Změna postavení tibetských žen Je všem známo, že ve starém Tibetu byl několik set let trvající nevolnický řád, který byl charakterizovaný centralizací vládnoucí a náboženské moci. Tehdy téměř 95% celkové populace Tibetu bylo v nevolnickém postavení. Šlechta a vysoké duchovenstvo představovaly jenom 5% celkového počtu tibetského obyvatelstva. Ale právě jim patřila všechna orná půda, pastviště a lesy v Tibetu. Nevolníci neměli lidská práva a výrobní prostředky a postavení tibetských žen bylo přitom nejnížší.
Předsedkyně Federace žen Tibetské autonomní oblasti Tibeťanka Yangjin o tom řekla:
„Zákon č. 13 a Zákon č. 16, uplatňované v Tibetu několik set let, rozdělují Tibeťany na tři třídy po 9 stupích, kde Tibeťané neměli stejné společenské postavení. Ženy patřily k nejnížší třídě. Když obyvatelé nejnížší třídy, jako ženy, řezníci, řemeslníci a lovci, byli zavražděni, pachatelé těchto vražed nemuseli být trestáni, protože lidé z nejnižší třídy byli bezcenní jako např. sláma."
Paní Yangjin řekla, že ve starém Tibetu byla prosazována diskriminace vůči ženám jak po právní, tak i po náboženské stránce. Pokud jde o náboženskou stránku, ženy byly považovány za věc nečistou. Ženy nemohly porodit své děti v domě, nýbrž na záchodě mimo domu nebo ve stájí pro dobytek.
Teprvé v roce 1959, kdy široké řady tibetských nevolníků byly pod vedením Komunistické strany Číny definitivně osvobozeny a staly se pány svého osodu, došlo k změně postavení Tibeťanek. Až do roku 1965, kdy byla založena Federace žen Tibetské autonomní oblasti, dcery mnoha rolníků a pastevců začaly navštěvovat školy.
V současné době ženy představují 31% celkového počtu tibetských úředníků různých stupňů.
Předsedkyně tibetské federace žen Yangjin uvedla:
„Dá se říci, že došlo k velkému skoku, pokud jde o postavení tibetských žen, které neměly společenské postavení a vzdělání, teď mají právo na vzdělání a účast na rozhodování o státních záležitostech."
Paní Yangjin s hrdostí řekla, že v posledních letech se v Tibetu vynořilo mnoho podnikatelek a vědkyní. Z Tibeťanek také vyrostly známé horolezkyně, z nichž dvě zdolaly vrchol Čomolungma.
„Nejenže se zvýšilo společenské postavení žen," pokračovala dále předsedkyně Yangjin, „ale značně se zvýšilo také jejich postavení v rodinách."
Uvedla příklad. Po uzavření sňatku se nevěsta může přestěhovat do rodiny ženicha nebo naopak, ženich se může přestěhovat do rodiny nevěsty.
Samozřejné, že ženy a muži požívají stejných práv na vzdělání a zaměstnání. V současném Tibetu, zejména v městských rodinách, kde jsou oba manželé zaměstnáni, obvykle se oba společně starají o domácnost a ne jenom žena.
Pokud jde o zemědělské a pastvinářské oblasti, o finančních záležitostech v domácnosti obvykle rozhoduje žena, protože mnoho mužů odchází pracovat do jiných míst.
O těhotenství také rozhodují oba dva. V současné době některé Tibeťanky dokonce nemají zájem o sňatek a děti a usilují o úspěchy ve své kariéře a svérazný životní způsob.
http://czech.cri.cn/1/2005/04/04/1@17358.htm