Eva Nada píše:adiuv píše:Jakmile vlna splyne s oceánem, zmizí s ní i její zájem přimět ostatní vlny, aby uznaly a ocenily, co všechno ona na rozdíl od nich ví a co by už konečně měly taky pochopit...
A dokud k tomu nedojde, vlna coby jedinec nedokáže rozpoznat svou potřebu poučovat druhé a stále znovu oslovuje ostatní vlny, kterým se snaží vysvětlit, že neexistují...
Co tobě přináší toto, co stále a stále píšeš na reakce Jany?
Tohle:
adiuv píše: Na její reakce jsem poměrně dlouho taky v diskusi nereagovala, jenže nakonec jsem s překvapením zjistila, že pokud nepůjde o napadání, ale o aplikování pouhé všímavosti k motivacím, můžou reakce na to co píše být užitečné: nejen mně, ale i těm, kteří tyhle diskuse čtou. Když totiž někdo dlouhodobě reaguje stále stejně a pořád znovu - bez ohledu na souvislosti - všem doporučuje totéž, i když se ho nikdo na nic neptal, je nakonec celkem snadné jasně si uvědomit, že to evidentně dělá v tom nejlepším úmyslu a že ho k tomu zřejmě nutí něco, co si v sobě vůbec neuvědomuje.
A tak se při čtení těch jejích neustále se opakujících stejných reakcí stále znovu ukazuje, jak důležitým klíčem k sebepoznání jsou právě naše neuvědomované motivace. (O tom by byla mohla vyprávět i Míla Tomášová, které se to neuvědomované sebeztotožnění s nějakou skrytou motivací také ještě občas stalo a na někoho nespravedlivě vyjela - jenže pokaždé si to dodatečně uvědomila a dotyčnému se pokorně omluvila; bylo to pro nás velmi poučné.)
Záleží tedy především na míře ochoty zaměřit pozornost na své neuvědomované motivace a naučit se s nimi pracovat.