Můžete se podívat na tu věc, které říkáte „já“? Je velice nepolapitelná. Podívejte se na ni právě teď, zkuste ji pocítit, dotkněte se ji a odpovězte. Jak se na ni díváte? A co je tou věcí, která se dívá na to, čemu říkáte „já“? Tohle je jádro celého problému: ten, kdo se dívá na to, co nazýváte „já“ je tím „já“. Vytváří iluzorní oddělení sebe sama na subjekt a objekt a skrze toto rozdělení může pokračovat dál. Tohle je ona rozvratnická povaha, která ve vás funguje, ve vašem vědomí. Kontinuita její existence je vším, co ji zajímá. Dokud se snažíte tomuto „já“ porozumět nebo tohle „já“ změnit v něco duchovního, v něco posvátného, nádherného nebo úžasného, bude tohle „já“ pokračovat. Pokud s ním nechcete dělat nic, není tu, je pryč. .............
.........Když praktikujete jakoukoli formu ovládání mysli, automaticky je tu „já“ a díky tomu se udržuje. Meditovali jste někdy, opravdu skutečně meditovali? Znáte alespoň někoho, kdo ano? Nikdo to nedělá. Kdybyste vážně meditovali, skončíte v blázinci. Stejně tak nemůžete praktikovat bdělou pozornost ve snaze být vědomí každou chvíli vašeho života. Nemůžete být vědomí; vy a vědomí nemohou existovat současně. Kdybyste mohli být ve stavu vědomí jedinou sekundu na hodinových ručičkách, jedinkrát ve vašem životě, kontinuita by byla zlomená, iluze zkušenostní struktury, „já“ by se zhroutila a všechno by zapadlo do svého přirozeného rytmu. V tomhle stavu nemáte tušení, na co se díváte – to je být vědomý. Když poznáte, na co se díváte, jste tam, opětovně zažíváte staré časy, to, co znáte.
Nemám tušení, co způsobí, že jeden člověk vstoupí do přirozeného stavu a druhý ne. Možná je to vepsáno v buňkách. Je to akauzální. Není to důsledkem vašeho přání; nemůžete toho dosáhnout. Nemůžete dělat vůbec nic. Nevěřte nikomu, kdo vám tvrdí, že se do tohoto stavu dostal. Jednou věcí si můžete být jistí, a tou je, že by si toho on sám nemohl být vědom a už vůbec by vám to nemohl sdělit. V těle je zabudovaný spouštějící mechanismus. Když vědomostní struktura náhodou uvolní sevření, něco jiného převezme velení. Fungování těla bude naprosto jiným fungováním bez zásahu myšlenky, kromě případů, kdy je třeba s někým komunikovat. Když použiju boxerskou hantýrku, musíte „vhodit ručník do ringu“, být naprosto bezmocní. Nikdo vám nemůže pomoci, ani vy sami.
http://nicnavzdy.blogspot.cz/2014/02/ug ... ast-6.html