od Martin Danes » stř 06. pro 2017 14:23:53
Odpadlík
Odpadlík je jedna z nejkrásnějších a nejdůležitějších lidských poloh a možností. Všude je tolik kladený důraz na pevnou vůli a výdrž a sílu. Člověk je neustále posazován a tlačen do role sportovce. Pevná vůle, soutěživost, výdrž, úsilí a trénink, často, hodně, pořád, dokola a dokola. To stejné se děje ve společnosti a v náboženství. Udržet si svoji tvář, hlavně se neumazat, neposkvrnit, protože nic nejde vzít zpět. Lidé se bojí života, bojí se chyb, bojí se žít. Bojí se odpadlictví.
Uvnitř člověka je něco, co je nekonečné, nesmrtelné a neposkvrnitelné, neustále zářící. Naše mysl, naše ego je jen hra stínů, která může být v kterýkoliv okamžik tímto světlem prozářena. Stín má jednu vlastnost, ve své podstatě neexistuje, je to nedostatek světla. Přineste světlo a stíny jsou pryč. A žádný stín nemůže zastínit světlo, které je ze své podstaty absencí stínů. Jak jsem tedy řekl, je to hra stínů, máme možnost ony stíny, prožitky stínů, brát s vážnou tváří, nebo s lehkou myslí, s vědomím, že je to jen hra, protože ona to jen hra je.
Odpadlík je klíč k osvícení a k pokladům života. Odpadlictví je dokonce důležitější, než samo osvícení, protože odpadlík musí nakonec odpadnout i od osvícení. Odpadlík je otevřen životu, na ničem nelpí, dokonce ne na duchovnu a svatosti a dosahování čehokoliv, včetně osvícení. Osvícení může přijít a nemusí, může přijít mnoho mystických stavů a odpadlík si je vychutná, ale neprodlévá u nich. Když to přijde, přijde to, když to odejde, odejde to. Odpadlík je v jednotě se životem. Není nic krásnějšího, než v určitý moment odpadnout. Mnoho škol a guruů se nás bude snažit udržet ve stávající situaci. Musíme úspěšně a vytrvale studovat školu, kterou studujeme, vydržet a vytrvat jako dobrý syn, později dobrý manžel a otec. Musíme vytrvat na duchovní stezce, kterou jsme se vydali, dodržovat meditace, svoji sadhanu, duchovní cvičení a jsou nám guruem, zákony, společností a kolektivní myslí dány jasně zákazy, do jakých vod vůbec nevstupovat, kam se nikdy nevydávat, dokonce na to ani nemyslet. Člověk je tedy stavěn do role poslušného otroka, jakoby žít bylo za trest a ne, jako dar. Jakoby někdo jiný a něco jiného bylo středem mého bytí.
Odpadlík je sladkost života odpadnutí ze statusu quo. Je to jisté nadání pro život, pro to, být obyčejný, být nevinný, bez jakýchkoliv předsudků, co je to obyčejnost a nevinnost. Je to nadání, nebýt svázán koncepty, myslí a rozumem. Je to nadání, které vás občas vezme do pekla a jindy do ráje. V odpadlictví je krása lidskosti. Pokud je něco doopravdy lidské, je to odpadlictví. Zvíře nemůže odpadnout od toho, čím je, rostliny nemohou odpadnout od toho, čím jsou, příroda nemůže odpadnout od toho, čím je, svatý si nenechá vzít svoji svatost a špatný člověk se nedokáže zbavit pocitu viny a špatného svědomí. Odpadlíka můžete jeden den potkat v nebeských sférách a druhý den někde, kde byste ho opravdu nečekali. Odpadlictví je klíč k životu bez násilí. Lidé na sobě páchají násilí, protože jsou na sebe tvrdí, otrávili mnoho věcí, které nazvali špatností a zlem a zbožštili postoje a věci, které na člověka vyvíjejí tlak. Člověk má mnoho představ ráje, ale já osobně zbožšťuji pouze život sám a nevinnost života. Martin