Alaja píše:
...Dle nejstarších škol probíhá život každého samjaksambuddhy a jeho cesta k osvícení podle předem daných pravidel. Před dosažením probuzení se samjaksambuddhové nazývají bódhisattvové, což jsou podle původního učení taktéž obyčejné bytosti, které v dávném věku před jiným samjaksambuddhou učinili slib, že jednoho dne uskuteční nejvyšší dokonalé osvícení, aby tak pomohli jiným bytostem najít cestu ke svobodě. Pokaždé, když bódhisattva nahromadí dostatečný počet zásluh, narodí se v nebeském světě zvaném Tušita, kde čeká na příhodnou chvíli, aby se zrodil jako člověk a realizoval tak konečný cíl své cesty. Ve svém posledním lidském zrození má dostatek moudrosti a vytrvalosti k tomu, aby byl schopen realizovat osvícení bez pomoci učitele. Po svém probuzení stráví zbytek života šířením nově objeveného učení. V okamžiku své smrti pak vstoupí do parinirvány. Vstupem do parinirvány je označována smrt každé plně probuzené bytosti, mysl i tělo se rozpadnou, aniž by došlo k novému zrození a je tak plně realizována absolutní pravda (nirvána).....
Drahá Alajo, skutečné probuzení neznamená dostat se někam jinam, než jsi. Je to jen rozpoznání iluze snu a skutečnosti.
Hmota není odmítána jako něco špatného, ale jen je tady
moudrost, která říká: "Nejsem nic." Je tady poznání, že vše je utkáno ze stejného materiálu, že veškerá existence je Boží láskou.
Boží království je, jak říká Miroslav, TO, CO JE, není to nic, co by bylo někde jinde, a jak říká E. Tomáš: "Osvícení neprobíhá v čase".
Jsou tady různé zákonitosti fyzikální, chemické, společenské, duchovní..., všechno se řídí určitým řádem, ale zároveň platí, že Tvé pravé Já štěstí pravého Já nikdy neopouští a nikdy se ve skutečnosti nestává něčím jiným.
Smrt ega je jen rozplynutím iluze mysli. Rozplynutí iluze oddělenosti. Rozplynutí iluze, že Ty nejsi Já.
Rozplynutí iluze, že by tady byl někdo, kdo není láska.