od vostalpetr » sob 04. pro 2010 8:17:13
Navíc já nehovořil o poznání ale o víře. Co to je vlastně poznání? To je když sníme to jabko a najednou rozdělujeme věci na dobré a špatné?
......................................................................................................................................
No to byl jeden z důvodů, proč jsem na to reagoval, protože hovoříš o víře,
nebot víra, to je vlastně představa, kterou jsi vytvořil (nebo převzal) a kterou chceš naplnit,
a dělení na dobré a špatné je vlastně také víra,
vytváříme tak pomocí mysli a pocitů jakýsi umělý soukromý svět či vesmír, v kterém pak žijeme
MŮŽEME TOMU ŘÍKAT POZNÁNÍ,
A TAKÉ SE TOMU TAK ŘÍKÁ,
ALE JE TO V PODSTATĚ OSOBNÍ POZNÁNÍ, SUBJEKTIVNÍ POZNÁNÍ,
a se skutečným poznáním to má velmi málo skutečného, i kdyby tomu poznání věřilo pár milionů lidí, jako třeba v případě náboženství...
Co to je vlastně poznání?
.............................
VELMI SPRÁVNÁ OTÁZKA,
ALE PODÍVEJ SE POZORNĚ NA TO, NA CO SE PTÁŠ:
kdyby jsi se ptal třeba na to, co je to např. automobil, takl řekneš že to je plechová krabice na čtyřech kolech a motorem a že slouží k přemistování z bodu A do bodu B a říkáš to na základě svého poznání
pokud se ptáš ovšem na to, co je to POZNÁNÍ, tak v podstatě musíš udělat to samé, co jsi udělal v případě automobilu,
musíš ZAMĚŘIT POZORNOST NA SAMO POZNÁNÍ,
a protože poznávání samo o sobě je prostě POZOROVÁNÍ (něčeho)
tak v tomto případě musíš otočit POZOROVÁNÍ NA SAMO POZOROVÁNÍ (nikoli ovšem jako v předchozím případě pozorovat pozorované jevy, třeba to auto, ale pozorovat samu pozornost)
PAK MŮŽEŠ ODPOVĚDĚT NA OTÁZKU CO JE TO POZNÁNÍ...