Projekce: charakter stínu

[Trini]

Zaplať PánBůh za tu Janu.
No kom jiném bychom si to své "osvícení" mohli tak snadno sebepotvrzovat? Obzvláště když se nás spojí několik, že si o ní můžeme vzájemně pobekávat, jak je hrozná a mimo...

Řekl bych, že o určitém stupni duchovní vyspělosti ze zdejších účastníků svědčí například to, že dotyčný nechává Janu na pokoji. Třeba Tara, nebo Zdeněk a mnoho dalších.
Zkrátka už nepotřebují se na tomhle snadném objektu sebepotvrzovat a jde jim konečně i o něco JINÉHO...

Ještě že tě máme...

[Trini]

Zaplať PánBůh za tu Janu.
No kom jiném bychom si to své "osvícení" mohli tak snadno sebepotvrzovat? Obzvláště když se nás spojí několik, že si o ní můžeme vzájemně pobekávat, jak je hrozná a mimo...

Řekl bych, že o určitém stupni duchovní vyspělosti ze zdejších účastníků svědčí například to, že dotyčný nechává Janu na pokoji. Třeba Tara, nebo Zdeněk a mnoho dalších.
Zkrátka už nepotřebují se na tomhle snadném objektu sebepotvrzovat a jde jim konečně i o něco JINÉHO...

Ještě že tě máme...

P.S. Vyřádil se na Janě jako nikdo jiný a ted se chválí, že už toho má dost.

[Trini]

P.S. Vyřádil se na Janě jako nikdo jiný a ted se chválí, že už toho má dost.

Šlo mu přitom zřejmě o sebepotvrzování a ted to projikuje na druhé. Neb podle sebe soudím tebe.

[Trini]

Vzpomínám si, že když jsem přišla na JZ, tak právě otevíral už druhé vlákno: Jano, odejdi.

[Alaja]

Vzpomínám si, že když jsem přišla na JZ, tak právě otevíral už druhé vlákno: Jano, odejdi.

[Trini]

Vostalpetr se jí jako jediný vášnivě zastával a také Honzam ji ochranoval. Super se jim za to odměnila. Vůbec si jejich opravdového přátelství nevážila.

Holt za to nemůže. Ale to není důvod k jejímu stálému napadáni Honzama mlčet.

[Trini]

Vzpomínám si, že když jsem přišla na JZ, tak právě otevíral už druhé vlákno: Jano, odejdi.

Vzpomínáš si na "chcíplou myš"?

[Alaja]

Vzpomínám si, že když jsem přišla na JZ, tak právě otevíral už druhé vlákno: Jano, odejdi.

Vzpomínáš si na "chcíplou myš"?

Hmm, že by se to tenkrát ozvala ona "vyšší inteligence, která se nachází v nás samotných"? (termín je od tibetských červených čepic ze čtyřicátých let minulého století)

[Lída]

...tak dlouho, dokud nás nezačne zajímat, proč před tím utíkáme.

A pokud tady není vůbec nic, před čím bys utíkala...

Vývoj každého iluzorního jedince podléhá určitým zákonitostem a karmickým souvislostem: dokud to v něm nedozraje k pochopení a k rozpoznání neuvědomovaných příčin, proč jeho vědoucí duchovní ego potřebuje neustále bránit a posilovat svoje postoje, bude dál – i za pomoci citací – používat advaitovou argumentaci, nebo doporučovat jednu z obou oblastí duality coby stav Poznání.

Proč? Jinak by mu hrozil pád do Prázdnoty.

Kdyby tu skutečně bylo žití Celistvosti, nebyl by tu žádný "někdo", kdo by měl potřebu neustále ty druhé přesvědčovat, a žádný skutečný "někdo", koho by mohl přesvědčovat.

Když ale po zkušenosti neduality znovu vyvstane osobní já, tu zkušenost si přivlastní a dojde k sebeztotožnění osobního já s Bohem, pak takový člověk naprosto odmítá poctivou introspekci, cítí neodolatelnou potřebu o své osvícenosti neustále mluvit, všem ji doporučovat a tím se ve svém přesvědčení znovu a znovu utvrzovat.

Po nějakou dobu je docela poučné to sledovat.

[armin]

P.S. Vyřádil se na Janě jako nikdo jiný a ted se chválí, že už toho má dost.

Evidentně dělám pokroky

[Lída]

Stín zahrnuje všechny odvrácené, temné nebo i jen odmítané či nežité stránky, které jedinec (a stejně tak i společnost) sice má, ale z nějakého důvodu se jimi nechce zabývat. Patří sem vše nepřijímané, nežádoucí a netolerované, co je ukryto v nevědomí, i všechno to, čehož blízkost sice tušíme, ale pro nepohodlí či bolestivost konfrontace tomu raději uhýbáme, vytěsňujeme to, lidově řečeno to zametáme pod koberec.

Síla Milosti řekla: "Zajímá-li Tě Bůh, dívej se jen ke Světlu a nevěnuj pozornost stínům."

Ve světle Boží přítomnosti všechny stíny mizí jako sen.

Všechny stíny jsou jen produkty osobní mysli, nepoznávání celé pravdy.

Tohle je typické potlačování stínů, které zabraňuje tak nutnému a nezbytnému pročišťování, a proto k poznání pravdy nevede. Právě Janin stav - jak si již každý mohl všimnout - je pro to zářným příkladem.

NIC je tím úlevným stínem, ze kterého je možné si uvědomovat zář Bytí.

Je to vlastně hloubka sebepoznání.

Stín je opakem sebepoznání:

Jde o uzamčené duševní skladiště všeho, co nám zamlžovali a zamlčovali naši rodiče a nejbližší okolí, následně kultura, v níž jsme vyrůstali, a co jsme nakonec odmítli i my sami.

http://www.evalabusova.cz/clanky/stin.php

[Nic]

Stín zahrnuje všechny odvrácené, temné nebo i jen odmítané či nežité stránky, které jedinec (a stejně tak i společnost) sice má, ale z nějakého důvodu se jimi nechce zabývat. Patří sem vše nepřijímané, nežádoucí a netolerované, co je ukryto v nevědomí, i všechno to, čehož blízkost sice tušíme, ale pro nepohodlí či bolestivost konfrontace tomu raději uhýbáme, vytěsňujeme to, lidově řečeno to zametáme pod koberec.

Z pohledu iluze oddělenosti to takhle je, je tady nějaká temná stránka, která je nežádoucí, z osobního pohledu špatná. Nicméně se dá v pozadí všeho předpokládat Boží moudrost, která nás učí, že nejsme nic . Tudíž je možné si celou duchovní cestu zjednodušit, tak, jak to učí třeba Drtikol. Teprve, když tady není připoutanost k mysli, k dělení z osobního pohledu na dobré a zlé, je možné přijetí Boží milosti a vpustit na své místo Boží přítomnost.

Síla Milosti řekla: "Zajímá-li Tě Bůh, dívej se jen ke Světlu a nevěnuj pozornost stínům."

Ve světle Boží přítomnosti všechny stíny mizí jako sen.

Všechny stíny jsou jen produkty osobní mysli, nepoznávání celé pravdy.

Můžeme se podívat na příklad z praxe. Nemoc se může jevit jako nežádoucí, temná stránka života, se kterou je možné bojovat, nebo je možné ji ignorovat, přehlížet příznaky, nechat ji vygradovat do neúnosnosti, ale je možné si ji i uvědomovat jako dar, díky kterému se může otevřít hlubší poznání pravdy.

Tedy je možné, pokud se nemoc objeví, ji nevnímat jako něco zlého, temného, odmítaného, ale jako něco, co může sloužit k dobrým účelům. A podobné je to se vším, s každou životní situací. Bůh nestvořil nic zlého.
Tím pádem, kde je nějaká stinná stránka života?

NIC je tím úlevným stínem, ze kterého je možné si uvědomovat zář Bytí.

Je to vlastně hloubka sebepoznání.

Stín je opakem sebepoznání:

Jde o uzamčené duševní skladiště všeho, co nám zamlžovali a zamlčovali naši rodiče a nejbližší okolí, následně kultura, v níž jsme vyrůstali, a co jsme nakonec odmítli i my sami.

http://www.evalabusova.cz/clanky/stin.php

Lído Ty píšeš o stínech projekce mysli, o skladišti představ osoby. Při ztotožnění s individualitou je největším stínem představa smrti, nebytí, neexistence.

Když se ztotožnění s tělem, myslí, osobou prohlédne jako iluze, tak ne-existence není děsivého. Naopak, nebýt nic, s čím by se bylo nutné ztotožňovat, je nesmírně osvobozující.

[Lída]

Kdo se začne poctivě zajímat, co stín je, poměrně brzy zjistí, že – jak odborníci upozorňují – stín je všechno, co je v nás potlačené, a nemusí to zdaleka být jen to negativní.

Kdo ale potřebuje popírat existenci stínu, pochopitelně se o to co je stín nezajímá a oponuje pak jen svým mylným představám o tom.

I takové reakce sledovat může být docela poučné.

Každý se dokáže učit z vlastních zkušeností a chyb, ale jen pozorný člověk se dokáže poučit z chyb druhých.

[Nic]

Kdo se začne poctivě zajímat, co stín je, poměrně brzy zjistí, že – jak odborníci upozorňují – stín je všechno, co je v nás potlačené, a nemusí to zdaleka být jen to negativní.

Bylo by dobré, kdybys mohla uvést příklad toho, co je tím potlačovaným stínem toho, co nebylo považované za negativní.

Existoval by nějaký důvod, aby bylo něco potlačované, pokud by to nebylo vnímané, jako nežádoucí, negativní?

[Nic]

Je potřeba cokoliv potlačovat, když se to všechno zjednoduší a vnímá se to rovnou jako dobré?

[Lída]

... příklad toho, co je tím potlačovaným stínem toho, co nebylo považované za negativní?

Obvykle jde o uzamčené duševní skladiště všeho, co nám zamlžovali a zamlčovali naši rodiče a nejbližší okolí, následně kultura, v níž jsme vyrůstali, a co jsme nakonec odmítli i my sami. Své místo tu však nalézají i pozitivní kvality, to když se naučíme - nejčastěji na základě předchozí špatné zkušenosti - držet vší silou pod zámkem třeba i svou spontaneitu, zvídavost, odvahu, kreativitu nebo další velmi výraznou stínovou oblast: sexualitu. I proto k tématu stínu přistupujeme často tak ambivalentně. Zavíráme před ním oči a odmítáme ho, a zároveň nás fascinuje a přitahuje.

http://www.evalabusova.cz/clanky/stin.php

Na webu jsou k dispozici kvalitní a ověřené informace, které o stínu říkají odborníci, psychologové, kteří už mnoho let úspěšně léčí ty, kteří kvůli problémům se svým stínem skončili v jejich ordinaci nebo v psychiatrické léčebně. Dost informací o stínu i o jeho složení je tam např. od hlubinného psychologa MUDr. Špatenky - pokud má člověk ovšem skutečný zájem se dozvědět, jak to doopravdy je, a jeho jediným zájmem není jen hledat, jak dál oponovat dávno prokázaným faktům.

Zpochybňování těchto praxí ověřených fakt je podobné, jako kdyby člověk začal být přesvědčený a tvrdil by, že newtonovské zákonitosti pro lidi na Zemi neplatí, jelikož například zákon setrvačnosti, přitažlivosti a další newtonovské zákonitosti z vyššího kvantového hlediska neexistují.

Pokud by tomu někdo uvěřil, klidně by skočil z balkonu, místo aby sešel dolů po schodech – vždyť newtonovské zákonitosti z kvantového hlediska neexistují.

Popírání platnosti psychologických zákonitostí z hlediska nad protiklady naštěstí takové dopady nemá, jen se člověk ve svém mylném přesvědčení dál a dál utvrzuje.

[Nic]

... příklad toho, co je tím potlačovaným stínem toho, co nebylo považované za negativní?

Můžeš si to najít v tom, co o stínu říkají odborníci, psychologové, kteří už mnoho let úspěšně léčí ty, kteří kvůli problémům se svým stínem skončili v jejich ordinaci nebo v psychiatrické léčebně.

Psychologové a psychiatři nabízejí pohled na stín, který vytváří neosvícená mysl v nevědomosti, který vzniká při ztotožnění s představou osoby.

Absolutní vyléčení ze všech depresí a problémů přináší poznání Skutečnosti, tedy vědomé Bytí, ve kterém neexistuje žádný problém, osvícená mysl, ve které neexistuje žádný stín. Osvobození od ztotožnění s představou osoby, která stíní poznání pravdy.

Ovšem tohle věda, která se zabývá problematikou osobnosti, nedokáže.

Psala jsi:

stín je všechno, co je v nás potlačené, a nemusí to zdaleka být jen to negativní.

Samozřejmě, že to ve skutečnosti negativní není, ale je to potlačené proto, že žbrblavá kritizující mysl to ve své nevědomosti posoudila jako negativní. Jinak by nebyl žádný impulz k potlačení.

Nebo je to jinak?

[Lída]

repete:

Obvykle jde o uzamčené duševní skladiště všeho, co nám zamlžovali a zamlčovali naši rodiče a nejbližší okolí, následně kultura, v níž jsme vyrůstali, a co jsme nakonec odmítli i my sami. Své místo tu však nalézají i pozitivní kvality, to když se naučíme - nejčastěji na základě předchozí špatné zkušenosti - držet vší silou pod zámkem třeba i svou spontaneitu, zvídavost, odvahu, kreativitu nebo další velmi výraznou stínovou oblast: sexualitu. I proto k tématu stínu přistupujeme často tak ambivalentně. Zavíráme před ním oči a odmítáme ho, a zároveň nás fascinuje a přitahuje.

http://www.evalabusova.cz/clanky/stin.php

Závěrem: Pokud se člověk navzdory všem faktům dál a dál utvrzuje ve svém mylném přesvědčení, že stínu není třeba si všímat, že ´stačí když...´, pak je možné mu jen popřát, aby jeho prohlédnutí nebylo jednou příliš bolestné.

[honzam]

Je potřeba cokoliv potlačovat, když se to všechno zjednoduší a vnímá se to rovnou jako dobré?

Začni nejdřív u sebe ... dobrá deprese, dobré problémy, dobře kritizující mysl, dobrá osoba, dobrá oddělenost, dobrá temnota, dobrá připoutanost, dobré rohy.
Pomůže Ti to vidět běžné věci patřící k životu z jejich přirozenější i pozitivnější stránky jako zkušenost, kterou je dobré přijímat s pokorou "Vím, že nevím, co je doopravdy jen špatné."

[Nic]

Lído, nečteš, co Ti píšu, škoda.

Věda, která se zajímá duševní problematikou neobsáhne poznání Ducha, který vše osobní přesahuje.

Netvrdím, že se z některých psychiatrů nestali nakonec duchovní učitelé, ale to, co cituješ, k úplnému vysvobození vést nemůže.

V neosvícené mysli bude pořád nějaký stín.