vostalpetr píše:Každý pitomině věříš ty,
zatímco já jsem ochotnej každou pitominu jednoduše použít k čemukoliv...
Třeba k tomu, že bůh zemřel nadsvětelnou rychlostí, proto se nám jeví jako věčný a neměnný...
armin píše:vostalpetr píše:A nakonec se vesmír rozplyne a vyšumí naprosto stejně, jako se to stane s každou myšlenkou,
jen mu to bude trvat vo trochu dýl, a prázdný prostor (to je ta kunži) se pak opět pěkně smrskne do nulového bodu dalšího prdu...
Samozřejmě že vím hovno, ale to je přesně to, co ví nakonec každej...
Když už používáš ty astrofyzikální a kvantové poznatky, tak by sis o tom měl napřed něco přečíst a hlavně to pochopit, abys nepsal nesmysly. Fyzika není umělecký obor, wuwei a spontánnost. Vychází z exaktních poznatků a matematické logiky. Na rozdíl od duchovňáckých fantazií reálně funguje - viz např. jaderná puma.
Vesmír se nerozpíná stále rychleji, ale bod který je vzdálenější, se od tebe vzdaluje rychleji než bod, který je k tobě blíže. Když si představíš vesmír jako nafukující se balon, tak se to tak s body na balonu takto děje děje. To bys snad mohl pochopit.
Vyšší rychlost než rychlost světla není možná proto, že jak dochází ke zkracování času a prostoru s rychlostí, tak při rychlosti světla bys byl v témže okamžiku na konci své cesty - třeba vesmíru.
Proto vyzářené světlo kvantum vzniklé přeskokem elektronu na méně energetickou hladinu je v témže okamžiku už na konci své cesty (pohlcený třeba milion světelných let daleko). Jen nám se to jeví tak, že se pohybuje v čase rychlostí pouze 300 000 km/sec.
Proto rychlost větší než rychlost světla už není dost dobře možná.
atd.
je dobré vědět, kam patřím a kdo jsem, to je možná ten pevný bod, který mi v tom plápolání schází...
Rychlejší než světlo je akorát myšlenka podobně jako ten kužel na obloze.
Thomas S. Kuhn ukázal, že tvorba teorií podléhá historickému vývoji, a že ji určuje vládnoucí obraz světa, které Kuhn nazývá paradigma. Teorie vznikají uvnitř horizontu, který už není možné dále teoreticky určit.
P. K. Feyerabend ve svých pracích odmítá jakoukoliv racionální rekonstrukci vědy, včetně hledání pravidel přechodu od jedné teorie k druhé. Jediným projevem tvořivosti ve vědě je bujení teorií, které nepodléhají žádným racionálně postižitelným teoriím. Podle něj empirická data parazitují na teorii – jejich interpretace je přímo závislá na dané teorii. To znamená, že jednomu výroku o pozorování může odpovídat několik tvrzení o pozorování podle toho, kterou teorii (interpretaci) přijmeme. Empirický význam je tedy zcela určen interpretací, teorií, jejím jazykem. Se změnou teorie se pak mění i obsah pozorovatelného.
https://cs.wikipedia.org/wiki/Teorie
Alaja píše:https://www.extrastory.cz/nase-univerzum-je-mozna-smycka-rika-nova-teorie
Naše univerzum je možná smyčka, říká nová teorie
Eva Nada píše:Alaja píše:
Vypadá to, že to slovo "zrnění" je skvělý indikátor, jak na tom ten který čtenář duchovňácky je. ..takový lakmusový papíreček.
Když se tomu slovu začne smát , vysmívat, hanět...tak je z dálky patrné, že se dosud nimrá v modloslužebnictví a rádoby rituálních náboženských obřadech...
Tak to není.
Je to tak, že kdo lpí na něčem, např. na tom zrnění, na čemkoli, Lída na psychočtení, Petr na negování všeho, podobně jako Jana na zrelativizování všeho do Lásky, kdo na čemkoli ulpí, značí to problém.
Tedy tvými slovy, ulpění je skvělým indikátorem, jak na tom kdo s tou duchovností, lépe řečeno - moudrostí - je...
Petr na negování všeho
na tom zrnění,
vostalpetr píše:No jo, je to všechno záhada,
podle mě by bylo logičtější, kdyby vůbec nic neexistovalo,
to vcelku dává smysl...
Asi jsme na tom nějak tak, jako když se má myš naučit malou násobilku,
nějak víme ouplný hovno...
vostalpetr píše:na tom zrnění,
Světlo je jedna z mála věcí, na které nelze ulpět.
protože z koncentrace se spontánně přechází do stavu meditace...
armin píše:Kdo uvažuje o rychlosti větší než rychlost světla, nechápe vztah času a prostoru a tak se nechá snadno chytit do matematických výsledků z chybných dat - chybných předpokladů. Rychlost je vždy jen v čase a prostoru v=s/t, okamžitá rychlost derivace dráhy (prostoru) podle času. Při rychlosti c (světla). S rychlostí se zkracuje čas a při rychlosti světla se čas zcela zastaví a prostor se zmenší vzdálenost - prostor se zmenší na nulu, tedy z pohledu pohybujícího se objektu je v témže okamžiku už na konci své dráhy, existence.
Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 4 návštevníků