovat. To bych chodil teď s takovou "zmatenou", co už netuší co je to láska

něco podobného říkal Abraham tázajícím, kteří si chtěli za každou cenu někoho přitáhnout. Ptal se jich, opravdu chcete přítahovat někoho teď? V tento moment s tím jak se cítíte...? Nechcete tomu raději nechat volný průběh a prostě se zatím cítit dobře, a trošku se naladit

[vostalpetr]

Mě osobně by se takovýto vzah líbil, kdyby jsem se bez očekávání náhodně něčím takovým "těšili".
Jednou z mých obav dlouhodobého vztahu je, že "zevšední" a časem sklouzne k spíše k "přátelství". Proto hledám řešení... nenucené, ale radostné!
................................................................................................................................

co takhle neuceně a radostně měnit přítelkyně každý cca tři roky?

(třeba ti to po třiceti letech taky zevšední ((ta nenucená a neustálá změna))
nebot se z toho stane nudný stereotyp
a najdeš si pak nějakou na celý život
((lépe řečeno na zbytek života,
ale čím je člověk starší, tím víc ho těší, že se nic neděje,
že ho nikdo ničím nepřekvapuje a že z milenky se spíše stala přítelkyně která mu občas uvaří a vypere a moc neprudí s nějakejma nesmyslnejma novinkama jak vylepšit jejich život....)

(((v podstatě lze takto vystačit přibližně s nějakejma 11 až 15 partnerkama na celý život, nejlépe je pak mít v mládí partnerky o něco starší a ve stáří partnerky o něco mladší)))

[vostalpetr]

Jednou z mých obav dlouhodobého vztahu je, že "zevšední" a časem sklouzne k spíše k "přátelství".
....................................................................................................................

Všeliká věc má svůj čas,
někdy je čas kameny sbírat a jindy je čas kameny rozhazovat atd.
(Šalamoun)

Tohle je problém určitého věku života,
který má mnoho řešení,
zvykneš si,
najdeš si k manželce milenku,
neustále budeš měnit milenky,
zůstaneš sám,
apd.

Tenhle problém je nám dán mimo jiné i rozdílným naprogramováním muže a ženy,
zatímco ženy mají tendenci ke stereotypnímu způsobu života (nebot je to tak lepší pro výhovu dětí)
muži jsou zase naprogramováni k tomu, aby oplodnili co nejvíce partnerek, takže jsou přelétavější a potřebují více vzrušení

(dětí je stále málo a tak mnozí z nás budou na stará kolena již bez důchodu, nebot péči o naše stáří převzal stát, takže se každej vyprdnul na to dělat děti, který by se o něj na stará kolena postaraly, tak jak to bylo dříve, takže díky moderním technologiím jako je antikoncepce a viagra, máme sice více sexu ale méně dětí, takže jsme takhle podvedli matku přírodu, ale také jsme podvedli i sami sebe, nebot jsme sice žili bezva život bez povinnosti vychovávat děti, ale nedošlo nám, že bez dětí a nové generace se o nás nebude moci stát postarat
((OSTATNĚ TAKTO TO DOPADNE VŽDYCKY, KDYŽ SVOJI ODPOVĚDNOST ZA SVŮJ ŽIVOT PŘENESEME NA STÁT NEBO NA NĚJAKOU JINOU AUTORITU))

Já jako skalní individualista zastávám názor, že každý je především zodpovědný za svoji vlastní radost a spokojenost s životem, a pokud se život s partnerkou stává nudně stereotypním, nesu pak za to oodpovědnost především já sám, nebot to je především můj problém (moje partnerka může být docela klidně spokojená a štastná a vůbec netuší, že já se nudím)
TO CO JE PAK NUTNÉ, JE PŘEDEVŠÍM OŽIVIT SVŮJ VLASTNÍ ŽIVOT,
A VŮBEC BYCH DO TOHO NĚJAK NEZAHATAHOVAL OŽIVOVANÍ SPOLEČNÉHO VZTAHU,
NEBOT KDYŽ JSEM JÁ "MRTVEJ" TAK JE MRTVÝ VŠECHNO...

V mládí má člověk romantickou představu, že LÁSKA ZNAMENÁ JÍT STEJNÝM SMĚREM,
ale postupně se dá zjištovat, že LÁSKA ZNAMENÁ JÍT RŮZNÝMI SMĚRY,
COŽ OVŠEM ZNAMENÁ, ŽE ZŮSTANU SÁM SEBOU A TO SAMÉ ALE UMOŽNÍM I TOMU DRUHÉMU

KAŽDÝ MÁ SVOJI ODPOVĚDNOST ZA SVOJI LÁSKU I ZA SVOJI SVOBODU,
a když se pak ve vztahu dvou lidí ta láska či ta svoboda ztrácí,
máme pocit, že za to může ten druhej, nebot jsme LÁSKU SPOJILI S TÍM DRUHÝM,
a pak si říkáme, to je teda nuda,
a viníme z toho toho druhého nebo náš spollečný vztah,
ale ta chyba je POUZE A JEN V NÁS

ZA NÁŠ STAV LÁSKY NEBO NELÁSKY (NUDNÉHO STEREOTYPU) NEMŮŽE ANI NÁŠ PARTNER, ANI NÁŠ VZÁJEMNÝ VZTAH,
JEN MI SAMI,
POKUD MÁME LÁSKU A SVOBODU, MŮŽEME KLIDNĚ ŽÍT S KÝMKOLI A NIKDO NÁM TO NEMŮŽE VZÍT A ANI DÁT...


PS. samozřejmě předpokládám, že na inspiruj každej ví, že to co každej z nás hledá, tedy to štestí, je láska a že s láskou není život nikdy nudnej, zatímco bez lásky je ze života za chvíli docela slušná nuda, a to dokonce tehdy, i kdyby jste každej den měli v posteli nějakou jinou filmovou hvězdu nebo modelku a neustále vymýšleli další a další nový věci jak se zabavit...

a s láskou je i nuda zábavná


((SAMOZŘEJMĚ ŽE TOHLE JE JEN TEORIE, KAŽDÝ MÁME PONĚKUD JINÝ NAPROGRAMOVÁNÍ, TAKŽE NĚKTEŘÍ SE BUDOU CELEJ ŽIVOT NUDIT A MĚNIT PARTNERKY ZATÍMCO JINÍ SI VYSTAČÍ SAMI SE SEBOU A VŮBEC SE NENUDĚJ A PARTNERKY ANI K ŽIVOTU NEPOTEBUJÍ (ani apoštol Pavel nenutil každýho k tomu, aby všichni byli jako on a vystačili si s láskou k bohu))

[Jana]

ZA NÁŠ STAV LÁSKY NEBO NELÁSKY (NUDNÉHO STEREOTYPU) NEMŮŽE ANI NÁŠ PARTNER, ANI NÁŠ VZÁJEMNÝ VZTAH,
JEN MI SAMI,
POKUD MÁME LÁSKU A SVOBODU, MŮŽEME KLIDNĚ ŽÍT S KÝMKOLI A NIKDO NÁM TO NEMŮŽE VZÍT A ANI DÁT...

Tohle je tak krásně napsaný, že nebejt to velkejma písmenama, tak si myslím, že jsem to napsala já.

[vostalpetr]

No rozdíl mezi námi dvěma je v tom,
že sice píšeme to samý,

ale já, protože blbě vidím a protože si myslím, že píšu velký věci, který nikdo nezná, PÍŠU VELKÝMI PÍSMENY,

ZATÍMCO TY VIDÍŠ DOBŘE A PÍŠEŠ TO, CO JE PRO TEBE STARÁ ZNÁMÁ VĚC, KTEROU V PODSTATĚ KAŽDEJ ZNÁ, píšeš malými písmeny

[vostalpetr]

TAKŽE:

NELÉPE POTĚŠITÉ PARTNERKU TÍM,
ŽE POTĚŠÍTE SAMI SEBE A TÍM PÁDEM BUDE Z VAŠEHO POTĚŠENÍ POTĚŠENA I VAŠE PARTNERKA

(to ostatně vyplývá i z druhé reakce na tomto vlákně od Ampa,
samozřejmě potěšit se můžete i jinak než s jinou ženou, nebot ze zákona přitažlivosti vyplývá,
že všichni jsou rádi v přítomnosti potěšených lidí nebot je to potěšuje)


(no jasně že tím můžete vytočit poměrně hodně lidí, nebot vám můžou vaši potěchu závidět, ale když jim vysvětlíte, že blahoslavení jsou pouze "chudí duchem" tak to bude v pořádku a už vám to závidět nebudou, jen o vás budou říkat, že jste tak blbí, až jste z toho celí štastní (tedy že jste štastní blbci), zatímco oni raději zůstanou chytří a neštastní)

(ona nakonec celá Bible (je to dost dlouhá kniha, ale nemusíte to číst, protože vám to shrnu do jedný věty) je o tom, že člověk ztratil Boha tedy Lásku a tím pádem i svou rajskou zahradu jen díky tomu, že pojedl ze stromu poznání dobrého a zlého.
Takže si každej může vybrat,
budto být chytrej a vědět co je dobrý a co zlý, a tím pádem také být zákonitě neštastnej, nebot každou chvíli je něco zlý a každou chvíli pak zase něco dobrý, to jste zase pak chvilku (třeba tři roky s jedním partnerem) štastní, aby jste pak zjistili, že jste vlastně neštastní,
nebo být blbej a vidět, že Všechno je láska...)

[Petr]

ZA NÁŠ STAV LÁSKY NEBO NELÁSKY (NUDNÉHO STEREOTYPU) NEMŮŽE ANI NÁŠ PARTNER, ANI NÁŠ VZÁJEMNÝ VZTAH,
JEN MI SAMI,
POKUD MÁME LÁSKU A SVOBODU, MŮŽEME KLIDNĚ ŽÍT S KÝMKOLI A NIKDO NÁM TO NEMŮŽE VZÍT A ANI DÁT...

Tohle je tak krásně napsaný, že nebejt to velkejma písmenama, tak si myslím, že jsem to napsala já.

tak ja bych se pod to taky podepsal

[Petr]

Takže si každej může vybrat,
budto být chytrej a vědět co je dobrý a co zlý, a tím pádem také být zákonitě neštastnej, nebot každou chvíli je něco zlý a každou chvíli pak zase něco dobrý, to jste zase pak chvilku (třeba tři roky s jedním partnerem) štastní, aby jste pak zjistili, že jste vlastně neštastní,
nebo být blbej a vidět, že Všechno je láska...)

vzdy je tam jeste moznost naucit se pracovat s pozornosti , a je univerzalni pro vsechny skupiny (ne)zadajicich

[vostalpetr]

Takže si každej může vybrat,
budto být chytrej a vědět co je dobrý a co zlý, a tím pádem také být zákonitě neštastnej, nebot každou chvíli je něco zlý a každou chvíli pak zase něco dobrý, to jste zase pak chvilku (třeba tři roky s jedním partnerem) štastní, aby jste pak zjistili, že jste vlastně neštastní,
nebo být blbej a vidět, že Všechno je láska...)

vzdy je tam jeste moznost naucit se pracovat s pozornosti , a je univerzalni pro vsechny skupiny (ne)zadajicich

Otázkou je vždycky o co nám jde?
Myslím, že na tomto vlákně je to dobře vidět,
chceme přítelkyni, s kterou bychom byli stále štastni, aby první den byl stejně štastnej jako ten dnešní, třeba po deseti letech známosti..
a stejné je to i s jinými věcmi, které chceme, chceme je proto, abychom byli štastní...
a stejný je to i s duchovností, chceme realizaci Já, abychom byli štastní...

samozřejmě že záleží na pozornosti, čemu věnujeme pozornost, to si taky přitáhneme, takže máme přítelkyně, manželky, auta, děti, domy, motorky, realizaci Já atd...

jsme pak štastni? jak je vidět, tak pak za dva tři nebo deset let se štestí někam vytratí...

pozornost je samozřejmě mimo ty plusy a mínusy našeho hodnocení dané situace, je prostě neutrální,
a z toho samozřejmě vyplývá, že i když realizujeme pomocí meditace poznání co je vlastně pozornost sama o sobě, že pozornost je v podstatě univerzální Vědomí, tak realizujeme zcela zákonitě opět neutrální stav,
samozřejmě je to velmi dobrý stav, už se nás nic nedotýká, nebot už jsme mimo tento svět, naopak svět je "uvnitř" nás,
ale jsme pak štastni?
No je to v této úrovni poněkud hloupá otázka, ale ptám se takto blbě proto, abych mohl říci, že univerzální Vědomí není neutrální, protože je v podstatě univerzální Láskou, což si samozřejmě nemusíme uvědomit, a zdá se, že mnoha džnáninům to vůbec nedochází a stejně tak to nedochází mnoha učitelům a mistrům...

Říci, že Všechno je Bůh, nebo že všechno je Univerzální Vědomí je poznání (džnána)
ale říci že Všechno je Láska, to je jak poznání (džnána) tak i láska (bhakti) a to je dle mého náhledu vyšší úroven poznání

Dokonce i ve stavu ztotožnění s egem si uvědomujeme že jsme a že jsme si vědomi, uvědomujeme si tady jakýsi odraz božského bytí a vědomí, tak lásku si vůbec neuvědomujeme, přesto zcela zákonitě toužíme po štěstí či lásce. Je to prostě takovej základní pud který vypadá naprosto neduchovně, ale dle mého náhledu je tím nejduchovnějším, co máme.

Takže co vlastně chceme?
Chceme být štastni...(dokonce i ti bláznivý džnáninové chtějí mít poznání pravdy proto, aby byli štastni)
Tak proč to komplikovat přítelkyněmi, manželkami a jinými žádostmi, když můžeme být prostě ted zrovna štastni ???