Nic

[Alaja]

Nejspíš je to zábava. Nebo je to něco jiného?

Nebo se cítí strašně osamělé...a nemá komu vyprávět o tom, jak moc je úžasné a dokonalé....což je pak hotové peklo....

[Trini]

Jak říká jeden Probuzený: "The play must go on"

Takže už zase sype jeden nesmysl za druhým.

[Trini]

Nejspíš je to zábava. Nebo je to něco jiného?

Nebo se cítí strašně osamělé...a nemá komu vyprávět o tom, jak moc je úžasné a dokonalé....což je pak hotové peklo....

[Alaja]

Jak říká jeden Probuzený: "The play must go on"

Takže už zase sype jeden nesmysl za druhým.

Možná je to tím, že venku mrzne.....

[Nic]

Nebo se cítí strašně osamělé...a nemá komu vyprávět...

Cítíš se strašně osaměl ...a nemáš komu vyprávět..?

Tohle je důvod, proč sem píšeš?

[Trini]

Jak říká jeden Probuzený: "The play must go on"

Takže už zase sype jeden nesmysl za druhým.

Možná je to tím, že venku mrzne.....

A na Poradně si s tím chudákem Nic nikdo nepovídá.

[Nic]

V božském vědomí neexistuje utrpení, bolest, problémy. Božské vědomí je púrna – úplné, dokonalé, celistvé, celé, absolutní. Nejsou tu přání a tužby, není tu poznávající ani proces, ani předmět poznání, není tu čas ani prostor. Je tu jen nedílné, nedvojné bytí. Zmizela jakákoli identifikace s vydělenou osobou, s individuálním bytím. Všechno individuální vplývá do všeobjímajícího Kosmického Já.

https://www.joga-cakry.cz/samadhi

Bylo by to takovou radostí, kdybys mohla přitakat a uvědomovat si, že je to tak.

Ale mluvit o něčem, co Ti není možné dát, Ti vážně může ubližovat.

Ten, kdo by to měl dostat, musí nejprve zmizet, nebýt NIC, pak se to zacelí a je to dokonalé.

[Alaja]

Nebo se cítí strašně osamělé...a nemá komu vyprávět...

Cítíš se strašně osaměl ...a nemáš komu vyprávět..?

Tohle je důvod, proč sem píšeš?

Já si tu svoji oddělenost pořádně vychutnávám a proto mne internet baví. prostě si to užívám, dokud nám to EU třeba nezatrhne a net bude jen na příděl, za příkladné unijní přizpůsobení se...
Kdybych chtěla nebýt oddělená, tak bych pro změnu brázdila ten duchovní internet....ale dobře vím, že je zatím většinou pouze jednosměrný, bez odezvy....

PS: zatím jen velmi málo bytostí na téhle planetě zvládá vzájemnou komunikaci přes ten duchovní internet.....který je nedílnou součástí toho zářícího duchovního prostoru, toho Bytí, alias toho nic....

[adiuv]

Jednota Vědomí - Bytí nemůže být jiná, než dokonalá, protože jí nic nechybí. Ta existence je Celá, není rozporcovaná iluzí na to, co jsme, co nejsme.

Všetvořící Bytí JE. Ze Sebe Sama promítá iluzorní dualitu i s jejími dvěma polaritami - kladnou a zápornou.

Osobní já pak může hodnotit všechno jako dokonalé - pokud má takovou potřebu.

Je opravdu pozoruhodné, k čemu vede záměrné odpojení se od schopnosti mozku vnímat a pochopit základní souvislosti. Naštěstí jen v duchovňácké oblasti

Kdyby člověk takhle uvažoval i v každodenním praktickém životě, jeho život by rychle skončil. Přecházel by ulici a klidně by ignoroval rychle přijíždějící auto, protože ví: "Auto i tohle mé tělo jsou Celou existenci, ta není rozparcelovaná iluzí na to, co jsme, co nejsme". A radostně by pokračoval v přecházení...

Po odchodu z těla by se mu možná trochu rozbřesklo

...ale kdoví ? Možná by se opakovalo dál a dál i v následujících inkarnacích, dokud by jednal podle svého dosavadního přesvědčení, že

Když se objeví vhled do všech inkarnací, tak je jasné, že něco jako smrt ve skutečnosti neexistuje. Všechno jsou to jen hrátky mysli.

Bylo by zajímavé zjistit, jestli by podle tohoto svého ´vhledu´ jednal i se svými dětmi

[Nic]

Jednota Vědomí - Bytí nemůže být jiná, než dokonalá, protože jí nic nechybí. Ta existence je Celá, není rozporcovaná iluzí na to, co jsme, co nejsme.

Všetvořící Bytí JE. Ze Sebe Sama promítá iluzorní dualitu i s jejími dvěma polaritami - kladnou a zápornou.

Osobní já pak může hodnotit všechno jako dokonalé - pokud má takovou potřebu.

Je opravdu pozoruhodné, k čemu vede záměrné odpojení se od schopnosti mozku vnímat a pochopit základní souvislosti. Naštěstí jen v duchovňácké oblasti

Kdyby člověk takhle uvažoval i v každodenním praktickém životě, jeho život by rychle skončil. Přecházel by ulici a klidně by ignoroval rychle přijíždějící auto, protože ví: "Auto i tohle mé tělo jsou Celou existenci, ta není rozparcelovaná iluzí na to, co jsme, co nejsme". A radostně by pokračoval v přecházení...

Po odchodu z těla by se mu možná trochu rozbřesklo

...ale kdoví ?

Možná právě Tvá nedůvěra v TO, že by se s tím dalo žít, brání plnému poznání. Vždyť jinak nemáš žádný důvod všechno vložit "do ručiček", jak říkáš.

Nefunguje to, když si chce vnitřní osobní kontrolor nad tím ponechat kontrolu. I ten se odevzdává.

Samadhi tady může být nepřetržitě, nemusí mizet a přeci nemusí bránit tomu, aby tady byl normální projev mluvení, přecházení přes silnici, funguje to všechno úplně normálně, spíš naopak, jak říká Sarana, těm bytostem se daří výborně. Dalo by se říct, že jejich život je požehnaný.

Samádhi je šťastný návrat domů, návrat k božskému původu člověka. Když se otevře tisícilistý lotos sahasráry a pojme do sebe džívátmá, dosáhl člověk konečně cíle své dlouhé, namáhavé, dobrodružné cesty a může uhasit svou věkověčnou žízeň nektarem nesmrtelnosti, amrtou. Jakmile vědomí přijde do kontaktu s elementem sahasráry, to je s ÁDI-TATTVOU (nebo také amara-tattvou), promění ji okamžitě na SAT-ČIT-ÁNANDU – pravé bytí – dokonalé vědomí – radost.

Jak popsat vědomí v samádhi?

Ve stavu samádhi přestává existovat individuální podoba. Vědomí a „vědomí si sebe“ trvají sice nadále, avšak oproštěny od dualistické dimenze „to je moje – to je tvoje“. Člověk žije dál, ale jeho vnitřní já spočívá v Nejvyšším Já. Tím končí všechny jeho problémy, bolesti, potíže, tím končí znovuzrození a smrt. Osvobozený žije na zemi ve věčné radosti a poté, co odloží tělo, se jeho vědomí rozpustí v Božském Já.https://www.joga-cakry.cz/samadhi

[Nic]

Když se objeví vhled do všech inkarnací, tak je jasné, že něco jako smrt ve skutečnosti neexistuje. Všechno jsou to jen hrátky mysli.

Bylo by zajímavé zjistit, jestli by podle tohoto svého ´vhledu´ jednal i se svými dětmi

Tohle je hodně intimní záležitost a i tyhle zkušenosti tady jsou a možná právě pro tyhle zkušenosti se probudilo tohle poznání.

[adiuv]

Jednota Vědomí - Bytí nemůže být jiná, než dokonalá, protože jí nic nechybí. Ta existence je Celá, není rozporcovaná iluzí na to, co jsme, co nejsme.

Všetvořící Bytí JE. Ze Sebe Sama promítá iluzorní dualitu i s jejími dvěma polaritami - kladnou a zápornou.

Osobní já pak může hodnotit všechno jako dokonalé - pokud má takovou potřebu.

Je opravdu pozoruhodné, k čemu vede záměrné odpojení se od schopnosti mozku vnímat a pochopit základní souvislosti. Naštěstí jen v duchovňácké oblasti

Kdyby člověk takhle uvažoval i v každodenním praktickém životě, jeho život by rychle skončil. Přecházel by ulici a klidně by ignoroval rychle přijíždějící auto, protože ví: "Auto i tohle mé tělo jsou Celou existenci, ta není rozparcelovaná iluzí na to, co jsme, co nejsme". A radostně by pokračoval v přecházení...

Po odchodu z těla by se mu možná trochu rozbřesklo

...ale kdoví ?

Podle reakcí na tahle fakta zřejmě zatím nehrozí probuzení z potřeby neustálé se omamovat svými duchovními představami a všem je doporučovat.

Inu - je to, jak to je.

[Nic]

Jou tady dvě nosné myšlenky:
První:

Kdyby člověk takhle uvažoval i v každodenním praktickém životě, jeho život by rychle skončil. Přecházel by ulici a klidně by ignoroval rychle přijíždějící auto, protože ví: "Auto i tohle mé tělo jsou Celou existenci, ta není rozparcelovaná iluzí na to, co jsme, co nejsme". A radostně by pokračoval v přecházení..

A druhá:

Bylo by zajímavé zjistit, jestli by podle tohoto svého ´vhledu´ jednal i se svými dětmi

Obě se týkají smrti. Je to vlastně při otázce probuzení to nejdůležitější.

Musí se ochutnat to, co se vnímá jako vlastní smrt, aby se poznala povaha, jakou ta smrt ve skutečnosti má a zmizel jakýkoliv strach z ní.

A ta smrt se ochutnává na různých úrovních. Většinou hodně naturálně, protože při té smrti odpadávají slupky ega, které drží iluzi oddělenosti pohromadě.

Dokud neodpadne všechno, co by mohlo zemřít, tedy dokud nezmizí všechna ztotožnění, tak to, co je zcela uvnitř, není možné poznat.

A většinou lidi věří, že naše osobnost je něco jako ovoce, že uvnitř je nějaké jádro, jenže ona je opravdu jako cibule a uvnitř není NIC.

A když tady není nic, co by nemohlo být osvíceno, tak tady paradoxně není nic, co by mohlo vrhat v tom osvícením, kterou ta samotná Boží existence je, stíny.

A překvapivě, i když to vypadá, že nebýt NIC by mohlo být to nejstrašnější, co by se mohlo stát, je to tak, jak říká Papaji: "Čím víc to poznáváte, tím raději to máte."

Nirvikalpa-samádhi je stav čistého štěstí a absolutního míru. V nirvikalpa-samádhi uhasí džívátmá svou věkověčnou žízeň po naplnění a prožije neohraničenou, neměnnou božskou blaženost. Vystoupí z ohrady své individuality a rozplyne se v Božském Já, v Nejvyšším Vědomí. Zakouší sám sebe jako vesmír, jako átmá, jako Boha.

V božském vědomí neexistuje utrpení, bolest, problémy. Božské vědomí je púrna – úplné, dokonalé, celistvé, celé, absolutní. Nejsou tu přání a tužby, není tu poznávající ani proces, ani předmět poznání, není tu čas ani prostor. Je tu jen nedílné, nedvojné bytí. Zmizela jakákoli identifikace s vydělenou osobou, s individuálním bytím. Všechno individuální vplývá do všeobjímajícího Kosmického Já.

https://www.joga-cakry.cz/samadhi

Říká se, že něco takového nejde udělat, že je potřeba k tomu Boží milost. Boží milost není nic jiného, než láska, které je možné se otevírat. Nejde o to lásku ze sebe násilím cedit, i když se zdá, že to nejde.

Jde spíš o to té Boží milosti nestavit do cesty hráz v podobě kritiky, souzení, odsuzování čehokoliv. Pokud je všechno Boží dílo, tak kritika čehokoliv, včetně osob, je kritikou toho, od koho má být milost přijata.

Z absolutního pohledu tady není nikdo, kdo by tu milost mohl dávat a ani kdo by ji mohl dostávat.

Je tady možný i ten pohled, že onu milost si ve skutečnosti dáváme sami.

Teprve, když nic nesoudíme, neodsuzujeme, není problém být vším.

Ale to nejprve musí zemřít iluze, že jsme něco.

[adiuv]

Jsou tady dvě nosné myšlenky:
První:

Kdyby člověk takhle uvažoval i v každodenním praktickém životě, jeho život by rychle skončil. Přecházel by ulici a klidně by ignoroval rychle přijíždějící auto, protože ví: "Auto i tohle mé tělo jsou Celou existencí, ta není rozparcelovaná iluzí na to, co jsme a co nejsme". A radostně by pokračoval v přecházení..

A druhá:

Bylo by zajímavé zjistit, jestli by podle tohoto svého ´vhledu´ jednal i se svými dětmi

Obě se týkají smrti.

Netýkají. Domněnka že se to týkalo smrti je důsledkem nepochopení, že šlo o podobenství.

Dala by se uvést celá řada dalších podobenství názorně ukazujících, co by se dělo, kdyby člověk i v praktickém životě odmítal připustit a vnímat, že v dualitě existují i negativní důsledky toho, co se děje a jak na to zareaguje - kdyby odmítl si to uvědomit v přesvědčení, že všechny jednotlivé objekty jsou Celou existencí, která není rozparcelovaná iluzí na to, co jsme a co nejsme.

Kdyby nejen v duchovní oblasti a v diskusích o ní, ale i v praktickém životě odmítal uvědomovat si souvislosti, t.j. příčiny a důsledky + fakt, že v dualitě existují pozitiva i negativa, že není všechno co se děje dokonalé.

[Trini]

Už jsem zase padala pod stůl. Je to fakt neuvěřitelné, jaké nesmysly dokáže zfanatizovaná mysl vytvořít.

Proto také každý, kdo se setkal s personifikací ultimátní roviny - Absolutna - Bohem, pocítil nekonečnou, nevyjádřitelnou lásku.

Kam na ty blbiny chodí?

[Trini]

Láska je tedy rozum či cit či moudrost?

Pro mě láska vyvstává a setrvává skrze moudrost - všechny bytosti jsou ve své podstatě stejné, tím, že sestávají z měnícího se těla a měnící se mysli, a zároveň k nim - právě tak jako k sobě - lze prožívat náklonnost, otevřenost je (a sebe) podpořit v jejich (a svém) štěstí a spokojenosti. Skrze to svolení ke štěstí a spokojenosti, které mohu nechat prostoupit celým vesmírem, je možné získat ještě mocnějšího štěstí a spokojenosti, jež tkví v zanechání, odevzdání, vyrovnanosti, uklidnění, osvobození.

Láska je spojnicí konvenční a ultimátní roviny. Všechno skutečné štěstí a blaho pramení z tohoto spojení.

Takže si uvědomuješ, Jano, že v ultimátní rovině láska není možná? Pochopila jsi již, že láska je závislá na vědomí, zatímco ultimátní rovina je prosta vědomí? Už jsi pochopila, že vědomí je nestálé, proto i láska je nestálá, a tak co je ultimátní rovina to je prosté vědomí i lásky?

Pokud něco označíme přívlastkem "ultimátní", myslíme tím něco konečného, úplného, absolutního, nepřekročitelného či neomezeného. Něco, co obsahuje vše. To, co to, co to všechno drží pohromadě, je láska.
Láska je princip, který cokoli spojuje. Proto také každý, kdo se setkal s personifikací ultimátní roviny - Absolutna - Bohem, pocítil nekonečnou, nevyjádřitelnou lásku.

[Alaja]

:lol: Už jsem zase padala pod stůl. Je to fakt neuvěřitelné, jaké nesmysly dokáže zfanatizovaná mysl vytvořít.

Proto také každý, kdo se setkal s personifikací ultimátní roviny - Absolutna - Bohem, pocítil nekonečnou, nevyjádřitelnou lásku.

Kam na ty blbiny chodí?

Kdyby prožila třeba jen na chvilku ono nirvikalpa samadhi , tak by snad konečně poznala, že to není nevyjádřitelná láska, ale koncentrované pocity všech živých tvorů (celého Univerza) do jediného zaslepujícího guláše...

[Alaja]

Něco jsem našla....http://www.mentalniprevaha.cz/co-je-pro ... mista?lng=
....asi se někdo zcela zřekl veškeré zodpovědnosti za své činy, hodil to na pánaboha a nyní tu vyvádí vesele jak pubertální salámista...

[adiuv]

PS. k názorům, které se tady objevují z potřeby neustále dokazovat vlastní dokonalost a dokonalost všeho, co existuje, i když je evidentní, že jde o zaměňování neduality s dualitou:

Diskuse na inspiruj.cz čte i dost návštěvníků a někdy mě napadá, jestli neustálé zneužívání neduality k obhajování svého vlastního přesvědčení - třebaže je naprosto neuvědomovaně a v tom nejlepším úmyslu - někoho neodradí od přijetí faktu, že nedualitu, Bytí nad protiklady je možné skutečně zažít, dočasně a nakonec i trvale, a že je opravdu prvopočátkem všeho, co existuje.

Snad to čtení zdejších diskusí nikoho neodradí, pro zájemce jsou k dispozici i videa, ve kterých na otázky o poznání naší skutečné Podstaty odpovídá např. Adyashanti https://www.youtube.com/results?search_ ... %C4%8Desky, Mooji https://www.youtube.com/results?search_ ... %C4%8Desky, Rupert Spira https://www.youtube.com/results?search_ ... %C4%8Desky a další Probuzení.

[Nic]

:lol: Už jsem zase padala pod stůl. Je to fakt neuvěřitelné, jaké nesmysly dokáže zfanatizovaná mysl vytvořít.

Proto také každý, kdo se setkal s personifikací ultimátní roviny - Absolutna - Bohem, pocítil nekonečnou, nevyjádřitelnou lásku.

Kam na ty blbiny chodí?

Může tady být jednak vlastní zkušenost a mohou tady být i další svědectví s poznáváním ultimativní roviny, s poznáváním Absolutna.

Bude mi radostí nějaké takové svědectví pro Tebe, Trini, vyhledat.

Nejdřív je dobré si ujasnit, co je míněno personifikací ultimátní roviny - Absolutna, co je míněno tím Bohem:
Bůh řekl Mojžíšovi: „JSEM, KTERÝ JSEM.“

Dále mi můj Guru řekl: "Věř mi. Říkám ti, že tvoje podstata je božská. Ber to jako absolutní pravdu. Tvá radost je božská, stejně jako tvoje utrpení. Všechno to pochází od Boha. Měj to pořád na paměti. Ty jsi Bůh a jedině tvá vůle se děje."

Věřil jsem mu a brzy jsem poznal, jak nádherně pravdivá a přesná byla jeho slova. Nesnažil jsem se formovat svou mysl tak, že bych si opakoval 'Já jsem Bůh, já jsem úžasný, já jsem za vším'.
Jednoduše jsem se řídil jeho pokynem, abych zaměřil svou mysl na čiré bytí "já jsem" a setrvával v něm.

Sedával jsem čtyři hodiny bez přestávky s myslí upřenou pouze na "já jsem" a brzy se mým normálním stavem stal klid, radost a všeobjímající láska.

Nisargadatta Maharadž

Pokud Ti tohle nestačí, tak můžeme vyhledat další.