Jednota s Ďáblem - na vlastní nebezpečí!

[armin]

Ti lidé, kteří vydrželi v jednom vztahu až do smrti (např. moje rodiče, i když je to oba dělalo nemocné ), jsou na to obvykle velmi hrdí a dívají se z patra na ty, kteří dělali jiné zkušenosti . Oni holt odpovídají představám státu, společnosti, jak se to má "správně" dělat.

No, já mám se vztahem mých rodičů jinou zkušenost. Říká se, že když mezi dvěma lidmi vznikne v životě hluboký vztah, tak když jeden zemře, druhý do roka zemře také. Moji rodiče se měli velmi rádi. Můj otec byl zdravý, odolný atd. a když moje matka zemřela tak necelý rok na to mu přestal fungovat obranný systém a zemřel během několika dnů na banální plicní infekci přesně rok po matčině smrti. Zkrátka najednou podvědomě (ne úmyslně) vypnul životní energii a šel za mojí matkou.

[vostalpetr]

Chybí ti ta moje zkušenost, tak to, co píšu chápeš po svém, podle svých zkušeností.

No jo,

lidi si dokážou vokecat všechno,

a vyzdobit si to cingrlátkama a bonbonkama...

Prostě tě klofla pěkná baba tak se vykašlal na tu starou, no páni to je novina,

akoráte duchovnák si to musí vyzdobit "duchovnem"

Nejspíš ti ji dohodila Tomášová, ta se přece ráda montovala do vztahů těch svých "přátel"

jak nám před lety voznámila Mariči...

[vostalpetr]

Můj otec byl zdravý, odolný atd. a když moje matka zemřela tak necelý rok na to mu přestal fungovat obranný systém a zemřel během několika dnů na banální plicní infekci přesně rok po matčině smrti. Zkrátka najednou podvědomě (ne úmyslně) vypnul životní energii a šel za mojí matkou.

Myslím, že když člověk dojde do stavu, kdy jej zde již nic netěší,
a nemusí to být ani kvůli smrti manželky,
tak se prostě takhle vypne a organismus zkolabuje...

Je ale s podivem, že to takto nevypne bláboliče co prohlašují svět za sen a ego za iluzi,
že taky nezkolabují, zřejmě je ta iluze dvojnosti a ten snový svět natolik těší,
že stále nechtějí být ničím i když je jasné že jsou ničím...

[Trini]

Ti lidé, kteří vydrželi v jednom vztahu až do smrti (např. moje rodiče, i když je to oba dělalo nemocné ), jsou na to obvykle velmi hrdí a dívají se z patra na ty, kteří dělali jiné zkušenosti . Oni holt odpovídají představám státu, společnosti, jak se to má "správně" dělat.

No, já mám se vztahem mých rodičů jinou zkušenost. Říká se, že když mezi dvěma lidmi vznikne v životě hluboký vztah, tak když jeden zemře, druhý do roka zemře také.

Ty by sis přál nebo očekáváš, aby tvoje manželka, kdybys měl zemřít před ní, také brzy zemřela, i když je o tolik mladší?

Znám pár velice pěkných celoživotních vztahů z okolí, ale když muž zemřel, tak žena žila dál. Podle mne je to tím, že žena může sama sobě vytvořit domov, ale muž, který byl na ní v tomto dlouhá léta odvislý, se bez ní cítí ztracený. Asi také bude záležet na jejich věku.
Můj bývalý soused ztratil svou skoro stejně starou celoživotní partnerku v 87 letech. Od penze trávili svůj čas dohromady, hodně cestovali. Když zemřela, tak o ní stále mluvil, chyběla mu, ale byla s ním neustále v jeho myšlenkách. Nevím, jak dlouho potom ještě žil. Po půl roce si ho vzal syn k sobě do Tyrol.

Můj předposlední přítel si přál, abych si přečetla knihu Soulmates (příbuzné duše - existuje ideální partner?) od Jesse Stearna. Mnoho let jsem se tímto tématem zabývala a jako mnozí to přecenovala - řekla bych dnes.
Tou tématikou se zabýval i Prentice Mulford (daroval mi ho ten samý přítel), který se domníval, že bez toho jediného pravého partnera není možný duchovní vývoj.
Já se spíš přikláním k tomu, že sice existuje ta nejbližší příbuzná duše, ale kromě toho pár hodně blízkých, s kterými už bylo stráveno vícero inkarnací. Takže i když třeba ta nejbližší zemře, tak se může objevit některá z těch hodně blízkých a člověka provázet dál, když to osud chce. Např. ten přítel byl jedna z těch mých hodně blízkých příbuzných duší a věděl to.

Dneska už to není pro mne téma.

[Trini]

Můj otec byl zdravý, odolný atd. a když moje matka zemřela tak necelý rok na to mu přestal fungovat obranný systém a zemřel během několika dnů na banální plicní infekci přesně rok po matčině smrti. Zkrátka najednou podvědomě (ne úmyslně) vypnul životní energii a šel za mojí matkou.

Myslím, že když člověk dojde do stavu, kdy jej zde již nic netěší,
a nemusí to být ani kvůli smrti manželky,

Možná člověka přestane těšit život, protože je sám - když dlouholetý nebo celoživotní partner zemře. Třeba byl na něho hodně zvyklý a na nikoho jiného si už zvykat nechce.

[Trini]

Prostě tě klofla pěkná baba tak se vykašlal na tu starou, no páni to je novina,

Podle mne jí lichotil (a sebe vychvaloval, "voněl pravdou" , aby jí bylo jasné, jakou cenu, význam to jeho lichocení má ), a to tak dlouho, až bez toho ...ehm ...bez něho nemohla být. A pak ji začal sadisticky cvičit. Až vznikl dojem, že ho klofla ona. Něco podobného tady prováděl s Evou.
Snatkoví podvodníci používají podobnou, velmi fungující metodu až na to cvičení. Mají trochu jiné cíle.

[Alaja]

Prostě tě klofla pěkná baba tak se vykašlal na tu starou, no páni to je novina,

Podle mne jí lichotil (a sebe vychvaloval, "voněl pravdou" , aby jí bylo jasné, jakou cenu, význam to jeho lichocení má ), a to tak dlouho, až bez toho ...ehm ...bez něho nemohla být. A pak ji začal sadisticky cvičit. Až vznikl dojem, že ho klofla ona. Něco podobného tady prováděl s Evou.
Snatkoví podvodníci používají podobnou, velmi fungující metodu až na to cvičení. Mají trochu jiné cíle.

Před časem tu někde armin napsal, že se nejdřív jeho první manželka vykašlala na něho a našla si jiného. A teprve pak si on našel tu další lásku.....

[Alaja]

A vůbec, co vlastně víte o tom, kdo má brzo umřít po smrti svého partnera a kdo ne, kdo měl koho rád a kdo ne atd.
Jestliže ten, kdo přežil, se cítí opuštěný, tak hlavně kvůli tomu, že nejspíš neměl žádné opravdové přátele (co by ho podrželi), o dětech ani nemluvě....

[armin]

Myslím, že když člověk dojde do stavu, kdy jej zde již nic netěší,
a nemusí to být ani kvůli smrti manželky,
tak se prostě takhle vypne a organismus zkolabuje...

Ono ho tady těšilo hodně. Žádná deprese nebo něco podobného. Člověk zajímající se ve stáří stále o všechno, o své potoky, prapotomky, majetek atd. Vůbec by se mu nelíbilo zemřít. Ale to podstatné v jeho srdci - hluboký vztah až za hrob ho asi "vytáhl z těla".

No ale to není všechno.
Někdy v té době mi přišlo parte mého přítele se kterým jsme se kamarádili už od základní školy.
No, my jsme ale měli starosti s pohřbem otce atd. Tak jsem si říkal, je mrtvý, tak mu asi nebude vadit, že mu nejdu na pohřeb.

No a po pohřbu mého táty, jsem jel si vyzvednout urnu s popelem. mého otce.
Vešel jsem do té výdejny uren, tam bylo temno, světlo přicházelo jen z prostoru za pultem. Nikoho jsem tam neviděl, tak jdu k tomu pultu, dám ženě za pultem příslušný papír a ona odešla do skladu uren a za chvíli přišla s urnou a dala mi ji do ruky. A já koukám na to jméno na urně - bylo to jméno toho mého kamaráda a já držel tu urnu s jeho popelem v ruce...
Takže přeci jsem se tomu poslednímu rozloučení nevyhnul. A že to bylo jen mezi námi dvěma na rozdíl od toho, jak by to bylo při pohřbu. Díky Bohu.
No a pak přišla zase žena k pultu a teprve přinesla urnu s popelem mého otce.
A tam ve stinném koutu výdejny koukám, že stojí manželka toho mého kamaráda - a tak jsem se dozvěděl, že zemřel na rakovinu slinivky atd.

[armin]

Ty by sis přál nebo očekáváš, aby tvoje manželka, kdybys měl zemřít před ní, také brzy zemřela, i když je o tolik mladší?

Já si nic takového nepřeju. Jen píšu co bylo, co se odehrálo.
Moje matka si určitě nic takového nepřála. Nicméně láska je láska a ta, je-li opravdová, překračuje život i smrt.
Ty tohle neznáš? Nebo si to ani nedovedeš představit? Že do toho potřebuješ vkládat nějaké chtění?

[vostalpetr]

To já jsem psal o otci přítelkyně,
ten manželku měl,
ale taknějak postupně a pomalu ztrácel zájem o svět
a poslední rok už seděl jen doma a říkal že jej nic nebaví a netěší,
a když zemřel v nemocnici tak doktor říkal že zemřel na selhání orgánů,
prostě bych řekl že se vypnul...

A když jsem jej ukládal v urně do hrobu,
tak jel vokolo takovej ten automobil co vykupuje kůže a peří a a vyhrává dechovku z amplionu,
to aby se vědělo že jede vesnicí,
takže to měl i s dechovkou kterou měl rád...

No a já jsem si aspon prohlédnul jak to vypadá když se urna uloží do hrobu...

Ještě štěstí, že nejsem tělo a jsem ničím, moc to v tom hrobě není příjemný,
i když je vše jen iluze a sen...

[armin]

Podle mne jí lichotil (a sebe vychvaloval, "voněl pravdou" , aby jí bylo jasné, jakou cenu, význam to jeho lichocení má ), a to tak dlouho, až bez toho ...ehm ...bez něho nemohla být. A pak ji začal sadisticky cvičit. Až vznikl dojem, že ho klofla ona. Něco podobného tady prováděl s Evou.
Snatkoví podvodníci používají podobnou, velmi fungující metodu až na to cvičení. Mají trochu jiné cíle.

No, říkáš toho o sobě hodně, tím jak si vysvětluješ, to co jsem napsal jak se událo. Zkrátka soudíš podle sebe a podle svých zkušeností. To co je za tím doopravdy akorát nejsi schopna pochopit, je ti to cizí. Nepřijatelné, že by to mohlo být nějak jinak než to cítíš.
To je přirozené

[Trini]

Ty by sis přál nebo očekáváš, aby tvoje manželka, kdybys měl zemřít před ní, také brzy zemřela, i když je o tolik mladší?

Já si nic takového nepřeju.

Tak to má manželka kliku. Kdybys měl umřit před ní, tak si třeba najde někoho o dost mladšího, než je sama, duchovního, a budou spolu pokračovat v tvé práci, ve tvém jménu. To by bylo hezké, ne? Takový případ je popsán v té knize Soulmates. Jedna americká duchovní učitelka tam vypráví o svém zemřelém, podstatně starším manželovi, který byl a navždy je jejím jediným pravým partnerem - blíženeckou duší, a o svém současném partnerovi, který je její přibuznou duší. Vedou spolu duchovní podnik, který založil její bývalý manžel.

[Trini]

Podle mne jí lichotil (a sebe vychvaloval, "voněl pravdou" , aby jí bylo jasné, jakou cenu, význam to jeho lichocení má ), a to tak dlouho, až bez toho ...ehm ...bez něho nemohla být. A pak ji začal sadisticky cvičit. Až vznikl dojem, že ho klofla ona. Něco podobného tady prováděl s Evou.
Snatkoví podvodníci používají podobnou, velmi fungující metodu až na to cvičení. Mají trochu jiné cíle.

No, říkáš toho o sobě hodně, tím jak si vysvětluješ, to co jsem napsal jak se událo. Zkrátka soudíš podle sebe a podle svých zkušeností.

Naštěstí takové zkušenosti, které s tebou prožívají tvoje ženy včetně Evy, nemám. Akorát čtu, co jsi tady za ta leta o svých vztazích napsal, a pozoruji, jak to děláš s Evou. Máš je pod kontrolou. Eva tě jako vždy přijde hájit.

[Trini]

To co je za tím doopravdy akorát nejsi schopna pochopit, je ti to cizí. Nepřijatelné, že by to mohlo být nějak jinak než to cítíš.
To je přirozené

Bla, bla, bla.... Jsi samolibý chvástal, nic víc. Některé ženy ti na to naletí. Je to jejich osud.

[Trini]

Ty by sis přál nebo očekáváš, aby tvoje manželka, kdybys měl zemřít před ní, také brzy zemřela, i když je o tolik mladší?

Já si nic takového nepřeju. Jen píšu co bylo, co se odehrálo.
Moje matka si určitě nic takového nepřála. Nicméně láska je láska a ta, je-li opravdová, překračuje život i smrt.
Ty tohle neznáš? Nebo si to ani nedovedeš představit? Že do toho potřebuješ vkládat nějaké chtění?

To by ještě tak scházelo, abys to chtěl.

[armin]

Bla, bla, bla....

Jo, takhle ti to přijde.
Já to chápu.
Píšu o něčem, co je ti cizí, tedy ti to přirozeně přijde jako bla, bla, bla.
Asi to není úplně jen pro tebe.

[Trini]

Bla, bla, bla....

Jo, takhle ti to přijde.

Ano, tvoje představy, jak to podle tebe mám, jsou jen bla, bla, bla...

[armin]

Bla, bla, bla....

Jo, takhle ti to přijde.

Ano, tvoje představy, jak to podle tebe mám, jsou jen bla, bla, bla...

Já reaguji na to co píšeš. Předpokládám že popisuješ svoje představy o mně (v domnění, že to nejsou představy ale skutečnost). Nebo popisuješ v těch svých soudech něco jiného?

[Eva Nada]

Svým způsobem má pravdu jak armin, tak Trini, vostál, atd....

Každý podle toho, co má postaveno (jako hodnotu, špatné slovo, ale budiž) nejvýše, v měřítku hodnot....

U workoholika to bude práce, u alkoholika (aj se to rýmuje) to bude alkohol, u křesťana to bude Bůh (někde na obláčku), u buddhisty vyvanutí, u bódhisattvy soucit, atd.

U Triny.... (dosaď si sám)...

U armina..... (dasaď si sám)....

U...... atd. atd.....

Vidět, je známkou moudrého....

Existuje takový příběh o tom, že několik žáků bylo postaveno s papírem a tužkou před slona, každý stál u jiné části jeho těla, někdo zepředu, někdo zezadu, někdo z boku.... a měli na papír namalovat slona....

Jak vypadá slon.