Jářek píše:Paradoxy píše:Možná, že to souvisí s tou jogickou nebo duchovní praxí, máme společné, že se to dělo v počátcích. Tím nechci říct, že se to nemůže stát i kdykoliv později.
To bezpochyby s ní souviselo.
Jako i jednou, o něco později, po večerní meditaci, když jsem se ke spánku teprve chystal,
uviděl jsem v rohu místnosti temnou postavu v plášti s kapucí, obličej vidět nebyl, a sálala z ní tuze negativní energie.
Napadlo mě, ha, tak ony čarodějnice fakt existujou... No tak jsem zas zavřel oči, udělal si ochranu (jak jsme se v józe učili), poslal ji bandhan a šel na chvíli zas do meditace. No a pak už byla fuč.
Koukám, že sis dal pampeliškovej obrázek, je hezkej. Mě se v jedný paralýze nebo spíš snu, já už fakt nevím, stalo, že ta temná postava mě nějakým způsobem sklonila, že jsem měla vlasy přes obličej, chytla mě v pase a drtila žebra, paradoxní je, že to byla strašná bolest, měla jsem pocit, že se mi lámou žebra, ale zároveň takový krásný pocit blaha nebo extáze, ale jemné. Pak se z těch dvou pocitů jevila větší bolest a tak jsem v duchu řekla dost a v tu chvíli jsem se vzbudila. Ty žebra mě bolely i po probuzení.