Monika píše:To je to, co jsem rozpoznal, že JÁ JSEM TO. Je to NE-věc (NIC) a vše je NE-věc (NIC).
Každý a všechno je tato esence/přítomnost, tato inteligentní životní energie, tato síla. Jediná...
Jsi to, nech myšlenky, ať tu jsou, nech tu vše jak to je, věz jen že nejsi těmi myšlenkami.
Myšlenky jsou jen stavy, objevující se z prázdnoty a zas do ní mizící.
Ale ŽIVOT, pocit bytí, přítomnosti nebo Vědomí, který nemizí, je naše pravá podstata, náš Přirozený Stav. Tak blízko, tak zřetelný a očividný, tak jednoduše přehlédnutelný...Je stále Zde...stále přítomný. Stále jasný a zářící jako slunce. Jsi TO ty."
ovšem jeho to z nějakého důvodu, kterému nerozumím, vede k přesvědčení, že neexistuje
namísto k sebe-uvědomění, jakožto beztvarého a ničím neohraničeného "vědomí - bytí - čiré inteligence - Já - zdroje - živoucího prázdna, či jak to kdo nazývá" ve kterém probíhá (který je podkladem) pohyb samotného žití a který je vnímán - pokud je zde přítomen uvědomující se činitel ... a ohledně toho se mu na všemožných fórech dostává nesouhlasných reakcí a poukázání na to, kdo je tedy ten, kdo přímo nazírá na neexistující já ?Gorodeckyj odpoví, že je tu pouhé nazírání, že neexistuje nikdo kdo by nazíral a hotovo, jenže ono to pokračuje dál protože tu je evidentně NĚCO nebo NĚKDO kdo si to nazírání uvědomuje ... a to je teda CO nebo KDO ? protože tu cosi takového evidentně je, protože tu je i svědectví o tomto UVĚDOMĚNÍ ...
Gorodeckyj píše:
Když přejmenuješ iluzi já na vědomí - iluze se nezbavíš. O to mi jde. Snažím se zachovat tu bránu jasně viditelnou.
rosada píše:Jenže když přejmenuješ iluzi já na iluzi já neexistuje - iluze se taky nezbavíš. Jenže jak poctivě se, kdo podíval po netu nezjistíš.
Gorodeckyj píše:Nepřejmenovávám iluzi. Říkám, že ta iluze neexistuje.
Co tě na tom mate?
rosada píše:Gorodeckyj píše:Co tě na tom mate?
Už po několikáté píšu, že mě nic nemate. Jsi schopný tomu uvěřit?
No mám-li být upřímný,
tak mně ten Gorův návod přijde jako naprostá pitomost,
kterou vytvoříš leda tak realizovaný ego
vostalpetr píše:No nevím, jak to máte vy,
ale spíše bych hovořil o POCITU já
((Takže mně přijde vcelku směšné bavit se o myšlence já, že neexistuje,
to je opravdu až druhotná věc,
to prvotní je ovšem pocit individuální existence "já jsem",
a s tím ruku v ruce ( ! ! !) je uvědomění si sebe sama v čase a prostoru))
prostě psát o tom, že existují jen myšlenky které o já pouze hovoří a popisují ho
mně přijde asi tak užitečné, jako psát o tom, že existují myšlenky třeba o počasí![]()
Proto mně Goro přijde vcelku směšný to, co píšeš,
realizace není přece to, že já nejsem nějakou myšlenkou "já"
to jak to ty píšeš je prostě zbytečně složitý,
celej tenhle cirkus lze vyjádřit jednoduchou poučkou: nejsem to, co pozoruji,
nejsem tedy ani myšlenkami o já,
a ani nejsem pocitem "já jsem"
vostalpetr píše:Já ti Goro nevím,
ale mně tahle tvoje definice přijde nedostatečná,
je to spíše taková polodefinice,
a v podstatě pak končíš u toho, že zde je jen pozorování (jak je psáno výše v jiné reakci)
Spíš to vypadá tak,
že si tu iluzi ponecháváš ty, nebot pozorování to je stále ještě ego v čase a prostoru které něco pozoruje
Hovoří-li se o Vědomí, pak se hovoří o něčem, co je zde před jakýmkoli pozorováním,
hovořit o pozorování,
to je jako zůstat stát v půli cesty...
roman píše:jasne vidim to stejne,uvedomeni ze ja neni zadna pevna entita te samozrejme nedostane mimo cas a prostor.je to jen myslenka vychazejieci ze sebeztotozneni s telem cili jak pises ty Z POCITU JA JSEM.pocit ja jsem je dusledkem atmanu(vedomi navazany na telo skrze duchovni srdce),takze spis mi prijde lepsi se ptat ne jestli existuje ja nebo ne,ale spis kde a jak vznika pocit ja jsem
vostalpetr píše:Tedy na jednu stranu to Goro píše správně,
ale tím, že jaksi nedefinuje všechny ty myšlenky, které vytvářejí pocit individuální existence,
tak je z toho takovej polotovar
takze spis mi prijde lepsi se ptat ne jestli existuje ja nebo ne,ale spis kde a jak vznika pocit ja jsem
No mám-li být upřímný,
tak mně ten Gorův návod přijde jako naprostá pitomost,
kterou vytvoříš leda tak realizovaný ego
K čemu ti bude zkoumat, kde vzniká pocit já jsem???
roman píše:K čemu ti bude zkoumat, kde vzniká pocit já jsem???protoze pocit ja jsem predchazi vsem tem myslenkam ja-ja delam,ja pisu,ja ziju atd.Oboji je iluzorni,ale tim ze popres ja,tak nezmizi pocit vlastni existence.porad zustavas v case a prostoru.Nebo kdyz jsi nahlidnul ze zadny ja neexistuje,vedlo to snad k trvalymu samadhi??osvobodilo te to snad od casu a prostoru??
protoze pocit ja jsem predchazi vsem tem myslenkam ja
Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 5 návštevníků