Stante sa nesmrtelnými!

[smilan]

Jsou Slované méněcenná rasa? Z hlediska západu žel ano!

Existují věci, které podvědomě tušíte až do chvíle, kdy se setkáte s jejich jasnou verbální formulací. Přesně takto jsem se nedávno setkal s názorem jistého mladého člověka, který pracoval ve třech západních zemích a tvrdil, že všude cítil určitou nadřazenost vůči nám. Vůči Slovanům z východní Evropy.

Dá se samozřejmě namítnout, že jde pouze o názor čistě subjektivní, avšak jako pádný protiargument vůči všem potencionálním obhájcům západu bych rád předložil volně tlumočeno, mimořádně silné poselství slovenského historika Viktora Timuru:

"Pro západ jsou Slované stále cosi méněcenné, co mu má sloužit. Západ totiž vždy byl a stále je vůči Slovanům nepřející a nevraživý. Měli bychom si proto konečně uvědomit, že náš charakter a naše zájmy nejsou totožné se západními.

Základní bytostný princip západu totiž spočívá v expanzi, výbojnosti a v parazitování na bohatství poražených a podmaněných, z čehož až dosud profitoval. Hesla o svobodě, suverenitě, humanitě a lidských právech jsou pouze zastírací manévry, za kterými se skrývá agrese a expanze. A to hlavně pod vedením s USA. V současnosti se tento bytostný princip západu dostává do potíží, problémů a krizí. Proto narůstá agresivita a úsilí znovu expandovat. A to zase především na východ.

Slovanům byli vždy cizí západní principy života a bytí. Slovanský princip života a bytí totiž není založen na expanzi, výbojích a parazitování na materiálních zdrojích a přírodním bohatství podmaněných, ale na vlastní práci.

Čím více se však společenský systém na západě rozkládá, tím více investuje do expanzivních a represivních složek. Profesionální, to jest žoldnéřské armády mohou sice vyhrávat marginální bitvy, ale ne války, protože zániku rozkládající se společnosti nedokážou zabránit ani mnohočetné kordony těžkooděnců. "

Pan Timura, jako historik, zabývající se dávnou historii Slovanů dále říká, že naše historie tak, jak se o ní učí děti ve školách je pouze účelově zmanipulovaným, pangermánským obrazem skutečných dějin. Je totiž vytvořena na objednávku, aby dokonale vyhovovala mocensky politickým cílům a zájmům západu.

A já uvádím konkrétní příklad potvrzení slov pana Timuru. Je jím takzvaný franský kupec Samo, který prý sjednotil Slovany a položil základy Velkomoravské říše. Tím se však nám Slovanům nepřímo naznačuje, že jsme si nikdy nebyli schopni sami vládnout. Že ten, kdo nás dokázal sjednotit a vládnout nám musel přijít vždy jen ze západu.

V naší historii, ale i v naší nejaktuálnější současnosti tedy vládne cílená snaha potlačovat, relativizovat, ba až zesměšňovat absolutně vše, co není v souladu se západní gloriolou nadřazenosti a výlučnosti, nebo s politickými zájmy západu.

Média, jako rozhodující činitel ve formování názorů společnosti jsou v rukou západních majitelů a proto poslušně šíří jejich propagandu. A plně poplatné mocenským snahám západu jsou i média veřejnoprávní, dávající prostor lidem, kteří znevažují a relativizují to naše vlastní a národní a vyzdvihují zejména to evropské a tedy západní.

Média jsou tedy postaveny na masivní glorifikaci všeho, co se nachází od nás směrem na západ a naopak, na masivní dehonestaci všeho, co se nachází od nás směrem na východ. Na východě se totiž nachází velká, slovanská říše zla! Její největší zlo však ve skutečnosti spočívá v tom, že se odmítá sklonit před nadřazeností západu a že si nenechá poslušně vyrabovat a vydrancovat krajinu tak, jako středoevropští slovanští vazalové.

Vůči Rusku a Rusům je možné mnoho namítat. Třeba ruskou mafii, nebo ruskou vodku, kterou se opíjejí. Ano, rozhodně nejsou dokonalí a mají množství chyb. Navzdory všemu však mají přece jen cosi mimořádně cenné, co ostatní slovanské národy již téměř ztratili.

Mají hrdost! Hrdost na to, že jsou Rusové a že jsou Slované! Mají hrdost, to jest vlastnost, která se ostře příčí mentalitě otroků bez hrdosti, které z nás zformovala a stále usilovně formuje západní propaganda.

Žel, takovými politováníhodnými otroky a sluhy bez špetky vlastní hrdosti je dnes převážná většina naší mládeže, fascinované západem se všemi jeho příležitostmi, které se jim nabízejí. Skutečnou a nejhlubší podstatu této lži však již před staletími odhalil Ezop v jedné ze svých bajek:

Setkal se jednou tlustý pes s vyhublým vlkem. Pes se chlubil tím, jaké mu dává jeho pán dobroty. Chvály nebrali konce, avšak vlk si mezi tím všiml odřenou srst na krku psa. Zeptal se ho, od čeho to má?

"Přece od obojku," řekl pes.

"Ty býváš uvázán?" Zeptal se vlk

"Ano, ale občas se mi podaří ujít. Tak jako dnes ".

"No, děkuji pěkně za takovou sytost," řekl vlk a odběhl do lesa.

A přesně takto je to také s naší mládeží, ale i se všemi ostatními, kteří odcházejí na západ. Ať již kvůli lepším pracovním příležitostem, kvůli slušným penězům, které si tam mohou vydělat, nebo kvůli vyšší životní úrovni. A přestože se jim toto všechno skutečně splní, vždy v podstatě zůstanou jenom tučnými psy, jejichž pán nesvobodně uvazuje na svém dvoře.

Vždy budou totiž jen něčím méněcenným, čemuž se milostivě házejí zbytky ze stolu hojnosti. Té hojnosti, která je ovocem parazitování na jejich vlastní práci, jakož i na práci jejich otců a matek u nich doma, kteří pracují za mizerný plat v otrockých boudách, patřících západním majitelům. A pracují tam v mnohem vyšším pracovním nasazení a za mnohem nižší mzdu, jako pracovníci v týchž firmách a na stejných postech na západě.

Kde je naše hrdost Slované? Neprodali jsme ji snad za plná břicha a za drobky ze stolu hojnosti, které nám házejí naši otrokáři? Neprodáváme ji snad za jidášských třicet stříbrných, čímž v očích otrokářů pouze potvrzujeme jejich teorii o naší méněcennosti?

Je snad opravdu méněcenný ten, kdo má schopnost poctivě pracovat? Kdo není výbojný? Kdo ze své vnitřní bytostné podstaty nikdy neusiluje žít v nadstandardu? V nadstandardu nad možnosti vlastní práce tím, že bude parazitovat na jiných?

Takový člověk není přece vůbec méněcenný! Naopak, je mnohem cennější! Neboť v konečném důsledku vůbec nezáleží na tom, jestli je někdo ze západu, nebo z východu! V konečném důsledku záleží pouze na tom, jaký je kdo člověk! Jako hodnotný je člověk! Jak vysoké hodnoty uznává! Zda je to člověk, spoléhající se na plody vlastní práce, projevující až naivní důvěřivost k jiným, nebo je to naopak člověk, žijící si v blahobytu, který on, jeho otcové a dědové nezískali jen vlastní prací. Nicméně on se z výšky tohoto nakradeného blahobytu dívá na jiných jako na méněcenných.

Je opravdu bezpředmětné a směšné rozdělovat lidi na lidi ze západu a z východu. Lidí totiž lze ve skutečnosti rozdělit jedině na dobrých a méně dobrých. Na hodnotných a méně hodnotných. To jest na ty, kteří uvažují a jednají ve smyslu lidsky konstruktivních hodnot a tímto způsobem také žijí a na ty, kteří uvažují a jednají jinak. A sice destruktivně a paraziticky vůči jiným.

Avšak každá destrukce se musí nakonec obrátit proti tomu, kdo na ni sází. A přesně tak se morálně a mravně destruktivní způsob myšlení západního světa začíná pomalu měnit v destrukci reálnou. V reálný rozklad společnosti, která nespoléhala na lidsky a duchovně dostatečně konstruktivní hodnoty.

Kdo totiž mečem bojuje, musí i mečem zahynout! A musí zahynout proto, aby uvolnil cestu tomu, co je duchovně a hodnotově konstruktivnější. Co je lepší! Co je vnitřně zdravější! Co stojí hodnotově výše!

Současnému rozkladu západního světa, kterému předcházel jeho vnitřní, mravní, hodnotový a duchovní rozklad nedokáží opravdu zabránit žádné žoldnéřské armády, ani žádní těžkooděnci. Neboť jednoduše to, co z hlediska nastavení výšky hodnot elementární lidskosti dlouhodobě nekráčí správně, musí časem zdegenerovat a padnout tak, jak nezbytně padá shnilé jablko ze stromu. Strom tohoto univerza totiž ponese pouze vnitřně a hodnotově zdravé jablka, která pokud dozrají, přinesou bohatou úrodu.

Proto se tedy mohutná říše západu, stojící na hliněných nohách nekonstruktivních hodnot pomalu, ale jistě hroutí, aby se tím uvolnil prostor pro dosud utlačované Slovany, kteří jsou nositeli mnohem zdravějších a konstruktivnějších hodnot z hlediska skutečné lidskosti.

Ale namísto snahy o pochopení příčin současného stavu a následnému hodnotovému obratu západu směrem k lepšímu se pouze stupňuje jeho agresivita a restrikce. Neboť navyklý model jednání není tak snadné změnit. Jak se totiž říká, kůň, který se chystá zdechnout nejvíce kope. A tento kůň, nacházející se v agonii chce ještě nakonec dokopat svět do nové, velké války s Ruskem.

Slované, zvedněme již přece své hlavy! Mějme hrdost sami k sobě, protože pokud ji my mít nebudeme, nebudou ji k nám mít ani cizí!

Slované, postavme se třeba v tichém odporu vůči aroganci západu, který nás i přes naše protesty nadále krmí podřadnými potravinami. Potravinami, které mají sice stejný obal, ale diametrálně rozdílnou kvalitu na západě a na východě.

Mějme přece hrdost a nekupujeme to! Kupujme raději naše vlastní výrobky! Kdo si totiž nedokáže vážit své vlastní, mnohem kvalitnější, ten si pak opravdu zasluhuje, aby ho cizí krmili odpadem.

Kdykoli zapneme televizi a otevřeme noviny, buďme si dobře vědomi toho, že jde o nástroje západní propagandy, protože jejich vlastníky jsou západní majitelé. Přestaňme již konečně věřit tomu, co nám říkají! Přestaňme se klanět výlučnosti západu, pod ochrannými křídly jehož prý musíme zůstat navždy, protože bychom nikdy nedokázali být zcela samostatnými!

A tisíckrát opakovaná propagandistická lež o naší méněcennosti se pro mnohé naše bratry stala pravdou! Manipulujícím způsobem vnucenou pravdou, aby je nikdy ani ve snu nenapadlo zvednout hlavy a osvobodit se z nedůstojného vazalství západu. Proto jsou také uměle vnášené rozkoly do řad Slovanů a proto jsou štváni proti Rusku.

Prohlédněme konečně všechny tyto manipulující lži bratři a vzpamatujme se!

http://kusvetlu.blog.cz/ v spolupráci s M.Š

[smilan]

Katastrofální letní vedra jako varování lidstvu!

Absolutně nikdo nemohl přehlédnout mimořádné, téměř doslova africká vedra tohoto léta. Byla největší po celou dobu hydrometeorologických měření na našem území. Sucho, které je doprovází, negativně poznamenalo množství i kvalitu obilovin v letošní sklizni a s největší pravděpodobností negativně poznamená i úrodu podzimních plodin.

A právě během jedné z vln těchto obrovských veder se v médiích objevila zpráva, že 2. srpna jsme vyčerpali ekologický limit naší planety na rok 2017 a od tohoto dne začínáme žít na takzvaný enviromentální dluh. To znamená, že spotřebováváme více přírodních zdrojů, než biosféra může nahradit jeden rok.

Tento průlom nastává každým rokem o několik dnů dřív, co naznačuje, že naše "potřeby" se neustále zvyšují. A i když ekosystémy jsou v podstatě velmi odolné, pokud se dostanou za určitý "bod zlomu", mohou se zhroutit a přestat fungovat. A my se k tomuto bodu naším bezohledným jednáním každým rokem více a více přibližujeme.

S ohledem na výše uvedené skutečnosti je však velmi důležité pochopit jejich vzájemné, hluboké propojení. Propojení mezi extrémními vedry na jedné straně a stále se zvyšujícím, enviromentálním dluhem na druhé straně, protože právě prostřednictvím veder, sucha a jiných přírodních anomálií začínáme být stále intenzivněji konfrontováni s nezvratnými splátkami našeho dluhu vůči ekologickým zdrojům planety Zem. Je to prostě nezbytná daň za její bezohledné drancování. A pokud se nevzpamatujeme a nezastavíme, ani příroda se nezastaví ve svém hromadění stále větších, extrémních klimatických jevů.

Nejdůležitější otázkou tedy je, zda jsme schopni v této souvislosti vyvodit sami vůči sobě nějaké konkrétní důsledky? Zda jsme ve svém životě ochotni něco změnit? Zda jsme ochotni přehodnotit hierarchii svých hodnot a svůj způsob života tak, abychom našim vlastním dílem přispěli ke zlepšení celkové situace? Zda jsme ochotni omezit naše potřeby natolik, že se stanou environmentálně přijatelnými?

Lidé však žel nemění absolutně nic ve svém myšlení, ve svých hodnotách, ve svých potřebách, ani ve svém přístupu k přírodě a k jejím zdrojům, protože podle jejich názoru mohou něco změnit pouze ti, kteří mají skutečnou moc, skutečné bohatství a tím pádem i největší podíl na drancování planety.

Je sice pravdou, že ti nejbohatší, nejmocnější, nejchamtivější a nejbezohlednější mají největší vinu na tomto drancování, avšak právě k jejich životnímu stylu, právě k jejich "hodnotám", k jejich blahobytu, k jejich konzumu, k jejich plýtvání a k jejich rozhazování vzhlížejí obyčejní lidé jako k ideálu. Jako k něčemu velkému. Jako k něčemu, co by taky rádi dosáhli, kdyby měli to štěstí.

Pro většinu obyčejných lidí je tedy tento životní styl ideálem. Považují jej doslova za nejdůležitější hodnotu života! Za hlavní hodnotu bytí!

A žel, právě tímto způsobem se prázdné, ubohé, materialistické a sebevražedné hodnoty nejbohatších, nejmocnějších, nejbezohlednějších a nejchamtivějších stávají hodnotami celého lidstva. Hodnotami celé civilizace! Hodnotami téměř každého jednotlivce, s výjimkou několika jinak uvažujících.

Ne každý samozřejmě tohoto cíle dosáhne, ale téměř každý tyto hodnoty vnitřně uznává a usiluje se o ně, což se navenek projevuje vzrůstající chamtivostí, bezohledností, materialismem a konzumem. Projevuje se to touhou po penězích, majetku, moci, kariéře a touze mít více a více.

Toto jsou "ideály" našeho světa, představující zásadní hodnotovou platformu většiny lidí, což má za následek ničení a drancování naší planety, protože každý jedinec se snaží uplatňovat tyto "ideály" na té pozici, na jaké se právě nachází, se snahou vyšvihnout se co nejrychleji k elitě.

A všichni tito obyčejní lidé, spolu s elitou nejbohatších jsou škůdci planety Země. Jsou vinni za zhoršování klimatických poměrů na Zemi, protože k tomu přispívají svým vlastním dílem a podle svých vlastních možností. Neboť ve svých životech, ve svých názorech, ve svém myšlení a ve svém jednání usilují přesně o ty samé "hodnoty", jako bohatí. Nicméně vedry, které jsme měli možnost zažít během tohoto léta nám příroda jasně ukazuje sebevražednou zvrácenost "hodnot", které náš svět uznává.

Pokud nechceme svou planetu zničit a tím pádem zničit také sami sebe, čili již jenom čistě kvůli vlastnímu přežití bychom se měli zříci zvrácených hodnot materialismu, kariérismu, užívání si a nenasytné touhy mít stále více a obrátit se ke skutečným hodnotám. K hodnotám ducha! K hodnotám ducha, jejichž hromaděním a nabýváním nebudeme kolem sebe nic drancovat a ničit, ale naopak, vše povznášet.

Ne tedy mít, ale být! Snažit se v každé situaci o dobro, spravedlivost, ohleduplnost a skromnost. Usilovat o to být člověkem vysokých a ušlechtilých hodnot, v jehož hodnotové hierarchii stojí tyto hodnoty mnohem výše, než hodnoty materialismu a proto nemůže sklouznout do materialistického otroctví, plného zla, nespravedlnosti a bezcharakterností vůči ostatním kvůli dosahování hmotných výhod.

Záchrana života na planetě Zemi tedy spočívá ve změně hodnotové orientace! Hodnoty čistě hmotné, konzumní a materiální, které jsou hodnotami destruktivními, když stojí na prvním místě musí být proto na vrcholu hodnotové hierarchie každého člověka nahrazeny hodnotami ducha a vysokých, ušlechtilých ctností. Hodnotami dobra, spravedlnosti, lidskosti, skromnosti, jednoduchosti a nenáročnosti v potřebách!

A toto je přesně tím, co může, ba musí udělat každý člověk sám za sebe pokud chce, aby nás přírodní dění, které se již začíná bouřit vůči naší arogantní bezohlednosti nakonec všech nesmazalo z povrchu zemského.

Nikdo není tak malý a nevýznamný, aby tohle nemohl udělat sám za sebe. Aby nemohl přispět ke zlepšení celkové situace tím, že změní svou vlastní hodnotovou orientaci. Aby se nemohl uskromnit ve svých potřebách. Aby nemohl brát více ohled na přírodu a její možnosti.

Neboť jak již bylo řečeno, jedině pokud svou životní energii vlijeme do hromadění pokladů ducha, čím více je budeme nabývat, tím bude na zemi líp.

Pokud však nasměrujeme veškerou energii ke hromadění hmotných hodnot, nikdy nebudeme mít dost a vždy budeme chtít ještě víc. A prostřednictvím těchto svých, stále rostoucích sobeckých nároků budeme ničit a drancovat všechno kolem sebe, dokud nakonec svou rodnou planetu a tím pádem i sami sebe zcela nezničíme.

http://kusvetlu.blog.cz/ v spolupráci s M.Š

[Saruman]

Samé drísty. Tvoj základný problém je, že nevieš normálne komunikovať s ľuďmi. Píšeš sem dlhé články, a očakávaš, že ich budú ostatní čítať. Niektorí si to aj prečítajú, a odpovedajú, ale ty nereaguješ. Pôsobíš ako človek odtrhnutý od reality, žijúci si vo vlastnom svete. Namýšľaš si, že si chytrejší ako ostatní, ale vyhýbaš sa konfrontácii. Tak sa nečuduj, že ťa niekto môže považovať za blázna.

[smilan]

Člověče nešťastný, neodsuzuj křesťanství!

Je žel objektivním faktem, že křesťanství během dlouhé historie způsobilo mnohé zlo. Že má na svědomí spoustu bolesti, neštěstí a dokonce lidských životů. Můžeme vzpomenout třeba křižácké války, inkvizici a tak dále. No a právě kvůli této negativitě, historicky objektivně prokazatelné dnes mnozí lidé křesťanství odvrhují. Odvrhují jej jako celek, přičemž si ale neuvědomují, že tím zároveň odvrhují i vysoké duchovní učení, které by jim mohlo výrazně pomoci v jejich osobním, čistě lidském vývoji, ale především v jejich vývoji duchovním.

Položme si totiž zásadní otázku: je možné odsuzovat křesťanství, to jest učení Ježíše Krista, přicházející na Zemi z nejvyšších výšin, přímo od Stvořitele a ke Stvořiteli směřující za to, že jeden z nejbližších Ježíšových spolupracovníků byl zrádce? Vrhá snad Jidášova zrada nejmenší stín zakalení na čistotu Ježíšova učení?

Odpověď je více než jednoznačná: nevrhá!

A přesně toto platí také v celém historickém kontextu. Na jedné straně máme totiž vysoké, ušlechtilé, čisté a nezničitelné ideály původního křesťanství. Na druhé straně však máme stovky bezcharakterních lidských jedinců, pokolení Jidášů v řadách křesťanství, kteří tyto ideály vždy jenom zneužívali ve svůj vlastní prospěch. Ve svůj prospěch osobní, finanční, mocenský, politický nebo, jakýkoliv jiný.

Těmto jedincům byli v podstatě ideály pravého křesťanství vždy ukradeny. Ve skutečnosti jim byli dobré pouze proto, aby mohli jejich prostřednictvím účinně jiných ovládat, manipulovat s nimi a profitovat z nich.

Tato dvě fakta se musí lidé naučit rozlišovat při posuzování křesťanství. Na jedné straně totiž křesťanství vždy bylo a vždy bude nositelem těch nejvyšších a nejušlechtilejších ideálů, avšak na druhé straně se v jeho řadách nacházelo, a žel i nachází mnoho bezcharakterních jedinců, kteří tyto ideály pouze zneužívají pro své vlastní, zištné záměry.

Žel, dnešní lidé jsou převážně povrchní. A protože nejsou ochotni hlouběji nad věcmi uvažovat, ve své povrchnosti všechno toto spojují dohromady a tím pádem odsuzují křesťanství paušálně, jako jeden celek. Ale tím vylévají společně s vodou také dítě. Tím totiž odvrhují spolu s jeho objektivně historicky prokazatelnými negativy i vysoké duchovní učení, kterým původní a zdravé jádro křesťanství stále je a stále zůstane.

Řekněme si proto nyní něco o dvou základních pilířích křesťanství, které i navzdory všem jeho chybám přece jen představují cestu, která musí vést každého člověka duchovně pouze nahoru. Cestu, která jej musí vést ke Světlu a k Stvořiteli, pokud bude v tomto smyslu mluvit, jednat, myslet a žít.

Dva základní principy, nebo pilíře křesťanství jsou ve skutečnosti velmi jednoduché. Jejich pochopení a život v souladu s nimi nevyžaduje náročné teologické studium. Jsou prosté, protože jsou v souladu s jednoduchostí, kterou Ježíš zdůraznil slovy: být jako děti. Proto je nejhlubší podstata křesťanství přímo dětsky jednoduchá a spočívá v lásce k Bohu a v lásce k bližnímu.

Ježíš geniálně shrnul toto jádro do jediné věty: Miluj svého Boha celým svým srdcem, celou svou myslí, celou svou silou a miluj bližního svého, jako sebe sama.

To je podstatou všeho! V tom je celý zákon a proroci! V této jedné větě je skrytá podstata celé hrubé Bible, to jest Starého a Nového zákona.

Řekněme si však něco blíže o těchto dvou pilířích křesťanství, abychom pochopili, jak je třeba správně vnímat a správně ve svém životě uplatňovat.

Především pár slov o lásce k Stvořiteli. Ta spočívá v úsilí o poznání a plnění jeho Vůle. Ve vážné osobní snaze o znovu nalezení zdravého jádra pravého křesťanství, očištěného ode všech zlovolných pokřivení a dogmat, které do něj účelově vnesli nejrůznější Jidáši a zrádci, aby mohli tímto způsobem snadněji a efektivněji ovládat jiných a manipulovat nimi. Proto je skutečně nutné vyvinout vážné úsilí, abychom poznali autentické křesťanství v jeho čisté podobě, jak jej kdysi skutečně hlásal Kristus. V současnosti třeba opravdu vyvinout maximální snahu o poznání pravé Vůle Nejvyššího, definované Ježíšem, protože během staletí byla v řadách křesťanství naopak vyvíjena maximální snaha, aby byla tato Vůle pokřivená. Aby nevedla lidi ke Světlu, ale pouze do područí církví, které se staly pouze světskými mocenskými organizacemi.

A co druhý pilíř křesťanství, kterým je láska k bližnímu? Všichni přece dobře víme, jak máme rádi sami sebe. A právě takovou míru lásky, jakou máme vůči sobě se musíme naučit prokazovat také vůči našim bližním V praxi to znamená, že nikdy nemáme dělat jiným to, co nechceme, aby jiní dělali nám.

Tyto dva principy, tedy láska k Bohu a láska k bližnímu jsou tedy ve skutečnosti nejhlubší podstatou učení křesťanství. Každý, kdo v souladu s nimi žije a myslí, kráčí ke Světlu. A ať již chodí do kostela, nebo ne!

Chodit do kostela není totiž nutnou podmínkou cesty ke Světlu, ale samozřejmě, není to ani na překážku. Jediné, na čem skutečně záleží, je poctivé úsilí naplňovat lásku k Stvořiteli a lásku k bližnímu v každodenním životě. Křesťanem je tedy každý, kdo se tak chová, nebo alespoň se o to snaží, protože pravé křesťanství se projevuje skutky.

Kdo se ale tak nechová, ani se o to nesnaží, může být evidován třeba v deseti církvích současně, nikdy nebude pravým křesťanem.

Může snad drahocenná perla ztratit svou cenu, pokud padne do bláta? Je sice špinavá, ale její cena zůstává nezměněna! A právě takhle to je také s drahocennou perlou dvou základních a nadčasových pilířů pravého křesťanství, které nemohou v žádném případě ztratit svou velkou hodnotu. Ani když jsou ponořeny do bahna této Země.

Proto každý rozumný člověk, který si je vědom této skutečnosti, dokáže vyjmout klenot z bahna a očistit jej tak, aby čistý a jasný mohl zazářit v jeho dlani, v jeho srdci a v jeho duši. Aby člověku jasem svého ušlechtilého lesku neustále ukazoval správnou cestu ke Světlu.

Nerozumný je však každý člověk, který znechucený bahnem, vytvořeným lidmi samotnými, ponechá tuto drahocennou perlu bez povšimnutí, nebo ji ještě dokonce svou antipatii zadupe hlouběji do bláta. Nerozumný je ten, kdo ji nezvedne a nemá snahu ji očistit. A proto nikdy nezazáří v jeho dlani, ani v jeho srdci, ani v jeho duši. Proto mu neukáže cestu ke Světlu a on bude muset bloudit v temnotě této země, aby v ní nakonec zahynul. Zahynul nejenom smrtí těla, ale i smrtí navěky zatracené duše!

http://kusvetlu.blog.cz/ v spolupráci s M.Š

[honzam]

Dva základní principy, nebo pilíře křesťanství jsou ve skutečnosti velmi jednoduché. Jejich pochopení a život v souladu s nimi nevyžaduje náročné teologické studium. Jsou prosté, protože jsou v souladu s jednoduchostí, kterou Ježíš zdůraznil slovy: být jako děti. Proto je nejhlubší podstata křesťanství přímo dětsky jednoduchá a spočívá v lásce k Bohu a v lásce k bližnímu.

...

Nerozumný je však každý člověk, který znechucený bahnem, vytvořeným lidmi samotnými, ponechá tuto drahocennou perlu bez povšimnutí, nebo ji ještě dokonce svou antipatii zadupe hlouběji do bláta. Nerozumný je ten, kdo ji nezvedne a nemá snahu ji očistit. A proto nikdy nezazáří v jeho dlani, ani v jeho srdci, ani v jeho duši. Proto mu neukáže cestu ke Světlu a on bude muset bloudit v temnotě této země, aby v ní nakonec zahynul. Zahynul nejenom smrtí těla, ale i smrtí navěky zatracené duše!

http://kusvetlu.blog.cz/ v spolupráci s M.Š

Láska se nedá podmiňovat (ani spásou duše). Něčím podmíněná láska není láska. Kdo z lidí, co to tady čtou (kromě Jany ), by na místě Boha podmiňoval vysvobození a spásu láskou k sobě samému a ty, kteří by se tomu nepodřídili, by potrestal věčným zatracením?

Mé pilíře zatracení:

1) Perly plodí bahno a bahno plodí perly. Láska plodí nenávist a nenávist plodí lásku. Štěstí plodí utrpení a utrpení plodí štěstí.
2) Vysvobodit z tohoto začarovaného kruhu se dá zatracením duše - rozhodnutím už nikdy a navěky lásku ani štěstí necítit, protože to způsobuje nenávist a utrpení.

Ostatní populistická spiritualita je pohádkou pro děti nepopisující skutečnost. Pohádky však mají v lidském světě své místo, protože lidé jsou inkarnovanými dětmi.

[smilan]

Holá pravda o válečných štváčích! Netušíte, kdo všechno mezi ně patří


V dnešní době pravděpodobně málokdo sleduje ruské filmy o boji proti německému fašismu během druhé světové války. Filmy na toto téma vznikají v Rusku také v současnosti, a navzdory určitým věcem, které by se jim daly vytknout, protože nakonec každému filmu se dá něco vytknout, jsou obecně nositeli jednoho velmi hlubokého poselství.

Ukazují, jak obyčejní lidé, kteří doposud žili především ve smyslu nižšího dobra, zaměřeného na svůj vlastní prospěch, dokázali překonat sami sebe. V hraniční situaci se totiž stali schopni položit své vlastní životy, všechny své naděje a všechno své vlastní současné a budoucí potencionální dobro za dobro vyšší. Za dobro národa, který byl napaden dobyvateli. Za spravedlnost, lidskost a mír!

Neboť pokud odhlédneme od vysoké politiky a všech ostatních, zákulisních politických machinací, válka milionů obyčejných ruských vojáků proti rozpínavosti německého fašismu, který náhle vpadl do jejich vlasti byla válkou spravedlivou, protože byla válkou obrannou.

Ale také němečtí vojáci obětovali svůj život! Nicméně, ve válce dobyvačné a tedy nespravedlivé. Ve válce, způsobené nadměrně vystupňovaným, nacionálním egoismem, který si právem nadřazené rasy dělal nárok na nový životní prostor na úkor jiných, rasově méněcenných.

Vojenský konflikt mezi fašistickým Německem a tehdejším Sovětským svazem má tedy hlubší a dosud nerozpoznanou dimenzi. Ukazuje nám totiž, kam to až může dospět, pokud se zaměříme pouze na dobro vlastní, egoistické a tedy nízké. Pouze na dobro hmotní a materiální, a to třeba i na úkor jiných.

Ukazuje nám, že preferencí tohoto druhu "dobra" pouze roste lidská bezohlednost, lidská chamtivost a lidská nemorálnost. Ukazuje nám, že to všechno musí nakonec vést ke konfliktům a válkám.

Ukazuje nám tedy, že maximální vystupňování principu nízko stojícího dobra vždy zákonitě rozbíhá vojenskou mašinérii, která může být zastavena jedině tehdy, pokud se lidé stanou opět schopnými vyšvihnout se k dobru vyššímu. Když jsou lidé schopni obětovat své vlastní dobro a svůj život za dobro vyšší. Za dobro obecné! Když jsou lidé schopni umírat ve jménu spravedlnosti, cti, lidskosti a míru.

Neboť jedině ve vyzvednutí dobra celku, dobra obecného, dobra vysokých a ušlechtilých ctností, kterými je spravedlnost, čestnost, lidskost a morálka spočívá konstruktivní princip bytí. Princip, který dokáže zvítězit nad zlem a eliminovat jej! Princip dobra ducha, který kdyby byl lidmi trvale preferován v každodenním životě, naše civilizace by neznala konflikty a války, a žila by v harmonii.

Pokud ale lidé ve své nepochopitelné neschopnosti poučit se ustavičně preferují pouze ono nízko stojící dobro osobního, hmotného prospěchu, ve snaze o jeho nabývání začínají vždy stále více stupňovat svůj egoismus. A spolu s ním se stupňují ty nejhorší lidské vlastnosti, až to nakonec vše vyvrcholí v neštěstí válečného konfliktu, ve kterém se jedni snaží násilím dosáhnout "dobra" a prospěchu na úkor jiných.

No a pak, pokud nemá být celý svět absolutně podmaněn, zotročen a zpustošen tímto typem "dobra" a jeho přisluhovači, musí se lidé ve svém odporu vůči němu vždy opětovně hrdinsky vyšvihnout k dobru vyššímu. V mezní situaci agresivního vystupňování zvráceného principu nízko stojícího dobra musí být nejednou ochotni obětovat své vlastní životy za vysoké a vznešené principy, jakými je spravedlnost, čestnost, lidskost, morálka, nebo právo přežít lidsky důstojný život na zemi bez otrocké smyčky na krku. Pokud by ale lidé dokázali žít v takovémto vysokém mravním a morálním naladění natrvalo a vždy opět nově neklesali k uctívání nízkého, osobního dobra jako středobodu všeho, žádné války by nikdy být nemusely.

Když se ale i v naší současnosti zcela vážně hovoří o válce mocností a když se na ni intenzivně připravuje, je to jen a jen svědectvím toho, že v lidech naší moderní doby se opět začínají na maximální míru stupňovat všechny negativní vlastnosti, spojené s uctíváním a vyzdvihováním zmíněného, nízkého stupňe "dobra".

A aby nebyl svět opět uvržen do zkázy válečného šílenství, musí lidé dneška v sobě dokázat mobilizovat princip vyššího dobra a všechny, s ním spojené vyšší a ušlechtilejší hodnoty. Neboť pokud to nedokážou teď, na úsvitu nové války, budou k tomu donuceni ve válečných hrůzách, které se na naší Zemi pravidelně opakují vždy z týchž důvodů.

Záleží na každém jednotlivci, zda se rozhodne dát svému životu vyšší rozměr. Rozměr ducha, rozměr dobra obecného, které je jediným skutečným dobrem, nebo mu dá jen nízký rozměr dobra čistě egoistického a materiálního. "Dobra", které se nakonec vždy ukáže, jako to nejzhoubnější zlo!

Uvědomme si tedy, že není dobro, jako dobro! Uvědomme si, že existuje dobro vyšší, nás a naše vlastní, osobní zájmy přesahující a dobro nižší, zohledňující jedině naše vlastní, hmotné a materiální zájmy.

No a v závislosti na tom, k jakému druhu dobra se přikláníme, je nás samotných možné zařadit mezi lidi vysoko, nebo nízko stojících. A podle toho, kterých z nich je většina se utvářejí dějiny této civilizace.

Žel, dějiny naší civilizace jsou dějinami válek, vražd a neslýchaného utrpení, způsobeného jedněmi lidmi druhým. Toto je jasným svědectvím ubohé nízkosti takzvaného "dobra", které preferujeme a které je pouze dobrem čistě materiálně egoistickým, bez vyššího, duchovně morálního rozměru. Bez ohledu na dobro obecné. Na dobro pro všechny bez rozdílu.

A proto každý, kdo takto nízko myslí a jedná je podporovatelem a strůjcem války, protože jím podporované, nízké a egoistické materiální "dobro" ve svém nezbytném stupňování vždy dosud zákonitě vyústilo do konfliktních situací, do agresivity a válek.

Strůjcem míru a harmonického, udržitelného způsobu života na Zemi je jedině ten, kdo ve všem, co myslí a činí bere vždy v úvahu dobro vyšší. Dobro obecné! Dobro ducha, stojící na preferování vysokých a ušlechtilých ctností. Jen takovýto člověk je opravdu člověkem, který chce mír a proto si také mír zaslouží.

Kdo však uctívá zlo svým nízkým a egoistickým pojetím dobra, toto ním živené zlo bude nakonec muset tvrdě dopadnout na jeho vlastní hlavu, aby se v hrůzách a bolesti přece jen vyšvihl ke skutečnému, vyššímu dobru, které jej přesahuje a které je jediným pravým dobrem.

Nebo, když to nedokáže, bude muset v těchto hrůzách a bolestech zahynout. Zahynout nejen smrtí těla, ale také smrtí nenapravitelně hodnotově zvrhlé duše.

Konečný závěr: Člověče, žij čestně, spravedlivě, skromně a lidsky! Neboť pokud takovým nebudeš, tvá nečestnost, nespravedlnost, neskromnost a nelidskost tě nakonec dotlačí k tomu, že budeš muset s nasazením vlastního života bojovat za čest, spravedlnost a nejelementárnější lidskost na Zemi.

http://kusvetlu.blog.cz/ v spolupráci s M.Š

[honzam]

Ukazuje nám tedy, že maximální vystupňování principu nízko stojícího dobra vždy zákonitě rozbíhá vojenskou mašinérii, která může být zastavena jedině tehdy, pokud se lidé stanou opět schopnými vyšvihnout se k dobru vyššímu. Když jsou lidé schopni obětovat své vlastní dobro a svůj život za dobro vyšší. Za dobro obecné! Když jsou lidé schopni umírat ve jménu spravedlnosti, cti, lidskosti a míru.

... obětovat svou duši a nesmrtelnost za jiné duše.

http://www.horydoly.cz/horolezci/ikonicky-hillaryho-vysvih-zmizel-z-mount-everestu.html

Ikonický Hillaryho výšvih zmizel z Mount Everestu

Hillaryho výšvih (v mainstreamových médiích zvaný Hillaryho schod), poslední překážka před vrcholem Mount Everestu, zmizel. Skalní výčnělek upadl kvůli mohutnému zemětřesení pod Everestem v minulém roce.

Vloni si ještě horolezci mysleli, že je zasypaný sněhem, a proto hoi nevidí, ale letis se ukázalo, že Hillaryho výšvih se odporoučel do údolí.

Ikonických 12 metrů skály na jihovýchodním hřebenu Mount Everest hrálo klíčovou roli při dobývání nejvyšší hory světa. ...

https://zpravy.idnes.cz/hillaryho-schod-kolaps-mount-everest-dwh-/zahranicni.aspx?c=A170522_100216_zahranicni_ert

Poslední překážka na Everestu je minulostí, Hillaryho schod se zřítil

Výstup na Mount Everest už nikdy nebude stejný. Horolezci potvrdili, že těsně pod vrcholem se zhroutil takzvaný Hillaryho schod, masivní kus skály, který byl poslední velkou překážkou při výstupu na nejvyšší horu světa. Nové podmínky však dobrodruhům výstup zřejmě neulehčí. ...

https://cs.wikipedia.org/wiki/Mount_Everest

Jména hory

V Nepálu je hora nazývána Sagarmátha (सगरमाथा, Sagaramāthā, do nepálštiny převzato ze sanskrtu, kde znamená „Tvář nebes“). Tibetský název zní Qomolangma (ཇོ་མོ་གླང་མ, wylie Jo mo glang ma, Džo-mo-lang-ma, znamená „Matka světa“).

[armin]

Jsou Slované méněcenná rasa? Z hlediska západu žel ano!

Tenhle článek vypadá jako produkt ruské propagandy.
Je dobré se zkusit zamyslet nad tím, co mohlo být cílem autora tohoto článku.

[honzam]

Jsou Slované méněcenná rasa? Z hlediska západu žel ano!

Tenhle článek vypadá jako produkt ruské propagandy.
Je dobré se zkusit zamyslet nad tím, co mohlo být cílem autora tohoto článku.

Nesmrtelnost, jednota s Leninem.

[honzam]

Projekt sjednocení slovanských jazyků

Pokus o vytvoření společného jazyka takovým způsobem, že by všichni lidé mluvící nějakým slovanským jazykem byli schopni pasivně rozumět textu.

https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/vy ... 241000_mos

"Pivo jest jedin iz najstarějših alkoholičnyh napitkov v světu."
"Pivo jest staroslověnsko slovo, iže značilo najrazširenějši i najobyčajny napitok."
"Uže stari narody znali pivovarjenje."
"Najznanějše zrno, iz ktorogo jest pivo varjeno, jest jačmen, ale takože jest možno upotrěbiti pšenicu, kukuricu i rižu. "
"V prošlosti je bylo pivo iz pivovarov do gostinic voženo v drvenyh bočkah, ale dnes jest pivo polnjeno do modernyh aluminijovyh barelov."

https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/velika-pomoc-za-putovateljev-vznika-jazyk-kteremu-porozumite-i-bez-uceni_1706210700_mos
http://www.neoslavonic.org/

http://steen.free.fr/interslavic/index.html

Medžuslovjansky jest jezyk, ktory Slovjani raznyh narodnostij koristajut, da by komunikovali s soboju. To jest možno, ibo slovjanske jezyky sut shodna i srodna grupa. Znanje jednogo jezyka obyčno jest dostatočno, že by imělo se priblizno vpečetljenje o čem jest tekst na libokakom drugom slovjanskom jezyku. Hvala stolětjam blizkogo susědstva Slovjani dobro znajut, kako dogovoriti se s drugymi Slovjanami s pomočju prostyh, improvizovanyh narěčij. Jednovrěmenno medžusobna shodnost vsih slovjanskyh jezykov nadyhala jezykoznavcev i drugyh do bolje naučnogo podhoda, imenno: do tvorjenja generičnogo slovjanskogo jezyka, razumlivogo vsim Slovjanam. Najstarějši priklad takogo vseslovjanskogo jezyka jest slavny staro(crkovno)­slovjansky jezyk iz 9. stolětja, ale od 16. stolětja pojavili se takože mnoge ine projekty, vse osnovane na tyhže samyh prědpoloženjah, čto čini je skoro identične. Oni imajut jedin obči cělj: služiti kako jezyk na samoj srědině slovjanskoj oblasti, ktory vsi Slovjani mogut razuměti bez nikakoj poprědnjej nauky i koristati poslě minimalnoj nauky. ...

Něco pro Janu

http://steen.free.fr/interslavic/maly_princ.html

Togda pojavila se lisica.
«Dobry denj», rěkla lisica.
«Dobry denj», odgovoril učtivo maly princ, ktory se razgledal, ale ničto ne viděl.
«Ja jesm tu», rěkl glas, «pod jablanju.»
«Kto jesi ty?», rěkl maly princ. «Jesi mnogo lěpy...»
«Ja jesm lisica», rěkla lisica.

«Hodi igrati s mnoju», prědložil mu maly princ. «Jesm tako smutny...»
«Ja ne mogu igrati s toboju», rěkla lisica. «Ne jesm odomašnjeny.»
«Ah, izvini», rěkl maly princ.
Ale, kratko podumavši, on dobavil:
«Čto znači to, „odomašniti”?»
«Ty ne jesi sdešnji», rěkla lisica, «čto ty iščeš?»
«Ja išču ljudi», rěkl maly princ. «Čto znači to, „odomašniti”?»
«Ljudi», rěkla lisica, «imajut karabiny i hodet na lov. To jest mnogo neprijetno! Oni takože razvodet kury. To jest jedina jihna prědnost. Ty iščeš kury?»

[honzam]

Vůči Rusku a Rusům je možné mnoho namítat. Třeba ruskou mafii, nebo ruskou vodku, kterou se opíjejí. Ano, rozhodně nejsou dokonalí a mají množství chyb. Navzdory všemu však mají přece jen cosi mimořádně cenné

https://cs.wikipedia.org/wiki/Natalja_Poklonsk%C3%A1

Natalja Vladimirovna Poklonská (rusky Наталья Владимировна Поклонская, ukrajinsky Наталія Володимирівна Поклонська, * 18. března 1980, Mychajlivka) je právnička a politička, poslankyně Státní Dumy, bývalá vrchní státní zástupkyně republiky Krym, jedna z osobností krymské krize a od roku 2015 ruský Státní rada 3. třídy. Ve věku 36 let je nejmladší ženou s generálskou hodností v ruské historii. Kandiduje do ruského parlamentu za stranu Jednotné Rusko a je potenciální kandidátkou na post prezidenta v budoucích volbách roku 2018.[1] Magazín Forbes ji zařadil na šestnácté místo v seznamu nejnadějnějších politiků.

...

Americký týdeník New York Observer a německý deník Die Welt popisují Poklonskou jako sexsymbol.

Ihned po svém jmenování do funkce v březnu 2014, svolala Poklonská konferenci, jejíž záznam se dostal na internet a do měsíce ho zhlédlo 1,7 miliónu diváků. Video s názvem „New Attorney General of Crimea is beautiful“ (tj. „Nová generální prokurátorka Krymu je krásná“) se rozšířilo po východní Asii, především Číně a Japonsku. Do května 2014 ho vidělo přes 650 000 lidí. Následovala veliká odezva, například se na internetu vyrojila spousta fan-artů ve stylu anime a mangy (zřejmě se tvůrci pokusili poukázat na podobnost prokurátorky na některé anime postavičky), lidé se začali zajímat o soukromí Poklonské a z prokurátorky se stal prakticky internetový fenomén. Ona sama se této pozici brání, na poznámky o své popularitě v Číně a Japonsku reagovala slovy „Jsem právník, ne Pokémon.“




http://danbooru.donmai.us/posts?tags=natalia_poklonskaya

[honzam]

[honzam]

Samé drísty. Tvoj základný problém je, že nevieš normálne komunikovať s ľuďmi. Píšeš sem dlhé články, a očakávaš, že ich budú ostatní čítať. Niektorí si to aj prečítajú, a odpovedajú, ale ty nereaguješ. Pôsobíš ako človek odtrhnutý od reality, žijúci si vo vlastnom svete. Namýšľaš si, že si chytrejší ako ostatní, ale vyhýbaš sa konfrontácii. Tak sa nečuduj, že ťa niekto môže považovať za blázna.

[honzam]

Ale namísto snahy o pochopení příčin současného stavu a následnému hodnotovému obratu západu směrem k lepšímu se pouze stupňuje jeho agresivita a restrikce. Neboť navyklý model jednání není tak snadné změnit. Jak se totiž říká, kůň, který se chystá zdechnout nejvíce kope. A tento kůň, nacházející se v agonii chce ještě nakonec dokopat svět do nové, velké války s Ruskem.
...
A tisíckrát opakovaná propagandistická lež o naší méněcennosti se pro mnohé naše bratry stala pravdou! Manipulujícím způsobem vnucenou pravdou, aby je nikdy ani ve snu nenapadlo zvednout hlavy a osvobodit se z nedůstojného vazalství západu. Proto jsou také uměle vnášené rozkoly do řad Slovanů a proto jsou štváni proti Rusku.

Prohlédněme konečně všechny tyto manipulující lži bratři a vzpamatujme se!

https://cs.wikisource.org/wiki/Sl%C3%A1vy_dcera/P%C5%99edzp%C4%9Bv

Stoj noho! posvátná místa jsou, kamkoli kráčíš,
k obloze, Tatry synu, vznes se vyvýše pohled,
neb raději k velikému prichyl tomu tam se dubisku,
jenž vzdoruje zhoubným až dosaváde časům.

- Ján Kollár



http://www.karaoketexty.cz/texty-pisni/alexandrovci/ruda-armada-je-nejsilnejsi-475096

Bílá armáda, černý baron,
opět se chystá nám carský trůn,
ale od tajgy do britských moří
Rudá armáda je nejsilnější!

Refren:

Tak ať Rudá
tiskni panovačně
svůj bodák v mozolnaté ruce,
A vše musíme
Nezadržitelně
Jdi do posledního smrtelného boje!

Rudá armáda, marš vpřed!
RVS nás zve do boje.
Vždyť od tajgy do britských moří
Rudá armáda je nejsilnější!

Refren

Rozdmýcháme světový požár,
kostely i věznice srovnáme se zemí.
Vždyť od tajgy do britských moří
Rudá armáda je nejsilnější!

Refren

[armin]

Každá rasa, každý národ i každý živočišný druh je něčím unikátní a představuje něco cenného.
Ale jen tam kde jsou doma - Rusové v Rusku, Arabové v arabských zemích, černoši v Africe. Indové v Indii, nosorožci v Africe atd. Pokud ale vytvářejí příslušníci diferencovaných národů svoje kulturní enklávy v jiných kulturách, nepřináší to nikdy nic dobrého ani pro "hosty" ani pro jejich "hostitele".

Lidská práva jsou relativní (podobně jako zvířecí práva) - jiná v Evropě, jiná v Arábii, jiná v Číně. jiná v Africe atd. Je to věcí a výsledek vývoje každé kultury a není dobré vnucovat naše evropská lidská práva a kulturní zvyky případně náboženství jiným kulturám v jejich domovině.
Na druhou stranu je třeba u nás v Evropě vyžadovat po všech, kteří tady s námi chtějí žít dodržování a respektování našich lidských práv, svobod a kulturních zvyklostí.

[honzam]

Ještě než se planeta v důsledku klimatických změn způsobených člověkem stane neobyvatelnou a život, jak ho dnes známe, přestane existovat, dojde k velkým migračním vlnám. Je to v přírodě přirozený jev. Různé životní formy nebo i jedinci stejného druhu bojují o vhodné životní podmínky a lepší prostor k životu. Pro člověka to platí také, naposledy jsme to ve velkém zažili při 2. sv. válce. Jak bude vzestup teploty v následujících desetiletích pokračovat, populace z Afriky a Blízkého východu bude přirozeně migrovat do Evropy a pro Evropany zůstanou tři možnosti:

1) Integrovat se do africké/arabské populace.
2) Bojovat za svůj životní prostor.
3) Migrovat do Ruska, jehož podnebí se bude postupně oteplovat. V záloze jsou ještě Spojené státy a Kanada.

Tenhle scénář může být změněn, pokud v následujících desetiletích bude ustanovena celosvětová vláda, která bude mít pravomoc uměle regulovat přirozené procesy a nastolí celoplanetární kvóty.

[armin]

Ještě než se planeta v důsledku klimatických změn způsobených člověkem stane neobyvatelnou a život, jak ho dnes známe, přestane existovat, dojde k velkým migračním vlnám. Je to v přírodě přirozený jev.

Podíl člověka na změně klimatu je nepodstatný - alespoň podle mého názoru. Už bylo tepleji - v Grónsku byly louky a lesy a v našich hradech byl příjemný chládek a ne zima. A nezpůsobil to člověk svými "ohníčky"

A bránit své teritorium (prostředí a vlast) proti vetřelcům je také přirozený jev. Kdo v minulosti nebyl schopen si ho ubránit, špatně skončil - Keltové, Etruskové, Indiáni, Aztékové atd.

Už teď je lidstvo přemnožené a roste geometrickou řadou (právě z toho pochází zmiňované riziko možné neobyvatelnosti planety), Evropa je už také přelidněná. Když v Africe nejsou schopni regulovat porodnost sami (podařilo se to Číňanům), tak hold musí čelit přirozeným důsledkům přemnožení či měnícím se životním podmínkám, stejně jako tomu musí čelit přirozeně všichni ostatní živočichové. Evoluce je založena na tvrdé nekompromisní selekci - jen díky této tvrdé přirozené nekompromisnosti se z améb vyvinul i člověk a jeho schopnosti.

[honzam]

Ještě než se planeta v důsledku klimatických změn způsobených člověkem stane neobyvatelnou a život, jak ho dnes známe, přestane existovat, dojde k velkým migračním vlnám. Je to v přírodě přirozený jev.

Podíl člověka na změně klimatu je nepodstatný - alespoň podle mého názoru. Už bylo tepleji - v Grónsku byly louky a lesy a v našich hradech byl příjemný chládek a ne zima. A nezpůsobil to člověk svými "ohníčky"

A bránit své teritorium (prostředí a vlast) proti vetřelcům je také přirozený jev. Kdo v minulosti nebyl schopen si ho ubránit, špatně skončil - Keltové, Etruskové, Indiáni, Aztékové atd.

Už teď je lidstvo přemnožené a roste geometrickou řadou (právě z toho pochází zmiňované riziko možné neobyvatelnosti planety), Evropa je už také přelidněná. Když v Africe nejsou schopni regulovat porodnost sami (podařilo se to Číňanům), tak hold musí čelit přirozeným důsledkům přemnožení či měnícím se životním podmínkám, stejně jako tomu musí čelit přirozeně všichni ostatní živočichové. Evoluce je založena na tvrdé nekompromisní selekci - jen díky této tvrdé přirozené nekompromisnosti se z améb vyvinul i člověk a jeho schopnosti.

Klidně to může být i tak, že přirozené cykly v tuhle chvíli tlumí vliv člověka. Za poslední cca 1 000 000 let nikdy nebylo v atmosféře tolik CO2. Změny koncentrace v grafu odpovídají střídání dob ledových a teplota planety na změnu koncentrace vždy reagovala s určitým zpožděním (zvýšení koncentrace -> zvýšení teploty na dobu meziledovou). Je to založené na měření z ledovců. Zeměkoule je skleník a bude hůř - doba ohnivá



http://gnosis9.net/koncentrace.php

"Není boha kromě Alláha." a "Alláh je veliký." je taky součást evoluce a boje o přežití.

"Kdo tě uhodí do pravé tváře, nastav mu i druhou." a "Milujte své nepřátele a modlete se za ty, kdo vás pronásledují." je také součást evoluce a přirozený proces sloužící ke snížení přemnožené populace.

[honzam]

https://cs.wikipedia.org/wiki/Mohamed

Mohamed

Děti
synové: Qasim, Abd-Allah a Ibrahím
dcery: Zainab, Ruqayyah, Umm Kulthum a Fátima


Z přísně evolučního pohledu byl Ježíš oficiálně (když pomineme různé konspirační teorie) slepou vývojovou větví Homo Sapiens. Nepředal své geny dál a nepřispěl k vývoji budoucích lidí. Přirozený výběr to tak zařídil, že byl ukřižován a vyhynul.


https://cs.wikipedia.org/wiki/P%C5%99irozen%C3%BD_v%C3%BDb%C4%9Br

Přirozený výběr je proces, který dle rozmanitých kritérií vybírá z různorodé skupiny jedinců ty, které potlačuje nebo naopak zvýhodňuje.

[armin]

Z přísně evolučního pohledu byl Ježíš oficiálně (když pomineme různé konspirační teorie) slepou vývojovou větví Homo Sapiens. Nepředal své geny dál a nepřispěl k vývoji budoucích lidí. Přirozený výběr to tak zařídil, že byl ukřižován a vyhynul.

V současné době má na evoluci člověka největší vliv vývoj myšlení, který totálně akceleruje vývoj lidstva a potažmo celé přírody. Genetická evoluce probíhá relativně pomalu, změny probíhají v řádu stovek až milionů let. Evoluce myšlení je nesrovnatelně rychlejší. Ježíš jako nositel nových myšlenek (interpretace světa) nevyhynul, naopak se "virtuálně" velmi rozmnožil Dnes není pro vývoj lidstva, jeho schopností a chování a potažmo i ostatního pozemského světa podstatné předávání genů, ale formulování a předávání (chytlavost) myšlenek (poznatků, interpretací světa atp.).

K tomu grafu je dobré si v dnešní fakeové a účelově "informační" době si uvědomit, jak tak přesně někdo zjistil jaké byly koncentrace CO2 v atmosféře v průběhu milionu let před současností
Na druhou stranu, jak bylo kdy teplo se dá odhadnout podle fosílií stromů a zvířat v daném místě docela dobře. A ty rozdíly jsou opravdu velké.