Osvobození/probuzení/duchovní osvícení

[maros]

kde ti za kdejaký blábol co napíšeš na fóru pár troubů (co nevidí, jaké jsou to kraviny) zatleská

Tak dík za toho troubu.....
Ako hovorí klasik: tak nech, v mojej duši veselosť a smiech.

Ja len, či by si to Tvoje Neexistujúce ja nemal trochu presnejšie premenovať, čo tak povedzme:
mojeneexistujúcevzťahovačnéješitnéaurážajúceja

[AlfaScorpii]

Můžeme tu filozofovat nad pravdou a životem ve lži, resp. zda by sis zvolil žít ve lži, když můžeš znát pravdu, ale přímý účinek je takový, že začneš vnímat život bezprostředně. Bez neustálého posuzování, hodnocení.

Tady už s prominutím mluvíš poměrně dost z cesty a mi líto, že ti to musím říci, ale JSI PROSTĚ ÚPLNĚ MIMO. Vím, že v tvém světě, kde ti za kdejaký blábol co napíšeš na fóru pár troubů (co nevidí, jaké jsou to kraviny) zatleská

...

[Gorodeckyj]

Stálo za to zkusit ukázat , jak různě může fungovat ego = "já"... Co kdyby svitlo pochopení.
Člověčí "já" si ale zřejmě potřebuje vyzkoušet všechny polohy, než ho přestane bavit jeho iluzorní existence.

Chapu, ale zkousej si je nekde jinde.

Tak hodně štěstí na Tvé přesvědčovací misi

Diky, ale jak jsem rikal nechci nikoho presvedcovat. Chci aby se kazdy sam podival, jestli rikam pravdu.

[Gorodeckyj]

kde ti za kdejaký blábol co napíšeš na fóru pár troubů (co nevidí, jaké jsou to kraviny) zatleská

Tak dík za toho troubu.....

Kdyz se chovas jako trouba, je uzitecne, kdyz te na to nekdo upozorni. Mozna priste az budes cist nejakej blabol, nejdriv o nem popremyslis, nez mu zacnes tleskat.

[rosada]

Miluju natu hru na schvku a spoustu zrcadel

[rosada]

Ja len, či by si to Tvoje Neexistujúce ja nemal trochu presnejšie premenovať, čo tak povedzme:
mojeneexistujúcevzťahovačnéješitnéaurážajúceja

Tak promluvil žáček

[maros]

Tak by som predsa len trochu pojednal o dvoch veciach:
1.

Kdyz se chovas jako trouba, je uzitecne, kdyz te na to nekdo upozorni.

V počiatočných príspevkoch sa odvolávaš na E.Tolle-ho. V pojednaní o egu hovorí:
To, že si myslíš, že si zlyhal, je lož.
Ja by som trochu parafrázoval: to, že si myslíš, že je niekto "trouba", je lož.
2. Je nesporné, že si načal tému, pomocou ktorej Tí, ktorí majú v tom viac jasno, než Ty, sem dali v odpovediach veľmi krásne myšlienočky, ktoré ma obohatili a som za to vďačný. A ako iniciátorovi som vďačný teda i Tebe.
Ak chceš, aby si urobili ľudia vo veci neexistujúceho ja jasno, čo keby si začal aj Ty, a to zrovna tu:

Svět a život neprožíváš díky JÁ. Svět vnímáš a život si uvědomuješ skrz vědomí.

Podľa mňa si povedal niečo na spôsob: Hudbu nepočúvaš vďaka ušiam. Hudbu počuješ a jej krásu si uvedomuješ skrz počúvanie. Nie je to samozrejme presné, ale na vyjadrenie toho, že si myslím, že tento Tvoj výrok je trochu "mimo mísy", stačí.
Ilúziu Ja, na tomto fóre, myslím, dosť slušne chápe viacero diskutujúcich/ja je skutočné, ale neexistuje/, a vzhľadom na rešpekt voči ich chápaniu, som sa vyjadril, že sa cítim skôr ako žiačik. Ale povedať, že aspekt prejavu absolútnej úrovne/Boha/, ktorým je Vedomie, je to, čo u Teba vníma a prežíva ilúziu života v hmote, to som pochopil tak, že Ti to neberiem/i keď chápem, čo tým chceš povedať, ale keďže tomu nerozumieš, tak si to povedal takto-podľa mňa nesprávne/. Pretože Ty si tým skôr povedal:
a, že si myslíš, že si už Boh,
alebo
b,chceš Bohu povedať, že čo sa týka Teba, tak s vytvorením ilúzie jemno a hrubohmotnosti sa veľmi patlať nemusel.
Tak som si trochu pokecal, ja "trouba".

[Petr]

S nadsenim pozoruji respekt, ktery vuci sobe a svym nazorum velka vetsina diskujicich v teto diskuzi projevuje .

Jinak z urcite casti jde take o ruzne vnimani terminologie mezi JA, ego a vedomi. Pro me treba ja je rovno vedomi, uvedomeni. Ale ja tady na to teoretizovani a filozofovani o ja, ne-ja moc nejsem, proste vim, ze jsem, ze existuji, a resim spis to jak existuji, a ne jestli existuji .
Ale je spousta zpusobu jak zit tento zivot a myslet si ze vim, jak by meli zit ostatni ten svuj, je odvazna myslenka .

Maros: Zdravim , no kdyz jsem cetl tve prispevky na foru Skoly poz. mysleni, tak tve prispevky byly vzdy prinosne. Takze skromnost stranou, jsi uplne stejny inspirator jako ostatni zde .

[Gorodeckyj]

Čtyři strany a pořád se ještě nikdo nepodíval, jestli skutečně existuje?

[Gorodeckyj]

Jinak z urcite casti jde take o ruzne vnimani terminologie mezi JA, ego a vedomi. Pro me treba ja je rovno vedomi, uvedomeni. Ale ja tady na to teoretizovani a filozofovani o ja, ne-ja moc nejsem, proste vim, ze jsem, ze existuji, a resim spis to jak existuji, a ne jestli existuji .

"Prostě vím, že jsem, že existuji." Tak to je fajn, že to víš. A už ses někdy podíval, jestli je to skutečně tak?

Ale je spousta zpusobu jak zit tento zivot a myslet si ze vim, jak by meli zit ostatni ten svuj, je odvazna myslenka .

To určitě je odvážná myšlenka. ALE JÁ NIC TAKOVÉHO NEŘÍKÁM!!!
Proč: a) mi vkládáš do úst něco, co jsem neřekl?
b) tím narážíš na mě? - Znova opakuji. Já jsem jen někdo kdo říká PODÍVEJ SE TAM. Přestaň se teda konečně koukat na mě a podívej se tam, kam ukazuji.

[jamajsky.drap]

To se nám to pěkně rozjelo Nedá mi to, abych se Gorodeckyho nezeptal:
Je tvoje poznání trvalé i v extrémních situacích? Např. šéf tě seřve za něco, co jsi neudělal, přítelkyně tě s někým podvede apod.

Vlastně by tě to nemělo naštvat nebo nějak rozhodit, protože Tobě se to vlastně neděje. Není tu nikdo, komu by to mělo vadit. Řekneš si, to jenom probíhá život a nebereš to ani drobet osobně? Díky za odpověď.

[Gorodeckyj]

To se nám to pěkně rozjelo Nedá mi to, abych se Gorodeckyho nezeptal:
Je tvoje poznání trvalé i v extrémních situacích? Např. šéf tě seřve za něco, co jsi neudělal, přítelkyně tě s někým podvede apod.

Vlastně by tě to nemělo naštvat nebo nějak rozhodit, protože Tobě se to vlastně neděje. Není tu nikdo, komu by to mělo vadit. Řekneš si, to jenom probíhá život a nebereš to ani drobet osobně? Díky za odpověď.

To je zvláštní otázka a já na ní musím odpovědět ano i ne. Na jednu stranu je to jak říkáš, vadí mi čím dál méně věcí, vidím ostatní, jak je vše stresuje a naštvává a je velmi příjemné nechat život plynout, nebýt s ním pořád ve válce v rozporu... Na druhou stranu pořád existují všechny myšlenky, emoce, pocity atd. Existuje i smutek i vztek. Jen už to není tak definitivní. Není to tak absolutní. Těžko se to vysvětluje, ale už tím nejsem tak pohlcen. Necloumá se mnou vztek, neutápím se ve smutku. Je tu ten prostor, ve kterém je klid. Je možné se do něj ponořit. Je tu pořád.

[jamajsky.drap]

To se nám to pěkně rozjelo Nedá mi to, abych se Gorodeckyho nezeptal:
Je tvoje poznání trvalé i v extrémních situacích? Např. šéf tě seřve za něco, co jsi neudělal, přítelkyně tě s někým podvede apod.

Vlastně by tě to nemělo naštvat nebo nějak rozhodit, protože Tobě se to vlastně neděje. Není tu nikdo, komu by to mělo vadit. Řekneš si, to jenom probíhá život a nebereš to ani drobet osobně? Díky za odpověď.

To je zvláštní otázka a já na ní musím odpovědět ano i ne. Na jednu stranu je to jak říkáš, vadí mi čím dál méně věcí, vidím ostatní, jak je vše stresuje a naštvává a je velmi příjemné nechat život plynout, nebýt s ním pořád ve válce v rozporu... Na druhou stranu pořád existují všechny myšlenky, emoce, pocity atd. Existuje i smutek i vztek. Jen už to není tak definitivní. Není to tak absolutní. Těžko se to vysvětluje, ale už tím nejsem tak pohlcen. Necloumá se mnou vztek, neutápím se ve smutku. Je tu ten prostor, ve kterém je klid. Je možné se do něj ponořit. Je tu pořád.

Já to vnímam podobně jako ty, takjsem byl zvědavej, jak odpovíš a musim říct, že bych to nepopsal líp. Když někdy pozoruju, jak známí kolem mě řeší různé situace, rozebírají to a řeší to, tak mi to přijde hrozně absurdní a musim se smát. A někdy právě v těch vyhrocenějších případech přistihnu sám sebe, že mam taky tendenci řešit to stylem: Proč zrovna já, co jsem komu udělal apod. Ale většinou si brzy uvědomim tu absurdnost a začnu se tomu smát.

[rosada]

Vytrženo z kontextu: "Já neexistuje, podívejte se a zjistíte to", je dost nesmyslná rada. Mě (jsem dost vyškolená v logice), hned naskočí kdo se má podívat? Já to nemohu být, protože já neexistuje. Pokud se podívám na to "selským rozumem" tak taky zcela prostě odpovím, já jsem, protože právě teď prožívám, že jsem. Takže pro mě já existuje. Dále se však můžeme bavit o jeho skutečnosti, či iluzornosti. A pak můžeme dojít k tomu, že iluzorní není jen já, ale i tělo, svět, prostor a čas.
Přesto plně souhlasím s

Je tu ten prostor, ve kterém je klid. Je možné se do něj ponořit. Je tu pořád.

a je jasné, že k tomu to poznání jsi provokoval svou výzvou.
Mě se tento prostor otevírá otázkou, ne "zda jsem?", ale "kdo jsem?" nebo třeba zpíváním manter, včetně té "Já jsem"

Já jsem

[Gorodeckyj]

Vytrženo z kontextu: "Já neexistuje, podívejte se a zjistíte to", je dost nesmyslná rada. Mě (jsem dost vyškolená v logice), hned naskočí kdo se má podívat? Já to nemohu být, protože já neexistuje. Pokud se podívám na to "selským rozumem" tak taky zcela prostě odpovím, já jsem, protože právě teď prožívám, že jsem. Takže pro mě já existuje.

Já se nemůže podívat, že neexistuje. Chápu, jasně, to je logický problém. Ale zkus ho obejít. Ber to tak, že je "dívání" (což je pravda, oči přijímají informace a předávají je do mozku). Zkus k tomu nepřistupovat selským rozumem - to znamená nepřemýšlej o tom. Zkus se jen soustředit a popisovat, co se děje v konkrétní moment. Piš si to třeba na papír. Co se děje teď? Oči se dívají, plíce se roztahují, dech vchází a vychází, myšlenky jedna za druhou se objevují, prsty píšou. Kde je já?

Mě se tento prostor otevírá otázkou, ne "zda jsem?", ale "kdo jsem?" nebo třeba zpíváním manter, včetně té "Já jsem"

Já jsem

Tím se ti otevírá prostor k poznání tvého pravého já. Ano. Jistě. Ale dosáhla jsi takhle probuzení? Ne, protože tvoje iluzorní já (o kterém říkám, že neexistuje) ti stojí v cestě. Proto říkám, že tahle metoda je rychlá, jednoduchá a efektivní. Nejdříve zjisti, že já neexistuje. Pak se podívej co zbylo.

[rosada]

Vždyť to píšu zbylo "já jsem".

Rozčiluje tě (koho?), že to nenazývám prázdno?

[maros]

Žišmária, priťahuje ma to stále k tejto debate, ako magnet/alebo, že by to bolo nechuťou dorobiť priznanie DPH? /
Tiež som sa chcel spýtať Gorodeckého, aby sme zbytočne do neho nerýpali, ak sa jedná len o nedorozumenie/ako už spomínal i adminpeťo/, o akom ja to vlastne hovorí, ako o neexistujúcom ja?
Jedná sa o ego, jedná sa o ja, alebo dokonca o Ja?
Vostálpeťo písal svojho času vo vlákne o osobných úrovniach poznania veľmi pekne o tom ako sa ego na osobnostnej úrovni mení v meditačnej úrovni na poznanie JA SOM, poznanie podstaty bytia. Poznanie JA SOM nazvať neexistujúcim?
Alebo tradičné štvorjedinné chápanie bytosti ako hmotné telo, duša, duch, vedomie, až po ktorú úroveň je ego-ja-Ja-vedomie, neexistujúce?
A to už vôbec nehovorím o antropozofickom chápaní vývoja človeka, kedy v rámci ľudského vývoja rozvíjame svoje manas, budhi až do konečného štádia átman.

Zušľachtenie a presvetlenie astrálneho tela prostredníctvom ja spôsobuje vznik duchovného ja (manas); premenou éterického alebo ţivotného tela vzniká životný duch (budhi) a pretvorením fyzického tela vzniká vlastný duchovný človek (atma).Steiner:Z kroniky akaša

Pri podobných témach som bol nadšený/či už to bol E.Tolle a jeho vysvetlenie ega, alebo vostálpeťo a jeho dzoghčen/ale tam mi to dávalo zmysel. Tu je veľa otázok a šíriteľ nejakej pravdy, ktorý je pri ich odpovediach nepresvedčivý./alebo len moje ego protestuje, že ma nazval troubou? /

[Lída]

Tu je veľa otázok a šíriteľ nejakej pravdy, ktorý je pri ich odpovediach nepresvedčivý...

Na našem fóru (Fórum Jitřní země) http://forum.jitrnizeme.cz/viewtopic.php?f=15&t=1008 Goro začal diskusi na stejné téma ... a odpovídají mu i ti, kdo už nějaké zkušenosti se sebepoznáním a s prací na sobě máme. Opakovaně tam padají i dotazy

o akom ja to vlastne hovorí, ako o neexistujúcom ja?...

a Goro tam na ně reaguje.

[Gorodeckyj]

Vždyť to píšu zbylo "já jsem".

Rozčiluje tě (koho?), že to nenazývám prázdno?

Nerozčiluje, spíš mate. Chtělo by to vždy jeden název pro jednu věc.

[Gorodeckyj]

Žišmária, priťahuje ma to stále k tejto debate, ako magnet/alebo, že by to bolo nechuťou dorobiť priznanie DPH? /
Tiež som sa chcel spýtať Gorodeckého, aby sme zbytočne do neho nerýpali, ak sa jedná len o nedorozumenie/ako už spomínal i adminpeťo/, o akom ja to vlastne hovorí, ako o neexistujúcom ja?
Jedná sa o ego, jedná sa o ja, alebo dokonca o Ja?

Nevím, jak tomu říkáte tady, někdo psal "malé já" tak možná tak.