Trini píše:Dokud cítíš bolest těla, tak je to dotek karmy.
Při ztotožnění s představou toho, kdo cítí bolest, jsi tím, koho se něco takového dotýká.
Při poznání skutečnosti, nejsi tím, kdo by byl karmou dotčen. Je to karma těla, jak říká Mahariši. Můžeš žít život ztotožněný s představou, že jsi tělo, pak je to Tvoje karma.
Ale ta představa, že jsi něco, co je od zbytku existence jakkoliv odděleno, může zmizet v tichu srdce, v poznávání skutečnosti, a pak je Tvé pravé Já Tvým skutečným životem. Proto Maharadž říká:
"Doktoři diagnostikovali mému tělu rakovinu. Byl by někdo s tak vážnou nemocí stejně rozradostněný
jako já? Svět je vaše jediná přímá zkušenost, vaše jediné místo ke spočívání a pozorování. Vše, co se vám
děje, děje se na úrovni světské. Já však na této úrovni nespočívám. Odloučil jsem se od Sattva guny, od podstaty
bytí. Konečný stav na duchovní cestě je charakteristický tím, že na něm již nejsou pociťovány žádné potřeby, kde
nic není prospěšné pro cokoliv dalšího. Tento stav se nazývá Nirvana, Nirguna, Věčná a Nejvyšší Pravda. Shrnutí
a esence našich rozhovorů se nazývá Sat Guru Parabrahman; stav, ve kterém neexistuje žádný nárok, žádná potřeba.
To, co zůstane po rozpuštění celého vesmíru, je mým dokonalým stavem.
Žádná další stopa po stvoření zde není přítomna. Zůstávám od počátku stvoření vesmíru až po jeho rozpouštění
vždy nedotčený. Dosud jsem se nezmínil o tom, že můj stav nikdy nepocítil tvoření ani rozpad vesmíru. Jsem
základ, který přečká veškeré tvoření a rozpady. To je můj stav, a váš také, ale vy si jej neuvědomujete, protože
milujete svůj omezený život (své bytí). Uvědomit si to je možné pouze, dostane-li se vám podpory od věčného
Sat-Gurua Parabrahman, k němuž chováte nezlomnou víru. Tento základ Parabrahman je věčný a je taktéž Sat-
-Guruem. Všichni oddaní Sat-Gurua jsou obdařeni tímto věčným jměním."
Vědomí a AbsolutnoZkusím vysvětlit.
V noci ve spánku beze snů, září probuzené srdce blahem, není tady žádný projev, nic, co by rušilo. Když se objeví sen, zůstává poznání skutečnosti pořád v sat-čit-ánandě, tedy Bytí není ničím jiným, ani když se objevuje sen. Proto je jasné, co je sen a co Je Bytí.
Totéž je i v tom stavu, když se probudí tělo a objeví svět, pořád je Vědomí Bytím Blahem. Bolest těla se může objevit a stejně jak se objeví, tak zmizí. Ale sat-čit-ánanda zůstává.
Maharadž: "Mou zkušeností je, že všechno je blaženost."