Nic píše:A vděčnost nemůže nic jiného, než dát Vám stejný dar.
To, co ti dáváme, není dar, ale rada. Dar lásky ti nemůžeme dát, protože to není možné, ten musíš v sobě vytvořit sama. My tě na to můžeme akorát při každém tvém neláskyplném projevu upozornovat: Miluj, Jano!
Kdybys nám naslouchala, tak bys věděla, že to doporučování lásky připadá jen tobě jako to nejlepší, co směřuje k probuzení. Zřejmě si podvědomě uvědomuješ, že zatím nedokážeš milovat tak, aby se ti přistup k probuzení otevřel.
Lídu např. učili Tomášovi už mnohem vyšši úroven - Bud' bdělá! Která tebe teprve čeká, až se prokoušeš tou svou neschopností milovat.
A tak: Miluj, Jano. Miluj!
Potom poznáš, co je komu (jaká rada) opravdu třeba. Potom konečně pochopíš, proč Ramana řekl že hromadná nauka (např. tvoje neustálé doporučování lásky) nepřichází v úvahu.