Alaja píše:Že se čílíš... Vždyť někde sám napsal, že jeho oblíbeným koníčkem je provokace a následné pozorování toho, jak na ty jeho provokace lidi reagují...
„Motivace vytáčet druhé může být i v dospělosti nápadně podobná té pubescentní. Takoví lidé zpravidla nemají nic jiného, čím by upoutali okolí. A tak se alespoň snaží provokovat. Jinak by mohli – nedej bože – zaniknout v davu a ani pes by po nich neštěkl. Ve hře je samozřejmě i kus škodolibosti a pocit, že budou mít nad těmi, jež se jim vyprovokovat podaří, jaksi navrch,“ říká psycholog Petr Šmolka.
Provokace a naschvály je však možné vnímat i jako projevy nepřímých agresí. Podle odborníka se k nim uchylují lidé zbabělí, kteří se bojí přímé konfrontace. Když se jim podaří oběť vyprovokovat nebo zdánlivě ztrapnit, prožívají pocit vítězství.
„Se zbabělostí souvisí i jejich potřeba mít stále za zády sympatizující publikum. Což je jeden z důvodů, proč tak rádi ‚pracují‘ ve skupině,“ doplňuje psycholog. Více na: https://www.dama.cz/clanek/rad-vytacim- ... ricetnosti
Alaja píše:Že se čílíš... Vždyť někde sám napsal, že jeho oblíbeným koníčkem je provokace a následné pozorování toho, jak na ty jeho provokace lidi reagují...
„Motivace vytáčet druhé může být i v dospělosti nápadně podobná té pubescentní. Takoví lidé zpravidla nemají nic jiného, čím by upoutali okolí. A tak se alespoň snaží provokovat. Jinak by mohli – nedej bože – zaniknout v davu a ani pes by po nich neštěkl. Ve hře je samozřejmě i kus škodolibosti a pocit, že budou mít nad těmi, jež se jim vyprovokovat podaří, jaksi navrch,“ říká psycholog Petr Šmolka.
Provokace a naschvály je však možné vnímat i jako projevy nepřímých agresí. Podle odborníka se k nim uchylují lidé zbabělí, kteří se bojí přímé konfrontace. Když se jim podaří oběť vyprovokovat nebo zdánlivě ztrapnit, prožívají pocit vítězství.
„Se zbabělostí souvisí i jejich potřeba mít stále za zády sympatizující publikum. Což je jeden z důvodů, proč tak rádi ‚pracují‘ ve skupině,“ doplňuje psycholog. Více na: https://www.dama.cz/clanek/rad-vytacim- ... ricetnosti
No nevím.... takové chování jsem pozorovala u některých dětí nejrůznějšího věku......od mimina po vojáka...a o dospělých ani nemluvě...
PS: někdo se už s tím holt narodí a táhne se to s ním až do důchodu....
Proti záři neomezeného prostoru jsou i ty nejkrásnější zážitky neúplné...
Když se tohle shrne, tak je možné detailně prozkoumat povahu hmoty, mysli, myšlenky a dospět k tomu, k čemu dospěli vědci i Probuzení, že to je nic. Myšlenka je prázdná, mysl je prázdná, hmota při důkladném prozkoumání je také prázdná, tím pádem i veškerý projev prázdna je prázdný.
A je možné tuhle moudrost prozkoumávat dál v tichu srdce a objeví se vědomí, že existence je blahem, samo vědomí je blahem, a odtud je jasné, že veškerý projev je Láskou. Mezi moudrostí a Láskou plyne veškerý projev
SUPERROZHOVOR s mluvčí Galaktické rady s Veronikou Mihalkovou
A tenhle projev se dotkne oné moudrosti - a je jasné, že to není nic, dotkne se vědomí Lásky - a v tichu srdce je vědomé, že to je Láska. Kde by se tady vzalo ještě navíc nějaké ego? Celá tahleta hra, která se odehrává mezi břehy moudrosti a Lásky není ve své podstatě ničím a je Láskou.
LÁSKA, aneb když mozek sestupuje do srdce (Karaimi Motyčková, 13. 12. 2012)
Když se ztotožníme s tělem, tak se samozřejmě můžeme někam zavřít, ale bez ztotožnění je tady bezbřehá svoboda, S detailním i celistvým poznáním Pravdy, s vědomím, že hmota Tvého těla je ve své podstatě prázdnota, všechny myšlenky jsou prázdnotou, z pohledu nekonečnosti, věčnosti Tvá osoba není nic, jak bys tedy mohl být tím, co je zavřené? Jestli není s čím se ztotožnit, a nejsi nic, jsi dokonale neomezitelný.
Ale dity, s Tebou je možné se bavit jen v tom případě, že jsi nešťastný ? S lidmi, kteří skálopevně trvají na tom, že jsou nešťastní, se nebavím. Nemám zájem jim to jejich neštěstí, ve kterém si libují, kazit.
Když se objeví myšlenka, a jen ji pozoruješ, nijak si ji nepřivlastňuješ, nedotýkáš se jí. Je možné si uvědomit, že myšlenka se objevila, mizí, a Ty si ji nemyslíš?
Alaja píše:Že se čílíš... Vždyť někde sám napsal, že jeho oblíbeným koníčkem je provokace a následné pozorování toho, jak na ty jeho provokace lidi reagují...
„Motivace vytáčet druhé může být i v dospělosti nápadně podobná té pubescentní. Takoví lidé zpravidla nemají nic jiného, čím by upoutali okolí. A tak se alespoň snaží provokovat. Jinak by mohli – nedej bože – zaniknout v davu a ani pes by po nich neštěkl. Ve hře je samozřejmě i kus škodolibosti a pocit, že budou mít nad těmi, jež se jim vyprovokovat podaří, jaksi navrch,“ říká psycholog Petr Šmolka.
Provokace a naschvály je však možné vnímat i jako projevy nepřímých agresí. Podle odborníka se k nim uchylují lidé zbabělí, kteří se bojí přímé konfrontace. Když se jim podaří oběť vyprovokovat nebo zdánlivě ztrapnit, prožívají pocit vítězství.
„Se zbabělostí souvisí i jejich potřeba mít stále za zády sympatizující publikum. Což je jeden z důvodů, proč tak rádi ‚pracují‘ ve skupině,“ doplňuje psycholog. Více na: https://www.dama.cz/clanek/rad-vytacim- ... ricetnosti
No nevím.... takové chování jsem pozorovala u některých dětí nejrůznějšího věku......od mimina po vojáka...a o dospělých ani nemluvě...
PS: někdo se už s tím holt narodí a táhne se to s ním až do důchodu....
No, můžu tě v tom nechat samotnou...jestli chceš....
To máš pravdu. Provokuje jen mne. Tebe si k provokaci nevybral, tebe si pěstuje jako sympatizující publikum. To ke svým chorobným hrátkám nutně potřebuje. Ten psycholog to opravdu dobře rozebral. Ty ho přece chápeš: Je to mužskej, co se vytahuje před manželkou/ vždyt' to předem nahlásil, že mne bude provokovat, tak co chci / spousta lidí všeho věku provokuje druhé, dokonce i zvířátka provokují. Určitě zase napíše, že ty jediná ho chápeš.
Já ho taky chápu: Jinak prostě nemůže.
Hlavně potřebuje tu skupinu. Proto museli s Evou svoje vztahové problémy řešit ve foru, i když to mohli mailem nebo SZ. Někdo byl na její straně, někdo na jeho = sympatizující publikum. Taky jsem občas patřila k tomu sympatizujícímu publiku. Armin je holt vynikající manipulátor. Takže trvalo, než jsem to mohla prokouknout.
No, můžu tě v tom nechat samotnou...jestli chceš....
To máš pravdu. Provokuje jen mne. Tebe si k provokaci nevybral, tebe si pěstuje jako sympatizující publikum. To ke svým chorobným hrátkám nutně potřebuje. Ten psycholog to opravdu dobře rozebral. Ty ho přece chápeš: Je to mužskej, co se vytahuje před manželkou/ vždyt' to předem nahlásil, že mne bude provokovat, tak co chci / spousta lidí všeho věku provokuje druhé, dokonce i zvířátka provokují. Určitě zase napíše, že ty jediná ho chápeš.
Já ho taky chápu: Jinak prostě nemůže.
Hlavně potřebuje tu skupinu. Proto museli s Evou svoje vztahové problémy řešit ve foru, i když to mohli mailem nebo SZ. Někdo byl na její straně, někdo na jeho = sympatizující publikum. Taky jsem občas patřila k tomu sympatizujícímu publiku. Armin je holt vynikající manipulátor. Takže trvalo, než jsem to mohla prokouknout.
A já se domnívala, že jsem tvé sympatizující publikum....
Nejspíš jsem to nedávala moc jasně najevo, budu si muset pořídit nějaké to příslušné barevné mávátko a transparent....pro lepšejší rozlišení komu zrovna fandím...
Proti záři neomezeného prostoru jsou i ty nejkrásnější zážitky neúplné...
............................................................................... No to je docela správný náhled,
nic mu tím nezakazuješ, neříkáš že je to špatně, dáváš mu tím svobodu jednat dle svých představ, neříkáš mu jak má jednat apd. takže je to naprosto OK....
A bohužel pro něj, nedostává takto svou zpětnou vazbu vo kterou tak stojí, takže vyvádí a zkoušíto všelijak páč chce zistit jestli je to ego obrana nebo naopak stav osvícení....
Von není žádnej manipulant, nýbrž potrhlo, jenž se zacyklovalo na tom, že negativní reakce považuje za něco negativního takže neustále pluje na svém negativním pocitu vůči negativním pocitům a to je mesiášskej komplex... Takže pokud nebyl předtím psychicky narušenej (viz ta psychologická úvaha) tak se prostě sám takto psychologicky narušil
Já páč jsem král všech vopic (akoráte naopak) pak zase považuji za negativní ty pozitivní pocity, takže kdykoliv začne nějako pozitivně mapovat (či něco jiného) tak ho klidně zahltím negativnem, i já mám moc pěkný mesiášský komplex, takže jej osvobodím od pozitivních pocitů na kterých si tak zakládá
Problém samozřejmě nevzniká v hodnocení pozitivní nebo negativní, ale ve ztotožnování se....
Vostalpetr píše: Já ho taky chápu: Jinak prostě nemůže.
............................................................................... No to je docela správný náhled,
nic mu tím nezakazuješ, neříkáš že je to špatně, dáváš mu tím svobodu jednat dle svých představ, neříkáš mu jak má jednat apd. takže je to naprosto OK....
A bohužel pro něj, nedostává takto svou zpětnou vazbu vo kterou tak stojí, takže vyvádí a zkoušíto všelijak páč chce zistit jestli je to ego obrana nebo naopak stav osvícení....
Von není žádnej manipulant, potrhlo, jenž se zacyklovalo na tom, že negativní reakce považuje za něco negativního takže neustále pluje na svém negativním pocitu vůči negativním pocitům a to je celej jeho mesiášskej komplex... Takže pokud nebyl předtím psychicky narušenej (viz ta psychologická úvaha) tak se prostě sám takto psychologicky narušil
Já páč jsem král všech vopic (akoráte naopak) pak zase považuji za negativní ty pozitivní pocity, takže kdykoliv začne nějako pozitivně mapovat (či něco jiného) tak ho klidně zahltím negativnem, i já mám moc pěkný mesiášský komplex, takže jej osvobodím od pozitivních pocitů na kterých si tak zakládá
Problém samozřejmě nevzniká v hodnocení pozitivní nebo negativní, ale ve ztotožnování se....
To je teda analýza Fantazii se meze nekladou. Ale na druhou není kouře bez ohně, tedy to fantazírování (o mně) má nějaký důvod, nějaký mindrák, který se takhle pěkně projevuje. No to je dneska sklizeň
Tyhle nesvobodný lidi, co si myslej, že jinak nemůžou, to mají blbý.
Ač Brahmana nemusím (na rozdíl vod Vostála), Tak když jsem jich na zkoušku několik viděl (a slyšel), tak mi velmi sedla myšlenka: Dotaz: Existuje svobodná vůle? Odpověď: Existuje v celém vesmíru něco, co by nebylo svobodnou vůlí?
Takhle to také poznávám.
Například se pravdivě říká "jak si usteleme, tak si lehneme", a ne že si ustelu "tak jak musím" a nemohu jinak. Ten svět Trini musí být hodně těžký. Proto i ten smysl pro humor tam nemá místo. Kdyby se pustila té své role probuzené, za kterou tak bojuje, tak by se nakonec třeba doopravdy probudila.
P.S. Jestli tohle jsou bobky u jejích dveří (z jejího pohledu), tak to má opravdu nějaký problém. Ale ona to naštěstí nemůže číst, protože mne má zablokovaného, takže jí to její duchovní ego ani nemůže zraňovat.
Něco jsem tu napsala. pak to smazala i dokonce zapomněla... takže už nevím, na jakou otázku odpovídáš... Jo...a až budeš mít zase nějaké video pro mne, tak to stačí jen okopírovat odkaz, protože když to tu vkládáš do těch jůtúberských závorek, tak já pak vidím jen černý obdélník....
Proti záři neomezeného prostoru jsou i ty nejkrásnější zážitky neúplné...