Síla slova

[Trini]

Každý nejspíš potřebuje něco jiného.

Přesně.

Podle mne se to také bez opravdového úsilí neobejde. Ale na konci se to musí pustit. Tam už žádné úsilí nepomůže dál.

[Trini]

Ted' mně došlo, že mi Armin hodně připadá jako J. Vacek.

Když jsem začala psát na Jitřní zemi, tak jsem se tam brzy dověděla o jakýchsi bojí mezi Tomášovci a Vackovci. E. Tomáše jsem znala, ale jméno J. Vacek mi nic neříkalo. Luckovi se docela líbilo, co jsem tenkrát psala, zato Vostálpetr se do mne pořádně pustil. Pak jsem se dověděla, že Luck je Tomášovec a že Vostálpetr stojí na straně J. Vacka. Tenkrát ho dost chválil.

Nedávno jsem přišla na to, že ta kniha, z které jsem v devadesátých letech získala pár dobrých praktických informací je od J. Vacka. Autor sám mne nezaujal, neměla jsem pocit, že má nějakou zvláštní duchovní úroven a jeho projev byl spíš nepříjemný, obdobně jako Arminův. Proto mne jeho jméno nezajímalo, a tak jsem ho zcela zapomněla.
Armin doposud žádné praktické rady nedával, vnímám to jen jako takové povrchní mluvení okolo horké kaše. Jestli napsal nějakou knihu, kde by se nějaké praktické rady našly, nevím.

Před pár dny jsem četla něco od J.Vacka, kde vypráví, že chodil v mladých letech pravidelně na meditace k Tomášovým, a jak ho paní Míla Tomášová chválila. To ale nic nemění na mém pocitu, že se neprobudil a naopak z té úrovně, kterou snad kdysi měl, spadl dolů. Obdobně to vnímám u Armina. Oba dva zřejmě usnuli na vavřínech.

[Trini]

Před pár dny jsem četla něco od J.Vacka, kde vypráví, že chodil v mladých letech pravidelně na meditace k Tomášovým, a jak ho paní Míla Tomášová chválila. To ale nic nemění na mém pocitu, že se neprobudil a naopak z té úrovně, kterou snad kdysi měl, spadl dolů. Obdobně to vnímám u Armina. Oba dva zřejmě usnuli na vavřínech.

P.S. J. Vacek je pravděpodobně už dost starý, aby s tím mohl něco dělat. Ale Armin by mohl mít ještě šanci. Jako první bych mu dopručila se zcela vzdát alkoholu. Zřejmě byl - a možná ještě je - hodně citlivý a pro takové lidi je alkohol velmi škodlivý.

[Trini]

Dívám se právě na Wikipedii:

Jiří Vacek

https://cs.wikipedia.org/wiki/Ji%C5%99%C3%AD_Vacek


Jé, to je dlouhý. Stejně tak na německé.

https://de.wikipedia.org/wiki/Ji%C5%99%C3%AD_Vacek




Tomášovi to tak dlouhé nemají.

https://cs.wikipedia.org/wiki/M%C3%ADla ... A1ov%C3%A1

https://cs.wikipedia.org/wiki/Eduard_Tom%C3%A1%C5%A1

A na německé vůbec nejsou.

[Trini]

Od Vostalpetra:

Zkrátka bez tvrdé práce ať světské, nebo duchovní nejsou koláče, pokud se nenarodí člověk, který už má odpracováno - jako Ramana, Krishnamurti, Ježíš, Buddha a další.
Když si vopičák, jako Petr Vostál naordinuje gaučovou cestu (a ještě ji doporučuje ostatním) - že na něj také sedne "spontánně" osvícení jako na Ramanu, tak to obvykle dopadá hodně tristně, jak můžeme na příkladu Petra Vostála pozorovat.

....................................................................................................................................................................................
Tak jo,
já tedy nikam nespěchám,
takže klidně počkám až budeš mít tu dobrou karmu,

jen si dej bacha aby sis ji nezahnojil opět nějakejma převzatejma vopičárnama,
a především pak záměrem, cílem a ziskem,
takže klidně sbírej zásluhy a koláče a lepší zrody apd.

[armin]

Možná, že jsem se tě už na to ptala, možná ne.....ale ptám se ještě jednou. Proč jsi se začal zajímat o to duchovno a pak na sobě tvrdě pracoval? Co bylo u tebe tím počátečním motivem?

Svým způsobem to bylo už od dětství. Zajímalo mne hlavně, co jak je a proč to tak je. Později jsem si uvědomil, že jsem v dětství zažíval dozvuky cesty bardem.
Asi v patnácti jsme s přáteli i staršími studenty vedli zajímavé a bouřlivé filosofické diskuse. V té době bylo v módě relativizování a popírání jakékoliv absolutní pravdy. To mne postupně natolik znechutilo, že jsem se od této společnosti zcela odvrátil, zamiloval se shodou okolností do spolužačky (na život a na smrt a následně jsem potkal svého prvního duchovního učitele, který mne hladového po poznání uvedl do duchovní oblasti (Bhagavadgíta, Bardothedol, Brunton) a když krátce na to emigroval do Švýcarska, poslal mne při loučení den předtím do Unitarie, kde zrovna přednášel pan Tomáš JVS, návazně pak TNT.

[Trini]

[Trini]

[armin]

já tedy nikam nespěchám,
takže klidně počkám až budeš mít tu dobrou karmu,

Ta "tvrdá práce" nemá nic společného se zásluhami, dobrou karmou (když tak nezáměrně).
Tvrdá práce, pokud se jí z lenosti nevyhýbáme nás postupně disponuje k poznání. K duševní, charakterové dospělosti. Pýcha a namyšlenost zamindrákovaných a nedospělých se postupně mění v přirozené sebevědomí, sebeuvědomění, v poznání základního duchovního zdraví, nezávislosti, svobody, nebojácnosti atd.

Z opice v přeneseném slova smyslu se stává člověk...

[armin]

Například tomuto člověku by nejspíš velmi prospělo více dělat a méně mluvit.

[Alaja]

Ted' mně došlo, že mi Armin hodně připadá jako J. Vacek.

Když jsem začala psát na Jitřní zemi, tak jsem se tam brzy dověděla o jakýchsi bojí mezi Tomášovci a Vackovci. E. Tomáše jsem znala, ale jméno J. Vacek mi nic neříkalo. Luckovi se docela líbilo, co jsem tenkrát psala, zato Vostálpetr se do mne pořádně pustil. Pak jsem se dověděla, že Luck je Tomášovec a že Vostálpetr stojí na straně J. Vacka. Tenkrát ho dost chválil.

Nedávno jsem přišla na to, že ta kniha, z které jsem v devadesátých letech získala pár dobrých praktických informací je od J. Vacka. Autor sám mne nezaujal, neměla jsem pocit, že má nějakou zvláštní duchovní úroven a jeho projev byl spíš nepříjemný, obdobně jako Arminův. Proto mne jeho jméno nezajímalo, a tak jsem ho zcela zapomněla.
Armin doposud žádné praktické rady nedával, vnímám to jen jako takové povrchní mluvení okolo horké kaše. Jestli napsal nějakou knihu, kde by se nějaké praktické rady našly, nevím.

Před pár dny jsem četla něco od J.Vacka, kde vypráví, že chodil v mladých letech pravidelně na meditace k Tomášovým, a jak ho paní Míla Tomášová chválila. To ale nic nemění na mém pocitu, že se neprobudil a naopak z té úrovně, kterou snad kdysi měl, spadl dolů. Obdobně to vnímám u Armina. Oba dva zřejmě usnuli na vavřínech.

Já jsem se jménem J.Vacek setkala čirou náhodou, o přestávce na jedné přednášce v Psyché, kam mne pozval jeden známý. O té přestávce jsem si byla na chodbě zakouřit a najednou se u dveří sálu cosi dělo. Skupina lidí tam na sebe zvyšovala hlasy, hádali se a pak jich několik majestátně odkráčelo pryč....Kamarád mi to vysvětlil tak, že se tam skupinka přátel p. J.Vacka právě odtrhla od lidí ve společnosti Psyché (Weinfurter)....a jali se následovat stezku "Já jsem" , neboli odkráčeli k J.Vackovi...(učení dle P.Bruntona)
Později na internetu jsem zjistila, že v té době J.V. začal u sebe doma to své vyučování....

[Alaja]

Tvrdá práce na sobě...v meditaci....

Domnívám se, že tu práci hodně usnadňuje to, když meditující ví, čeho chce dosáhnout, co chce najít....když hledá ten záblesk světla, co dřív k němu dorazil tak nějak sám od sebe.
No a ta tvrdá práce - to je učení řádně ovládat tu koncentraci, pozornost, všímavost, klid myšlenek a pod. Nejjednodušší je, když už někdy ten záblesk světla přišel sám od sebe, navodit znovu tu situaci, kdy k tomu došlo. Pokud to ovšem je možné.... Jinak...bych já doporučila tu moji metodu (vyzkoušeno i někým jiným, než jen mnou) - zkusit dokonalou vizualizaci, kdy se může dostavit to zmizení vizualizované představy a objeví se místo ní záblesk světla, nebo jako třeba u mne nějaká jasnovidná vize a pod. A pak to zkoušet tak dlouho, až zmizí i ty vize a konečně se objeví hledané světlo...svítící vnitřní prostor..savikalpa....A pak dále "tvrdě pracovat", až se to vše stane jednoduché, dosažitelné pokaždé, když si to budete přát a budete mít čas se tomu věnovat. S oblibou jsem to používala třeba při delších cestách třeba v autobuse, v metru...a pod.

[Eva Nada]

Jak by řekl klasik: "A komu tím prospěješ?"

[armin]

Podle mne se to také bez opravdového úsilí neobejde. Ale na konci se to musí pustit. Tam už žádné úsilí nepomůže dál.

To je svatá pravda
Mnozí ale to úsilí pouští už na začátku nebo krátce po nějaké trochu duchovní zkušenosti. Podle toho to pak vypadá.

Ty s Vostálem ač jinak docela bystří jedinci mne překvapujete, jak jste tak strašně mimo v reakcích na moje komentáře. Jak si na mne promítáte naprosto mylně nějaké sebestředné motivace a problémy, které naprosto nemám.
U tebe to pozoruji i v reakcích na Janu.
Já naprosto chápu motivace Jany - dobře to vystihla a popsala např. Lída. Ty ale v Janě vidíš jen nenávist a podobné bubáky, Vostál zase ve všech ostatních vopičáky, voluntaristy a podobně.
To bohužel nesvědčí o nějaké vaší hlubší probuzenosti. Spíše jen o snaze si tak připadat.
Ale to je vaše věc, váš problém a vaše potěšení a způsob sebepotvrzení. Máme všichni naprostou svobodu (a i s tím související odpovědnost (karmu)) dělat si, říkat a cítit cokoliv. A to nejen my lidé, ale i psi a kočky, žížaly a další, i když ti už tu možnost volby nemají tak velkou, jako lidé.
To jen tak naokraj, kdyby tě třeba zajímala zpětná vazba

Ale pravdivá zpětná vazba tě zajímá asi ze všeho nejméně. Tu je naopak třeba odrazit vytěsnit, pokud si potřebujeme udržet svoje duchovní iluze, ve kterých žijeme...
Já mám zpětnou vazbu naopak velmi rád, ať je jakákoliv, protože já hledám a díky tomu i nacházím pravdu a zpětná vazba, když uhodí hřebíček na hlavičku mi k tomu hodně pomáhá. K té změně. Ty a Vostál jste se ve svých reakcích bohužel zatím moc nepředvedli. Nejspíš si na mně (a asi i na té Janě) jen hojíte a řešíte svoje duchovní problémy (neuvědoměle). A proto asi také na mne a na Janu tak pilně reagujete.
Nebo je to jinak?

[Alaja]

Jak by řekl klasik: "A komu tím prospěješ?"

Koho a na co se ptáš?

[Trini]

Nebo je to jinak?

Mysli si dál, co chceš. Stejně jinak nemůžeš.

[Nic]

...Já naprosto chápu motivace Jany ...

Dítě možná naprosto chápe, že slunce svítí, aby bylo světlo, ale jestlipak slunce něco takového chápe jako svou motivaci?

Nejspíš by svítilo i bez té motivace, kterou dítě chápe.

[Trini]

...Já naprosto chápu motivace Jany ...

Dítě možná naprosto chápe, že slunce svítí, aby bylo světlo,

Ale kdež, to by pak nemohlo vstoupit do Království nebeského. Pokud nebudete jako děti, nevstoupíte do Království nebeského. Ježíš.
Žádné aby.
Slunce svítí, a proto je světlo.

Aby je ego.

[Trini]

Jak by řekl klasik: "A komu tím prospěješ?"

To by byla cesta karmajogy a ne cesta duchovních cvičení.

[armin]

Mysli si dál, co chceš. Stejně jinak nemůžeš.

Ty si myslíš to, co chceš?
U mne "myšlení si" není spojeno s nějakým chtěním.
Možná proto "mohu jinak", když poznám, že je něco jinak, než jsem si původně myslel.
Jak říká klasik: "Jen hlupák nikdy nemění svůj názor."