Citace k tématu z přednášek Eduarda Tomáše - Tajné nauky Tibetu:
Správná nauka jde vždy „in medias res“ – do středu věcí! Pochopit tělo jako Prázdno, ale jak to udělat?
Rada zní podivuhodně:
Představ si sama sebe jako nejvyšší Jogické ztělesnění ženského principu Absolutna! A to se všemi jeho tvořivými, to je ženskými aspekty.
V originálu zní tento návod daleko šířeji a daleko podivuhodněji:
Symbolicky zní takto:
„Představ si sebe sama jako svatou Varja-joginku. Je červeně zářící, jako záření rubínu, s obličejem, dvěma rukama a třema očima. Pravá ruka třímá nad hlavou blyštící se zahnutý nůž, levá ruka drží lidskou lebku plnou krve před svými ňadry. Na hlavě má korunu z pěti sušených lidských lebek. Je ozdobená náhrdelníkem z padesáti krvácejících lidských hlav. Její ozdobou je tiára z lidských lebek, náhrdelník z lidských hlav. Další ozdoby jsou v podobě zrcadla karmy, jež je zavěšeno na dvojitém řetěze z lidských kostí. Šestou ozdobou je mast ze hřbitovního prachu, vetřená do celého těla. V ohybu paže drží dlouhou hůl, symbol to otce Héruky. Je nahá v plném rozkvětu svého panenství, asi šestnácti let. Tančí, pravou nohou pokrčenou, chodidlo zdviženo, levá noha šlape na prsa nataženého lidského těla. Plameny moudrosti ji ozařují.“
„Představ si, že sám jsi touto postavou“, zní návod, „zvenčí jako božstvo a uvnitř tak prázdný, jako vnitřek prázdného obalu, prázdný od konečku prstů, jako prázdný stan z červeného hedvábí, nebo jako nafouknutá hadice z tenké hmoty“.
„Nejprve si představuj obraz asi ve velikosti svého vlastního těla, potom ve velikosti domu, pak vrchu a konečně vesmíru. Na to řiď své myšlení!“
„Pak zvolna zmenšuj obraz za přísného dodržování ostrých obrysů všech částí a údú, až na velikost zrna sezamového. Pak zmenšuj dále!“
„I na to usměrni celé své myšlení!“
To je popis cvičení, které bez vysvětlení a vnitřního pochopení mohlo by se zdát nezasvěceným jako obraz pobloudilé fantazie, z něhož by se nám nanejvýš mohly zvednou vlasy na hlavě. Ale nic nebylo by horšího než takovéto tvrdé nepochopení a nebo dokonce zamítnutí. Tak asi nazírali neinformovaní a nevědomí běloši na posvátné nauky a rituální tance Tibeťanů. Když se s nimi poprvé setkali.
Pravda této drsné a záhadné symboliky však naprosto není divošská. Je zcela jiná: nesmírně hluboká, nesmírně moudrá, nesmírně jemná až subtilní. Je jen zahalena záhadnými symboly, aby se jí nezasvěcený nedopátral, asi tak jako kdysi pravda středověkých alchymistů a rosikruciánů. Tato symbolika směřuje mimo to ještě k odrazení bázlivců a zvědavců.
Nauka vychází z této premisy: Kdyby člověk dovedl nazírat na své tělo jako na živé Prázdno, jímž ve skutečnosti tělo jest, mohl by se s ním jako s takovým sžít, tj. mohl by je jako takové přímým zážitkem pochopit. Ale jakmile by pochopil přímo tuto část vesmíru (tělo), mohl by pochopit celý vesmír. To už by bylo snadné. Pochopit vesmír znamenalo by však pochopit Božství v jeho tvořivém aspektu, v ženském pólu, ve věčně živé tvořivosti sebe sama, což by ho nutně dovedlo i k pochopení jeho kladného pólu Božství, v aspektu statickém, ke klidu věčného života i k životu věčného klidu. Poznal by sama sebe. Připomene si také sedmou buddhistickou arupa-džanu – poznání těla.
Přeložen pod zorným úhlem těchto pravd zní tedy návod nauky drong-džugu – jak již řečeno – stručně takto:
„Představ si sama sebe jako nejsvětější ztělesnění ženského principu Absolutna, jednak jako nekonečně velké, jednak jako nekonečně malé, v každém případě však jako prázdné. Tak zní návod, když je osvětlen vnitřním světlem poznání.
A vysvětlení symboliky?
Třetí oko Varja-joginky… toť světlo jasného vidění, sídlo božské jasnovidnosti. Nůž nad hlavou představuje konec myšlenek, které vzrušují vědomí, krví naplněná lidská lebka je nejvyšším symbolem odříkání všeho světského, krvácející lidské hlavy jsou symbolem úplného nenávratného odpoutání od samsara, čili zevního světa tužeb a přání. Každé přání po návratu do tohoto světa zdání a strachu musí zhasnout jako život ve sťatém těle. Krom toho každé ze svatých těl symbolizuje jednu z padesáti slabik, o nichž bude řeč v pozdějších cvičeních. Šest symbolických ozdob ozdob včetně masti ze hřbitovního prachu symbolizuje šest vysokých ctností (paramit). Mast sama je nejvyšší ctností a symbolem nejkrásnějšího odřeknutí světa a ovládnutí strachu před smrtí. Otec Heruka je jogické ztělesnění mužského, pozitivního aspektu, osvícené síly, tak jako jeho družka Varja-joginka je ztělesněním ženského aspektu – aspektu negativního.
Ale proč ten ženský aspekt? Je tu jen proto, že nauka sleduje dynamický pól tvořivého Božství? Nejen proto! Je tu ještě jeden důvod.
Je třeba, aby se žák této jogy a vlastně každé jogy, učinil schopným přijmouti nejvyšší Sílu Dobra, to znamená, aby se učinil žensky měkkým, nejvýš pokorným, oddaným a odevzdaným, vzdávajícím se, plně odevzdávajícím a otvírajícím k přijetí božského stavu Pravdy. K Pravdě není možno proniknout v mentální nečistotě, ale v nejvyšší jemnosti, nikoliv chtivě, tvrdě mužsky, násilnicky, ale v největší panenské jemnosti svatého principu ženství, v nejvyšší cituplnosti a otevření. Jen když budeme zcela tišší a čistí jako neposkvrněné panenství a zcela maličcí, jenom tak lze projít úzkou branou Pravdy. „Nech maličkých přijíti ke mně!“ A z čisté panny rodí se Kristus – Poznání.
Toto je správná imaginace božské postavy, která není postavou ale symbolem, jímž se má žák vnitřně přiblížiti k božstvu. Je to imaginace symbolická, zvenčí děsivě zdrcující, pro nevědomce dokonce i odpuzující, ale vnitřně božsky dokonalá, svatá, čistá a prázdná jako zářivý stan z červeného hedvábí. Je to imaginace kvalit Bohisatvy-Mahasatvy Arhata či Avatara – božských vtělení.
Žák má zapomenout na svůj klamný a neskutečný dosavadní život, tvar a jméno a vytvořit si představu nejvyšších kvalit ženského prototypu Absolutna. Nabýt nejvyšších kvalit představou a vžíváním se do těchto kvalit. A pak¨je už zvětšovat víc a víc až do nekonečna a zase zmenšovat zpět až k nule, až do velikosti zcela ničeho. Poznat, že tyto kvality jsou naší mohutností, mohutností naší duše.
