Nic píše:Nejspíš je to zábava. Nebo je to něco jiného?
Nebo se cítí strašně osamělé...a nemá komu vyprávět o tom, jak moc je úžasné a dokonalé....což je pak hotové peklo....
Nic píše:Nejspíš je to zábava. Nebo je to něco jiného?
Alaja píše:Nic píše:Nejspíš je to zábava. Nebo je to něco jiného?
Nebo se cítí strašně osamělé...a nemá komu vyprávět o tom, jak moc je úžasné a dokonalé....což je pak hotové peklo....
Trini píše:adiuv píše:Jak říká jeden Probuzený: "The play must go on"
Takže už zase sype jeden nesmysl za druhým.
Alaja píše:Trini píše:adiuv píše:Jak říká jeden Probuzený: "The play must go on"
Takže už zase sype jeden nesmysl za druhým.
Možná je to tím, že venku mrzne.....
V božském vědomí neexistuje utrpení, bolest, problémy. Božské vědomí je púrna – úplné, dokonalé, celistvé, celé, absolutní. Nejsou tu přání a tužby, není tu poznávající ani proces, ani předmět poznání, není tu čas ani prostor. Je tu jen nedílné, nedvojné bytí. Zmizela jakákoli identifikace s vydělenou osobou, s individuálním bytím. Všechno individuální vplývá do všeobjímajícího Kosmického Já.
Nic píše:Alaja píše:Nebo se cítí strašně osamělé...a nemá komu vyprávět...
Cítíš se strašně osaměl ...a nemáš komu vyprávět..?
Tohle je důvod, proč sem píšeš?
Nic píše:Jednota Vědomí - Bytí nemůže být jiná, než dokonalá, protože jí nic nechybí. Ta existence je Celá, není rozporcovaná iluzí na to, co jsme, co nejsme.
Nic píše:Když se objeví vhled do všech inkarnací, tak je jasné, že něco jako smrt ve skutečnosti neexistuje. Všechno jsou to jen hrátky mysli.
adiuv píše:Nic píše:Jednota Vědomí - Bytí nemůže být jiná, než dokonalá, protože jí nic nechybí. Ta existence je Celá, není rozporcovaná iluzí na to, co jsme, co nejsme.
Všetvořící Bytí JE. Ze Sebe Sama promítá iluzorní dualitu i s jejími dvěma polaritami - kladnou a zápornou.
Osobní já pak může hodnotit všechno jako dokonalé - pokud má takovou potřebu.
Je opravdu pozoruhodné, k čemu vede záměrné odpojení se od schopnosti mozku vnímat a pochopit základní souvislosti. Naštěstí jen v duchovňácké oblasti
Kdyby člověk takhle uvažoval i v každodenním praktickém životě, jeho život by rychle skončil. Přecházel by ulici a klidně by ignoroval rychle přijíždějící auto, protože ví: "Auto i tohle mé tělo jsou Celou existenci, ta není rozparcelovaná iluzí na to, co jsme, co nejsme". A radostně by pokračoval v přecházení...
Po odchodu z těla by se mu možná trochu rozbřesklo
...ale kdoví ?
Samádhi je šťastný návrat domů, návrat k božskému původu člověka. Když se otevře tisícilistý lotos sahasráry a pojme do sebe džívátmá, dosáhl člověk konečně cíle své dlouhé, namáhavé, dobrodružné cesty a může uhasit svou věkověčnou žízeň nektarem nesmrtelnosti, amrtou. Jakmile vědomí přijde do kontaktu s elementem sahasráry, to je s ÁDI-TATTVOU (nebo také amara-tattvou), promění ji okamžitě na SAT-ČIT-ÁNANDU – pravé bytí – dokonalé vědomí – radost.
Jak popsat vědomí v samádhi?
Ve stavu samádhi přestává existovat individuální podoba. Vědomí a „vědomí si sebe“ trvají sice nadále, avšak oproštěny od dualistické dimenze „to je moje – to je tvoje“. Člověk žije dál, ale jeho vnitřní já spočívá v Nejvyšším Já. Tím končí všechny jeho problémy, bolesti, potíže, tím končí znovuzrození a smrt. Osvobozený žije na zemi ve věčné radosti a poté, co odloží tělo, se jeho vědomí rozpustí v Božském Já.https://www.joga-cakry.cz/samadhi
adiuv píše:Nic píše:Když se objeví vhled do všech inkarnací, tak je jasné, že něco jako smrt ve skutečnosti neexistuje. Všechno jsou to jen hrátky mysli.
Bylo by zajímavé zjistit, jestli by podle tohoto svého ´vhledu´ jednal i se svými dětmi
adiuv píše:Nic píše:Jednota Vědomí - Bytí nemůže být jiná, než dokonalá, protože jí nic nechybí. Ta existence je Celá, není rozporcovaná iluzí na to, co jsme, co nejsme.
Všetvořící Bytí JE. Ze Sebe Sama promítá iluzorní dualitu i s jejími dvěma polaritami - kladnou a zápornou.
Osobní já pak může hodnotit všechno jako dokonalé - pokud má takovou potřebu.
Je opravdu pozoruhodné, k čemu vede záměrné odpojení se od schopnosti mozku vnímat a pochopit základní souvislosti. Naštěstí jen v duchovňácké oblasti
Kdyby člověk takhle uvažoval i v každodenním praktickém životě, jeho život by rychle skončil. Přecházel by ulici a klidně by ignoroval rychle přijíždějící auto, protože ví: "Auto i tohle mé tělo jsou Celou existenci, ta není rozparcelovaná iluzí na to, co jsme, co nejsme". A radostně by pokračoval v přecházení...
Po odchodu z těla by se mu možná trochu rozbřesklo
...ale kdoví ?
Kdyby člověk takhle uvažoval i v každodenním praktickém životě, jeho život by rychle skončil. Přecházel by ulici a klidně by ignoroval rychle přijíždějící auto, protože ví: "Auto i tohle mé tělo jsou Celou existenci, ta není rozparcelovaná iluzí na to, co jsme, co nejsme". A radostně by pokračoval v přecházení..
Bylo by zajímavé zjistit, jestli by podle tohoto svého ´vhledu´ jednal i se svými dětmi
Nirvikalpa-samádhi je stav čistého štěstí a absolutního míru. V nirvikalpa-samádhi uhasí džívátmá svou věkověčnou žízeň po naplnění a prožije neohraničenou, neměnnou božskou blaženost. Vystoupí z ohrady své individuality a rozplyne se v Božském Já, v Nejvyšším Vědomí. Zakouší sám sebe jako vesmír, jako átmá, jako Boha.
V božském vědomí neexistuje utrpení, bolest, problémy. Božské vědomí je púrna – úplné, dokonalé, celistvé, celé, absolutní. Nejsou tu přání a tužby, není tu poznávající ani proces, ani předmět poznání, není tu čas ani prostor. Je tu jen nedílné, nedvojné bytí. Zmizela jakákoli identifikace s vydělenou osobou, s individuálním bytím. Všechno individuální vplývá do všeobjímajícího Kosmického Já.
Nic píše:Jsou tady dvě nosné myšlenky:
První:Kdyby člověk takhle uvažoval i v každodenním praktickém životě, jeho život by rychle skončil. Přecházel by ulici a klidně by ignoroval rychle přijíždějící auto, protože ví: "Auto i tohle mé tělo jsou Celou existencí, ta není rozparcelovaná iluzí na to, co jsme a co nejsme". A radostně by pokračoval v přecházení..
A druhá:Bylo by zajímavé zjistit, jestli by podle tohoto svého ´vhledu´ jednal i se svými dětmi
Obě se týkají smrti.
Jana píše:Proto také každý, kdo se setkal s personifikací ultimátní roviny - Absolutna - Bohem, pocítil nekonečnou, nevyjádřitelnou lásku.
Jana píše:mnich Sarana píše:Láska je tedy rozum či cit či moudrost?
Pro mě láska vyvstává a setrvává skrze moudrost - všechny bytosti jsou ve své podstatě stejné, tím, že sestávají z měnícího se těla a měnící se mysli, a zároveň k nim - právě tak jako k sobě - lze prožívat náklonnost, otevřenost je (a sebe) podpořit v jejich (a svém) štěstí a spokojenosti. Skrze to svolení ke štěstí a spokojenosti, které mohu nechat prostoupit celým vesmírem, je možné získat ještě mocnějšího štěstí a spokojenosti, jež tkví v zanechání, odevzdání, vyrovnanosti, uklidnění, osvobození.Láska je spojnicí konvenční a ultimátní roviny. Všechno skutečné štěstí a blaho pramení z tohoto spojení.
Takže si uvědomuješ, Jano, že v ultimátní rovině láska není možná? Pochopila jsi již, že láska je závislá na vědomí, zatímco ultimátní rovina je prosta vědomí? Už jsi pochopila, že vědomí je nestálé, proto i láska je nestálá, a tak co je ultimátní rovina to je prosté vědomí i lásky?
Pokud něco označíme přívlastkem "ultimátní", myslíme tím něco konečného, úplného, absolutního, nepřekročitelného či neomezeného. Něco, co obsahuje vše. To, co to, co to všechno drží pohromadě, je láska.
Láska je princip, který cokoli spojuje. Proto také každý, kdo se setkal s personifikací ultimátní roviny - Absolutna - Bohem, pocítil nekonečnou, nevyjádřitelnou lásku.
Trini píše::lol: Už jsem zase padala pod stůl. Je to fakt neuvěřitelné, jaké nesmysly dokáže zfanatizovaná mysl vytvořít.Jana píše:Proto také každý, kdo se setkal s personifikací ultimátní roviny - Absolutna - Bohem, pocítil nekonečnou, nevyjádřitelnou lásku.
Kam na ty blbiny chodí?
Trini píše::lol: Už jsem zase padala pod stůl. Je to fakt neuvěřitelné, jaké nesmysly dokáže zfanatizovaná mysl vytvořít.Jana píše:Proto také každý, kdo se setkal s personifikací ultimátní roviny - Absolutna - Bohem, pocítil nekonečnou, nevyjádřitelnou lásku.
Kam na ty blbiny chodí?
Návštěvník píše:
Dále mi můj Guru řekl: "Věř mi. Říkám ti, že tvoje podstata je božská. Ber to jako absolutní pravdu. Tvá radost je božská, stejně jako tvoje utrpení. Všechno to pochází od Boha. Měj to pořád na paměti. Ty jsi Bůh a jedině tvá vůle se děje."
Věřil jsem mu a brzy jsem poznal, jak nádherně pravdivá a přesná byla jeho slova. Nesnažil jsem se formovat svou mysl tak, že bych si opakoval 'Já jsem Bůh, já jsem úžasný, já jsem za vším'.
Jednoduše jsem se řídil jeho pokynem, abych zaměřil svou mysl na čiré bytí "já jsem" a setrvával v něm.
Sedával jsem čtyři hodiny bez přestávky s myslí upřenou pouze na "já jsem" a brzy se mým normálním stavem stal klid, radost a všeobjímající láska.
Nisargadatta Maharadž
Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 16 návštevníků