od adiuv » stř 13. úno 2019 13:09:19
Řada lidí - zdá se, že jich přibývá - zažije zkušenost, která celé jejich vnímání obrátí vzhůru nohama. To, co člověk považoval za sebe, beze stopy zmizí - a co víc, ukáže se, že to nikdy neexistovalo! Někdo s tím pochopením žije klidně dál, v jiném to může probudit potřebu začít ty kolem upozorňovat, že žijí v iluzi, a burcovat je, aby si toho všimli.
Dokud ale v člověku vzniká potřeba vyzývat druhé v jejich zájmu, aby se podívali a všimli si, že... a dokud jejich nepochopení v něm vyvolává netrpělivé reakce, jde o reakce emocionálního "já" – Tolle ho nazývá emočním tělem.
Když dojde k probuzení, je tu jen nekonečné Bytí - Vědomí, a není žádný "někdo", který by to vnímal. Všechno, co existuje, příroda, tvorové, i ten tvar, za který se Bytí - Vědomí doteď považovalo a z té iluze se právě tzv. "probudilo", jsou a vždycky byly jen živé a neustále se měnící prázdné tvary Vědomí, modelované a poznávané Vědomím v Sobě Samém. Nic neexistuje. Čas i prostor jsou iluze, které Vědomí vytváří v Sobě Samém, aby Si mohlo v Sobě promítat iluzorní dění.
Jaké změny to způsobí v iluzorním tvaru, skrze který k té zkušenosti došlo a který existuje dál?
Jasně a natrvalo to pochopí levá hemisféra, lépe řečeno prefrontální a frontální laloky mozkové kůry. Zbývající část mozku, pravá hemisféra - limbický systém, který stejně jako u ostatních savců zajišťuje instinktivní sebeobranu jedince a reaguje emocionálně - se ale tím zdaleka netransformovala celá: přibyla sice nová, nanejvýš uspokojivá zkušenost, v každodenních situacích ale pravá hemisféra dál reaguje podle svého dosavadního naprogramování předchozími zkušenostmi, neustále hodnotí a bleskově reaguje podprahovými bezděčnými reakcemi. Tak se stále znovu a znovu vytváří osobní "já" - o kterém intelekt s naprostou jistotou ví, že je iluzí.
Mahariši, který zažil probuzení coby student, nezačal sdělovat svému okolí zkušenost, že "já" neexistuje. Krátce po prožitku, který naprosto změnil jeho chápání, odešel z domova (rodičům zanechal lístek s vysvětlením, aby ho nehledali, nedokázal se ale podepsat svým jménem coby osoba a napsal "Není třeba vynakládat námahu na vyhledání toho". Žil pak dvacet let v jeskyni na Arunačále a – jak později vysvětlil, když se ho na to hledající ptali – docházelo k intenzivní vnitřní proměně, které věnoval celou svou pozornost: neosobním pozorováním se v něm zpracovávalo t.j. rozpouštělo to, k čemu zkušenost probuzení otevřela cestu.
Je to tak, podobnou zkušenost má i několik dalších lidí, které znám a kteří také probuzení zažili. Někteří z nás předtím něco cvičili, jiní ne – i to se stává. Tím se nám ale jen otevřela možnost věnovat plnou pozornost i bezděčným reakcím svého emočního těla, které vyvstávají i potom, uvědomovat si je a umožňovat transformaci jejich přijímáním coby tvarů Vědomí, které jediné JE. Začne tak probíhat postupné přeprogramovávání pravé mozkové hemisféry v situacích, které nabízí každodenní život. Nízko vibrující pravá hemisféra, ovládaná nevědomými programy, se tak postupně mění, ubýváním nižších vibrací se její kmitočet pomaličku zvyšuje, postupně se přibližuje ke kmitočtu vysoko vibrující, uvědomující si a rozlišující levé hemisféry, až nakonec dojde k jejich synchronizaci (trvalému probuzení). Jak dlouho to potrvá, nikdo neví: závisí to na dosavadním naprogramování – na míře nezpracované karmické zátěže, která v nás vyvolává emocionální reakce a je učebním materiálem pro tenhle život.
Druhá možnost je, že po zkušenosti probuzení začne vznikat duchovní ego = inovovaná podobá "já", které ví, že neexistuje, posuzuje ty kolem sebe jako nevědomé a podle toho na ně i emocionálně reaguje.
Jestli ale tohle člověk pochopí nebo nepochopí, závisí čistě na jeho dosavadním naprogramování.