Jak s negativními emocemi?

[01ajmina]

Ahoj, prosím o radu. Přečetla jsem knihu Zákon přitažlivosti a protože jsem nováček, nevím si rady se zpracováním emocí. Můžete mi někdo poradit, co dělat nebo jak se zachovat, když mám negativní emoce třeba ve vztahu? Je to znamení, že mám svůj protějšek opustit nebo je to chyba na mé straně a hledat nápravu u sebe? Díky.

[Petr]

Ahoj,
myslim si, ze nejpresnejsi odpovedi najdes, kdyz si prectes jeste jednu knihu od Abrahama - Uzasnou silu emoci (video ke knize). Ta je presne o tom.

Jinak moznosti, co s negativni emoci delat je spousta . Urcite to neni znameni, ze mas protejsek opustit, i kdyz k tomu treba muze dojit, ale ne ciste na zaklade toho ze citis negativni emoci.
Nejjednodussi postup je zamerit se docasne na neco jineho, jit delat neco jineho, neco co rada delas, co te bavi, a az se dostanes zpet do pohody (do Vortexu) tak nad tim, co ti zpusobilo negativni emoci, zauvazovat znovu. Pravdepodobne te to z te pohody po case zase vyhodi, ale nez te to stihne vyhodit, tak te prvnich par pozitivnich myslenek uz pomohlo posunout tvuj vibracni bod k te veci o neco vice do pozitivna. Toto pak muzes parkrat opakovat az se ti to zmeni uplne.
Dalsi moznosti je udelat si seznam pozitivnich aspektu k te veci. Dalsi moznost je meditace. Tech moznosti je strasne moc A dobra zprava je, ze ke vsem tem postupum potrebujes pouze sebe, protoze se odehravaji nejdrive uvnitr tebe, a casem se zacnou projevovat i ve vnejsim svete .

[Ladislav]

Ahoj, měla by sis uvědomit jaké negativní emoce cítíš - pojmenuj je, je to vztek, zloba, vzdor, strach, vina....? Pak se dá udělat další krok...
Petr má pravdu s emocemi se dá pracovat, ale ze své zkušenosti mohu řící, že ne každý dokáže jasně popsat co cítí...
P.S: je to rozhodně "na tvé straně", ale chyba to není

[Lída]

Co jsou naše emoce a jak s nimi zacházet vysvětluje Eckhart Tolle v knihách "Nová země" (ukázky jsou tady) a "Moc přítomného okamžiku" - ukázka, kde se mluví o emocích, je tady

Držím palečky, abys to nejen ustála, ale aby Ti to pomohlo dál.
Každý balvan se dá přeměnit ve schod, když máme dobrou vůli a když pochopíme, proč jsme si takovou situaci přitáhli

[Lída]

Možnost, jak postupovat v situaci, kdy to v partnerských vztazích neklape, je popsaná i tady:


"Budu se snažit nějak schematicky nastínit, jakým směrem jít. Člověk často musí přistupovat k sobě a jakoby se vzdávat nějaký svý pozice proto, aby mohl odhalit nějakou pravdu o sobě. Většinou za tím bude lpění na něčem, na nějakém přesvědčení, na nějaký touze, na nějaký naději. Tam bych mohl vidět aplikaci toho odevzdání nebo odevzdávání se té situaci. Když se té věci nebo předmětu touhy jakoby vzdám, neznamená to, že ji musím nutně ztratit. Já ji třeba ztratím v tom smyslu, že už to nebude předmět mé touhy, a to znamená, že ztratím palčivost svého vztahu. Ale ta věc nebo předmět mi může případně i zůstat, pokud ještě budu chtít. A tak vlastně můžu postupovat k sobě, chápat věci po té analýze…"

Praktický příklad

"Na příklad vztahy, partneři: jeden... druhej... třetí... pátej: chyba je v nich. Jsem zahleděnej tím průzorem do dálky. Vidím, kde partner dělá chybu... Tak můžu projít životem a celej můj život bude o blbejch partnerech. Mám ale možnost zadívat se trochu blíž k sobě, můžu si říct "Hele, třeba to není jenom v nich. Třeba je to i ve mně. Nebo je to něčím jiným." Člověk by mohl uvidět, že čím víc to směruje k sobě, tím víc vysvětlení a pochopení v tom může najít. Protože když si připustím, že jsem partnera, kterýho ve svým životě potkávám, nepotkal náhodně – (a nejenom že to není náhodně, ale že si přímo podvědomě vybírám ten určitý typ, pro věci, který v něm podvědomě cítím, aniž bych je vědomě dokázal říct… podvědomě ten obsah mysli velice dobře koresponduje a často zjišťujeme, jak velice důsledně to funguje... že ten partner není někdo, koho mám já vlastnit, kdo mi má sloužit a naplňovat moje touhy) – najednou můžu zjistit, že ten partner je někdo, kdo odráží mě samého, určitou část mě samého. Pokud jsem muž, tak žena, se kterou chci navázat vztah, je jakýmsi symbolem mého vnitřního ženství. A nejen jakýmsi symbolem. Můžu zjistit, že je to přímo fyzická projekce mého vnitřního ženství. A když budu pečlivě pozorovat její a moje chování, naše střety i naše souznění, tak právě tou analýzou můžu zjistit, že spoustu věcí, který mě na tom druhým štvou, nebo se mi líbí, jsou odrazem mě samého. Mých vlastních pochopení nebo nepochopení. Aktuálnější bývají ty bolestivé věci, ta nepochopení.

A místo aby říkal "Ano, on je takovej, s tím se nedá nic dělat", může zjistit – když bude analyzovat celý ten vztah, když projde určitým procesem dotazování se a pozorování, jak to tedy ve skutečnosti je, tak se vsadím, že na to přijde – že rozpozná v chování svého partnera velikou část svého chování... a nejen chování. I tendencí, nebo způsobů řešení, nebo reakcí. A může zjistit, že když něco změní v sobě – když změním sebe, když udělám něco jinak, než jsem zvyklý, když ty koleje jednou neprojedu tak, jak jsou vyježděný, a vyhodím výhybku – tak to může mít veliký vliv. Může to mít třeba i drastický vliv pro ten samotný vztah, ale může to mít i vliv jako oživení toho vztahu, pro změnu interakce. Že ta interakce najednou začne mít úplně jiný průběh.

Takhle se dostávám dovnitř, a můžu jít dál... že vztah s někým neodráží jenom vztah mezi námi a určitou část mé bytosti, ale i můj vztah mě samého ke mně samému. Takže když si člověk sebe neváží, bude potkávat lidi a pravděpodobně i v partnerském vztahu potká člověka, který mu to bude demonstrovat. A nemusí to být člověk, který by byl ignorant. Může to fungovat tak, že v mysli je ten model tak silný, že ignoranta z toho druhého uděláme, jenom proto, aby vyhovoval systému přesvědčení, který v nás žije. A najednou zjišťujeme, že věci kolem sebe můžeme měnit tím, že je začneme měnit v sobě. Opravdová analýza, snažit se přijít na věci, stačí dostatečně k tomu, aby člověk tomu začal rozumět. A když pochopíme, když porozumíme, že některá naše činnost nedává smysl, že je bolestivá a je k ničemu, je nasnadě, že budeme schopni od ní upustit. Rozhodně budeme schopnější od ní upustit v momentě, kdy ji pochopíme, kdy jí porozumíme, než když jsme pořád přesvědčeni, že ta věc musí fungovat jenom proto, že to někdo řekl, že to někdo hlásá, a my tomu věříme z nějakého strachu nebo z jiného důvodu."


Víc na viewtopic.php?f=91&t=1739

[mroz]

Ahoj!
Pokud ve vztahu dlouhodobě cítíš negativní emoce, je rozhodně dobré je probrat s partnerem - pokud možno v okamžiku, kdy máte oba klid a čas na toho druhého. Pro partnera to bude nejspíš novinka, takže je potřeba mu vysvětlit, o co jde, a nečekat, že si něco domyslí sám . Také není dobré mu něco vyčítat nebo ho odsuzovat - to se akorát začne (právem) bránit a k řešení to nepovede.
Partnery si přitahujeme takové, abychom se s nimi něco naučili. Pokud s nimi zažíváme ve větší míře negativní emoce, tak nás tyto emoce upozorňují, že něco máme sami na sobě změnit. Buď nám ukazuje, jací jsme sami, nebo nás má naučit, jak se dané situaci bránit. Často k němu podvědomě vysíláme špatné signály - máme nízké sebevědomí, jsme na něm závislí, nemáme rádi sami sebe, chceme ho manipulovat k obrazu svému apod. Může se jednat o opakování vzorce chování naučeného v naší původní rodině - co jsme převzali od matky nebo otce, kteří to zase převzali od svých rodičů atd.
K rozkrytí těchto vzorců chování existuje řada metod - já osobně doporučuji asociační terapii, rodinné konstelace nebo kineziologii One Brain. Díky nim se dá například zjistit, kdo a jak nevědomky ovlivnil naše chování, a následně je možné tento negativní vliv odstranit. Po jeho odstranění třeba zjistíme, že se k nám partner začne najednou chovat jinak (protože jsme mu přestali dávat špatné podvědomé signály) nebo nám přestane jeho chování vadit anebo si uvědomíme, že takový vztah nechceme, a budeme lépe připraveni jej ukončit.
S uvedenými metodami mám výborné osobní zkušenosti a také je používám ve své praxi. Takže kdyby Tě to zaujalo, mohu pomoci i Tobě.

[flpbb]

Partnerský vztahy je asi to nejsložitější, co vůbec na světě existuje. Člověk vyjde celkem v pohodě s příbuznými, přáteli, žvířaty atd., ale s tím, koho miluje...

S uvedenými metodami mám výborné osobní zkušenosti a také je používám ve své praxi. Takže kdyby Tě to zaujalo, mohu pomoci i Tobě.

[Zero]

Možná spíš tomu, na koho Lída a ostatní reagovali

Ahoj, prosím o radu. Přečetla jsem knihu Zákon přitažlivosti a protože jsem nováček, nevím si rady se zpracováním emocí. Můžete mi někdo poradit, co dělat nebo jak se zachovat, když mám negativní emoce třeba ve vztahu? Je to znamení, že mám svůj protějšek opustit nebo je to chyba na mé straně a hledat nápravu u sebe? Díky.

[flpbb]

Yes, pochopil jsem to pak, ale ten smích mi nikdo už nikdy nevezme...

[mroz]

Ano, nabízel jsem pomoc především autorce tématu. Nemohu odhadnout, jaký by moje pomoc měla smysl . Ale jestli jsem ti zpříjemnil nedělní ráno pořádnou dávkou smíchu, tím lépe, potěšení je na mé straně .

[vostalpetr]

No na negativní emoce je smích vcelku dobrej lék,
je to zadarmo,
takže to ani nehradí VZP, ani se nemusí platit za recept,
ani za kurz bůhvíčeho,
psychologa, rozvodového právníka
apd.

Ostatně,
není zákon přitažlivosti o tom, že si přitahujeme to, na co myslíme ?

[mroz]

No jasně. Problém je v tom, že se do toho počítají i myšlenky podvědomí, které si bohužel často myslí něco, co nechceme. Třeba to, co nám v dětství předali rodiče a další autority, např. "jsi nešikovný na to a ono", "když budeš zlobit, nebudu tě mít rád/a" apod. A my se tím chtě nechtě řídíme i v dospělosti, což vede mimo jiné k problémovým partnerským vztahům. Navíc, zatímco vědomě si většinou něco přejeme jen pár minut, podvědomě to pak blokujeme po celý zbývající čas a pak se divíme, že zase nic. No a na nalezení přesné příčiny těchto problémů a ukončení jejich vlivu je vedle jiných metod výborná i kinezka nebo asociačka, o kterých jsem psal. O kinezce píšu na svých stránkách http://www.petrlacek.cz. Asociačku tam doplním tento týden.

[vostalpetr]

No v tom případě bych klidně sáhnul ještě hlouběji,
až ke kolektivnímu nevědomí...

No já nevím,
já nejsem psycholog,
ale v psychologii jde asi o to, najít a uvědomit si ten problém a přijmout jej

Já se na to dívám trošku jinak,
když se dívám na všechny ty činnosti, který člověk normálně v životě dělá,
a který jej naplnují radostí, sport, hobby, dovolená apd.
což jsou činnosti kdy nějak nezjištuješ, proč máš nějaký problémy třeba s partnerem,

tak vidím, že tě tyhle činnosti dostávají samy o sobě do harmonie aniž by jsi měl potřebu se nějak štourat v podvědomí (nebo i v tom, co ti straší ve vědomí)

Tedy podle mě, existuje nějakej princip, ktere je řekněme sebeozdravnej,
tedy situace,
kdy se vše samo se sebou srovná aniž bys to musel nějak urovnávat

A když tak koukám na všechny ty činnosti, při nichž se cítíme dobře,
tak je to vlastně prožívání přítomného okamžiku,
a v podstatě to je relaxace

Samozřejmě, je možné najít to místo, kde je nějaký napětí a pak to zkusit rozmasírovat,
obrazně řečeno,
ale podle mě je lepší využít toho sebeozdravného mechanismu,
a čím méně se na tom podílí osoba,
tím lépe

A smích je jedna z možností,
je to takové radostné uvolnění kdy je mysl vcelku vhozená do přítomnýho okamžiku,
působí to také na tělo,
a na psychiku může takovéto naladění působit třeba celej den,
je vcelku dobrý prožít den se smíchem

Ale tím se jaksi nechtěl říct, že smích je No.1,
ale je to taková jednoduchá sebeozdravná metoda,
která může rozpouštět ty naše trably a broblémy,
aniž bychom se v nich jaksi museli příliš štourat

Chtěl jsem spíše psát o tom přitomném okamžiku prožívání a relaxaci,
což je řekněme takovej princip toho sebeozdravění

Ale zas to nechci moc nějak rozvíjět,
protože to je princip duchovní, což už je pak trošku jiná úroven,
nebot se jde mimo čas a prostor...

PS.
Čtu to po sobě,
a koukám, že to působí dost studeně ten popis toho přítomného okamžiku,
ale on obsahuje takový kvality jako uvolněné pozorování, radostivost, dostatek prostoru, prožívání existence, ale také světlo,
no prostě ty věci co víceméně všichni hledáme třeba když jedeme na dovolenou,
a čím více těch kvalit tam je, tím lépe, tím lépe to funguje,
nebot (duchovně řečeno) se takto otvíráme své podstatě (bohu) aniž o tom nějak víme...

[vostalpetr]

K rozkrytí těchto vzorců chování existuje řada metod - já osobně doporučuji asociační terapii, rodinné konstelace nebo kineziologii One Brain

Tedy jaksi nejsem nějak proti,
ale přijde mi lepší a vcelku i odpovědnější podívat se na svůj život sám,
tedy zkusit zjistit, jak to funguje...

což samozřejmě může úplně klidně znamenat zkusit tyhle metody,
ale je dobrý se taky podívat, jak ty metody fungují,
no prostě to zkusit pochopit,
nebot je to vlastně o mě samém

[vostalpetr]

http://www.petrlacek.cz.

Ty jo, ty máš diplomů,
ani sv. Petr jich tolik neměl,
to mě by úplně stačilo, kdybych našel svoje maturitní vysvědčení,
kdybych náhodou šel někdy někam hledat práci,
ale to jak naschvál už pár let nemůžu najít,
takže budu nucen vytáhnout svoje vysvědčení z první třídy,
který kupodivu mám,
a z kterýho je jasně vidět, že už v mládí jsem byl velká jednička...

A proč to píšu ?
No díky asociační metodě jsem si vzpomněl,
když jsem viděl ty tvý diplomy,
že nemám už několik let to svý vysvědčení,
takže z toho je vidět,
že to funguje....

Máme spolu dvě úžasné děti, takže dojít k tomuto rozhodnutí pro nás nebylo jednoduché, ale jsme přesvědčeni, že zájem, dobrá komunikace a vzájemný respekt všech členů rodiny dokáže případný negativní vliv minimalizovat. Jak to dopadne, uvidíme za 10-20 let … ale tak je to při většině závažných životních rozhodnutích.

Petře, Petře,
protože mám slabost pro Petry,
tak ti musím vynadat,
vždyt ty jsi úplně zapomněl na lásku,
tedy nemám na mysli lásku partnerskou nebo k dětem, ale na lásku samu o sobě:

Bůh je láska. Kdo přebývá v lásce, přebývá v Bohu a Bůh v něm. 17 Takto láska mezi námi došla naplnění, takže smíme mít smělou důvěru v soudný den – vždyť jsme na tomto světě takoví, jako je on. 18 V lásce není žádný strach. Láska, jež došla naplnění, zahání strach pryč, neboť strach přináší muka. Kdo se však bojí, nedošel v lásce k naplnění. 19 My milujeme jeho, neboť on první miloval nás.

1 Jana 4:7-19

Láska je Bůh a Bůh je láska -
a já to nevěděl až dodnes -

[flpbb]

mroz

No jasně. Problém je v tom, že se do toho počítají i myšlenky podvědomí, které si bohužel často myslí něco, co nechceme. Třeba to, co nám v dětství předali rodiče a další autority, např. "jsi nešikovný na to a ono", "když budeš zlobit, nebudu tě mít rád/a" apod. A my se tím chtě nechtě řídíme i v dospělosti, což vede mimo jiné k problémovým partnerským vztahům. Navíc, zatímco vědomě si většinou něco přejeme jen pár minut, podvědomě to pak blokujeme po celý zbývající čas a pak se divíme, že zase nic. No a na nalezení přesné příčiny těchto problémů a ukončení jejich vlivu je vedle jiných metod výborná i kinezka nebo asociačka, o kterých jsem psal. O kinezce píšu na svých stránkách http://www.petrlacek.cz. Asociačku tam doplním tento týden.

Podvědomí nemá myšlenky, nemyslí. Co nám kdo předal, je rovněž omyl. Z nuzných a "ghett" poměrů vyrostli úžasní lidé, ač kolem sebe viděli celé dětství jen alkohol, kriminalitu, násilí atd. Podvědomé blokování není možné, je to jen úložiště dat. Vytáhnu ti z něj, co jsi dělal ve 3 letech 4 měsících a 4 dnech od narození, ale ono samo nic nerozhoduje a neovlivnuje. To jen ty informace z něj ti vstupují do mysli a pak se dle toho chováš. Když se třeba v hlubinné psychologii dobereš k jádru /analogicky v buddhismu otevřeš spodní čakry/, vyplavou na povrch tvoje závislosti. A taky celá minulost. Máš jen dvě možnosti: 1/ sebevražba, 2/ překonat to, přetrpět si to a pak se posunout někam, kam se normální člověk nedostane. Pak totiž sám sebe pozoruješ jako jedince, kterého oblékáš, krmíš, chodíš s ním do práce, navazuješ vztahy a třeba se s ním i opiješ, TY jsi ale už někdo jiný. TY jsi Vesmír a i Bůh, kterého má každý z nás v srdci. A ty jsi ta láska, akorát o tom zatím nevíš...
Nějaké tvoje kinezky a asociačky... Myslím si, že takové 01ajmina pomůže víc třeba hezká písen nebo pohled na měsíc, do hvězd, kdy se rozpustí v prostoru a zjistí, že i ONA sama je láska, ne ten její stupidní partner, co jí zradil. Pochopit toto je ale hrozně obtížné, zřejmě si člověk musí něco zažít.
PS: tvoje diplomy jsou směšné. Nikoliv proto, že bych je zpochybnoval, ale proto, že si tím stavíš zdi proti normáním lidem. Nejsi nadčlověk, jsi stejný jako ta holka bez vzdělání, co právě leží ve vaně a sype do sebe diazepam, uvědom si to, prosím!!! Pokud bych se měl rozhodovat, komu pomoct, tak jí...

[mroz]

Ahoj flpbb. Máš pravdu - nepříznivé podmínky nemusejí nutně znamenat neúspěšný život. Problém je, že řada z nás je o něco citlivější a potřebuje více či méně pomoct. A takových lidí je dost na to, aby se s tím něco dělalo.
Podvědomé blokování je nejen možné, ale docela časté, protože zapomínat na bolestivé zkušenosti je naše psychologická obrana. Nicméně, to že si něco nepamatujeme, neznamená, že nás to neovlivňuje. Spoustu věcí děláme automaticky jenom proto, že jsme se to kdysi naučili - bez ohledu na to, zda nám to v přítomnosti prospívá či nikoli.
Kinezku nabízím proto, že jednak výborně pomáhá mně samotnému a jednak jsem s ní já pomohl už řadě jiných lidí. Pohled na měsíc nabízet nemusím, na ten se může podívat i sama, nebo jsi jí to určitě už dávno poradil sám . Nevím, jak jsi přišel na toho nadčlověka. Masér, prodavač nebo mostní inženýr má také potvrzení o tom, že něco absolvoval, a neznamená to automaticky, že se považuje za nadčlověka. Předpokládám, že i ty něco nabízíš ostatním, ať už sám za sebe nebo v nějakém zaměstnání - nebo ne?

[flpbb]

Pohled na měsíc nabízet nemusím, na ten se může podívat i sama, nebo jsi jí to určitě už dávno poradil sám

Of course, ty nejlepší věci jsou vždy zadarmo, jenže člověk si jich neváží a nevyužívá jich... Možná proto pořád hledá něco, co by nějak zaplatil a nenachází.

Předpokládám, že i ty něco nabízíš ostatním, ať už sám za sebe nebo v nějakém zaměstnání - nebo ne?

Představ si, že bych byl elitní parašutista, co bych mohl komu nabízet? Postel plnou zbraní... Ale vážně - celý tento Vesmír je postavený na energii a lásce. Pokud tu lásku cítíš, energií tě zarhne. Každý si přitahuje partnera, kterého si zaslouží. Pokud se pak změní, je to rozpor a ten vztah už nemá budoucnost. Změnit tě ovšem může třeba jedna kniha. Anebo zážitek. Možná i předchozí moje věta - snad si mě tedy nikdo nenajde a neprostřelí mi kvůli tomu hlavu... Jako se to stalo např. v 6
Snadno se o tom píše, reálný život je jiný, vím... Partnerská láska je nejsilnější droga na světě, herion je proti ní čaj. Z hypothalamusu se ti rozlévají po těle tak složité chemikálie, že máš okamžitě na tom protějšku silnou závislost. Jsi schopná za něj položit svůj život nebo si proříznout tepny, když tě neche nebo zradí. A najednou cítíš ten kontrast mezi sexem a milováním, je to neporovnatelné.
Jenže my chlapi to tak nějak vždy "rozchodíme", máme přátele, alkohol, bordely atd., vy ženy to máte složitější. Kromě toho diazepamu vám moc možností nezbyde. Možná byste se divili, kolik žen chodí k psychologům. Prášky ale nic neřeší, jen tě utlumí, je to přechodná záležitost a přežiješ si na nich jen nějaké období. 01ajmina; nemá smysl za nikoho brečet do vany, proplakávat klávesnice a prořezávat si zápěstí, nikdo ti za to nestojí, TY jsi člověk a lásku máš ve svém srdci. Je nekonečná a nikdo ti jí vzít nemůže. A pokud ano, ukaž mi ho. Vtisknu ti do ruky pistoli a dojdeme si pro něj. Bylo by ale škoda náboje pro nějakýho promiskuitního chlapa, co žije svým egem a ubližuje ti... Zbav se té závislosti na něm a uvidíš sama, že láska je všude kolem tebe.

[destiny]

Napoleon Hill mne osobne nesadol-aspon teda nedostala som sa k povodnym vydaniam a nove nesadli.Na zaklade Jerryho mi to nedalo a inspirativnu knihu/pre mna/ od Hilla som nasla - Jak prelstit dabla.Riesi tu aj medziludske vztahy.Zaujimava debata vo viacerych oblastiach.

[destiny]

Ahoj, prosím o radu. Přečetla jsem knihu Zákon přitažlivosti a protože jsem nováček, nevím si rady se zpracováním emocí. Můžete mi někdo poradit, co dělat nebo jak se zachovat, když mám negativní emoce třeba ve vztahu? Je to znamení, že mám svůj protějšek opustit nebo je to chyba na mé straně a hledat nápravu u sebe? Díky.

Neda mi to, a tak - mne VELMI pomohla na vztahy "Praca"-Katie Byron, poznam len knihu "Milujem, to co je", neviem, ci vyslo aj nieco ine.Tak uzasne a jednoducho rozobranu splet negativnych myslienok vo vztahoch, bez nejakych extra teorii, nepoznam.Clovek sa dokonca zasmeje, ked sa dopracuje k odpovediam a pointe.
Je to system 4 zakladnych otazok a myslim dalsich 3 pomocnych, na ktore si odpovedas a dopracujes sa k uplne odlisnemu pohladu na napr.svuj protejsek. Vyselektujes tym nepodstatne a potom sa mozes rozhodovat, ci su Tvoje negativne emocie vo vztahu....skutocne negativne alebo sa Ta len snazi oklamat vlastna mysel Je to zabavne, nekomplikovane a vacsinou oslobodzujuce.
Neviem,ci to tu niekto rozoberal uz, ci je k najdeniu na webe system, mozno da niekto prislusny odkaz, pokial nie, kludne Ti popisem cez SZ.