adiuv píše:
Dala by se uvést celá řada dalších podobenství názorně ukazujících, co by se dělo, kdyby člověk i v praktickém životě odmítal připustit a vnímat, že v dualitě existují i negativní důsledky toho, co se děje a jak na to zareaguje - kdyby odmítl si to uvědomit v přesvědčení, že všechny jednotlivé objekty jsou Celou existencí, která není rozparcelovaná iluzí na to, co jsme a co nejsme.
Kdyby nejen v duchovní oblasti a v diskusích o ní, ale i v praktickém životě odmítal uvědomovat si souvislosti, t.j. příčiny a důsledky + fakt, že v dualitě existují pozitiva i negativa, že není všechno co se děje dokonalé.
Se zmizením iluze oddělenosti, mizí i představa osoby, která řídí své reakce, mizí i osobní vztahování a představy, že je něco negativní. Když to tak trochu zpersonifikujeme, tak neexistuje nic jiného, než Bůh, Bůh je láska a láska řídí náš život.
Neexistuje nádhernější život, než život žitý Boží přítomností, pak je naším normálním stavem klid, radost a všeobjímající láska - viz Maharadž.