Jana píše: honzam píše: honzam píše:Já vím, jak hodná jsi.
Však musíš jít.
Chci takhle žít a věčně volná být!
Jen straň se mě a budeš v bezpečí!
Řekni mi proč ne.
Zkusím to popsat, když tak mě oprav, nebo doplň.
Existuje tady ta možnost spojení v srdci, kdy nijak nepřekáží ani čas a ani prostor, žádná stěna tomu není překážkou.
Je tady možné spojení dvou polarit v podobě Matky a dítěte, což je krásné, nevinné, naplňující. Proto toužíš, abych vyslovila to slovo "maminko", abych Ti potvrdila, že to spojení s Tebou v srdci je vědomé.
Sebe sama si můžeš také uvědomovat jako mužskou polaritu a mě jako ženskou polaritu, tohle připoutává k tělesnu, proměňuje Tě to ve zvířátko prahnoucí po sexu. Tohle se ovšem v Tobě odehrává pouze v mentální rovině, na fyzické úrovni setkání s Tebou je nevinné a chováš se seriózně, slušně.
Pak tady může být spojení s Otcem Je to opačná polarita, než mateřská. Zatím co
Matka je zdrojem stvoření dvojnosti,* v Otci ta dvojnost mizí.
Z pohledu individuality je Matka původcem zrození, Otec původcem smrti. Z pohledu Vědomí je Otec zdrojem věčného života a Matka zdrojem rození smrtelných jedinců.
1„Vaše srdce ať se nechvěje úzkostí! Věříte v Boha, věřte i ve mne.
2V domě mého Otce je mnoho příbytků; kdyby tomu tak nebylo, řekl bych vám to. Jdu, abych vám připravil místo.
3A odejdu-li, abych vám připravil místo, opět přijdu a vezmu vás k sobě, abyste i vy byli, kde jsem já.
4A cestu, kam jdu, znáte.“
5Řekne mu Tomáš: „Pane, nevíme, kam jdeš. Jak bychom mohli znát cestu?“
6Ježíš mu odpověděl: „Já jsem ta cesta, pravda i život. Nikdo nepřichází k Otci než skrze mne.
7Kdybyste znali mne, znali byste i mého Otce. Nyní ho již znáte, neboť jste ho viděli.“
8Filip mu řekl: „Pane, ukaž nám Otce, a víc nepotřebujeme!“
9Ježíš mu odpověděl: „Tak dlouho jsem s vámi, Filipe, a ty mě neznáš? Kdo vidí mne, vidí Otce. Jak tedy můžeš říkat: Ukaž nám Otce?
10Nevěříš, že já jsem v Otci a Otec je ve mně? Slova, která vám mluvím, nemluvím sám od sebe; Otec, který ve mně přebývá, činí své skutky.
11Věřte mi, že já jsem v Otci a Otec ve mně; ne-li, věřte aspoň pro ty skutky!
12Amen, amen, pravím vám: Kdo věří ve mne, i on bude činit skutky, které já činím, a ještě větší, neboť já jdu k Otci.Jít k Otci, znamená opustit dvojnost. Osvobodit se od bolesti z oddělenosti.
Spira moc pěkně vysvětluje, co se to vlastně děje.
Ta smrt, před kterou mě chceš chránit, je ve skutečnosti tou věčnou krásou, kterou jsi.
jsme jedna vaše i naše společná sluneční Maminka. Pomáháme jí, aby mohla mít děti a Sama zůstala neposkvrněná.
