od vostalpetr » pon 15. pro 2014 12:57:26
Všechny vaše touhy, chtění nebo preference z vás emanují přirozeně a neustále, protože stojíte v čelní línii vesmíru, který to tak prostě zařídil. Takže nemůžete zadržovat vaše touhy; věčná povaha tohoto vesmíru vyžaduje, aby vaše touhy vznikaly.
Tohle je jednoduchý základ nekonečně expandujícího (rozpínajícího) se vesmíru:
- Rozmanitost vyvolává úvahy.
- Z úvah vznikají preference.
- Preference znamenají žádat.
- Žádání je vždy vyslyšeno.
Co se týká utváření svého vlastního života, tak existuje opravdu pouze jediná důležitá otázka: Jak se mohu uvést do vibračního souladu s touhami, které vzešly z mých životních zkušeností?
Z knihy Ask and it is given.
Jste tady, ve vašich fyzických tělech, z nějakého důvodu a je přirozené a správné a přirozené, že budete chtít vytvářet materiální věci. A jakákoliv touha, která se zrodí z vašeho vědomí tohoto života, je nejen dobrou touhou, ale také touhou, která může a měla by být splněna, materializována. Nejsou touhy po něčem, ke kterým vás bude život inspirovat, a čehož by život zde nemohl vytvořit manifestaci.
Není nic, čím byste nemohli být, co byste nemohli dělat, nebo nemohli mít. Všechno je možné. Podle toho, co jste teď a obzvláště dnes už slyšeli, tak věříte, že žijete kvůli bytí, dělání a zakoušení různých zkušeností a věcí? Jinými slovy: Je manifestace, cílů, misí a úkolů, která jste si stanovily důvodem vaší existence?
Ony jsou tedy ukazateli směru. Jsou důvodem k plynutí, ale nejsou, a ani jejich konečné výsledky, motivací k životu, nejsou důvodem k životu.. Co tedy jsou? Proč by se ve vás rodila touha nebo cíl, a přitom není vaším úkolem ji naplnit nebo ho splnit. Proč by život zapříčinil, že něco chcete, ale přitom naplnění toho, není to, o čem ta hra je. Zní to divně, ne? Něco nemám, takže to chci, ale dosažení toho mě neučiní šťastným. A nedosažení toho mě už vůbec neučiní šťastným. Vydržte s námi, protože toto stojí za to.
Takže to nemám, jiní to mají, já to chci, alespoň si to myslím, protože jsem nešťastný pokud to nemám..ať je to věc, ať je to vztah, peníze, vědění, vlastnosti vašeho těla.. chci to... chci to.. a jsem nešťastný pokud to nemám. A pak udělám to, co mám. Možná nevědomě.. nebo záměrně..sladím se s tím a ono se to manifestuje a nyní to mám. A teď jsem také zažil nový kontrast, který zapříčinil nové chtění..Takže naplnění té touhy.. tak v nejlepším případě je to dočasný pocit štěstí, protože pak zažijeme další kontrast, který dá zrodit dalším a dalším a dalším a dalším touhám. A přesto logicky vím, že pokud kontrast způsobuje moje chtění a já jsem schopný se s ním sladit a zastavit jeho odpor-rezistenci a začít posouvat se ve směru toho, tak tam někde je ta zábavná jízda. Ale jakmile se tam dostanu, tak už to není tak vzrušující zážitek, jak jsem si myslel. Absence toho ve mě dala zrodit očekávání vzrušujícího pocitu, pokud toho dosáhnu, který je nepřirozený. Protože to není dosažení něčeho, co je měřítkem úspěchu a je to ta radostná cesta, která je měřítkem úspěchu. Budujeme si platformu-základy, vydržte s námi ještě.
Takže nemám to, ale chci to. A nyní jsem toho dosáhl a ... Ale teď nemám támhle to a to chci. A teď jsem to dostal a ..... Co je to co mi chybí? Je to ten předpoklad, který je špatný. Ta úvaha, že to dosažení něčeho je odměnou. Zatímco ta možnost něčeho dosáhnout je tou odměnou. Takže můžete v tom někde najít čistou-úplnou vděčnost za život poskytující části kontrastu? Nemilujete prostě tu možnost si vybírat? Když jste v lázních, tak se vám to líbí. Když jste v obchodě s něčím, co máte rádi, tak se vám to líbí. Když jste v cukrárně, tak se vám to líbí. Když jste svobodní si vybírat, tak není ta rozmanitost, ze které si vybíráte lahodná? A v tom je to pochopení kontrastu a vděčnosti za něj. Pokud jste schopni být vděční za možnost si vybírat, tak nebude existovat ani ten boj proti tomu co si nezvolíte. A pokud tento boj proti neexistuje, tak vaše touha je čistá. A v té čisté touze je rychlý pohyb vpřed, uspokojující pohyb, a pak výsledek se stává irelevantním a není nezbytně důležitý, protože už jste si to pročistili ve vaší vděčnosti za ten kontrast. V tom je opravdu velká myšlenka.
Když mluvíte o tom, co chcete a proč to chcete, tak z toho odstraníte ty protichůdné energie. Protože v tom proč, nejsou ty chybějící prvky, které by ve vás zapříčinili aktivování vibrací odporu-rezistence. A teď jste opravdu na něco narazil. Posadil jste se a chtěl jste po nás, abychom vám pomohli najít způsob jak být více svolný ke kontrastu samotnému. A to je úžasné, protože když pozorujete kontrast, to co nechcete, ale máte k tomu ten přístup, že toto je ten kontrast, ze kterého si mohu vybrat.. jinými slovy nic nebylo prosazeno do mé zkušenosti a nejsem nucen do té nebo do jiné části kontrastu. Je to kontrast rozmanitosti, ze kterého si mám vybrat.. Hmmm z toho kde se teď nacházím, co bych si nejraději vybral? Je v tom naprostá svoboda. A v té naprosté svobodě je absence svázanosti, absence bezmoci, absence odporu-rezistence. A v té absenci odporu-rezistence si jen vybíráte a plynete a vybíráte a plynete, vybíráte a plynete. To by byl ten ideální způsob, jak projít životem a jeho zkušenostmi.
...
Všimněte si té zkratky, kterou můžete provést, k tomu k čemu míříte, pokud pouze radostně a záměrně přijmete ten koncept kontrastu jako dobrou věc, raději než špatnou. Jako kdyby to byla skupina voleb, které činím, spíše než skupina věcí, které nechci, a které na mě byly uvaleny.
Teď se začínáte cítit, tak jak když jste se narodili.. Přísaháme vám, že když jste sem přišli, tak jste vnímali tu rozmanitost a líbila se vám. Protože jste věřili v něco, co už většina z vás teď nevěří. Věřili jste ve svou schopnost si vybírat. A důvod proč, jste v ni přestali věřit je, že jste si mysleli, že si vybíráte, ale že existuje něco, co zadržuje před vámi to, co jste si vybrali. Takže jste si vytvořili ve své hlavě všechny možné druhy důvodů, proč jste drženi od toho, co jste si vybrali. Jedni vám tvrdí, že je to špatné a to je ten důvod. Jiní, že jste se nenarodili ve správném znamení. Další, že je to tím, že jste nechodili do té správné školy, nebo se nenarodili ve správné části světa, nebo nejste správného vyznání, a tak dále a tak dále. Věci, které jste si vytvořili ve volném čase, jako důvody toho, že nevidíte to, co chcete, jsou vážně směšné. Nyní někteří z vás, ne všichni, ale někteří, jsou připraveni, vystoupit z tohoto zpátky k postoji, který měli, když se narodili a který říká: Jsem dobrý, a dělám volby a bude správné, že to, co si vyberu ke mně snadno přijde. A pokud můžete odstranit to vaše negativní očekávání z vaší hlavy a věřit, že to co jste si vybrali, tak vám vesmír dá, protože on dá. Tak vaše očekávání se pročistí, vaše vibrace se pročistí a bude to tak báječné, jako říkat: Vybírám si toto, a toto a tamto a tamto.
Nyní sestavme příklad osvětlující význam kontrastu. Pokud cokoliv si vyberete, by k vám přišlo okamžitě? Jen se ptáme... Když vše, co si vyberete, by k vám přišlo okamžitě? Co si myslíte, bylo by to prospěšné nebo škodlivé k tomu, co jste si dali do svého vibračního depozitáře? Přemýšlejte o tom. Pokud byste si kdykoliv řekli, to se mi líbí, to chci a ono se to hned manifestovalo. Nemyslíte, že by to zpomalilo vaše touhy? Jinými slovy můžete cítit nějakou osobní hybnou sílu z vědomí o tom, co nechcete? Můžete?..... Ooohhh můžete!!! Cítíte tu hybnou sílu z toho kontrastu? Pojďme nyní zpět k té kupě kontrastu. A zaměřte se myšlenkami na ni. Když pracujete na něčem nevytváříte tím větší hybnou sílu? Nenabíráte větší hybnou sílu tím, jak si srovnáváte klady a zápory? Nemáte prospěch z toho, jak se probíráte těmi daty? Není to způsob, jak přiložit ruce k dílu? Nechcete ty data, kterými se budete zaobírat? Nechcete cítit sílu té touhy, která se ve vás rodí? Nevidíte ty malé děti, jak říkají: já vím, já vím. Nechtějí, abyste jim říkali vše, co víte, chtějí si na to dojít sami. Chtějí na to dojít. Chtějí vědět. Chtějí životní zkušenosti. Stále mluvíme o tom tématu... Mluvíme o té radostné a lahodné zkušenosti zaobírat se kontrastem a cítěním síly té touhy. Ano momentálně nemanifestované touhy. Ano touhy, která se může manifestovat daleko později na vaší cestě. Ale právě v tomto momentě už jste spokojení ze sebe hrajícího hru života, ze sebe zaměřeného zde v tomto prostředí plného kontrastu, ze sebe jako sochaře s celou paletou materiálů a barev a přísad a textur, ze sebe mající zde tu plnou rozmanitost a mající v ní prsty, ze sebe vybírajícího si z toho všeho, ze sebe milujícího rozmanitost a milujícího své schopnosti, kterými se učím vybírat to, co nejvíce chci. Miluji tento kontrast! Miluji tento kontrast a to, co pro mě znamená, protože má věčnost závisí na tomto kontrastu, můj posun vpřed závisí na tomto kontrastu a dokonce i má radost závisí na tomto kontrastu, protože pokud by tu ten kontrast nebyl, tak bych nemohl expandovat a pokud bych nemohl expandovat, tak bych se nemohl posunout vpřed, a nemohl bych cítit ten pohyb vpřed a nemohl bych cítit to uzavírání mezery /stávání se tím, kým jsem/, čímž radost je. Takže tady to vše máte.
Kontrast – radost mého života. Kontrast – podstata toho, do čeho jsem se narodil. Kontrast – příčina mého posunu vpřed.
...
Tady jsi ty mizero...pomáhající mi poznat, že si tě znovu nedám na svůj talíř. /Kdysi Abraham přirovnával život ke švédskému stolu.. kde si prostě vybíráme a dáváme si na talíř pouze to, co chceme/. Už si tě tam nedám a už tě nebudu zakoušet. Už jsem měl svou zkušenost s tebou a jsem za to moc rád. Protože to, že jsem ji měl mi dalo poznat, že k sobě nepatříme. A v té kupě kontrastu musí být přece mnohem lepší věci, než jsi ty.
Tak jak se vám líbí tady to? Kontrast v sobě obsahuje vše, co je chtěné a co je nechtěné. Takže jen proto, že se zrovna soustředíte na něco, co nechcete, je důvodem zavrhnout celou kupu? Je nějaký důvod brát to, co se děje, tak vážně? Byla to pouze volba, která mi poskytla jasnost /clarity/ a existují miriády jiných voleb. Potřebuje tedy ovládat tu jednu volbu, když jsou miriády jiných? Vidíte, jak můžete otočit tu kupu kontrastu do něčeho zajímavého, vzrušujícího, uspokojujícího? A ve chvíli, kdy toto učiníte, tak váš krok 1 bude pokračovat, ale krok 3 bude o hodně jednodušší.
HOST: Dobře půjdu si teď najít nějaký kontrast.
ABRAHAM: To nemusíte. Je ve všem. Je v každé částici vesmíru. Je v každém rozhovoru. Je v každém kousku čehokoliv. Je v každém předmětu. Je v každém národě, v každém městě, v každém jednotlivci, v každém vztahu. V každičké části čehokoliv. Nemusíte ho hledat, je všude. Ale když ho přijmete, když ho obdivujete, když mu rozumíte, tak jste na koni, tak si z něj jen vybíráte. On si nevybírá vás. Vy si vybíráte z něj.
...
Ještě jednu věc k tomu řekneme. Dnes ráno jsme vás podněcovali k vzdání se ovládaní-kontroly.Takže teď se díváte na tu kupu kontrastu a přijímáte ji ve své schopnosti si vybírat. Je to ovládání nebo nemožnost ovládání? Je to ovládání. Ale je to ovládání něčeho, nad čímž máte kontrolu. A v tom je to podnícení-povzbuzení-dodání síly.
Zdroj: Abraham-Hicks - Workshop, Houston, 09/08/2008
Překlad: Petr - inspiruj.cz