Vostál ašram

[Alaja]

Adamova Eva z Ráje byla nejspíš blondýna. Kdyby byla tmavovláska, tak by nejdřív utrhla jablko ze stromu života a hned na to i ze stromu poznání dobra a zla....a udělala štrůdl.....

[Trini]

Adamova Eva z Ráje byla nejspíš blondýna. Kdyby byla tmavovláska, tak by nejdřív utrhla jablko ze stromu života a hned na to i ze stromu poznání dobra a zla....a udělala štrůdl.....

[Nic]

Ono to opravdu může vypadat tak, že bezproblémový život, který je sám o sobě jen blahem, štěstím, krásou, může prožívat jen blázen. Oproti tomu kluk, který každých pár měsíců porodí dvojčata je zcela normální a psychiatra nepotřebuje.

S připoutaností k tělu se to může jevit jako promiskuita, milovat kde koho a z povrchního pohledu se to zase může jevit jako narcismus, poznávat v každém dokonalost pravého Já.

Opravdovou láskou (bez všech připoutaností) je poznávání pravdy, kým ona bytost skutečně je, čím je celá ta existence a zakoušet tak život v blahu Bytí.

A je radostí tohle poznání sdílet.

Na druhé straně tady může být temnota mysli - ďábel našeptávač, který z Tvého srdce vysaje lásku, zatvrdí ho svou kritikou, Tvůj život začerní temnotou nevědomosti, vsugeruje Ti, že pokud jsi šťastný, tak jsi blázen. Obviní Tě, že jsi špatný, nedokonalý, plný viny. Přišije Ti karmu, kterou musíš odčinit, a dokud ji neodčiníš, tak šťastný být nesmíš. A kdybys ji náhodou odčinil a dovolil by sis být šťastný, tak Tvou největší vinou je právě to, že jsi šťastný.

Moudrý je však vůči našeptávání ďábla imunní.

[Trini]

Zřejmě pro velmi pokročilé :

Nisargadatta:
Když pak budete přesvědčen o tom, že o sobě nemůžete říct pravdivě víc než "Já jsem" a že nic, na co můžete ukázat, nejste skutečně Vy,

potom to "Já jsem" už není zapotřebí -

Už nebudete chtít vyjadřovat slovy, co jste.

........

S tím naprosto souhlasím.



P.S.
Nisargadatta: Musíte se pouze zbavit tendence definovat sám sebe.

[Alaja]

Je po dešti. Nic moc....

Nisargadatta: Musíte se pouze zbavit tendence definovat sám sebe.

No jo, ale jak se pak ostatní dozvědí, že už ona je vlastně Já?
Je nutno jim to neustále připomínat, protože oni to stále nevidí a nevidí a nevidí....je to jak ty císařovy nové šaty... také jen odhalily co je vespod...

[Trini]

Je po dešti. Nic moc....

Nisargadatta: Musíte se pouze zbavit tendence definovat sám sebe.

No jo, ale jak se pak ostatní dozvědí, že už ona je vlastně Já?

[Alaja]

Jak to tak sleduji, tak u někoho je existence ega docela zajímavá. Na jedné straně ho prý nemá, na druhé straně jeho ego vyvstává a zase mizí. Takže to pak vypadá, pochopitelně z venčí, že si kdosi myslí, že se oblékl do neviditelného Já (utkaného ze slov o Lásce) a jeho ego, co pro něho neexistuje, si nezávisle krouží kolem něho...a pochlebuje mu, jak mu to sluší...

PS: jedním ze znaků neviditelného Já (nic) je třeba to, že v každém svém kousku září (to ví každý, kdo ho už zahlédl) ......

A vůbec, snad ještě pršet bude, v noci nebo zítra....

[Alaja]

„Lidé jsou jako mozaiková okna v kostele. Třpytí se a září, když venku svítí slunce, jak ale přijde tma, jejich krásu prozradí jedině světlo uvnitř.“

Elisabeth Kübler

[Alaja]

Proč jen ten Jeden, rád dokazuje, že dualita je i pro něho ta pravá realita, ve které se může realizovat. a s oblibou dělá vše možné, aby znepříjemnil existenci těm "ostatním", nebo-li sám sobě?...

[Trini]

Proč jen ten Jeden, rád dokazuje, že dualita je i pro něho ta pravá realita, ve které se může realizovat. a s oblibou dělá vše možné, aby znepříjemnil existenci těm "ostatním", nebo-li sám sobě?...

Třeba proto, aby si mohl klást takovéto otázky.

[Trini]

A vůbec, snad ještě pršet bude, v noci nebo zítra....

Doufejme, u nás taky zatím nic moc.

[Nic]

Případně, dokud i Tobě nebude jasné, že jsi tím Jedním, kterému se ve své podstatě vůbec nic neděje.

Proč jen ten Jeden, rád dokazuje, že dualita je i pro něho ta pravá realita, ve které se může realizovat. a s oblibou dělá vše možné, aby znepříjemnil existenci těm "ostatním", nebo-li sám sobě?...

To znepříjemnění je možné realizovat jen v iluzi oddělenosti, v nevědomém snění, při ztotožnění,

ve skutečnosti Bytí nikdy nepřestává být sat-čit-ánandou, tedy samo o sobě nemůže být něčím nepříjemným.

[Trini]

Případně, dokud i Tobě nebude jasné, že jsi tím Jedním, kterému se ve své podstatě vůbec nic neděje.

Proč jen ten Jeden, rád dokazuje, že dualita je i pro něho ta pravá realita, ve které se může realizovat. a s oblibou dělá vše možné, aby znepříjemnil existenci těm "ostatním", nebo-li sám sobě?...

To znepříjemnění je možné realizovat jen v iluzi oddělenosti, v nevědomém snění, při ztotožnění,

ve skutečnosti Bytí nikdy nepřestává být sat-čit-ánandou, tedy samo o sobě nemůže být něčím nepříjemným.

Ty žiješ v naprosté oddělenosti, nebot' odděluješ Zdroj od jeho manifestace. Všechno to, co ve své osobní mysli odmítáš jako iluzi, není nic jiného než sám Zdroj.
Ale to hned tak nepochopíš. Jedná se o těžké zaseknutí.

[Trini]

Proč jen ten Jeden, rád dokazuje, že dualita je i pro něho ta pravá realita, ve které se může realizovat. a s oblibou dělá vše možné, aby znepříjemnil existenci těm "ostatním", nebo-li sám sobě?...

Je to hra Jediného na mnohost. A když chce zažívat nepříjemné, tak to holt zažívá.

[Trini]

Případně, dokud i Tobě nebude jasné, že jsi tím Jedním, kterému se ve své podstatě vůbec nic neděje.

Proč jen ten Jeden, rád dokazuje, že dualita je i pro něho ta pravá realita, ve které se může realizovat. a s oblibou dělá vše možné, aby znepříjemnil existenci těm "ostatním", nebo-li sám sobě?...

Je to hra Jediného na mnohost. A když chce zažívat nepříjemné, tak to holt zažívá.

Jana ve své mysli ještě stále rozděluje na svaté a nesvaté. To, co posuzuje jako nesvaté a říká tomu iluze, d'ábel, špatnost, temnota ( = jí ze stromu poznání dobrého a zlého), se jí zatím neodkrylo jako To jediné, protože její mysl nechce připustit, že všechno - at' to osobní mysl posuzuje jako svaté nebo d'ábelské - je To jediné. A tak se v tom plácá. Navíc svůj zcela osobní pohled považuje za poznání a snaží se to kázat jako nějaké cirkevní dogma. Třeba časem kolem sebe vytvoří nějakou sektu.

[Nic]

Jana ve své mysli ještě stále rozděluje na svaté a nesvaté. To, co posuzuje jako nesvaté a říká tomu iluze, d'ábel, špatnost, temnota ( = jí ze stromu poznání dobrého a zlého), se jí zatím neodkrylo jako To jediné, protože její mysl nechce připustit, že všechno - at' to osobní mysl posuzuje jako svaté nebo d'ábelské - je To jediné. A tak se v tom plácá. Navíc svůj zcela osobní pohled považuje za poznání a snaží se to kázat jako nějaké cirkevní dogma. Třeba časem kolem sebe vytvoří nějakou sektu.

Trini, vykládáš si to po svém a podsouváš mi své představy, které nemají nic společného s poznáním pravdy.

Rozlišuji jen iluzi, temnotu nevědomosti, a skutečnost.

Nevědomost nás ztotožňuje s iluzí oddělenosti

V Honzamovi, i když sám sebe představuje jako ďábla, a rozumím mu, nevidím vůbec nic špatného. Dokonce ani v iluzi oddělenosti nevidím vůbec nic špatného.

I snění v sobě obsahuje krásu potencionálního probuzení.

Ale jakmile snění přestane být vědomé a je mylně zaměňováno za skutečnost, už to není ONO.

[Alaja]

Jana ve své mysli ještě stále rozděluje na svaté a nesvaté. To, co posuzuje jako nesvaté a říká tomu iluze, d'ábel, špatnost, temnota ( = jí ze stromu poznání dobrého a zlého), se jí zatím neodkrylo jako To jediné, protože její mysl nechce připustit, že všechno - at' to osobní mysl posuzuje jako svaté nebo d'ábelské - je To jediné. A tak se v tom plácá. Navíc svůj zcela osobní pohled považuje za poznání a snaží se to kázat jako nějaké cirkevní dogma. Třeba časem kolem sebe vytvoří nějakou sektu.

Zatím je spíš jako jehovistka.....chodí kázat všude možně, jen ne doma u svých oveček...(že by si to tam nechtěla zaneřádit svými výlevy?)

[Alaja]

A vůbec, snad ještě pršet bude, v noci nebo zítra....

Doufejme, u nás taky zatím nic moc.

Něco roztroušeného se na západě tvoří a posunuje se to směrem k nám, tak uvidíme...

[Alaja]

Případně, dokud i Tobě nebude jasné, že jsi tím Jedním, kterému se ve své podstatě vůbec nic neděje.

Proč jen ten Jeden, rád dokazuje, že dualita je i pro něho ta pravá realita, ve které se může realizovat. a s oblibou dělá vše možné, aby znepříjemnil existenci těm "ostatním", nebo-li sám sobě?...

To znepříjemnění je možné realizovat jen v iluzi oddělenosti, v nevědomém snění, při ztotožnění,

ve skutečnosti Bytí nikdy nepřestává být sat-čit-ánandou, tedy samo o sobě nemůže být něčím nepříjemným.

Tak proč tak vyvádíš, když se tě něco napsaného dotkne?? Úplně nezřízeně....

[Alaja]

Jana ve své mysli ještě stále rozděluje na svaté a nesvaté. To, co posuzuje jako nesvaté a říká tomu iluze, d'ábel, špatnost, temnota ( = jí ze stromu poznání dobrého a zlého), se jí zatím neodkrylo jako To jediné, protože její mysl nechce připustit, že všechno - at' to osobní mysl posuzuje jako svaté nebo d'ábelské - je To jediné. A tak se v tom plácá. Navíc svůj zcela osobní pohled považuje za poznání a snaží se to kázat jako nějaké cirkevní dogma. Třeba časem kolem sebe vytvoří nějakou sektu.

Zatím je spíš jako jehovistka.....chodí kázat všude možně, jen ne doma u svých oveček...(že by si to tam nechtěla zaneřádit svými výlevy?)

To své učení dosud nemá ještě dotáhnuté do konce, jsou to jen vyzobané citáty od nejrůznějších duchovních učitelů a i od lidí, co psali na diskusích o duchovnu...prostě guláš....