Petr píše:Pokud rikam sobectvi, tak myslim jednani v souladu se svymi osobnimi pocity a s ohledem pouze na sve pocity a bez ohledu na vnejsi pozadavky, nazory, doporuceni a pocity nekoho jineho.
Lída píše:Když místo "já" uvažuješ automaticky "my" (a to si nevybereš vědomě, prostě se to nějak postupně stane), zajímáš se o to, co by nám mohlo prospět, pomoct, a co naopak může někomu z nás ublížit. Asi jako když jde rodinka na vejlet a někdo z účastníků zůstává až příliš dlouho před hospodou, i když už se podává oběd ...někdo z nich se prostě zvedne a jde se mrknout, jestli se náhodou něco neděje, jestli něco nepotřebuje...
Lída píše:Tomu podnětu udělat něco pro druhé s radostí a s chutí se obecně říká altruismus, což je opak sobectví.
watta píše:moje zkušenost je taková, že když se budu starat o to, co dělají ostatní a proč, tak mi to fakt štěstní nepřinese (mám na mysli, jestli jsou sobečtí, altruističí, prostě JACÍ JSOU). já ...
... nikdo mi nikdy nemůže vzít to, abych si mezi nimi mohla vybrat. jakmile se začnu starat o to, proč ostatní dělají tohle a né támhleto, co by se mi líbilo, tak z toho vzniká jaký pocit? a není snad pocitový navigátor právě to, co mi říká, co je - pro mě - dobré? čili vhodné?
tohle je myslím to, o čem mluví abraham jako o "sobectví".
watta píše:
moje zkušenost je taková, že když se budu starat o to, co dělají ostatní a proč, tak mi to fakt štěstní nepřinese (mám na mysli, jestli jsou sobečtí, altruističí, prostě JACÍ JSOU).
... jakmile se začnu starat o to, proč ostatní dělají tohle a né támhleto, co by se mi líbilo, tak z toho vzniká jaký pocit? a není snad pocitový navigátor právě to, co mi říká, co je - pro mě - dobré? čili vhodné?
tohle je myslím to, o čem mluví abraham jako o "sobectví".
Petr píše:
jj toto starani se o ostatni, muze byt velkym zavazim.. a naopak vedomi, toho, ze vse se deje tak jak ma , ze muj svet je (ne)omezen pouze mnou samym, nam zase tu svobodu dava..
watta píše:Lída píše:Když místo "já" uvažuješ automaticky "my" (a to si nevybereš vědomě, prostě se to nějak postupně stane), zajímáš se o to, co by nám mohlo prospět, pomoct, a co naopak může někomu z nás ublížit. Asi jako když jde rodinka na vejlet a někdo z účastníků zůstává až příliš dlouho před hospodou, i když už se podává oběd ...někdo z nich se prostě zvedne a jde se mrknout, jestli se náhodou něco neděje, jestli něco nepotřebuje...
opravdu si, Lído, myslíš, že to funguje takhle? opravdu si myslíš, že je tady nějaký nebohý sám-sobě-nevládnoucí člověk - třeba dítě, puberťák atd. a stojí a čeká, až SE MU NĚCO STANE? až se k němu někdo nějak zachová a tím změní jeho osud? až se na něj někdo přijde nebo nepřijde podívat? až se všichni ostatní dohodnou, cože mu teda v tom životě provedou? až se na něj špatně podívají, aby z toho získal špatnou zkušenost a dopadl v životě špatně? opravdu si myslíš, že se svět rozděluje takhle na ty, které míchaji kartami osudů těch ostatních a na ty, kteří si jimi nechají míchat? a kdo je tak rozdělil? a proč?
watta píše: pokud si opravdu vnitřně a naprosto celistvě myslíš to, co píšeš…
… nemůžeš rozdělovat lidi na sobecké a nesobecké... stejně tak jako nemůžeš jednání pojmenovávat sobecké a nesobecké kampa se to tam do toho my=já vejde?
watta píše:znát ale nemusí jít ruku v ruce s posuzováním.
Zpět na Diskuze k Abrahamovi a zákonu přitažlivosti
Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 14 návštevníků