od Monika » pát 30. lis 2012 14:29:40
část z předmluvy Jana Bílého knihy, v originále nazvané jako Wild Nights, kterou napsal jako dopis vydavateli české verze
"...Deida je opět provokativní a míří přímo k jádru věci. "Existují snad důležitější věci než sex a smrt?" cituje svého učitele, který běžně používá výrazy, které se v rozhlase a televizi vypípávají a ve spirituální literatuře chybí docela. Ano, díval jsem se, jak jste přeložili jeho "fuck", "cunt" nebo "hard cock", a smekám před kongeniálností a odvahou.
Ale drastická mluva, alkohol a sex je pouze povrch do veliké hloubky jdoucí pravdivé, a především mystické spirituality. Pokud bychom viděli jen tuto část knihy, uteče nám nejen obrovská láska učitele Roberta (a samozřejmě a především autora Deidy) k ženám, mužům, k onomu božskému tanci, který se mezi nimi v lidském Univerzu odehrává, ale i hluboká mystika učení, které je v knize obsaženo. Od Oshova "be now and here" snad nikdo nepopsal tak pravdivě, že ke spirituálnímu "tady a teď" patří nejen vášnivé milování se, ale zrovna tak i ta cigareta potom. "Wild night", divoká noc i ranní kocovina jsou obě jen dvě poloviny té velké oslavy (nebo také velké soulože), o které Robert v knize neustále mluví. Světlo a stín jsou pro "Milostpaní", pro Velkou Bohyni, jedno a totéž. Kdo jsme my, abychom jedno preferovali a druhé vyloučili coby nevhodné pro spirituální pokrok.
A zároveň, a to je to nejdůležitější, jsme nejen úplně "tady a teď", ale i tam, kde to Robert nazývá "out of the room", mimo celu, totiž mimo naši nevědomou idenfikaci. Zenoví mistři to vyjadřovali takto: "Ani nespadnout, ani ignorovat."
Skončím krátkou historkou. Na jedné konstelační konferenci jsem po několika přednáškách, které se zabývaly světlem, harmonií, dobrem a krásou měl možnost posledního příspěvku. Namísto, abych cokoli řekl, vybral jsem jednoho zástupce pro "to světlé". jednoho zástupce pro "to temné" a asi deset zástupců pro nás, spirituálně hledající lidi a nechal všechny stoupnout si tam, kam chtějí. "To světlé" si stouplo doprostřed místnosti na židli a kolem něho se shromáždil kruh obdivovatelů. "To temné" našlo místo v rohu, osamoceno. Na moji otázku, jak se mu daří, pravil "tmavý" zástupce. "Blbě. Ale já jim to nedaruji." A to byla celá konstelace.
Deida v "Cestě vášně" nevylučuje to tmavé, nejeví sebemenšího opovrhování tělem, láskou, sexem, neodsuzuje nikoho, kdo jí maso, chlastá nebo hulí cigarety, kdo v baru poslouchá špatnou hudbu. Jde mu jen a jen o to, s jakým vědomím to dělá. Nebo, ještě lépe, zdali při tom cítí tu nekonečnou lásku, která toto vše plodí.
Možná, že jeho "cesta vášně" není cestou pro každého. To je v pořádku. Ale jsem Ti, milý Roberte, nesmírně vděčný, že nyní existuje v češtině také tento ukazatel. Myslím si dokonce, že smčr, který ukazuje, ocení mnoho těch, kteří to se svým spirituálním hledáním myslí smrtelně vážně. A přitom klidně vydrží pár plzní."
Naposledy upravil
Monika dne pát 30. lis 2012 14:55:34, celkově upraveno 1