Jenom, že vědomí je, bez myšlenek, bez mentálního i tělesného pociťování.
Je tím, čím je, když zmizí svět a celá ta psychosomatická projekce.
A stejné vědomí tady je, když ta psychosomatická projekce tady je a není k ní připoutanost.
Těžko můžeš říct, že není blahem.
Blaho bez pociťování.
"Blaženost, přátelé, je nirvána - slast je tato nirvána." Nato vstal jeden z naslouchajících mnichů a pravil: "Jak však může býti v tomto stavu slast, když tu není pociťování?" A Šáriputra odpovídá: "To je právě slastí v tomto stavu, že tu není pociťování."
Hm,
popisuješ stav "já"
a naočkováváš na něj pomocí nákýho citátu stav nirvány...
Pamatuji, že jste s tímto citátem blbly s holkama,
ale mě podobné kraviny o nějakým pocitování nezajímají
Seš tak ztotožnění s pocitováním blaženosti,
že tvrdíš, že zde není pocitování,
přesně takto funguje ztotožnění,
není od tebe oddělený, seš to přímo ty...