Sobectví

[ALEXANDRINO]

Začnu citátem: Přátelství je tmel, který drží tento svět pohromadě.
Solidnímu nesobeckému jednání předchází naučená vnitřní duševní disciplína, kdy se jeden člověk nad druhého nepovyšuje a ani se před ním neponižuje. Životní princip(zásada)"Nad nikoho se nepovyšuj a před nikým se neponižuj", kterou znám z pohádky Pyšná princezna, je pro mě základním kamenem mezilidských vztahů podle kterého se snažím s druhými jednat.
Sobectví považuji za povahový rys, v některých životních situacích jako užitečný - například, když relaxuji ve společnosti dobrých přátel, nebo se dobře vyspím a pak se dobře bavím u jakékoliv činnosti, která mě nabíjí, jsem užitečnější a použitelnější pro své okolí. V jiných situacích jako škodlivý - když budu"nesobecky" stále pracovat bez odpočinku, budu tím pádem častěji nemocný, podrážděný a budu pro své okolí nepřijatelný a neužitečný. Jinými slovy:"když chci někomu pomáhat, musím sám být v psychické a fyzické kondici.
Sobectví vnímám jako jev pocitový, kdy mám pocit, že si počínám sám sobecky a potom zase nesobecky a někdy mám pocit, že se sobecky chová někdo jiný. Tyto stavy se mění za den mnohokrát. Proto nechápu, že někteří jedinci někoho ledabyle onálepkují, že je sobec, aniž by se zajímali jestli dotyčnému nekřivdí, přičemž nezkoumají v jaké životní situaci se nalézá a sami se tím pádem chovají necitlivě a sobecky.
Necítím se být bláhový nebo naivní, že spasím kdykoliv kohokoliv, ale považuji za nejlepší pomáhat, v oblastech, kde můžu účinně pomoct, čili v mém okolí a tomu, kdo o to stojí.
Vím, že je stále početná skupina lidí, kteří "jdou" se svým sobectvím tak daleko, že se něštítí někoho ožebračit, zmrzačit a připravit o lidské štěstí. V tomto případě mě napadají slova písně od Pavla Dobeše: "Rozdrape si pyžamo, kdo chodí spát do růží, každý má modřinu, kde si ji zaslouží".
Ještě jeden citát: Násilí plodí násilí, laskavost plodí laskavost. Alexandr

[Petr]

Vezmu to ze siroka, ale strucne .
Jako zaklad bych vzal toto: Z meho pohledu kazdy jedna vzdy sobecky, tak jak si mysli, ze je to pro nej nejlepsi. Vzdy.
A rozsiril bych to jen o toto: Pak uz jen zalezi, jak clovek bere sebe, jak definuje sebe. Jak definuje sve propojeni s ostatnimi. Jestli jsem tu ja oddeleny od ostatnich, nebo ja propojeny s urcitou skupinou (rodinou, prateli), nebo ja propojeny se vsemi lidmi, nebo ja propojeny se vsim. To pak zasadne a zcela prirozene ovlivnuje to, co je pro tebe nejlepsi, a podle toho pak jednas .

Takze bych uz vubec neresil sobecky vs. nesobecky, ale s cim vsim jsem propojen, co vsechno jsem ja.