Osvobození/probuzení/duchovní osvícení

[Dagmar]

Cituji Gorodedeckyj z tvých webovch stránek :
Protože pro vás to ve skutečnosti není žádné rozhodnutí. Je to předem dané.
------------------------------------------------------------------------------------------

Je jasné, že je to předem dané. V minulosti jsme si to vytvořili svým myšlením. Myšlení je energie která tvoří, a tvoří nám vše, co v životě prožíváme. Svým myšlením, svými enocemi tvoříme svoji budoucnost a proto náš mozek ví, co máme udělat v daném okamžiku 6 vteřin před tím, než se rozhedneme, jak se rozhodneme. Protože jsme si své jednání a vše, co prožíváme ve své minulosti již vytvořili.
O tom jsou celé tyto stránky, které adminustrátor zaměřil na vesmírný Zákon přitažlivosti, zákon, který nám říká na co myslíš, to do života přitahuješ, na co myslíš, to v životě tvoříš. A náš mozek moc dobře ví, jak jsme mysleli včera, před měsícem, nebo před rokem.
Druhá věc je to, že jsme součástí vědomí Universa a je nám dovoleno určitě děje prožívat. Blíží se rok 2012 a nám je dovoleno se probouzet a zabývat se určitými myšlenkami,o kterých naši rodiče neměli ani "páru".

Zajímal by mě obsah tvého videa :Neuroscience and Free Will BBC video [mirror] - neumím anglicky.
Díky, čau Dáša

[Gorodeckyj]

nestačí jen prohlédnout iluzi programu, je třeba přímé uvědomění sebe sama … možná je to přesnější takto, že prohlédnutím iluze je podmínkou nutnou k přímému uvědomění sebe sama … ale také by se dalo vyjádřit, že důsledkem přímého uvědoměním sebe sama je prohlédnutí iluze …

Nevím co je čeho podmínkou, ale přijde mi jednoduchý můj postup, tzn. nejprve vidět, že to co si myslíš, že jsi, ve skutečnosti neexistuje. To je podle mě ten základní krok, brána atd.

tak jsem tu udělala viz zkušenost s pozorováním dýchacího procesu ... je tu dýchací proces a ten je čímsi uvědomován ... tudíž je jasný, že nejsem tím dýchacím procesem ani tím organismem, prostřednictví kterého probíhá dýchací proces ... a dál je jasný, že to dýchání nedělám, ani bych to nevěděla jak, co vše je třeba zapojit ... kam dát a kde příkazy, aby se spustilo tohle a tamto ... dýchání se děje ... přesto jsem cosi, co nazývám já - vědomím, bytím, existencí, které si to uvědomuje a je schopno plně procítit co se v něm děje ... to je výsledek pokusu

Teď zase moc nevím, co tím myslíš. Pokud jsi již došla k probuzení skrz zjištění, co doopravdy jsi (tak jsem to tedy pochopil), pak nemusíš již žádné pozorování dělat. Každopádně to co jsem tu psal je metoda, jak pozorovat iluzorní já. Nesledovat tedy dýchání, ale sledovat, to co myslíš, že jsi ty... pozorovat kde přesně to je, co to je atd. Pokud jsi k probuzení ještě nedošla, tak tuhle metodu určitě zkus. Je určitě lehčí, než zjišťovat, co jsi.

[Gorodeckyj]

Cituji Gorodedeckyj z tvých webovch stránek :
Protože pro vás to ve skutečnosti není žádné rozhodnutí. Je to předem dané.
------------------------------------------------------------------------------------------

Je jasné, že je to předem dané. V minulosti jsme si to vytvořili svým myšlením. Myšlení je energie která tvoří, a tvoří nám vše, co v životě prožíváme. Svým myšlením, svými enocemi tvoříme svoji budoucnost a proto náš mozek ví, co máme udělat v daném okamžiku 6 vteřin před tím, než se rozhedneme, jak se rozhodneme. Protože jsme si své jednání a vše, co prožíváme ve své minulosti již vytvořili.

Rozhodně jsi nic nevytvořila svým myšlením. Není totiž tvoje. Myšlení je, ale nepatří tobě. "Ty" neexistuješ. Jestli něco tvoří myšlenky nebo ne, je pro tohle téma celkem irelevantní. Na těch stránkách popisuji, že ve skutečnosti žádná rozhodnutí nejsou, nikoli ale proto, že sis všechno vytvořila v minulosti, ale proto, že veškeré "rozhodnutí" jsou ovlivněny pouze minulými zkušenostmi.

[Gorodeckyj]

Milý Gorodeckyj, který vlastně neexistuješ.
Zajímalo by mě, jak trávíš život po svém objevu - co děláš kromě toho, že sem píšeš? Má pro Tebe v životě něco smysl?

Někde v moudré knize bylo něco ve smyslu: Před probuzením nosíš vodu štípeš dříví, po probuzení nosíš vodu, štípeš dříví.

Co dělám se moc nezměnilo, pořád chodím do práce, pořád dělám co mě baví.

Život ale běží tak nějak plynuleji.

Jestli má něco smysl? To je dobrá otázka. Myslíš jako postavit dům, nebo se stát nejlepším managerem? No, smysl to moc nemá , ale i tak si můžeš život skvěle užít.

[Monika]

OK Gorodockyj … sleduješ tedy to co jsi myslíš, že jsi a to metodou, jak pozorovat iluzorní já … prozkoumáváš to co si myslíš (to myslíš je zásadní) že jsi. Tedy to co jsi převzal za své od rodičů a společnosti. Je tu tedy někdo kdo zkoumá něco co neexistuje … a všechno co jsem chtěla svými vstupy na tvém topicu je akorát nabídka zaměřit pozornost přímo k tomu kdo zkoumá … aby mohlo dojít k přímému sebeuvědomění … to je vše. A vlezla jsem ti sem proto, že tvrzení o tom, že neexistuješ je zavádějící … neexistuje to co jsi si o sobě myslel, ani to není přesné - méně matoucí je vyjádření, že všechny představy a omezení, které jsi o sobě převzal za své, jsou iluzí a neodpovídají skutečnosti … to lze přímo nahlédnout a i za pomoci metody, kterou zde doporučuješ a já věřím, že k tomuto prohlédnutí u tebe došlo …

nicméně ty sám jsi a nejen to, vždycky jsi byl a budeš, nezrozený a nepodléhající smrti … zdá se však, že o tom nemáš tušení … to co tu píšeš a radíš mi tedy připadá, jako říct A a nedodat B … reakce lidí jsou tomu odpovídající a je to vidět i v reakci toho chlapce co jsi tu uvedl … nakonec se to obráží i v názvu stránek co jsi založil … pravda ale není krutá … pravda je naopak velmi osvobozující …

Podívej se do textů Tolleho, když jsi ho tu zmínil a uznáváš ho jako probuzeného člověka a když ho i na tom foru doporučují … píše o PŘÍTOMNOSTI všeprostupující, nekonečné, ničím nepodmíněné, neměnné, nedefinovatelné myslí … o jejím uvědomění … a o tom, že nejsme tím co jsme si o sobě mysleli … to nelze pochopit myslí, je to ale plně uvědomitelné … je možné uvolnit se od toho co tomu brání …

Konkrétně lze například takto - člověk se zaměří kde vůbec je pociťováno centrum uvědomování, jestli jsou nějaké hranice toho a pokud ano kde končí a kde začínají, jestli to má nějaký tvar, jestli by se to dalo nějak definovat, případně jak a ve vztahu k čemu, jestli se něco mění ve vnímání, když je pozornost k tomu zaměřena atd. atd. atd. …

Zkusil jsi někdy zaměřit pozornost přímo na zdroj bytí ?

Ps. 1) „Pokud jsi již došla k probuzení skrz zjištění, co doopravdy jsi (tak jsem to tedy pochopil), pak nemusíš již žádné pozorování dělat. …“

kdo nebo kde je ten kdo dělá pozorování ? kdo nebo co je ten co pozoruje ?

snad se můžeme shodnout na tom, že je vnímáno, že probíhá pozorování … není s tím žádný problém … probuzením neskončí pozorovací proces … běží dál, stejně jako před tím … a přece je jeden velký rozdíl ! „před“ tím je to co je vnímáno bráno jednou jako žádoucí jednou jako nežádoucí … není tu odkrytá síla Klidu a Míru se vším co se zrovna objeví v záběru … „po“ vše může být jak to je, vnímání plynulého proudu střídajících se vjemů, událostí, jevů … mnoho z probuzených o tom hovoří jako o přijetí je pouze vnímáno a prociťováno, aniž by k tomu byl zaujímám jakýkoliv postoj tohle chci v záběru, tohle ne … a to dokonce až tak, že pokud nastane reakce ano či ne, tak i to je naprosto OK … a je to velice účastné a bezpodmínečně láskyplné … samozřejmě, pokud je zrovna přítomný uvědomovací činitel …

Ps. 2) nejsem osvícená …

[Gorodeckyj]

OK Gorodockyj … sleduješ tedy to co jsi myslíš, že jsi a to metodou, jak pozorovat iluzorní já … prozkoumáváš to co si myslíš (to myslíš je zásadní) že jsi.

Ano, to je jednoduchá cesta k probuzení. Já již to nedělám, jakmile to jednou vidíš, vidíš to pořád.

A vlezla jsem ti sem proto, že tvrzení o tom, že neexistuješ je zavádějící …

Mě to zavádějící nepřijde. Ale chápu, že tobě to tak přijde, když slovem Já nazýváš něco jiného.

neexistuje to co jsi si o sobě myslel, ani to není přesné - méně matoucí je vyjádření, že všechny představy a omezení, které jsi o sobě převzal za své, jsou iluzí a neodpovídají skutečnosti … to lze přímo nahlédnout a i za pomoci metody, kterou zde doporučuješ a já věřím, že k tomuto prohlédnutí u tebe došlo …

ano

nicméně ty sám jsi a nejen to, vždycky jsi byl a budeš, nezrozený a nepodléhající smrti …
Podívej se do textů Tolleho, když jsi ho tu zmínil a uznáváš ho jako probuzeného člověka a když ho i na tom foru doporučují … píše o PŘÍTOMNOSTI všeprostupující, nekonečné, ničím nepodmíněné, neměnné, nedefinovatelné myslí … o jejím uvědomění … a o tom, že nejsme tím co jsme si o sobě mysleli … to nelze pochopit myslí, je to ale plně uvědomitelné … je možné uvolnit se od toho co tomu brání …
zdá se však, že o tom nemáš tušení … to co tu píšeš a radíš mi tedy připadá, jako říct A a nedodat B … reakce lidí jsou tomu odpovídající a je to vidět i v reakci toho chlapce co jsi tu uvedl …

Možná se zdá, že o tom nemám tušení, ale tak to není. Asi je na čase to vyjasnit. Samozřejmě, že je A (prohlédnutí skrz neexistenci já) i B (vědomí, bytí, jednota atd.). A vede k B, ale B k A ani k probuzení podle mě přímo nevede. Problém je v tom, že nejsnazší cesta k probuzení je zaměřit se na A. I když spousta lidí si myslí, že pro probuzení je nejdůležitější B, není to tak. Právě naopak. Zaměření se na B je to, co lidi od probuzení drží. "A" je jediná praktická překážka probuzení. Proto se pořád dokola snažím všechny navést k A. Kdo projde A, je probuzený a B přichází tak nějak jako bonus. Opačnou cestou to je ale zřejmě mnohem složitější, což dokazuje i to, že ty nejsi probuzená.

nakonec se to obráží i v názvu stránek co jsi založil … pravda ale není krutá … pravda je naopak velmi osvobozující …

ber to jako reklamní tahák. Milá pravda nezní tak dobře, není dostatečně šokující, aby si to někdo četl.

Konkrétně lze například takto - člověk se zaměří kde vůbec je pociťováno centrum uvědomování, jestli jsou nějaké hranice toho a pokud ano kde končí a kde začínají, jestli to má nějaký tvar, jestli by se to dalo nějak definovat, případně jak a ve vztahu k čemu, jestli se něco mění ve vnímání, když je pozornost k tomu zaměřena atd. atd. atd. …

Lze určitě dělat mnoho věcí, ale dovedlo tě to k probuzení?

snad se můžeme shodnout na tom, že je vnímáno, že probíhá pozorování … není s tím žádný problém … probuzením neskončí pozorovací proces … běží dál, stejně jako před tím … a přece je jeden velký rozdíl ! „před“ tím je to co je vnímáno bráno jednou jako žádoucí jednou jako nežádoucí … není tu odkrytá síla Klidu a Míru se vším co se zrovna objeví v záběru … „po“ vše může být jak to je, vnímání plynulého proudu střídajících se vjemů, událostí, jevů … mnoho z probuzených o tom hovoří jako o přijetí je pouze vnímáno a prociťováno, aniž by k tomu byl zaujímám jakýkoliv postoj tohle chci v záběru, tohle ne … a to dokonce až tak, že pokud nastane reakce ano či ne, tak i to je naprosto OK … a je to velice účastné a bezpodmínečně láskyplné … samozřejmě, pokud je zrovna přítomný uvědomovací činitel …

Hmm, ano to je základ toho o čem tu mluvím. Po probuzení život běží tak nějak plynuleji. Není nutné být pořád se vším v rozporu. Ale nemysli si, že probuzením to všechno náhle odpadne. Je to spíš jako když vyndáš základní stavební prvek, na kterém je všechno postaveno. Postupně zjišťuješ, jak nestabilní má většina tvých předpokladů základy a koncepty postupně odpadají.

[Monika]

Možná se zdá, že o tom nemám tušení, ale tak to není. Asi je na čase to vyjasnit. Samozřejmě, že je A (prohlédnutí skrz neexistenci já) i B (vědomí, bytí, jednota atd.). A vede k B, ale B k A ani k probuzení podle mě přímo nevede. Problém je v tom, že nejsnazší cesta k probuzení je zaměřit se na A. I když spousta lidí si myslí, že pro probuzení je nejdůležitější B, není to tak. Právě naopak. Zaměření se na B je to, co lidi od probuzení drží. "A" je jediná praktická překážka probuzení. Proto se pořád dokola snažím všechny navést k A. Kdo projde A, je probuzený a B přichází tak nějak jako bonus. Opačnou cestou to je ale zřejmě mnohem složitější, což dokazuje i to, že ty nejsi probuzená.

...

Gorodeckyj, díky za vyjasnění ...

Nemohu souhlasit s vyjádřením, že „Kdo projde A, je probuzený a B přichází tak nějak jako bonus.“ A to z prostého důvodu – B nikdy nepřichází a nikdy ani neodchází … zdání že něco přijde je pouhá iluze a vytváří dojem, že někdo to má a někdo ne a to zdání je jedním ze závažných překážek „přímého nahlédnutí“ … nic nemůže být přidáno ani odebráno k tomu co už jsi a vždycky jsi byl a budeš tj samotnou podstatou tedy B … stejně jako já či kámen u cesty jsem stejné podstaty, rozdíl je akorát v projevené formě a v míře uvědomění … a tomu "cosi" věnovat pozornost je prostě velmi osvobozující a krásné svobodné uvolněné čiré bytí samo o sobě = přirozený stav ... tichý klid a mír, celistvost, naplnění, které pramení z uvědomění tohoto je léčivé samo o sobě a rozpouští podvědomé vzorce ... honba za dosažením B tomu brání (pes si honí vlastní ocas ), překážkou tedy není pozornost směrovaná k uvědomování Přítomnosti ... ba naopak, je to přímá zkratka ...

ale naprosto souhlasím, že když má někdo zapráskané podvědomí, je téměř nemožné, aby došlo bez nějakého konkrétního zásahu k uvolnění mysli tak, aby mohlo dojít ke směřování pozornosti přímo ke zdroji sebe sama … pak metoda co ty doporučuješ je namístě … z toho důvodu řekla bych hodně současných „Učitelů“ působí zároveň jako psychoterapeuti a používají v práci s lidmi, co za nimi docházejí pro radu a pomoc, různých katarzně uvolňujících technik … proto se chodí i na satsangy apod ... jsou to pomocné a podpůrné metody ... čím více je uvolněno od překrývajících vrstev, tím více je přirozený stav zjevný tj. uvědomovatelnější ... pak už se prohlubuje a stabilizuje samovolně a techniky se dají v klidu odložit ... či v nich pokračovat, ale už jen tak pro radost dotyčných ...

Tak jo

asi bychom opět mohli rozvádět debatu ohledně vyjasnění pojmů osvícení a probuzení ... ale do toho už se mi příliš nechce ... je na to hodně různých náhledů a sami probuzení to vysvětlují různě ... přijde mi, že to akorát přidává grády na atraktivnosti dosažení čehosi zvláštního tajemného a nebeského ... v tomhle docela fandím zenovému přístupu ... ostatně je velmi uvolňující, když tendence dosáhnout jakéhosi osvícení odpadne ... sama osobně považuji za probuzeného toho, kdo neztrácí přes probíhající děje uvědomění sebe-sama ... prohlédnutí toho, že nejsi to nebo tím co jsi si myslel je pouhým začátkem

ještě se vracím k tomu "Kdo projde A, je probuzený a B přichází tak nějak jako bonus ..." pozor na to, může se to stát zrádným ... aby se k A (které je prohlédnutí iluze jáství) nepřidávala tak nějak bonusem další iluze osvíceného jáství vědoucího o vlastní neexistenci ... mám pocit, že k tomuto tématu osvíceného já se tu vyskytuje příspěvek od Lídy (to byla jen technická poznámka k všeobecnému doplnění tématu ...)

Díky za otevřený rozhovor a přeji ať se daří

[rosada]

Tak mě z toho plyne, že jednou se rozpadne i koncept "Pravda potřebuje reklamu"

[Gorodeckyj]

Nemohu souhlasit s vyjádřením, že „Kdo projde A, je probuzený a B přichází tak nějak jako bonus.“ A to z prostého důvodu – B nikdy nepřichází a nikdy ani neodchází …

No, čekal jsem že to tak nějak pochopíš, ale když mě takhle taháš za slovo, tak ano, "Kdo projde A, je probuzený a UVĚDOMĚNÍ B přichází tak nějak jako bonus".

asi bychom opět mohli rozvádět debatu ohledně vyjasnění pojmů osvícení a probuzení ... ale do toho už se mi příliš nechce ... je na to hodně různých náhledů a sami probuzení to vysvětlují různě ...

Mě nikdy o pojmy nešlo. Jde mi o to, aby každý kdo chtěl, mohl zkusit jednoduchou metodu, která ho k probuzení dovede. Řeči o pojmech jsou tak trochu ztrátou času.

Díky za otevřený rozhovor a přeji ať se daří

[/quote]

Není zač. Co kdyby se už někdo zkusil podívat, kde je to já?

[rosada]

Já je ten, kdo se dívá, tj. je tam odkud se dívá. Já jsem ten, kdo se dívá.

[PánBů]

Není zač. Co kdyby se už někdo zkusil podívat, kde je to já?

Tak jsem se teda podíval i pod postel a VIDIM ho! Vidím že je to úplně obráceně než nám tady tvrdíš. To Já je to jediný co existuje. Já je jediné skutečné. Vidím to tak jasně jako nikdy předtím. Chápej o čemkoliv můžeš řict že to svořilo něčí já (tedy i tvoje). Dy't i náš oblíbenec Abraham tvrdí že všechny životní formy ve vesmíru jsou sobecké (tedy čisté já). A duchovňáci tvrdící že je vše iluze a že to není skutečné mají taky pravdu. Jediné co je skutečné je Já. A to vše ostatní co už existuje to sis stvořil aby si zakryl že neexistuje nic jinýho než já.Takže sorry chlape ale si v tom sám. Neexistuje nic jinýho než já. Nedá se na to šáhnou nedá se to vidět, slyšet cítít protože to jedinné je skutečné. No a to vše ostatní co existuje to je jenou únik před tím zjištěním že nic jiného než já neexistuje. Snad ti to zjištění nezpůsobí depku. Uvědomění já je kruté. Ale tys tak hlasitě křičel že to chceš vědět. Koukni ta šílená diskuze tady cos rozpoutal. A ti osvícenci a probuzení to jsou taky pěkný filutové furt rozpouští ego vzdávají se já a odevzdávají se neznámemu a proč to ti voslové dělají? Jakoby nevěděli že to čeho se vzdávají tak to následně objevují. Najdou já a vůbec nevědí co si maj počít. Dyť to já nic neni jíst se to nedá do kamen přiložit taky ne a tak si začnou aspoň říkat osvícení
Takže naposledy: Já jediné existuje takže si v tom sám a není v tvém světě nic co bys nebyl. Takže i já jsem ty A co jsem napsal již muselo být uveřejněno protože jsi o to žádal. tak pa...

[Gorodeckyj]

Tak jsem se teda podíval i pod postel a VIDIM ho! Vidím že je to úplně obráceně než nám tady tvrdíš. To Já je to jediný co existuje. Já je jediné skutečné. Vidím to tak jasně jako nikdy předtím. Chápej o čemkoliv můžeš řict že to svořilo něčí já (tedy i tvoje).

Aha. Tak to jo. A kde tedy je to tvoje všemohoucí já?

Dy't i náš oblíbenec Abraham tvrdí že všechny životní formy ve vesmíru jsou sobecké (tedy čisté já).

Lidi toho tvrdí...

Takže sorry chlape ale si v tom sám. Neexistuje nic jinýho než já.

Kdy už přijde nějaký opravdový argument?

Nedá se na to šáhnou nedá se to vidět, slyšet cítít protože to jedinné je skutečné.

Aha. Tady je ten opravdový argument. Velmi logické. Asi jako bych říkal že jediné co existuje je neviditelná ničím nezjistitelná žába, co ti sedí na hlavě a ovládá tě. Dokaž mi, že to tak není.

No a to vše ostatní co existuje to je jenou únik před tím zjištěním že nic jiného než já neexistuje.

Možná ve tvém vesmíru, příteli.

Snad ti to zjištění nezpůsobí depku.

Komu?

Uvědomění já je kruté.

Hehe

Koukni ta šílená diskuze tady cos rozpoutal. A ti osvícenci a probuzení to jsou taky pěkný filutové furt rozpouští ego vzdávají se já a odevzdávají se neznámemu a proč to ti voslové dělají? Jakoby nevěděli že to čeho se vzdávají tak to následně objevují. Najdou já a vůbec nevědí co si maj počít. Dyť to já nic neni jíst se to nedá do kamen přiložit taky ne a tak si začnou aspoň říkat osvícení

amen

Takže naposledy: Já jediné existuje takže si v tom sám a není v tvém světě nic co bys nebyl. Takže i já jsem ty A co jsem napsal již muselo být uveřejněno protože jsi o to žádal. tak pa...

Možná ti příteli trošku uniklo, že pokud ti jde o tohle, tak to se tu řešilo už dvakrát a pokaždé jsme se shodli, že myslíme slovem já různé věci, tudíž je nutné si nejprve sjednotit slovník. Pár stránek zpět se to řešilo... Ale pak se klíďo vrať a zas sem něco napiš

[rosada]

JÁ se bavím

[PánBů]

pokaždé jsme se shodli, že myslíme slovem já různé věci, tudíž je nutné si nejprve sjednotit slovník.

Nejdřív já neexistuje a pak jich je několik? To si tedy potřebuješ ujasnit. Které to já mi tedy sedí na hlavě a ovládá mě?

Dokaž mi, že to tak není

Ale já ti dokazuju že to tak je. Takže by ses měl ptát že ti mám dokázat že něco existuje. No a ta žába to je to já akorát si ho nazval žába.(zase si do toho jen vnášíš zmatky) Už se to tu v tvym vlákně taky řešilo. Ale otázka existence je třeba i tady: viewtopic.php?f=74&t=1276 Nemůžeš to vidět slyšet cítit atd... ale stačí si to přiznat. Neboj depka je dočasná pak tě to osvobodí

[Motýlek]

Někde jsem četl, že naše já je jen jedno, to jen "my" jsme momentálně naladěni na vnímání této reality: v okamžiku přeladění (narození, smrt - nevyhnutelně, během života po silném zážitku - jak kdo a kdy) se naše vnímání posouvá opět do jiných dimenzí Téhož. Čili není naše ego ohraničeno časem a prostorem (tady ve 3D), ale pouze jeho schopností vnímat - jeho naladěním pro příjem určité frekvenční hladiny. To pak vysvětluje tzv. chanellingy, což není nic jiného než schopnost naladit se na jiná frekvenční pásma, na kterých se rovněž vysílá - tady a teď.
Jo už vím - píše o tom Michael Newton v knížkách psaných podle rozhovorů s lidmi uvedenými do transu, kteří popisovali své zážitky mimo svou inkarnaci: hodně z nich mluvilo o tom, že část jejich já zůstává trvale nevtělená, jako pozorovatel (a někdy i řiditel) toho, co tu provádí jejich vtělená část. Zkrátka a jednoduše potvrzuje to, že tato dimenze slouží k jedinému: jako hřiště pro kosmickou hru zakoušení a prožívání. V tomto smyslu je to (alespoň podle mě) skvělá zpráva, protože dává nejen naději, ale i jistotu, že není třeba brát život až příliš vážně, jak mnozí z nás chápou a dělají: není jediná Superrealita, ve které se nesmí chybovat, jinak je game over, ale naopak - s chybami se počítá, protože nebýt jich, nemohla by realita jako taková existovat - zhroutila by se ve své dokonalosti sama do sebe...

[Gorodeckyj]

pokaždé jsme se shodli, že myslíme slovem já různé věci, tudíž je nutné si nejprve sjednotit slovník.

Nejdřív já neexistuje a pak jich je několik? To si tedy potřebuješ ujasnit. Které to já mi tedy sedí na hlavě a ovládá mě?

Máš v tom zmatek. Ale jen proto, že pořád předpokládáš, že myslím slovem já to samé co ty.

Ale já ti dokazuju že to tak je. Takže by ses měl ptát že ti mám dokázat že něco existuje. No a ta žába to je to já akorát si ho nazval žába.(zase si do toho jen vnášíš zmatky) Už se to tu v tvym vlákně taky řešilo.

Máš v tom zmatek. Ale jen proto, že pořád předpokládáš, že myslím slovem já to samé co ty. Žába byl samozřejmě vtip. Předpokládal jsem, že jsi četl tohle vlákno a myslíš slovem já to samé co já . Nemusel jsi to číst ani celé, stačila konverzace s Monikou (těsně před tebou), kde jsme přesně tohle řešili.

[rosada]

Máš v tom zmatek. Ale jen proto, že pořád předpokládáš, že myslím slovem já to samé co ty.

Nemělo tam být "Mám v tom zmatek"?
Když je tu jen myšlenka zmatku, jak víš, kterému zájmenu ji přiřadit?

[Gorodeckyj]

Máš v tom zmatek. Ale jen proto, že pořád předpokládáš, že myslím slovem já to samé co ty.

Nemělo tam být "Mám v tom zmatek"?
Když je tu jen myšlenka zmatku, jak víš, kterému zájmenu ji přiřadit?

Tady tedy myšlenka zmatku není. Tady je myšlenka, která říká, ten kdo napsal ten příspěvek v tom má zmatek. Asi máš myšlenku zmatku spíš ty

[rosada]

Tady tedy myšlenka zmatku není. Tady je myšlenka, která říká, ten kdo napsal ten příspěvek v tom má zmatek. Asi máš myšlenku zmatku spíš ty

Ne ne, tady nikdo není.
A je jasno...

[rosada]

Konec pohádek?

Je slyšet rachot když se řítí domek z karet?
nebo jen šelest na srdci
nebo snad všechno mlčky
přijdeš – a nic už není

Nevíš
ani co tu stálo
byl to dům
zlatá klec
pavučina
sen

Vysním si nový
s vodotryskem
s křídlem
s ozvěnou
nechci
tu být sama

Podáváš mi cihlu
to neunesu
– v kartách se nedá bydlet
– v kartách je budoucnost
podej mi iluzi
tu krásně zateplíme
tvárnici?
Ano tvářit se naučíme
ten úsměv do společnosti
v práci do zpěvu

Bdíme
nebo žijeme spící
nejkrásnější Růženka
dostane cenu
Zlatý kolovrat
nepřestane pravdu omílat
a Otesánci
– dnes neotesaní –
vyrabují sklady obnošených citů

zvonec ? konec?
nezbylo na provaz

Tak vítej