Diskuse k arminovi

[Trini]

Každopádně za tím, že mne tak vidíš (třeba že mi něco vadí i když mi to nevadí) něco musí být. Co to tedy může být jiného než jsem ti odpověděl?

Že to je tak, jak to vidím.

Ale není nic zvláštního, že to popíráš. Je to celkem obvyklá reakce na negativní kritiku.

[Trini]

Každopádně za tím, že mne tak vidíš (třeba že mi něco vadí i když mi to nevadí) něco musí být. Co to tedy může být jiného než jsem ti odpověděl?

Že to je tak, jak to vidím.

Ale není nic zvláštního, že to popíráš. Je to celkem obvyklá reakce na negativní kritiku.

P.S. Otázkou je, proč nedokážeš akceptovat, jak tě vidím. Proč mě pořád chceš přesvědčit, že tě vidím špatně?

Všechno, co ted' píšeš, mi jen potvrzuje, že tě vidím správně.

[armin]

Všechno, co ted' píšeš, mi jen potvrzuje, že tě vidím správně.

No když tě to nezajímá, proč se mýlíš (v konkrétních věcech), tak se s tím nedá nic dělat.
Mysli si o mně co chceš. Pokud je v tom nějaký problém, tak můj problém to určitě není.

[Trini]

Všechno, co ted' píšeš, mi jen potvrzuje, že tě vidím správně.

No když tě to nezajímá, proč se mýlíš

Nemýlim se.
Ale mysli si o tom, co chceš, stejně jinak nemůžeš (je to Boží vůle).

[armin]

Všechno, co ted' píšeš, mi jen potvrzuje, že tě vidím správně.

No když tě to nezajímá, proč se mýlíš

Nemýlim se.
Ale mysli si o tom, co chceš, stejně jinak nemůžeš (je to Boží vůle).

Tak to jo.
Vostál je Absolutno, ve všem
Ty jsi zase pro změnu neomylná.
A je to všechno Boží vůle. Takže (podle sebe) za to nemůžeš.

Zajímavé, jak lidé s nějakým duchovním zážitkem z toho mohou totálně zhloupnout, když se toho chopí jejich ego.

Jak říká klasik:
Jakákoliv zkušenost – jakkoliv mystická – může hodně věcí vysvětlit, ale může se to stát krmí pro ego úplně nechutným způsobem. Tím nejhorším možným způsobem.
Ať je ten zážitek jakkoliv vysoký nebo – řekněme – univerzální, pokud nezahrnuje rovnou to, že člověk je schopný se ho vzdát v té aktuální době, kdy ho prožívá, může se stát, že začne ulpívat na prožitku Toho...
Ego si to prostě může čmajznout a udělat si z toho neprůstřelný brnění.

(Saša Hendruk)

[Trini]

Ty jsi zase pro změnu neomylná.

Ale kdež, neomylnej jsi přece ty. Všechno víš nejlíp, stejně jak Jana.



P.S. A už se to i snažíš dokazovat citacemi, stejně jak ona.

[armin]

Ty jsi zase pro změnu neomylná.

Ale kdež, neomylnej jsi přece ty. Všechno víš nejlíp, stejně jak Jana.



P.S. A už se to i snažíš dokazovat citacemi, stejně jak ona.

Ale di ty.
Já vím, co mi vadí a co mi nevadí. Ale když ty mi píšeš, že mi vadí, to, co mi nevadí a pak ještě k tomu, že se nemýlíš.
No to už je na pováženou

[armin]

P.S. A už se to i snažíš dokazovat citacemi, stejně jak ona.

Já tím nic nedokazuji.
Vy (tj. ty a Vostál) už jste z té Jany už úplně zblbli.
Ono je to sice pro duchovní ego druh sebepotvrzení, když se může pohoršovat nad někým, kdo to má na rozdíl od vás špatně.
Jinak si nedovedu vysvětlit, proč se Jany - jejích projevů nedokážete pustit.
Jak byste se sebepotvrzovali - to svoje "poznání" a "úroveň"?

To je asi hlavní formou sebepotvrzení duchovního ega - kritizuji, tedy jsem (já duchovní ego)

Tebe už mám přečtenou, jsi (tvoje duchovní ego) hodně jednoduchá. Takový běžný příklad duchovňáka o které v uvedené citaci píše Hendruk.

Ty snad ani žádný mindrák nemáš, jenom tu duchovní pýchu.

Ale Vostál mi furt vrtá hlavou, co to má za mindrák (/y), že jinak vtipný a inspirativní občas upadne do produkování zaujatých úplných nesmyslů.
Že by to byl potlačený mindrák opičení se, z kterého si myslí, že se vymanil a promítá si ho na druhé. Proto jsou kolem něj všichni opice.
Ty bys to mohla vědět lépe, když jsi taková neomylná a o mně toho víš víc než já sám.

Nicméně si nemyslím, že nějaké moje pošťuchování by mu mohlo Vostálovi ublížit, spíše naopak.

[Trini]

Ale když ty mi píšeš, že mi vadí, to, co mi nevadí a pak ještě k tomu, že se nemýlíš.

Jsi k tomu holt slepý. To není nic neobvyklého.

[Trini]

Tebe už mám přečtenou, jsi (tvoje duchovní ego) hodně jednoduchá.

To je zvláštní, ty máš přečtenou mne, já zase tebe.

Takže jeden z nás se mýlí.

Na rozdíl od tebe tě nepovažuji za jednoduchého.

Tvůj Mr. Hyde zase začíná řádit. Nedokážeš se projevovat na úrovni, protože Mr. Hyde to nedovolí.

Ale nemůžeš za to. Je to Boží vůle.

[Trini]

Tebe už mám přečtenou, jsi (tvoje duchovní ego) hodně jednoduchá. Takový běžný příklad duchovňáka o které v uvedené citaci píše Hendruk.

Ty snad ani žádný mindrák nemáš, jenom tu duchovní pýchu.

Jana jako když vyšije. Akorát u ní je to temnota mysli, u tebe pýcha duchovního ega a hned pěkná citace k tomu. Jste už jak dvojčata.

[Trini]

Na rozdíl od tebe tě nepovažuji za jednoduchého.

P.S. Ale fakt je, že nepovažuji nikoho za jednoduchého. Takový povrchní pohled na druhé je mi cizí.

[Nic]

Tebe už mám přečtenou, jsi (tvoje duchovní ego) hodně jednoduchá. Takový běžný příklad duchovňáka o které v uvedené citaci píše Hendruk.

Ty snad ani žádný mindrák nemáš, jenom tu duchovní pýchu.

Jana jako když vyšije. Akorát u ní je to temnota mysli, u tebe pýcha duchovního ega a hned pěkná citace k tomu. Jste už jak dvojčata.

Možná si temnotu mysli pleteš s prázdnotou osobní mysli.

Ono dívání se na Armina nebo na kohokoliv skrz svou osobní mysl vytváří představu složité osobnosti, o které toho hodně víš, ale ve skutečnosti je to ta největší nevědomost. To, jak vnímáme druhé, pochopitelně neříká vůbec nic o tom, kým skutečně jsou, ale vypovídá to jen o našem vlastním stavu mysli, o úrovni našeho vlastního vědomí, tedy přesněji řečeno, o zatemnění Vědomí připoutaností k osobní mysli.

Ráda cituješ Maharadže, jestli je jasné, co říká,
tak je nesmyslné se dál dívat na druhé jako na formu. To by pak bylo nezbytné sebe sama považovat za tělo, za formu o určité hodnotě, kterou jsou poměřováni ostatní. Považovat se stejně jako Vostalpetr za toho, kdo to má na rozdíl od těch, co nemá rád, "tak a ne jinak".

Přirozenost toku mysli je podle hodnoty vaší formy. To znamená, že mysl bude mít pouze takový druh myšlenek. Ten, kdo věří, že nemá žádný tvar, žádné jméno, žádné pohlaví, prostě je bezforemný, bude mít mysl, která bude proudit tímto způsobem. NM

Je možné jít do větší hloubky uvědomění. Je možné si uvědomit Tvou existenci jako lásku, která každému zrcadlí jen sama sebe. V tom případě Tvá "forma" má úplně tu největší hodnotu...

...protože ji neomezuje osobní mysl.

Co o tobě vím? Vůbec nic. V tomto okamžiku tady může být nekonečná variace projevů. Může tady být cokoliv. Není čeho se chytat. Ty v tomhle okamžiku můžeš být Probuzená, a má osobní mysl se může dál držet představ, jak jsi to měla včera, když jsi tady psala, jak vidíš Armina.

Popis toho, co může být nekonečně proměnlivé, nemůže být nikdy pravdivý. Jak by tady mohlo být vědomé Bytí, když ho mysl omezuje na různé formy oddělených ne-já?

Tak mě zajímá jen popis toho, co si uvědomuju jako věčné a neměnné.

Je mi jasné, že z pohledu připoutanosti k osobní mysli ta krása, radost a štěstí pravého Já, blaho existence se jeví jako naopak to, co tady stále není,

ale bez připoutanosti k mysli je jasné, že sat-čit-ánanda je to jediné, co je skutečné a věčné. Není to nic, co by se muselo nějak vytvářet, nic, o co by se muselo nějak usilovat.

I když si v tomhle okamžiku o Tobě vůbec nic nemyslím tak není problém si uvědomovat, že skutečně existuješ. Není problém ani to uvědomění čím ta Tvá existence, kterou žádná forma, představa, myšlenka od mé existence neodděluje, je. Není problém si uvědomovat ono ničím neomezené Bytí jako to nejdokonalejší, co je. Neber to jako lichotku, neber to jako snahu tím něco víc získat.

Není šance a ani potřeba získat něco ještě víc. Tedy pro mě je to uvědomění, kým skutečně jsi, jsme, jsem, tím, co je dokonalé, nebo možná jinak řečeno Bytím Doma.

Řekla bych, že ve mně je nesmírné okouzlení touhle prázdnotou.

A je tady i ta možnost hry Mysli, která prozářená krásou Bytí, je také krásná.

[Alaja]

To je holt výsledek toho nerozlišování....

Tady na těchto vláknech se pomlouvají totiž pouze malá jáčka, nikoli ta velká.....ale když to někdo nerozlišuje, co je malé já a co velké Já, pak je to jeho psaní ...k nečtení......

[armin]

To je zvláštní, ty máš přečtenou mne, já zase tebe.

A k tomu právě vede jen osobní diskuse, nikoliv úvahy o tom jak to má a nemá probuzený a podobné úvahy o nesmrtelnosti chrousta.

Tak jsme si v sobě navzájem početli a už víme na čem jsme.

[Trini]

Ráda cituješ

Kdo rád cituje? Forma, že? A proč si myslíš, že nějaká forma ráda cituje, když tvrdíš, že o ní nic nevíš? Že je to minulost.

Domníváš se tedy vidět a vnímat formu a vysvětluješ jí, že není forma? Udělej si v těch svých nesmyslech konečně pořádek.

Ve skutečnosti za to ale nemůžeš. Je to vůle Boží.

[Trini]

To je zvláštní, ty máš přečtenou mne, já zase tebe.

A k tomu právě vede jen osobní diskuse, nikoliv úvahy o tom jak to má a nemá probuzený a podobné úvahy o nesmrtelnosti chrousta.

To se pleteš. To k tomu patří.

[Alaja]

To je zvláštní, ty máš přečtenou mne, já zase tebe.

A k tomu právě vede jen osobní diskuse, nikoliv úvahy o tom jak to má a nemá probuzený a podobné úvahy o nesmrtelnosti chrousta.

Tak jsme si v sobě navzájem početli a už víme na čem jsme.

Moc toho zatím o tobě nevím....tak dej ještě něco do placu...
Třeba...jednou jsi psal, že tě baví malování.....tak co třeba kdyby jsi sem šoupnul nějakou fotku tvého namalovaného díla?

[Trini]

To je holt výsledek toho nerozlišování....

Tady na těchto vláknech se pomlouvají totiž pouze malá jáčka, nikoli ta velká.....ale když to někdo nerozlišuje, co je malé já a co velké Já, pak je to jeho psaní ...k nečtení......

No jo, Jana si potřebovala ulevit. Je nadržená, protože si s ní na Poradně nikdo nepovídá. Zdeněk nepíše.

Petr bude mít určitě radost, že je tady. Už se po ní přece sháněl.

[Trini]

.....ale když to někdo nerozlišuje, co je malé já a co velké Já, pak je to jeho psaní ...k nečtení......

Forma píše, jak je okouzlena prázdnotou.