Můžete si vždy vybrat

[Trini]

A tehdy, ten nejjemnější pocit, co vyvstane, je "já jsem" a provází ho velká radost, čistá síla, láska... ale ani to ještě není úplné, TO nezrozené, o čem se rády vedou ty hašteřivé diskuze...

Ono je to právě to To, které v sobě vytváří mnohost a různorodost, aby v ní mohlo vést třeba i hašteřivé diskuze o sobě a o jiném, aby se mohlo cítit od sebe odděleně v těch osůbkách, různého nastavení.

[Paradoxy]

Jde jen o to, jestli to někoho zajímá. Pak ti, co to zajímalo, a zažehlo to v nich, mu mohou podat ruku. Jako třeba ten, kdo ji podal jemu. Se v tom vyznat. A když to nepotřebuje, tak to nepotřebuje...
Od čeho tu jsme? Jeden pro druhého.
Ne jen pro sebe.

To nemá s "ani to, ani to" nic dělat - to je ani nic, a ani to ani.... Spočinul v tom někdy někdo?
Zajímalo by mě, jaký má kdo k tomu zpětně postřehy.

V čem? Spočinul jsem v tom, že jsem lvím bohem zvířat a lidí na této planetě. Jiného na tomto světě nevnímám než sám sebe a ostatní jsou moje děti. Mám nádherné okřídlené tělo, ve které září mé vlastní božství. Je to opojné. Představuji si, že se takhle nějak asi cítil Ježíš.

No je to "stav" mezi stavy (když to popsat). Pozoruješ všechna vnitřní hnutí, myšlenka, pocit, představa, vjem, vzpomínka, poznatek.... a takto je identifikuješ, třeba idea, jak meditovat - hle idea - a ona zmizí.. takto po chvíli z mysli zmizí všechny vnímatelné objekty (ani - ani) a pozornost už nemá, co identifikovat. Spočine...

To popisuješ smrt? Dělám si srandu, já spočinutí pozornosti nezažila.

[Jářek]

PS. Já mám citace Trini rád, páč jsou věcné.

Všechno má svůj čas Paradoxy...

Žijem z Toho, vše je jak má být. Na tej cestě. K domovu, z nějž jsme, jak ten paprsek vyletěli, a on se lomí, v mnoha ploškách projevu. Vytváří stíny i duhu v kapkách odstínů tím dané palety... Pro zdůraznění nebe...

[Paradoxy]

Co myslíš tím nebem? Jakože to je ten domov? Myslíš to ticho, ten aspekt, kde se vše teprve rodí?

[Trini]

PS. Já mám citace Trini rád, páč jsou věcné.

Děkuji, Pedrito. Před lety jsem opravdu hodně citovala. Byla jsem nadšená z toho, co říkali Ramana, Nisargadatta a E. Tomáš. Pak mne to pomalu přešlo, ale samozřejmě se mi pořád moc líbí jejich rozhovory, velmi si jich vážím a mám je ráda.

Za mou poslední citaci na Poradně, kterou jsem chtěla zaštítít tvrzení Paradoxy - podle Evy zřejmě egoisticky - že mistři kladou důraz na rovnováhu mezi citem a rozumem, mne Jana začla honit jak nadmutou kozu, že jsem si ten citát vymyslela. E. Tomáš v něm citoval Krišnamurtiho - podle Evy je to zaštitování a egoistické. Bylo mi předem jasné, že jak Jana si přečte slovo rozum, tak začne vidět rudě. Ale když Eva citovala Krišnamurtiho, tak se to Janě moc líbílo a pochválila ji - bylo to totiž o lásce.

Všechno má svůj čas Paradoxy...

Žijem z Toho, vše je jak má být. Na tej cestě. K domovu, z nějž jsme, jak ten paprsek vyletěli, a on se lomí, v mnoha ploškách projevu. Vytváří stíny i duhu v kapkách odstínů tím dané palety... Pro zdůraznění nebe...

Proto se mi ten výraz paprsek Nadjá tolik líbí, protože vyjadřuje, že ve skutečnosti jsme nikam nevyletěli, že paprsek Nadjá je stále Nadjá. Ani nevím, jestli ten výraz paprsek Nadjá E. Tomáš sám vytvořil nebo ho od někoho převzal. To se Evě vůbec nelíbí, všechno by podle ní měla být jen vlastní slova. Teda kromě té Jednoty Bytí. To vidí v pořádku. Mne zase nějaká jednota bytí nezajímá. Copak může být bytí nejednotné?

[Jářek]

Co myslíš tím nebem? Jakože to je ten domov? Myslíš to ticho, ten aspekt, kde se vše teprve rodí?

To je právě to mysterium... Tišší než to nejtišší - a přece zpívá píseň universa.
Myslím že Míla Tomášová to nazvala Třpytem prázdna.

A i já, když zrovna nespočívám, to vidím jako pohyb. Je to jako stanutí na hranici - vlně - mezi životem a smrtí.

[Trini]

- mezi životem a smrtí.

Co je to smrt? Vidíme konec fungování těla u jiných a říkáme tomu smrt, protože už s nimi nemůžeme komunikovat, obejmout je .... Co se děje s jejich vědomím? Co se bude dít s našim vědomím, až přestane fungovat naše tělo a naše srdce po mnohaleté nepřetržité práci bez jakéhokoliv odpočinku si řekne, a ted toho bylo dost? Kdy zemřou naše vzpomínky? Objeví se zapomenuté vzpomínky na náš nový domov?

[Jářek]

A tehdy, ten nejjemnější pocit, co vyvstane, je "já jsem" a provází ho velká radost, čistá síla, láska... ale ani to ještě není úplné, TO nezrozené, o čem se rády vedou ty hašteřivé diskuze...

Ono je to právě to To, které v sobě vytváří mnohost a různorodost, aby v ní mohlo vést třeba i hašteřivé diskuze o sobě a o jiném, aby se mohlo cítit od sebe odděleně v těch osůbkách, různého nastavení.

Jo, tohle je aspekt Krišny, jeho Líly, božské hry.

[Jářek]

PS. Já mám citace Trini rád, páč jsou věcné.

Děkuji, Pedrito. Před lety jsem opravdu hodně citovala. Byla jsem nadšená z toho, co říkali Ramana, Nisargadatta a E. Tomáš. Pak mne to pomalu přešlo, ale samozřejmě se mi pořád moc líbí jejich rozhovory, velmi si jich vážím a mám je ráda.

Za mou poslední citaci na Poradně, kterou jsem chtěla zaštítít tvrzení Paradoxy - podle Evy zřejmě egoisticky - že mistři kladou důraz na rovnováhu mezi citem a rozumem, mne Jana začla honit jak nadmutou kozu, že jsem si ten citát vymyslela. E. Tomáš v něm citoval Krišnamurtiho - podle Evy je to zaštitování a egoistické. Bylo mi předem jasné, že jak Jana si přečte slovo rozum, tak začne vidět rudě. Ale když Eva citovala Krišnamurtiho, tak se to Janě moc líbílo a pochválila ji - bylo to totiž o lásce.

Všechno má svůj čas Paradoxy...

Žijem z Toho, vše je jak má být. Na tej cestě. K domovu, z nějž jsme, jak ten paprsek vyletěli, a on se lomí, v mnoha ploškách projevu. Vytváří stíny i duhu v kapkách odstínů tím dané palety... Pro zdůraznění nebe...

Proto se mi ten výraz paprsek Nadjá tolik líbí, protože vyjadřuje, že ve skutečnosti jsme nikam nevyletěli, že paprsek Nadjá je stále Nadjá. Ani nevím, jestli ten výraz paprsek Nadjá E. Tomáš sám vytvořil nebo ho od někoho převzal. To se Evě vůbec nelíbí, všechno by podle ní měla být jen vlastní slova. Teda kromě té Jednoty Bytí. To vidí v pořádku. Mne zase nějaká jednota bytí nezajímá. Copak může být bytí nejednotné?

To je základ, ta rovnováha, jinak je to holt nerovnováha. A pozornost buď bloudí v představách nebo v emocích. Vona to není až taková sranda. Víme jak to dopadá, když jedno nad druhým převáží... Z tý harmonie se právě rodí Intuice, neb nepřiškrcuje tu mezírku mezi intelektem a citem, a Duše má zelenou.

[Paradoxy]

- mezi životem a smrtí.

Co je to smrt? Vidíme konec fungování těla u jiných a říkáme tomu smrt, protože už s nimi nemůžeme komunikovat, obejmout je .... Co se děje s jejich vědomím? Co se bude dít s našim vědomím, až přestane fungovat naše tělo a naše srdce po mnohaleté nepřetržité práci bez jakéhokoliv odpočinku si řekne, a ted toho bylo dost? Kdy zemřou naše vzpomínky? Objeví se zapomenuté vzpomínky na náš nový domov?

Tyhle věci jsou mi záhadou. Lidé, kteří mají zkušenost blízké smrti, popisovali, že se jejich vědomí oddělilo od těla, třeba i měli zkušenost, že slyšeli co se říká v jiné místnosti a to se potvrdilo. Sama jsem zažila, že mě někdo navštívil z druhé strany. Čistě teoreticky a nemusíte mě vůbec brát vážně. Může to být to jemnohmotné tělo, které stavím na úroveň vnímání hadí síly nebo jiných jemných energií. A dokud se ani to nerozpustí, ten člověk nebo vědomí toho jednotlivce ještě nějakým způsobem je a citlivější lidí to vnímají.

[Jářek]

- mezi životem a smrtí.

Co je to smrt? Vidíme konec fungování těla u jiných a říkáme tomu smrt, protože už s nimi nemůžeme komunikovat, obejmout je .... Co se děje s jejich vědomím? Co se bude dít s našim vědomím, až přestane fungovat naše tělo a naše srdce po mnohaleté nepřetržité práci bez jakéhokoliv odpočinku si řekne, a ted toho bylo dost? Kdy zemřou naše vzpomínky? Objeví se zapomenuté vzpomínky na náš nový domov?

To nejsou lehké otázky... A ještě těžší jsou odpovědi. Srdce je opravdu vyjímečné (i to tělesné).. Má nervové tkáně (jako každý orgán) ale srdce je má specifické. - ono opravdu umí cítit (lásku) a pak to nějak zprostředkovad mozku...

[Jářek]

To je dáno tou čakrou, která jej vyživuje. Vím že to není tím, co sleduješ, ale je to toho výsledkem. Naše srdce je obrazem srdce Boha. Tak jako všechny čakry - kola energie...

Co bylo, když jsi tu nebyla, když jsme tu nebyli, nebylo nic, pač jsme to neviděli? Z našeho pohledu ano. Ale dějiny to vyvrací. Co bude až tu nebudem? To samé. Jen bez účasti "nás", co o tom teď si povídaj.

Jestli jsou nějaké energetické sféry, co vezmou duši z těla a na chvíli ji očistí a pošlou do nového lůna?
Ano, jsou...

[Jářek]

No a toho se drží poradenská Jana, nemůže se smířit s tím, jako správná katolička, že prostě umře a už nebude. Tedy se znovuzrodí, ale už to nebude ona.
Mimochodem, já vím kdo jsem byl, ale moc pyšnit se tím nechci...

[Salmo1cz]

Není to srdce jako orgán, ale mluvíme o srdečním centru, které je situované doprava.Tak jako je srdce jako orgán většinou situovaný doleva tak nějak v tomto poměru je situované srdeční centrum ale na druhou stranu.
To je dobře udělaný, nemusíte mít strach, že máte infarkt.
No já jsem se raději doktorky zeptal jestli mám na RTG srdce normálně.Ona strašně křičí když něco zanedbám.
.......
Jednou jsem k ní napochodoval s košíkem hub a ledvinovou kolikou.Chtěl jsem to rozběhat no.

[Jářek]

Není to srdce jako orgán, ale mluvíme o srdečním centru, které je situované doprava.Tak jako je srdce jako orgán většinou situovaný doleva tak nějak v tomto poměru je situované srdeční centrum ale na druhou stranu.
To je dobře udělaný, nemusíte mít strach, že máte infarkt.
No já jsem se raději doktorky zeptal jestli mám na RTG srdce normálně.Ona strašně křičí když něco zanedbám.
.......
Jednou jsem k ní napochodoval s košíkem hub a ledvinovou kolikou.Chtěl jsem to rozběhat no.

Nojo furt...

[Salmo1cz]

U té Jany to bylo trochu jinak a vzniklo to po úmrtí její maminky.Prostě tam byla snaha se s tím nějak vyrovnat.
Což ale nemůže být návod obecný.

[Jářek]

Anahata je kolem celé hrudi. A v každé části (nádí, co tím centrem procházej) má své kvality. Tu vlevo jistě všichni znají...

[Jářek]

U té Jany to bylo trochu jinak a vzniklo to po úmrtí její maminky.Prostě tam byla snaha se s tím nějak vyrovnat.
Což ale nemůže být návod obecný.

Já to vidím jinak, čím to bylo dáno, a napadlo mě to hned, co jsem slyšel o její operaci.
A proto ji neviním, jak se možná zdá. Jen by to ty pokuchané hormony chtělo znovuzrodit.

[Salmo1cz]

Paní, která zařizuje pohřby se mi svěřila, že po úmrtí manžela musela k psychiatrovi.Já jsem se zeptal na důvod.Já jsem si s ním dál povídala.Prostě ta obranná reakce může být všelijaká.
Nicméně paní jsem uklidnil.Já si také povídám s kytkama a šnekama když pleju zahrádku, no a co mám se snad zout.

[Jářek]

Paní, která zařizuje pohřby se mi svěřila, že po úmrtí manžela musela k psychiatrovi.Já jsem se zeptal na důvod.Já jsem si s ním dál povídala.Prostě ta obranná reakce může být všelijaká.
Nicméně paní jsem uklidnil.Já si také povídám s kytkama a šnekama když pleju zahrádku, no a co mám se snad zout.

Jednou jsem na čundru viděl Salmo, nejsi ty Samuel, kouli.. nad smrky. Ale měsíček to nebyl. Co to bylo? Jasná velká koule.

A třeba mi i řekneš, když jsem se o vánocích v rodné vísce topil v řece pod ledem. Co mi podepřelo nohy??? Nebylo tam nic, jen asi dva metry.