Jen tak 2.

[Alaja]

[Alaja]

Kocouři...usnuli uprostřed boje...

[Alaja]

[Alaja]

A tuhle sci-fi znáte?

https://medium.com/@dobrecteni/aldous-h ... 49fc0c8ba3

Aldous Huxley: Konec civilizace

Aldous Huxley (1894–1963) se narodil v Godalmingu, v hrabství Surrey. Kromě románů psal také cestopisy, divadelní hry a poezii. Byl zastáncem pacifismu a humanity. Většinu svého života prožil v USA.

Konec civilizace (Brave New World, 1931) je autorovým nejslavnějším dílem. Jedná se o sci-fi antiutopický román, který popisuje život absolutně šťastné společnosti, v níž jedinec neznamená nic. Lidé už se nerodí, jsou pouze dekantováni — odchováváni na pohybujícím se pásu, kde jsou predestinováni ke svému budoucímu povolání. Slova “matka” a “otec” jsou považována za sprostá. Civilizace je rozdělena do pěti kast (alfa, beta, gama, delta, epsilon). Každá z nich má jiný úkol, žádná se však bez zbylých čtyř neobejde. Technicky vyspělá společnost dokázala přizpůsobit požadavky “lidí”, dají-li se tak vůbec ještě nazývat, svým možnostem (a naopak). Neštěstí neexistuje díky zázračnému prášku, somě. Neexistují ani city, neboť každý patří každému a každý musí dostat kohokoliv, po kom zatouží.

Na proces predestinace je zaměřena téměř celá pozornost civilizace. Pomocí hypnopedie (výuky během spánku), alkoholu a různých chemikálií jsou jedinci už během svého “zrání” naprogramováni tak, aby dokonale zapadli do společenského soukolí. Každý má svůj úkol, který musí splnit, a každý je za něj rád. Všichni jsou šťastní.

„Alfa-děti nosí šedé šaty. Pracují mnohem více než my, protože jsou nesmírně chytré. Jsem opravdu velice rád, že jsem beta, protože nemusím tolik pracovat! A kromě toho, my bety jsme něco mnohem lepšího než gamy a delty. Gamy jsou hloupé. Všechny nosí zelené šaty a delty nosí khaki. Ne, nechci si hrát s deltami. A epsiloni jsou ještě horší. Jsou nejhloupější ze všech…“

Na světě existuje jen jediná oblast, kde lidé žijí tak jako my. Rezervace v Novém Mexiku. Divoši, kteří věří v mystické síly, boha, posmrtný život a jiné primitivní symboly. Právě do této rezervace se jednou vydají Bernard Marx (alfa-plus) a Lenina Crowneová (beta-plus). Bernard proto, aby unikl z organizované, svým zvláštním způsobem asociální společnosti. Bernard je sice příslušníkem nejvyšší kasty, ale při jeho dekantování nejspíš došlo k úniku alkoholu, a tak se od běžných alf liší. Nesnáší neosobní přístup k jednotlivým členům společnosti. A Lenině jeho zvláštní chování připadá zajímavé.

Jak to, že nemohu, nebo spíše — neboť koneckonců vím docela dobře, proč nemohu — jaké by to bylo, kdybych mohl, kdybych byl svobodný, kdybych nebyl zotročen tím, že jsem predestinován.“

V rezervaci potká Bernard ženu, starou a vrásčitou (na takové lidi civilizace není zvyklá), která sem také kdysi přijela s jedním mužem na výlet. Už se však nikdy nevrátila, a co hůř, porodila syna (jaká ostuda!). Bernard se rozhodne, že je oba musí dostat zpět do civilizace (vedou ho k tomu osobní pohnutky).

Jak však může dopadnout příběh muže, Divocha, který je stále schopen cítit lásku, nenávist, prožívat emoce? Který žil celý život v džungli a o moderních vynálezech (např. aerotaxi) nemá ani potuchy.

„Zkrátka,“ pravil Mustafa Mond, „požadujete právo být nešťastný.“ „Tak tedy ano,“ pravil divoch vzdorně, „požaduji právo být nešťastný.“

Huxley se svým románem, zobrazujícím společnost, která se během svého vývoje dala na cestu nesvobody, řadí k takovým autorům, jako jsou George Orwell či Anthony Burgess. Zaměřuje se na vlastnosti, které jsou pro totalitní společnosti typické: civilizace je plně oddána své modle, Pánu Fordovi, spasiteli, který ji vyvedl z doby zmatků. Lidská jména ztrácejí svůj význam (celá civilizace využívá jen 10 000 příjmení), a tím ztrácí svůj význam i jedinec. Sexuální život je kontrolován vládci civilizace. Jedinci se obětují pro dobro společnosti, stejně tak přizpůsobují své touhy a požadavky tomu, co je dostupné. Jinými slovy, nežádají to, co nemohou dostat.

[Alaja]

Koťata...

[Alaja]

Mia předvedla svá koťata....

[Alaja]

Z FB....

[armin]

No já bych to typnul naopak, že všechny ženy v dědině příchodem této "léčitelky" hlava bolet začala.

[Alaja]

[Alaja]

[Alaja]

a ještě Šmoulinka...trošičku poporostla...

[Alaja]

[Alaja]

Ztratila se Šmoulinka. Prohledala jsem kde co, ale nikde není....

Že by nějaká malá dravá šelma posnídala? V okolí jsou prý kuny...

[Trini]

:Foto:

Ztratila se Šmoulinka. Prohledala jsem kde co, ale nikde není....

Že by nějaká malá dravá šelma posnídala? V okolí jsou prý kuny...

Ještě se neobjevila? Chudinka. Neroste a pak ji někdo ještě zakousne.

[Alaja]

:Foto:

Ztratila se Šmoulinka. Prohledala jsem kde co, ale nikde není....

Že by nějaká malá dravá šelma posnídala? V okolí jsou prý kuny...

Ještě se neobjevila? Chudinka. Neroste a pak ji někdo ještě zakousne.

Čekala jsem spíš, že dlouho žít nebude, viz ty letošní vedra, že ji jednoho dne najdu mrtvou.. a v záhoně u plotu vykopu malinký hrobeček...
Kdyby byli po ruce jejich rodiče, tak by nejspíš provedli rovnou nějakou tu selekci...jako jistý pan kocour:

Kdysi dávno, ještě před 89 rokem, v brzkém jaru, u našich dveří cosi zamňoukalo. Byl tam nádherný černý kocour. Dostal najíst...a zase odkráčel pryč. Druhý den zamňoukal znovu...a po jeho boku stála mourovatá kočka. Dostali najíst oba...a začali bydlet na našem dvorku...Za pár dní bylo jisté, že čekají rodinku. Pan kocour byl dokonalý gentleman, staral se vzorně o svou dámu, dával jí u jídla přednost a pod. V krabici v kuchyni se nakonec narodila 4 koťata. A.....náš kocour pak prý přišel k té krabici, důkladně si koťata prohlédl...a jedno zakousl...
Pak už jen z povzdáli sledoval, jak se koťata vyvíjejí, rostou, nezasahoval už nikdy do jejich výchovy. Když koťata vyrostla a zdárně našla nové páníčky, tak milý kocour se svou dámou odešli neznámo kam...

[Trini]

.....náš kocour pak prý přišel k té krabici, důkladně si koťata prohlédl...a jedno zakousl...

A co s ním pak udělal? Předpokládám, že ho nesežral. Nechal ho tam ležet nebo ho někde zahodil? Jak na to reagovala matinka/kočka?

[Alaja]

.....náš kocour pak prý přišel k té krabici, důkladně si koťata prohlédl...a jedno zakousl...

A co s ním pak udělal? Předpokládám, že ho nesežral. Nechal ho tam ležet nebo ho někde zahodil? Jak na to reagovala matinka/kočka?

Když jsem přišla z práce, tak kočka byla v krabici s koťaty, v klidu, kocour seděl na lavici kousek od ní (kotě nesežral, jen zakousl a nechal ležet na místě)... a zbytek mi vyprávěly děti s manželem...

[Alaja]

https://www.seznamzpravy.cz/clanek/such ... &source=hp

Sucho ničí české stromy a lesy, nejhůře je na tom borovice

Absencí srážek a suchem, které s sebou přinesla vlna neobvykle vysokých teplot, trpí lesy po celé republice. V některých oblastech začíná být situace kritická – například na Dobříšsku.

„Letošní horko se projevuje negativně na stromech, ale pořád je to důsledek toho, co pociťujeme od roku 2015, od první extrémní vlny sucha. Nárůst odumírání borovice je rapidní,“ řekl pro Seznam Michal Pernica, ředitel společnosti Lesy Colloredo-Mansfeld, která se stará o lesy mimo jiné kolem Dobříše. Jde o oblast ve srážkovém stínu, kde je důsledek nedostatečných letních srážek výrazně znát.

Dalším problémem je podle Pernici i samotná „struktura“ dešťů. Čím dál častěji se objevují přívalové deště, kdy prší krátce, za několik hodin je opět sucho a pak i měsíce nezaprší.

Dobříšsko je spolu s například Polabím oblastí, kde je borovice kvůli suchu nejvíce zasaženým stromem.

„Borovice sahá do velkých hloubek. Na rozdíl od například smrku si nedokáže kořeny přebrat tu vláhu z povrchu, a tak usychá. Sucho je pak i startovacím stimulem pro škůdce, protože strom je oslabený, nedokáže se bránit, a to je velmi atraktivní pro kůrovce, což vidíme v posledních dvou až třech letech masivním nárůstem výskytu lýkožrouta smrkového,“ podotkl Michal Pernica.

Při letních vysokých teplotách a suchu je podle lesníka důležité i chování návštěvníků lesa. Lesní požár totiž může způsobit i pořádně nezhasnutý nedopalek od cigarety.

[Alaja]

Z internetu...

Volní vlastnosti

Volní vlastnosti jsou vlastnosti podmíněné vůlí člověka. Vyjadřují záměrné, cílevědomé úsilí směřující k dosažení vědomě vytčeného cíle, které je vlastní jen člověku.

Volní vlastnosti se projevují například v samoregulaci chování a jednání. Uplatňují se jak při přípravě určité činnosti, procesu rozhodování, tak při vlastním vykonávání činnosti. Pomáhají při překonávání překážek k dosažení určitého cíle. Volní vlastnosti se formují v průběhu života zejména pod vlivem výchovy. Mezi volní vlastnosti řadíme například: odpovědnost, vytrvalost, rozvážnost, spolehlivost, sebeovládání, zásadovost, svědomitost, sebehodnocení, sebeřízení, sebekázeň, sebekritičnost, cílevědomost, samostatnost, iniciativnost a další. Každá z těchto vlastností má také svůj protipól.

Síla vůle napomáhá rovnováze citů a rozumu. Srdce i mysl potřebují mít základ v pevném „Já“. Bez vnitřní vůle a sebeovládání by tyto dvě složky osobnosti sváděly stálý vnitřní boj. Je ale nutné vědět, že je-li vytrénovaná vůle jedinou silnou stránkou osobnosti, pak je celý život podřízen vnějšímu úspěchu. Takováto vůle nebere žádný ohled na duševní potřeby člověka a stává se destruktivní silou nejen pro svého nositele.

https://cs.wikipedia.org/wiki/Voln%C3%AD_vlastnosti

[Alaja]

Vlastnosti a stavy osobnosti


PSYCHICKÉ VLASTNOSTI OSOBNOSTI



Jednotlivé vlastnosti osobnosti jsou temperament, schopnosti, charakter, motivy a postoje, volné vlastnosti.

TEMPERAMENT
Soubor převážně vrozených psychických vlastností, které určují chování osobnosti.(Mohou se výchovou měnit). Projevuje se zejména způsobem reagování člověka a zvláště tím, jak snadno reakce vznikají, jak jsou silné a jak rychle se střídají.

Nejstarší teorii temperamentu vypracoval ve starověku řecký lékař Hippokrates. Podle něj byli lidé řazeni do čtyř skupin podle tělesných tekutin.

Dále se rozlišují 3 základní typy temperamentu podle stavby těla

PYKNIK – střední výška postavy, klenutý hrudní koš, sklon k tloustnutí, široký obličej
LEPTOSOM – střední a vyšší postava, úzká ramena, hrudník a ruce, malá tělesná váha
ATLETIK – zdůrazněný vývoj kostry a svalstva, vyšší postava, široká ramena a hrudník


Švýcarský psycholog Jung rozlišil dva typy osobnosti

INTROVERT – člověk zaměřený do svého nitra, plachý a nejistý, málo průbojný s intenzivním vnitřním životem a hlubokými city
EXTROVERT – člověk zaměřený na vnější svět, společenský, přístupný, otevřený, aktivní



SCHOPNOSTI
Jsou vlastnosti osobnosti, které jsou předpokladem pro úspěšné vykonávání určité činnosti. Schopnosti se vyvíjejí na základě vloh.

Stupně schopností:
• NADÁNÍ – umožňuje pozoruhodné až nadprůměrné výkony v určité oblasti činnosti
• TALENT – vysoce rozvinutá souhrn schopností, který umožňuje člověku dosáhnout vynikajících výkonů ve svém oboru
• GENIALITA – mimořádně rozvinutý talent, který umožňuje vytvářet vrcholná díla

Rozlišují se různé schopnosti:
• Verbální – schopnost chápat a vyjadřovat složité vztahy slovy
• Umělecké – literární, hudební, výtvarné a dramatické schopnosti
• Numerické – schopnost operací s číselnými symboly
• Paměťové - paměť krátkodobá a dlouhodobá
• Percepční pohotovost – schopnost rychlého postřehu
• Psychomotorické – schopnost koordinovat dva a více současných pohybů
• Prostorová představivost – orientace v prostoru

Schopnosti mohou být obecné – obvykle se ztotožňují s obecnou inteligencí a specifické – jsou to např. hudební, herecké, matematické apod.

INTELIGENCE je označení pro rozsah určitých poznávacích schopností
Znaky inteligentního chování:
- dobrá orientace a dobré myšlení (soudnost, pohotové a přesné vyjadřování)
- přesné vnímání a dobrá paměť
- schopnost koncentrace na objekt

Druhy inteligence:
• FLUIDNÍ – vrozená, během lidského života se již nevyvíjí
• KRYSTALICKÁ – založená na zkušenostech, vědomostech získaných učením

Ke zjištění inteligence se užívají inteligenční testy. Úroveň obecné inteligence se vyjadřuje hodnotou inteligenčního kvocientu IQ. Průměrná hodnota je IQ 100. IQ 80 je hraniční pásmo defektu, IQ 120 a více je nadprůměr. V ČR existuje organizace zvaná Mensa, která sdružuje lidi s vysoce nadprůměrným IQ.

Další pojmy spojené se schopnostmi:
• Dovednost – učením získaná dispozice ke správnému vykonávání určité činnosti vhodnou metodou.
• Vědomost – zapamatovaná a pochopený fakt (informace).
• Návyk – opakováním získaný sklon k vykonávání určité činnosti, zautomatizovaný.

TVOŘIVOST je zvláštní soubor schopností, které umožňují tvůrčí činnost, jejímž výsledkem je něco nového, originálního.

Tvořivá osobnosti se vyznačuje těmito rysy:
- tvořivé a flexibilní myšlení
- není svázána přesností a pečlivostí
- psychicky náladová, má zájem o lidské jednání
- je otevřená, vnímavá, nachází zalíbení v nových přístupech
- je esteticky, emocionálně a sociálně senzitivní

CHARAKTER
Souhrn psychických vlastností osobnosti, které se projevují v mravní stránce jejího chování a jednání. Projevují se ve vztahu člověka k ostatním lidem, práci, přírodě..

Charakter = emoční inteligence. Vyznačuje se těmito znaky:
- znalost vlastních emocí
- zvládání emocí
- schopnost sám sebe motivovat
- schopnost vnímat emoce jiných lidí
- schopnost dobrých mezilidských vztahů


S charakterem souvisí také pojem svědomí – systém morální kontroly, „vnitřní hlas“, který člověku říká, co je dobře a co špatně.

MOTIVY A POSTOJE

MOTIVY – pohnutky, psychologické příčiny reakcí, činností a jednání člověka zaměřené na uspokojování určitých potřeb.
Za základní formu motivů jsou pokládány potřeby
POTŘEBY – stav nedostatku nebo nadbytku něčeho, co nás vede k činnostem, jimiž tuto potřebu uspokojujeme.

Potřeby –biologické (vrozené) – potřeba dýchat, jíst, spát
- sociální (získané) – kulturní (vzdělání, kulturní život) a psychické ( radost, štěstí)

Důležitým pojmem k potřebám jsou hodnoty. Hodnota je vlastnost, kterou jedinec přisuzuje objektu, události nebo činnosti ve spojitosti s uspokojováním potřeb a zájmů.



Dále rozlišujeme motivy:
• Pud – vrozená pohnutka činnosti
• Zájem – získaný motiv, který se projevuje kladným vztahem člověka k předmětům nebo činnostem, které ho upoutávají
• Anbice – snaha po sebeuplatnění, vyniknutí.
• Cíl – uvědomělý směr aktivity
• Ideály – vzorové cíle
• Zvyk – tendence vykonávat za určitých okolností určitou činnost.

POSTOJE – sklony člověka reagovat ustáleným způsobem na předměty, osoby a situace.
Postoj zahrnuje 3 složky:
- poznání objektu, názory na něj
- citové hodnocení objektu, sympatie – antipatie
- pobídku k jednání či chování

VOLNÉ VLASTNOSTI
Vlastnosti podmíněné vůlí člověka. Vyjadřují záměrné úsilí směřující k dosažení vědomě vytčeného cíle, které je vlastní jen člověku. Mezi volní vlastnosti řadíme např. odpovědnost, vytrvalost, rozvážnost, spolehlivost, sebeovládání….

PSYCHICKÉ PROCESY OSOBNOSTI

VNÍMÁNÍ
Psychický proces, který zachycuje to, co zrovna v daném okamžiku působí na naše smyslové orgány.
Poznávání začíná vnímáním. Nejprve je nutno odlišit podstatnou informaci od nahodilých podnětů (vnímání je výběrové), pak se informace zpracovává, to umožní odpovědět na otázku, co je vlastně vnímaným předmětem.

Druhy vnímání se rozlišují především podle jednotlivých smyslů orgánů:
• zrakové vnímání – umožňuje poznávat předměty i na značnou vzdálenost, s velkou přesností, při mnoha činnostech (např. psaní)
• čichové a chuťové vnímání – mají význam zj. v odlišování potravy od látek nevhodných nebo životu nebezpečných
• sluchové vnímání – poskytuje informace o předmětech značně vzdálených, má výstražnou funkci, velký význam má sluch pro vnímání řeči.
• Pohybový analyzátor – umožňuje vnímat polohu těla a kontrolovat pohyby
• Vnímání doteku – vnímáme např. bolest, chlad nebo teplo
• Hmat – vnímání, které slučuje informace kožního a pohybového analyzátoru při ohmatávání předmětů

Dva druhy zážitků:
vjem – výsledek vnímání
počitek – obraz některého jednotlivého znaku vnímaného předmětu (barva, vůně)


Počitky a vjemy zanechávají v našem mozku stopy. Obraz, který z nich vzniká, se nazývá představa a proces představivost.



PŘEDSTAVA – názorný obraz něčeho, co v daném okamžiku nepůsobí na naše smysl. orgány.

Mezi základní druhy představ patří paměťové (vzpomínkové) představy, tj. vybavení z paměti, a fantazijní představy.

FANTAZIE (obrazotvornost) - psychický proces, ve kterém vytváříme nové představy

Rozlišujeme fantazii:
• rekonstrukční – vytvoření představy na podkladě slovního popisu nebo schematického znázornění např. v technických oborech
• tvůrčí – znamená vytvoření nových představ, např. v umělecké tvorbě


Podle způsobu vybavování:
• záměrná – řídí se vědomým záměrem
• bezděčná – představy se vybavují samy, např. při snění v bdělém stavu nebo ve spánku


Představy mohou vznikat proto, že disponujeme schopností zachycovat, a znovu si vybavovat dříve vnímané předměty a jevy. Této schopnosti říkáme paměť.



PAMĚŤ
Jedna z nejdůležitějších vlastností člověka, je to soubor procesů, které umožňuje osvojení informací, jejich uchování a vybavení.

Tři hlavní skupiny paměťových procesů:
- uložení do paměti = zapamatování
- uchování v paměti
- vybavení a znovupoznání uchovaného


Druhy paměti:
• krátkodobá – slouží k zapamatování si na několik sekund, informace lze přenést do dlouhodobé paměti opakováním
• dlouhodobá – slouží k uchování toho, co budeme potřebovat delší dobu.
V průběhu času dochází k procesu zapomínání. Namíru zapomínání má vliv mnoho činitelů ( porozumění, zájem..). Většinou zapomínáme to, co nepoužíváme. Abstraktní informace zapomínáme rychleji než konkrétní.

MYŠLENÍ

Schopnost člověka poznávat obecné, zákonité, podstatné souvislosti a na základě toho určovat cíle své činnosti.
Myšlení je těsně spjato s řečí – vyjadřuje myšlenky a umožňuje je sdílet s dalšími lidmi

Druhy myšlení z vývojového hlediska:
- motorické – řešení problémů pohybovou manipulací s předměty
- imaginativní – pracuje s názornými obrazy a představami
- propoziční – pracuje se slovy, větami a pojmy


Myšlení se realizuje souborem myšlenkových procesů:
• analýza a syntéza – myšlenkové rozdělení celku na části a vystižení jejich uspořádání a vzájemných vztahů a opětovné sjednocování
• abstrakce – postup, kdy vyčleňuje podstatné a obecné vlastnosti předmětů, kdy odhalujeme to, co je pro objekt či jev jedinečné
• indukce – myšlenkové vyvozování obecného tvrzení, dedukce – proces postupující od obecného ke konkrétnímu.
• zobecňování – vydělení znaků společných pro jednotlivé jevy
• rovnávání – nové pojmy jsou srovnávány se známými
• průnik, sjednocení, negace – myšlenkové operace užívané zejména v matematice



Intuice – schopnost získat poznatek bez logické úvahy.

UČENÍ – rozšiřuje možnosti jedince. Smyslem je získávání nových zkušeností.
Uskutečňuje se na základě tzv. podmiňování (=mechanismus učení, podmínky, za kterých proces učení probíhá).
Díky učení si osvojujeme předpoklady k činnostem:
• Vědomosti – osvojené poznatky a informace (v podobě pojmů, pravidel..)
• Dovednosti – učením získaná dispozice pro vykonávání určité činnosti
• Návyky – učením získané sklony, které člověka pobízejí v určité situaci k určité zautomatizované reakci (čistit si zuby)
Učení je:
- záměrné – uvědomujeme si je
- bezděčné – bez záměru

Druhy učení:
• senzomotorické – smyslově pohybové
• vědomostní – osvojování poznatků
• intelektové – osvojování řešení problémů či úloh
• sociální – učení sociální interakci (žít mezi lidmi)


Efektivita učení závisí zejména na vnějších podmínkách učení, momentálním psychickém stavu jedince, na charakteru a metodě učení, která je zvolena. Např.:
- lépe se učí to, čemu dobře rozumíme
- je vhodné se učit hned po seznámení s novou látkou
- využívat aktivní hlasité opakování
- stanovit se pravidelný režim pro učení
- spolupráce se studijním partnerem – možnost vzájemného prozkoušení
-
CITY(EMOCE)

EMOCE – psychické procesy, které hodnotí různé skutečnosti, situace a činnosti jednice. Vyjadřují prožívání subjektivního stavu.
Pokud jedinec zároveň zažívá kladné i rozporuplné emoce, nazýváme tento jev ambivalence.

Charakteristické znaky citů:
- subjektivnost – prožívání citů je vždy individuální
- spontánnost – city jsou nezávislé na vůli
- předmětnost – jsou spojeny s nějakou věcí
- aktuálnost – city jsou okamžitý proces


Citové poruchy jsou např.:
- citová labilita
- averze – silný pocit nelibosti
- fobie – chorobný strach (klaustrofobie)
- komplex – např. méněcennosti

Druhy emocí:
• morální emoce – vyjadřují hodnocení činů z hlediska morálky
• afekty – jsou spojeny s ohrožením nebo uspokojením základních biologických potřeb
• estetické emoce – prožíváme zejména při hodnocení krásy a ošklivosti
• intelektuální emoce – provázejí poznávání a řešení problémů
• sociální emoce – objevují se ve vztahu k lidem a sociálním skupinám
Nálada je citová stav, na rozdíl od emočních procesů mají nálady delší trvání.

VŮLE
Označuje psychické procesy, které zajišťují řízení činnosti a dosahování cílů zj. v situacích, kdy je potřeba překonávat překážky.

Volní procesy se vyskytují ve všech fázích lidské činnosti:
- v přípravné fázi – uvědomění si vnější pobídky, následuje volba cíle, rozhodování
- v průběhu činnosti – snaha realizovat vytyčený cíl svědomitě a vytrvale

KONFLIKT
Rozlišujeme 4 druhy konfliktu
- konflikt dvou pozitivních sil – jedince lákají dva cíle, ale nelze se věnovat oběma
- konflikt dvou negativních sil – buď je nutné splnit nepříjemný úkol, nebo přijmout trest za jeho nesplnění
- konflikt mezi pozitivní a negativní silou (např. dítě by rádo pohladilo psa, ale bojí se ho)
- dvojitý konflikt kladných a negativních sil (dítě by chtělo vylézt na strom a bojí se, sledují ho kamarádi, od nichž chce získat obdiv, zároveň se bojí nezdaru)

PSYCHICKÉ STAVY OSOBNOSTI

Psychické stavy jsou přechodné, mění se podle času a situace. Vyjadřují celkové psychické prožívání člověka v určitém okamžiku. Různá úroveň závisí na úrovni aktivace (celkový stav organismu). Rozlišujeme stupně aktivace:
- nízká – spánek, svalová relaxace, pomalá mozková aktivita
- snížená – přechod mezi bděním a spánkem, objevuje se při silné únavě
- střední – organismus se bez problémů soustředí a koná různé činnosti
- zvýšená – zvýšené úsilí a vypětí,zvýšená pozornost
- vysoká – vzrušení, podrážděnost, stav vysokého napětí organismu

POZORNOST
Psychický stav projevující se soustředěním vnímání na jeden jev. Kvalita pozornosti závisí na úrovni aktivace.
• Bezděčná pozornost – je podnícena změnou v prostředí (zvuk, světlo..). Je rychle upoutána, ale také rychle pomijí.
• Záměrná pozornost – slouží k realizaci dlouhodobé činnosti, je závislá na cíli a vlním úsilí-.



VĚDOMÍ
Psychický stav jedince, který je schopen reagovat na podněty vnímat. Nezbytným předpokladem vědomí je bdělost.

PODVĚDOMÍ – všechny duševní obsahy, které jsou v daném okamžiku mimo vědomí jedince

SPÁNEK – stav organismu, při kterém je fyzická i duševní činnost utlumena. Spánek není jen stejnorodým hlubokým spánkem, střídá se s lehkým aktivovaným spánkem, ve kterém člověk prožívá sny.

https://psychickeobtezovani.webnode.cz/ ... osobnosti/