https://www.novinky.cz/veda-skoly/43329 ... -dela.html
Supertajný raketoplán X-37B už je v kosmu 677 dní. A stále není jasné, co tam dělá
Mýty a konspiračními teoriemi opředený raketoplán X-37B už obíhá kolem Země rekordních 677 dní a Spojené státy stále nevysvětlily, co tam vlastně dělá. Neupřesnily ani to, co má na palubě. Letectvo sice uvedlo, že X-37B testuje iontový motor, odborníci se ale shodují, že nejspíš plní i další úkoly, o nichž Pentagon hovořit nechce.
Nynější mise je už čtvrtá v rámci programu X-37. Podle Američanů jde při ní hlavně o zkoumání experimentálního pohonného systému.
„Letectvo zároveň na palubě vyzkouší odolnost několika různých vyspělých materiálů v kosmickém prostředí,“ řekl při začátku mise serveru Space.com mluvčí amerického letectva USAF Chris Hoyler.
Specifičtější Hoyler podle svých slov být nemohl, dodal ale, že se výzkum týká také vývoje vícenásobně použitelných kosmických plavidel a vyvinutí technologie pro provádění vědeckých experimentů ve vesmíru s možností dopravování výsledných vzorků zpět na Zemi.
Jelikož Pentagon mlží, objevily se už podle britského listu The Daily Mail spekulace, podle nichž může být raketoplán využívaný při testování supertajné zbraně — může jít například o vesmírný bombardér nebo o nástroj pro likvidaci nepřátelských satelitů. Něco takového by ale bylo v rozporu s mezinárodními konvencemi.
Pravděpodobnější je hypotéza, že by na palubě mohlo být vyspělé špionážní zařízení
Buď jak buď, známo není ani to, kdy se X-37B (nebo také Orbital Test Vehicle-4) do Kennedyho vesmírného střediska vlastně vrátí. Podle oficiálních míst tak učiní, až splní všechny úkoly.
Do kosmu stroj 20. května 2015 z Mysu Canaveral vynesla raketa Atlas V. [celá zpráva]
Od té doby X-37B krouží na nízké oběžné dráze Země ve výšce mezi 177 až 800 kilometry nad povrchem. Pro srovnání: Mezinárodní vesmírná stanice obíhá nad Zemí ve výšce 350 kilometrů.
X-37B přistává stejným způsobem, jako tomu bylo u již vyřazených pilotovaných raketoplánů. Při minulém letu stroj strávil mimo Zemi 675 dní. Předchozí lety trvaly 225 a 469 dní.
http://www.rozhlas.cz/meteor/prispevky/ ... u--1711260
Nový materiál pro letadla i do kosmu
Vytvořit vysoce odolnou slitinu, která obstojí i při vysoké teplotě a radiaci? Ještě před 10 lety by tomu věřil málokdo, dnes se o to pokoušejí čeští výzkumníci z ČVUT. Získali na to prestižní evropský grant, který podporuje vývoj technologií budoucnosti.
Grant s názvem FET Open je velmi těžké získat, ze 100 projektů vybírá komise vždy jen jeden nejzajímavější. „Oslovili jsme je nápadem. A ten vznikl jednou při večeři. Sešlo se nás pár kolegů, kteří jsme přečetli stejný článek v časopise Science o revoluční možnosti výroby slitin, a my jsme při té večeři debatovali, jestli by bylo možné je vyrobit. Popsali jsme při tom celé dva jídelní lístky,“ uvedl v Meteoru vedoucí týmu profesor Tomáš Polcar z Univerzity v Southamptonu a Fakulty elektrotechnické ČVUT.
Dosud přijímaný fakt, že s rostoucí teplotou roste tzv. zrno materiálu, čímž se zhoršují jeho vlastnosti (ztráta pevnosti, výrazné měknutí), nemusí vždy platit. Podle nové teorie je možné vyrobit slitiny, které budou díky nanostruktuře zrna termodynamicky stabilní, a tím mnohem odolnější vůči vysokým teplotám a radiaci.
Zasadit správné zrno
Zrno materiálu si můžeme představit jako jeho výztuhu. Hranice zrn má velký vliv na chování materiálu. „Čím bude menší zrno, tím bude větší hustota jeho hranic, a tím pádem bude materiál odolnější vůči mechanickému poškození,“ vysvětlil Tomáš Polcar.
Nový odolný materiál vzniká za pomoci superpočítače. „Nesnažíme se vyrobit slitinu tradiční formou, že bychom dali „do rendlíku“ kovy, zatopili pod ním a zchladili jej, volíme simulace přes počítač,“ dodal profesor Polcar. Moderní technika umožní propočítat chování materiálů, až poté začne skutečná výroba vlastních slitin.
Superpočítač ovšem nezvládne všechno sám, nemůže například vybírat náhodně ze všech existujících chemických prvků. „Omezili jsme hledání na asi 15 prvků ze 30 možných, potřebujeme, aby šlo o prvky ne příliš drahé a dostupné, protože pokud se slitina začne vyrábět, budou jí potřeba miliony tun,“ doplnil Tomáš Polcar.
Materiál pro letectví, kosmonautiku i jaderný průmysl
Odolná slitina by jistě našla využití například v letecké dopravě. „Odhadujeme, že bychom umožnili zvýšení teploty leteckého motoru asi o 50 stupňů Celsia a snížení hmotnosti letadel asi o 50 kg. Úspora by činila přibližně 50 litrů leteckého paliva na let z Prahy do Paříže,“ popsal profesor Polcar. Druhou výhodou by byla radiační odolnost v jaderném průmyslu i ve vesmíru.
Jestli se českému týmu skutečně podaří vytvořit superodolnou slitinu, se dozvíme do tří let. Tehdy by měl tým profesora Polcara dodat výsledky výzkumného projektu. „Ten projekt je hodně na hraně. Ještě dnes ne všichni věří, že to je možné. Ale zatím už máme dva kandidáty na slitiny, které vypadají slibně – wolfram s titanem a wolfram se stříbrem," uzavřel Tomáš Polcar.
Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 2 návštevníků