Přijímání kontrastu

[Petr]

Musim se s vami pred vikendem podelit o jeden inspirativni zazitek . Normalne uz Abrahama docela znam, takze me uz dlouho nicim neprekvapil a tak si ho obcas posloucham a doladuji sve chapani a celkove je to prijemne poslouchani ..

No ale teda dnes, me tam zaujala jedna vec, vice nez obvykle, ktera mi zase napomohla k hlubsimu pochopeni. Slo o to, ze se jedna pani rikala Abrahamovi, jak se na vse diva ocima Zdroje a vse prijima.. ale ze obcas ji to nejak blokuje (uz nevim presne, ale to neni podstatne).
Abraham na to odpovedel, ze neni nasim ukolem nebo zamerem se divat na vse v tomto svete pozitivne, a prijimat to. Neni nasim zamerem divat se na neco, z ceho mame spatny pocit a snazit se vyvolat pocit dobry. Je nasim ukolem mit ten spatny pocit, pokud se divame na nejakou "nespravedlnost", na to, ze nekdo nekomu ublizuje, na to, kdyz nekdo cini pro nas spatne veci. Pokud bychom se snazili primo na tom aspektu te stejne veci vyvolat dobry pocit, tak tim bychom obchazeli a degradovali nas navigacni pocitovy system... kdybychom vse videli jako dobre. Zdroj se take nesidi v tom, ze vnima neco nespravneho a ma z toho dobre pocity.. Zdroj, pokud to s nim neni v souladu, tak se na to proste vubec nezameruje. Pak to Abraham upresnil, tak ze se Zdroj, na to muze zamerovat, ale pouze na tu cast toho, kterou vnima pozitivne. Nezameruje se na tu cast, kterou "nerad vidi" - (zda se, ze i Zdroj ma sve preference ). Zdroj / Abraham se na vsechny takove veci, ktere nejsou s nim v souladu divaji, jako na Krok 1 - pozorovani nechteneho, ujasneni si chteneho, vznik nove expanze, zajisteni vecnosti vesmiru... to je to hlavni pozitivum, co Abraham vidi ve veskerem kontrastu..to je to proc chodime do teto reality, zajistit vesmiru expanzi a vecnost.. rika, ze pokud existuje nejaky nejhlavnejsi zamer Zdroje, tak je to "vice, vice, vice, vice..." to je to co nam zajistuje expanzi, zivot a vecnost.

Mezitim co jsem ty dva tri odstavce napsal, tak jsem si to chapani doladil do snad docela srozumitelne formulace:

Prijimani cehokoliv na tomto svete, neni o tom naucit se divat, na to, z ceho mame spatne pocity, dobre.
Kazda vec nebo udalost v sobe obsahuji oba aspekty - subjektivne zadouci a nezadouci. Neni to o tom, zmenit nase spatne pocity, ktere mame z nezadoucich veci, na pocity dobre... je to o tom, zmenit nase zamereni na zadouci aspekty dane veci a tim zmenit i nase pocitove vnimani.
Jeden takovy pozitivni aspekt, ktery najdeme v kteremkoliv kontrastu, je nove vytvorena expanze, novy potencial rustu, nove misto kam se posunout, novy potencialni stastny pocit, ktery pri pohybu od nezadouciho k zadoucimu zazijeme.

[watta]

nojono, to je ten věčný omyl pozitivních myslitelů, kdy se marně snaží několik let přesvědčovat sami sebe, že je to přece růžové, a pak jsou o to víc nešťastní z toho, že není.

Neni nasim zamerem divat se na neco, z ceho mame spatny pocit a snazit se vyvolat pocit dobry.

tak. a já myslím, že to prostě ani jednoduše nejde

[Petr]

Neni nasim zamerem divat se na neco, z ceho mame spatny pocit a snazit se vyvolat pocit dobry.

tak. a já myslím, že to prostě ani jednoduše nejde

A vis, ze mas mozna pravdu

[vostalpetr]

Jeden takovy pozitivni aspekt, ktery najdeme v kteremkoliv kontrastu, je nove vytvorena expanze, novy potencial rustu, nove misto kam se posunout, novy potencialni stastny pocit, ktery pri pohybu od nezadouciho k zadoucimu zazijeme.
..................................................................................................................................................................................

Vždyt je to jednoduchý,
učí se to ve škole a píšu o tom neustále:

jednota a boj protikladů je tím základním paradoxním kamenem, na kterém je skrze různé nedokonalosti dosahováno "dokonalosti" boží...

nejde ovšek o nějaký vývoj nebo lidskou dokonalost, znovu to zopakuju NEJDE O LIDSKOU DOKONALOST

Darwin tomu říkal přirozený výběr, prostě jen akce a reakce

(duchovnáci blbnou s jednotou a pozitivismem, on s tím nakonec blbne každej,
ale faktem je, že pokud dojde k nerovnováze protikladů jednoty a boje (jednota pracujícího lidu) (válka, kdy vládnou vojáci),
tak se tyto jednostranné tendence okamžitě vykompenzují svým protikladem...
můžeme proto vždycky toužit po nějakém pozitivismu či jednotě,
a zatracovat negativismus a boj,
ale ono se to stejně zákonitě postaví do protikladů....


vcelku dobře je to vidět na principu demokracie,
podíváme-li se logicky na demokracii, je naprosto zřejmé, že je to naprostá šaškárna,
neustále jsou vytvářeny nové a nové zákony,
a logika těch zákonů je asi taková, jako kdyby nás bolel zub a my si pozvali doktora filozofie, instalatéra a třeba prodavačku ze sámošky aby rozhodli co udělat s bolavým zubem...

faktem je, že v případě bolavého zubu by to byla tragická volba, ovšem v případě vlády je to volba velmi žádoucí,
(přestože na vládu a parlament všichni nadávají)
tak právě ty nesmyslnosti a naprostý hlouposti který se zde upečou na základě protikladů svobody a solidárnosti
jsou neustálým "tvořením"...

PS. tím jsem jako anarchista nechtěl nijak chválit demokracii,
nebot anarchie je pro mě opravdovou demokracií,
kde každý je sám sobě vládcem i umělcem...

[vostalpetr]

Mezitim co jsem ty dva tri odstavce napsal, tak jsem si to chapani doladil do snad docela srozumitelne formulace:
.........................................................................................................................................

No je dobré přemýšlet o tom, co nás oslovilo od druhých,
je dobré o tom i psát,
myšlenky se vytříbří,
a můžeme tak překročit i původní ideu o vlastní myšlenky, náhledy a koncepty,
nebot to celé je o mysli,
a nic nebrání tomu, abychom tomu dali svůj rozměr
a měli svůj koncept náhledu...

a pak můžeme klidně napsat pravý opak toho, co jsme tak báječně vymysleli,
ale spíš bych to nazval přijímání protikladu,¨nežli kontrastu...

[vostalpetr]

PS.

Na závěr něco optimistického a inspirujícího a kontrasně tanečního:

http://www.karaoketexty.cz/texty-pisni/ ... evil-55430



(snad jen slovo Devil by bylo lépe nahradit slovem God, tak to získá duchovnější rozměr)

[Monika]

pokud vemu jen to původní přijímání kontrastu, tak je to jenom o tom akceptování ... no, docela přirozená záležitost

[vostalpetr]

pokud vemu jen to původní přijímání kontrastu, tak je to jenom o tom akceptování ... no, docela přirozená záležitost
.............................................................................................................................................

myslím, že tahle přirozená záležitost se velice ZKOMPLIKUJE čtením duchovních knih a třeba chanelingama,
tedy situacemi, kdy přijímáme nějaký informace "co jak by mělo být konáno aby to bylo správně"

jakoby by nestačilo to, co nám nacpali do hlavy v mládí rodiče a škola

FAKTEM ALE JE, ŽE VŠECHNY TYHLE VĚCI, ALE VLASTNĚ CELÝ NÁŠ ŽIVOT A NAŠE ČINNOSTI JSOU ÚPLNĚ MIMO NAŠE SNAHY,
COŽ NAKONEC PŘIZNAL I NA KONCI ŽIVOTA MAHARADŽ,
když řekl, že přestože mluvil o Vědomí po čtyřicet let, efektivita těchto rozhovorů, pro něj z neznámého důvodu byla minimální


je dobré číst a přijímat duchovní informace,
je dobré o tom přemýšlet
a třeba i to praktikovat

ale přes veškeré nadšení ze souladu s těmito myšlenkami,
a přes určitou univerzálnost těch myšlenek
(nikdy nejsou plně univezální, nebot vždycky je ten pohled zkreslen určitým postojem a zaujetím pro určitou oblast)
je dobré vrátit se SÁM K SOBĚ,
I KDYBY TO MĚLO ZNAMENAT, ŽE Z DUCHOVNÍHO INTELEKTUÁLA SE TAK STANETE EGOISTICKÝM KROMANONCEM
ALE JE TO NÁVRAT K SOBĚ SAMÉMU, K VLASTNÍ KARMĚ ČI OSUDU,


protože přes univerzálnost duchovních pravd,
je zde také individuální rozdílnost,
a ta rozdílnost je poměrně velká,
je tady šest miliard lidí a tudíž šest miliard rozdílností...

někde jsem četl: ROZTRHEJTE KNIHY, NEŽ KNIHY ROZTRHAJÍ VÁS

TAKŽE LZE JÍT JEŠTĚ DÁL, NEŽ JEN K PŘIJÍMÁNÍ INFORMACÍ, ZAMÝŠLENÍ SE NAD NIMI, VYTVÁŘENÍ NOVÝCH VLASTNÍCH KONCEPTŮ,
LZE JÍT K VLASTNÍ ( OSOBNÍ A PSYCHICKÉ) PŘIROZENOSTI (NAPROGRAMOVÁNÍ)
I KDYBY TO MĚLO ZNAMENAT, ŽE TŘEBA ZJISTÍTE ŽE JSTE JEN ZLEJ BLBEC A EGOISTA,
tak je to něco, co má svoji hodnotu, i kdyby to v hodnocení společnosti bylo nějaký negativum,
tak pro vás je to pozitivum,
nebot je to něco, z čeho lze opravdu vyjít, co je opravdu "vaše"

není třeba se nijak podcenovat
a pokud člověk potřebuje nějaký duchovní světlo na svou životní cestu,
vystačí vcelku v pohodě s vlastní "pitomostí"
i když není na škodu znát i blbosti druhých...

PROSTĚ PODLE MÉHO NÁZORU JE VŽDYCKY LEPŠÍ BÝT HLUBOKÝM A PŘIROZENÝM PESIMISTOU NEŽLI JEN POVRCHNÍM OPTIMISTOU, protože někdo vymyslel, že optimismus je prý duchovní záležitost....

[Jana]

je to o tom, zmenit nase zamereni na zadouci aspekty dane veci a tim zmenit i nase pocitove vnimani.
Jeden takovy pozitivni aspekt, ktery najdeme v kteremkoliv kontrastu, je nove vytvorena expanze, novy potencial rustu, nove misto kam se posunout, novy potencialni stastny pocit, ktery pri pohybu od nezadouciho k zadoucimu zazijeme.

Tohle je naprosto geniální vyjádření. Pořád mi nešlo do hlavy, čím to je, že z mého reálného života vymizelo veškeré utrpení, všechno, o čem by se dalo říci, že je zlé, špatné.

Přitom pokud někdo na netu píše o zlu, utrpení, špatnostech, vím, že si nevymýšlí, ale jako by žil v jiné realitě, která nemá řešení.

Pokud s takovým člověkem zapředu rozhovor, podezřívá mě, že nosím růžové brýle, že některé věci nechci vidět. Je pravdou, že některé věci vidět nemůžu, nedokážu se třeba dívat na televizi, když tam teče krev a lidé se k sobě chovají necitlivě, nepravdivě.

Ale v reálu, když stojím třeba před zmasakrovaným dítětem, tak je tu jen užívání si láskyplné přítomnosti, které se účastní i to dítě a tím pádem tu je stoprocentní zaměřenost jen na žádoucí aspekt a pohyb k žádoucímu, tedy směrem k pohodě toho dítěte.

Je tu tím pádem jen užívání si existence, ať se děje cokoliv.

[vostalpetr]

No já mám na utrpení možná poněkud jiný názor než třeba Abraham,

já mám svoje utrpení rád,

protože mi umožnuje jít do hloubky prožívání sebe sama,

je to tedy něco, co mě vrací k mé osobě, k mému programu,

což by se dalo říci, že mě vrací ke Zdroji

vždycky jsem si svoje utrpení pěkně užíval a byla v tom vysoká intenzita pozornosti,
protože jakoby ten můj program (jak by řekl Abraham) který jsem měl nasměrovaný směrem ven,
se tou venkovní ztrátou toho, k čemu jsem byl vázán a co jsem ztratil a kvůli čemu ted trpím,
vrátil zpět, ke mně

Abraham říká:
Je to podobné.. někdy někdo může říci..
můj manžel zemřel, nebo můj milenec zemřel, nebo moje dítě zemřelo, nebo někdo mě blízký zemřel.
A já kvůli tomu hrozně trpím.
A je to pro ně těžké slyšet, ale myslíme to naprosto vážně, když jim říkáme:
Ta bolest, kterou cítíte, tu není proto, že ta osoba, zemřela.
Ta bolest, kterou cítíte, je tu proto, že to používáte jako výmluvu nebýt tím, kým jste.
Jinými slovy: nechybí vám oni, ale chybí vám to, jak jste se cítili před tím, než jste to začali používat jako výmluvu se tak necítit.
Chybíte si vy!
Chybí vám váš soulad se sebou.
Nenecháváte Zdroj ve vás vás milovat, tak jak vás Zdroj ve vás miluje i přesto, že máte takovou zkušenost.
Držíte sami sebe od té lásky, kterou vám Zdroj poskytuje
a tu zkušenost používáte jako výmluvu.
Takže toho nechte!

NO JÁ SI MYSLÍM, ŽE UTRPENÍ JE CESTOU ZPĚT, K SOBĚ SAMA,
takže bych spíše radil si to pořádně užít a prožít,
nežli to nechat být...

[Jana]

já mám svoje utrpení rád,...vždycky jsem si svoje utrpení pěkně užíval

Ano, milovat a užívat si všechno, třeba i to utrpení. Paradoxně jakmile tu je láska a užívání si, utrpení zmizí.

Je-li tu pozornost upřená k Pozornosti, vědomé Vědomí, láska milující Lásku, kde můžeš nalézt nějaké utrpení?

[Petr]

Přitom pokud někdo na netu píše o zlu, utrpení, špatnostech, vím, že si nevymýšlí, ale jako by žil v jiné realitě, která nemá řešení.

jj presne tak, vsechno je to pravda, nikdo si nic nevymysli. Pravdivost neceho neni jeste dost dobrym kriteriem na venovani pozornosti.

Pokud s takovým člověkem zapředu rozhovor, podezřívá mě, že nosím růžové brýle, že některé věci nechci vidět...
Ale v reálu, když stojím třeba před zmasakrovaným dítětem, tak je tu jen užívání si láskyplné přítomnosti, které se účastní i to dítě a tím pádem tu je stoprocentní zaměřenost jen na žádoucí aspekt a pohyb k žádoucímu, tedy směrem k pohodě toho dítěte.
Je tu tím pádem jen užívání si existence, ať se děje cokoliv.

to je krasa a mam to velmi podobne

[Petr]

NO JÁ SI MYSLÍM, ŽE UTRPENÍ JE CESTOU ZPĚT, K SOBĚ SAMA,
takže bych spíše radil si to pořádně užít a prožít,
nežli to nechat být...

Tento svet je schopny ti tva prani splnit staci si vybrat, co chces zazivat a svet ti pujde naproti Nic proti prozivani trpeni, pokud si to dokonce nekdo vybere i vedomne, tak proc ne .

Dokonce i Abraham rika, ze jsme si sem sli proste prozit nejaky ten kontrast... trosku si tu zatrpet , jen jsme si na tom nechteli postavit karieru..uplne staci, kdyz to bude mala cast naseho prozivani zde, a vetsi cast je ta radost. No kdyby to bylo jen o trpeni, komu by se pak sem do teto reality chtelo chodit, ze

[Petr]

Pro chronicke trpitele (a nemyslim ted PetraVostala, jen (jsi) me k tomu inspiroval ) je tu jedna dobra zprava:

viewtopic.php?f=42&t=685

Takže řekněme, že někdo, zažil opravdu hrozný kontrast. A v uvědomění toho, co se děje, se opravdu dostal mimo soulad, mimo vortex. Vytrysklo z něj díky tomu mnoho tužeb a záměrů a expandoval a expandoval a expandoval, ale nešel s tou expanzí, protože byl upnutý na to kruté zacházení a nespravedlnost, která se mu děla. A řekněme, že tito lidé strávili ten život v rezistenci a vzdoru k tomu všemu. .......
...Ale během všech těchto kontrastních zkušeností chtějí, aby život byl lepším, oni chtějí znát svou hodnotu, chtějí, aby svět znal jejich hodnotu, chtějí vědět, kým jsou, chtějí cítit svou sílu. Jinými slovy nelze živě prožívat to, co nechcete, bez toho, aniž by z vás stejně živě netryskaly touhy o tom, co chcete.

Takže, karmicky řečeno, tato bytost, která žije takový život, a drží sama sebe od své vlastní expanze, tak expandovala a expandovala a expandovala a expandovala a expandovala a expandovala. A když se naposledy fyzicky nadechne a znovu se vynoří v nefyzičnu, tak toto je obzvláště expandovaná bytost. Opak toho, co tu tvrdíte. On je expandovaný, má více pochopení a více tužeb, než většina ostatních, kteří neměli takovou kontrastní zkušenost.

... (kousek dialogu o obětech těchto činů, ale nic nového, co už by nebylo řečeno vícekrát jinde)...

...Nechceme, abyste šli na Zemi a žili příšerné životy proto, abyste expandovali. Pouze jsme chtěli říci, že v každém životě, dokonce i v tom hrozném, tak expandujete. A pokud se v určitém bodě na vaší cestě, obrátíte směrem k té expanzi, tak pocítíte to obrovské povznesení směrem k ní.

[vostalpetr]

No za sebe musím říci,
že nejraději trpím a expanduji na gauči, případně někde na pláži,
na pláži je to velmi dobrý, tam si člověk užívá blaženosti i utrpení najednou, blaženost jsou ty hezký holky okolo a utrpení jsou ty hezký holky okolo, že všechny člověk prostě nemůže zvládnout,
na gauči expanduji u televizních programů, nejútrpnější expanzí jsou pro mě televizní reklamy které musím přebíjet pojídáním buráků a brambůrek...

Já mám prostě rád utrpení i blaženost najednou,
utrpení je pro mě blažeností a blaženost utrpením,
expanze je pro mě zastavením a zastavení je pro mě expanzí

Dělat to postupně, jako to lidé většinou dělají že nejdřív nějaký štěstí a pak následně utrpení mně přijde jednak jako vysilující a také jako zbytečná ztráta času, čas jsou peníze a protože mám málo peněz, tak jsem rád, že mám aspon hodně času...

Nevím, jestli je to takto dobře nebo špatně,
ale rozhodně mně to tak vyhovuje, protože to je můj životní program,
takže mně byl ušit na míru a musí mi to tak vyhovovat...

[vostalpetr]

A my na to říkáme: Protože občas do toho jdete prostě naplno, občas chcete rané vystavení takovému kontrastu, protože chcete přidat více věcí do své vibrační reality. ...Je to pro vás těžké toto slyšet... ale podobně, pokud jste opravdu dobrý tenista, tak nevyhledáváte slabé soupeře. Chcete někoho, kdo z vás dostane něco víc. A tak je mnoho mistrů, kteří se rodí do velmi drsných podmínek, protože chtějí brzkou příležitost žádat a chtít a dát věci brzy do pohybu v rámci tohoto jejich života.
........................................................................................................................................

No to je přesně ono, proč já ten nesoulad a utrpení ocenuju,
protože se rozhýbe zatuchlá energie stagnace,
samozřejmě se to celý postupně vyvíjí,
od těch hrubších fyzických utrpení,
až k utrpení pouze mentálnímu
až nakonec nic není tak expandující jako stagnace...

Ale já všechno to o čem je psáno na tomto vlákně vidím jako něco naprosto přirozeného
o čem není třeba nějak moc přemýšlet,
prostě každej dělá co ho baví a co chce dělat,
většina lidí by asi bez kontrastu či životních problémech asi zešílela nudou,
oblast tamasu a radžasu je velmi dynamická a tak je příležitost se pořádně vyřádit...

Samozřejmě satva je mnohem dynamičtější, ale také mnohem jemnější a proto by zde mnozí zešíleli nudou,
vždyt pro mnohé z nás je joga spíše radžasem kde se můžou pěkně realizovat a duchovně usilovat (nebot jsme nespokojení se svou duchovní omezeností)

Ale vcelku si myslím, že by se měl člověk vykašlat na to, co kdo říká a dělat si to pěkně po svým,
radilů co říkají jací by jsme měli být a jak by jsme měli žít je na každým rohu tucet,
a všechny ty jejich rady jsou stejně pro kočku,
protože to stejně nakonec každej dělá podle sebe
(což samozřejmě taky může znamenat, že to dělá podle druhých, protože to tak chce, nebot je mu nejlíp v davu a nejlíp se mu žije podle návodu...)

[Kerry]

nojono, to je ten věčný omyl pozitivních myslitelů, kdy se marně snaží několik let přesvědčovat sami sebe, že je to přece růžové, a pak jsou o to víc nešťastní z toho, že není.

Neni nasim zamerem divat se na neco, z ceho mame spatny pocit a snazit se vyvolat pocit dobry.

tak. a já myslím, že to prostě ani jednoduše nejde

To byste se divili jak to jde - průšvih je, že vás to doslova vyhodí mimo vortex,
to je má zkušenost (některé věci je lepší neodpouštět - ale pouze použít k lepším přáním)