Duchovní cesta

[Trini]

Ze začátku jde hlavně o to zbavit se "přecenování vlastní osoby" - např. toho "já se musím vyvíjet, já musím jít pořád dál" . Proto si nikdy nemůžeme porozumět.

No já nemám pocit, či nutkání, že se musím vyvíjet, že musím jít pořád dál. To se prostě přirozeně děje.

Když se to přirozeně děje, tak není co řešit.

[vostalpetr]

I s mojí ženou jsme si dali před svatbou zkušební rok, abychom nenásledovali jen momentální pocity a chtění (tu vostálovskou "spontánnost" rozhodování).
Mimoto příští rok moje žena už nebude chodit do práce (ne, že by šla do důchodu, ale už vydělala tolik, že dál už vydělávat nepotřebuje). Chceme se v nastalém volném čase společně věnovat i jiným lidem, kteří o to budou mít vážný zájem.
Já jsem takový tvrdý přísný, pro křehké osoby jako jsi ty dost nepříjemný, odpuzující. Moje žena jaksi vytváří takový měkký polštář pro ty citlivější - se kterými "komunikuji" raději jejím prostřednictvím. Nemám jaksi tu trpělivost a shovívavost k iluzím a předsudkům některých druhých, kteří koketují s duchovností.

Rok ti nepomůže,
protože ženit se je vždycky blbost,

ale když jinak nedáš, tak by se člověk měl ženit budto ve dvaceti (a to z lásky)
nebo v šedesáti (a to z rozumu)

v obou dvou případech by mělo být partnerce cca 25 let,
tedy jednou by měla být starší a podruhé mladší...

Samozřejmě úplně nejlepší je to jak to dělal sv. Pavel či jak to dělaj námořníci, kteří mají v každém přístavu nákou tu milenku...

[vostalpetr]

Já či my jsme se setkávali s Tomášovými vždy s oběma najednou a bylo to určitě přínosnější než by to bylo jenom s jedním z nich. Velmi se doplňovali. Oni spolu tvořili něco více, něco silněji působícího, než by byl každý zvlášť. Byl tam navíc ten jejich vzájemný duchovní vztah. U nich to bylo naopak než u nás, Míla byla přísná, ostrá na mnohé nepříjemná a pan Tomáš naopak velmi tolerantní, otevřený a lidsky chápající.
Miloš kdysi, když byl malý, maloval symbolické obrázky lidí, jak na něj působili. Paní Tomášovou namaloval jako červené ostré plameny se silnými modrými okraji. Pana Tomáše jako rudé zářící srdce.

Takovéto silné a vzájemně se doplnující pouto je mezi mnou a mým egem také,

já jsem přísný zatímco mé ego je soucitně ematický,

vůbec nechápu proč k tomu mnozí ještě potřebují ženskou ???

Leda snad že neumí vařit a nebaví je praní a úklid...

[vostalpetr]

Jinak náký manželství,

to je přece jen lidský koncept kterej nemá nic společnýho s duchovnem,

proto se taky v různých kulturách liší,

proto jinde mají vícero manželek a jinde zase naopak vícero manželů...

Asi takovej, jako že v anglii jezděj vlevo a v čechách zase naopak se jezdí vpravo...

Takže mně přijde že jen blábolíš a nevíš o tom...

[vostalpetr]

Když se to přirozeně děje, tak není co řešit.

No jo,

jenže on neví jestli se přirozeně ztotožnuje nebo naopak přirozeně uvolnuje,

ti Tomášovi jej tak popletli, že si myslí že se musí přirozeně o jedno či o druhé snažit...

[armin]

Jinak náký manželství,

to je přece jen lidský koncept kterej nemá nic společnýho s duchovnem,

proto se taky v různých kulturách liší,

proto jinde mají vícero manželek a jinde zase naopak vícero manželů...

Asi takovej, jako že v anglii jezděj vlevo a v čechách zase naopak se jezdí vpravo...

Takže mně přijde že jen blábolíš a nevíš o tom...

Já jsem taky nepsal nic o lidském konceptu manželství, ale o hlubokém duchovním vztahu dvou bytostí - ten může a taky nemusí probíhat v rámci manželství.

[armin]

jenže on neví jestli se přirozeně ztotožnuje nebo naopak přirozeně uvolnuje,

ti Tomášovi jej tak popletli, že si myslí že se musí přirozeně o jedno či o druhé snažit...

Ty zase nevíš, co vím nebo nevím ani co si myslím.
A asi ani nevíš, co tě vede takovým nepravdivým závěrům - domněnkám. Nebo to víš?

[Eva Nada]

Shrnu to ohledně našeho setkání za rok a víc už se k tomu nebudu vyjadřovat.

Armine, naše setkání podmiňuji setkáním jen nás dvou, bez třetí osoby. (Není to nová podmínka, brala jsem jako samozřejmost, že tak to bude...)

13.8.2021.

Pro nás oba by bylo dobré setkání na neutrální půdě, bližší místo vyselektujeme před setkáním.

♥

A děkuji

Takže se nesetkáte...

No, jestli Evu ty podmínky do roka a do dne nepřejdou, tak bohužel ne.
Proto mne asi napadlo to do roka a do dne ... zvu tě na Boží súd, Lomikare
Třeba se to v ní za tu dobu změní. Teď takhle, jak to chce a si to představuje, by to opravdu nebylo k ničemu dobré ani pro nás ani pro ni
P.S. Ona ta pokora... to je pro některé lidi neskousnutelné. Já, když něco po někom chci, tak se před ním skloním, pokořím. On je ten, který mi dává - může a nemusí. Nejsem revolucionář ani fašista ani násilník, abych si násilím bral i když druhý dávat nehodlá. Ale většinou po nikom nic nechci, tak mohu druhým připadat ve svých projevech velmi pyšný, nadřazující se. Není to pýcha, je to jen skutečná hluboká svoboda, nezávislost.

Armine, mě nejde o žádné duchovní setkání, které by mi (pokořené, skloněné, ó mistře) mělo něco přinést v rámci poučení. I proto nevidím důvod, aby u toho musela být tvá druhá drahá polovička, s kterou se tak báječně doplňujete.
Ráda bych se s tebou osobně setkala naživo, abych si o tobě udělala skutečný obraz, ne jen ten z virtuálního setkávání. Znáš to, oči jsou bránou do duše, hodně řeknou, přímo vnímaná energie taky ....
Určitě se s tebou nechci setkat jako žákyňka s učitelem, za jakýmkoli jiným účelem, než jsem napsala. Chci si o tobě dotvořit skutečný obraz, až tolik mi za to stojíš... Obyčejně tě lidsky poznat...
Jiná setkání nevyhledávám, není proč (nezaujal mě zatím nikdo více...)

Pokud budeš o to setkání taky stát, prima. Pokud ne a budeš ho podmiňovat např. přítomností své ženy (opravdu nechápu proč...), pak se asi neuskuteční, jak jsi napsal. Nic víc. Svět se z toho nezhroutí

PS: Brzy sis začal dávat podmínky a kalkulovat s tím, že se asi neuskuteční, srágoro

[vostalpetr]

Nebo to víš?

Já jenom vím, že nic nevím,

ale když to vím, tak to vím naprosto přesně i kdybych se mýlil,

to protože to nevím,

ale kdybych to věděl, jak se obvykle ví z druhý ruky, tak bych to věděl špatně i kdybych měl třeba pravdu,

takže chceš slyšet pravdu která se mýlí nebo lež která je pravdou ???

Ty zase nevíš, co vím nebo nevím ani co si myslím.

Tak to vím naprosto přesně,

je to naopak jak v tom co nevíš tak v tom co víš i v tom co si myslíš....

[vostalpetr]

A asi ani nevíš, co tě vede takovým nepravdivým závěrům - domněnkám.

To vím,

je to jak kdy, někdy mé kroky řídí bůh a jindy zase moje ego,

ale na tom nesejde, já stejně nejradši ležím na pláží a v zimě na gauči...

[armin]

Armine, mě nejde o žádné duchovní setkání, které by mi (pokořené, skloněné, ó mistře) mělo něco přinést v rámci poučení. I proto nevidím důvod, aby u toho musela být tvá druhá drahá polovička, s kterou se tak báječně doplňujete.

Já nejsem žádný mistr ani nemáme a nebudeme mít nějaké centrum ani si nemyslím, že jsem probuzený. To tady jen některé komentátorky takhle fantazírují

Máme dlouhodobé přátele třeba manžele i s dětmi a s těmi sdílíme a řešíme životní i duchovní otázky.
A jestli o to tolik stojíš mne naživo poznat, tak by ti moje žena u toho neměla vadit (nikomu jinému nevadí, naopak). Pokud ti to vadí, je v tom tvém vztahu a potřebě setkání nejspíš něco, co asi není moc dobré, nějaká chtivost.
My budeme příští rok cestovat po Čechách a Moravě a mohli bychom to nasměrovat tak, že bychom se mohli setkat třeba i v Ostravě a třeba s tebou i s tvým manželem - vždyť to je tvůj život a můj život, tak proč něco z toho při setkání nějak vytrhávat.
Proč?
Co je za tím?
Nějaká neuvědomělá naděje? Nějaká chtivost něčeho, nevíš ani čeho?
Co má přijít, to přijde, co nemá přijít, to nepřijde i kdybychom se rozkrájeli. A to co má nebo nemá přijít je naše karma - pokračování našich minulých skutků, slov, myšlenek a tu karmu i nyní stále tvoříme tím co teď děláme, říkáme, myslíme (si představujeme).

[vostalpetr]

Já jsem taky nepsal nic o lidském konceptu manželství, ale o hlubokém duchovním vztahu dvou bytostí - ten může a taky nemusí probíhat v rámci manželství.

Sakra a proč zrovínka dvou bytostí opačného pohlaví,

to je vyložeaná provokace a diskriminace máš homosexuálů, lesbiček a sodomitů,

nemluvě o fetišistech jenž mají hluboký vztah např. k dámským bombardákům !!!

Nebo si snad myslíš, že nemohu mít hluboký duchovní vztah k dámským kalhotkám ???

[vostalpetr]

P.S. Ona ta pokora... to je pro některé lidi neskousnutelné. Já, když něco po někom chci, tak se před ním skloním, pokořím. On je ten, který mi dává - může a nemusí. Nejsem revolucionář ani fašista ani násilník, abych si násilím bral i když druhý dávat nehodlá.

Na to stačí být demokratem...

[Eva Nada]

Armine, mě nejde o žádné duchovní setkání, které by mi (pokořené, skloněné, ó mistře) mělo něco přinést v rámci poučení. I proto nevidím důvod, aby u toho musela být tvá druhá drahá polovička, s kterou se tak báječně doplňujete.

Já nejsem žádný mistr ani nemáme a nebudeme mít nějaké centrum ani si nemyslím, že jsem probuzený. To tady jen některé komentátorky takhle fantazírují

Máme dlouhodobé přátele třeba manžele i s dětmi a s těmi sdílíme a řešíme životní i duchovní otázky.
A jestli o to tolik stojíš mne naživo poznat, tak by ti moje žena u toho neměla vadit (nikomu jinému nevadí, naopak). Pokud ti to vadí, je v tom tvém vztahu a potřebě setkání nejspíš něco, co asi není moc dobré, nějaká chtivost.
My budeme příští rok cestovat po Čechách a Moravě a mohli bychom to nasměrovat tak, že bychom se mohli setkat třeba i v Ostravě a třeba s tebou i s tvým manželem - vždyť to je tvůj život a můj život, tak proč něco z toho při setkání nějak vytrhávat.
Proč?
Co je za tím?
Nějaká neuvědomělá naděje? Nějaká chtivost něčeho, nevíš ani čeho?
Co má přijít, to přijde, co nemá přijít, to nepřijde i kdybychom se rozkrájeli. A to co má nebo nemá přijít je naše karma - pokračování našich minulých skutků, slov, myšlenek a tu karmu i nyní stále tvoříme tím co teď děláme, říkáme, myslíme (si představujeme).

Vždyť tě můj manžel vůbec nezná, stejně jako mě nezná tvoje paní, o čem bychom si všichni povídali? Nedovedu si představit, že by s námi seděl můj muž a byl nucený nás poslouchat, vůbec nic neví, o čem se bavíme, o duchovní literaturu, nic z toho se nezajímá, Tomášovy nezná, dovedu si představit, jak by u toho setkání trpěl
A pak, by se vytratila ta intimina (bez sexuálního podtextu), že bych se chtěla ptát na to, co by mě zajímalonapř. o Tomášových, o Trungpovi a on by jako co, určitě bych nebyla natolik spontánní a bylo by to o tom, jakou jste, jsme měli cestu, včera že bylo horko a chtělo by to deště atd.

Na to víš, co, se*e bílý tesák.

Normálně se bojíš setkání ve dvou, sirény, že bys mohl podlehnout. Sice nevím čemu, ale jinou možnost nevidím, než se bojíš...

Víš co, kašlu ti na to, co navrhuješ, jsi suchar a sucharem zůstaneš. Grrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrr!

[Trini]

A jestli o to tolik stojíš mne naživo poznat, tak by ti moje žena u toho neměla vadit (nikomu jinému nevadí, naopak).

Ví tvoje žena o Evě, o vašem dlouholetém vztahu ve foru a že se s tebou chce setkat?

[Trini]

Víš co, kašlu ti na to, co navrhuješ, jsi suchar a sucharem zůstaneš. Grrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrr!

Nech si poslat tu fotku. Třeba tě to zklidní.

[Alaja]

Ono s berany to není jednoduché. Také jsem jednoho doma měla. Nějaké duchovno ho nezajímalo. Snad jen trochu psychotronika a takové ty příslušné eskamotérské kousky...třeba se skleničkou vína a úpravy chutě a vizuálního vzhledu vína tou psychickou silou - to uměl třeba jeden můj známý z e Slovenska. Nebo když někdo uměl vidět auru a nebo se mu točila virgule v ruce...jo, to dovedl ocenit... Ovšem ale jak kdy. Jednou jsme jeli přes Moravu domů a cestou jsem se zastavila u jedné známé, se kterou jsme si dopisovaly. Ta auru u lidí viděla a tak trochu mu to předvedla. Na mě. Ale asi jsme si to měly nechat pro sebe, protože jsem pak ještě pár let měla servírováno, že mám nad hlavou bílou husu.....(bílé světlo ve tvaru letícího ptáka s rozpaženými křídly...)

[Alaja]

PS:
Možná, kdyby armin nějaký takový psychotronický kousek hodil do placu, nebo i jeho žena, tak by to manžela Evy mohlo zaujmout....

[Trini]

:D

Ono s berany to není jednoduché.

Grrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrr!

Mně to připomíná tygra připraveného ke skoku - a ono mu to zase uniká.

Ta auru u lidí viděla a tak trochu mu to předvedla. Na mě. Ale asi jsme si to měly nechat pro sebe, protože jsem pak ještě pár let měla servírováno, že mám nad hlavou bílou husu.....(bílé světlo ve tvaru letícího ptáka s rozpaženými křídly...)

Nebo to byla holubice jako u Ježíše po křtu.

[Alaja]

Nebo to byla holubice jako u Ježíše po křtu.

Podle toho, jak to ta paní popisovala (rozměry) , tak opravdu spíš ta husa....