Míla a Eduard Tomášovi

[Trini]

Jak je to s tou sat čit anandou podle realizovaných:

Šťastny ať jsou všechny bytosti | režie: Viliam Poltikovič

https://www.youtube.com/watch?v=w4h9s4RjpAU

31:23

Otázka: Jaká je ta podstata světa a jakou má povahu?

M. Tomášová: Podstata světa je jenom jedna, je to podstata všeho, co existuje, a povahu nemá žádnou. Povaha, o nějaké povaze můžeme mluvit, až teprve z této podstaty světa vzniknou jakási semena nebo jakási vůle ke stvoření, k pohybu a ted je tam charakteristika sat- čit ananda. Ale ta podstata sama nemá tuto charakteristiku. Až tehdy se vynoří Bůh Stvořitel, tak teprve je tady ta charakteristika sat čit ananda, která jde dále do stvoření a nabaluje na sebe potom další charakteristiky, které jsou potom už zevnější - jméno a tvar.

[Trini]

Jak je to s tou sat čit anandou podle realizovaných:

Šťastny ať jsou všechny bytosti | režie: Viliam Poltikovič

https://www.youtube.com/watch?v=w4h9s4RjpAU

31:23

Otázka: Jaká je ta podstata světa a jakou má povahu?

M. Tomášová: Podstata světa je jenom jedna, je to podstata všeho, co existuje, a povahu nemá žádnou. Povaha, o nějaké povaze můžeme mluvit, až teprve z této podstaty světa vzniknou jakási semena nebo jakási vůle ke stvoření, k pohybu a ted je tam charakteristika sat- čit ananda. Ale ta podstata sama nemá tuto charakteristiku. Až tehdy se vynoří Bůh Stvořitel, tak teprve je tady ta charakteristika sat čit ananda, která jde dále do stvoření a nabaluje na sebe potom další charakteristiky, které jsou potom už zevnější - jméno a tvar.

Odpovídá to tomu, co říká Nisargadatta:

Vím, že svět je dítě lásky, jehož začátek, růst a naplnění leží v lásce. Ale jsem také mimo lásku.

....
To odpovídá podstatě všeho, která nemá žádnou povahu.

...
Jinak mne moc potěšilo, že E. Tomáš znal Nisargadattu a přirovnával ho k Ramanovi Maharišimu. Je to v Pamětích mystika, v 7. díle - 15:03.

O egu a dětství :: Eduard Tomáš, Paměti mystika 07/15

https://www.youtube.com/watch?v=cTUpj-C ... R8&index=8

[Trini]

Z mého pohledu to M. Tomášová popsala dokonale a kdyby k tomu bylo potřeba něco dodat, tak by to udělala.

Díky za to, že Tomášovi existovali.

M. Tomášová: No, když To tak člověk žije, bezprostředně, tak se mu nechce ani o Tom mluvit.


Šťastny ať jsou všechny bytosti | režie: Viliam Poltikovič

https://www.youtube.com/watch?v=w4h9s4RjpAU

9:31

[Trini]

Šťastny ať jsou všechny bytosti | režie: Viliam Poltikovič

https://www.youtube.com/watch?v=w4h9s4RjpAU

44:51

Míla Tomášová:
Ale ted zase je taková dobrá doba, taková velká Milost Boží, je rozprostřená na naší zem, že je těch učitelů víc a že je hodně knih, že si každý může vybrat. Není jeden učitel pro všechny, to nemůže být, protože lidi jsou úplně různí, jako listy na jednom stromě nejsou stejný, tak také lidé nejsou stejní, tak si mohou vybrat, co je pro ně zrovna nejvhodnější. A když se nás na našich besedách ptají třeba na toho nebo onoho učitele - jako jestli je dobrý nebo jak je dobrý, tak říkáme, nedáváme informace na druhé učitele, protože na určitých ůrovních oni právě jsou pro některé lidi ti nejlepší. Protože lidé nemohou pochopit třeba něco víc, tak mají takového učitele, jaký jim právě náleží - E Tomáš: Jakého právě potřebují - M. Tomášová: A nemůže se třeba nějaký učitel s poznáním, s hlubokým poznáním věnovat úplným začátečníkům, protože to by byla pro něho i pro ně ztráta času. Oni by to nechápali, no, a on by mezitím se mohl věnovat lidem pokročilým.

[Trini]

O speciélní "Boží ochraně" nebo-li vajíčku Nadjá.

E. Tomáš byl v takové ochraně např. při výslechu na gestapu.
.........

O metodě sebedotazováni :: Eduard Tomáš, Paměti mystika 06/15

https://www.youtube.com/watch?v=FjwYhxd ... R8&index=7

0:19


Eduard Tomáš:

To Vám, přátelé, řeknu, jak se ta Boží ochrana dělá. Ona se vlastně nedělá pochopitelně, protože jsme v Boží ochraně pořád. Jenomže můžeme být jako dítky Boží - trochu tomu Božímu vlivu nápomocni.

A to bylo tak: Když měla začít válka mezi Východem a Západem, mezi Hitlerem a Moskvou a Brunton to věděl, očekávalo se to prostě všeobecně, tak nám poslal takovou - takový návod. A v tom stálo: "V přítomné době si přeji, abyste chovali myšlenku na Nadjá - on tomu říkal Nadjá - Overself - myšlenku na Nadjá, jak vás zahaluje a ochranuje mentálně i materiélně, jak vám dává absolutní bezpečnost a ochranu. Tuto myšlenku chovejte neustále. " A my jsme ji také neustále chovali.

Učili jsme to kdekoho, i děti jsme tím těšili. Vzpomínám si, můj kluk - tehdy byl ještě malej - někde spadl ze střechy - já už nevím kde, ale do nějaké vánice, nějakého sněhu a říkal: "Mně se, táto, nemohlo nic stát, prosím tě, vždyt jsem byl ve vajíčku."

Oni tomu totiž říkali vajíčko. Tady to Božství, to vnitřní Božství, to Nadjá, to Overself, jak tomu říkal Brunton, si představovali, že to vyzařuje na všechny strany. především, že je to živé - a ono to živé je - že je to živé a že to vyzařuje. Prostě dělá takový obal kolem člověka, jakoby byl ve skořápce. Proto tomu říkali vajíčko. A že se nemůže na člověka vůbec nic, že se mu nemůže vůbec nic přihodit. Všechny negativní vlivy, at jsou jakékoliv, se od něho odrazí prostě - jako od pancéřového plechu.

Tak v tomto jsme žili vlastně celou válku, A i po ní ještě a ohromně se to osvědčilo. Přátelé, to vám doporučuju. Tohleto vajíčko si dělejte, jak můžete, ono vás to chrání nejen před vlivy zevními - to je pochopitelné - těch je taky dost, ale i vnitřní, Proč? Protože stále myslíte na to vnitřní Já. A to je to nejkrásnější cvičení, jaké vůbec můžete mít. Nejlepší cvičení je, stále si uvědomovat Já. To říkal Mahariši, po něm to říkal Brunton, po Bruntonovi to říkali další a další lidé, a také to skutečně dělají a ono je to pravda.

Později jsem zjistil, že tohleto vajíčko se dá roztáhnout do nekonečna, a je to výborné cvičení. Potom je, jak je.

....
Nádherná, praktická rada.

[Trini]

Deklarace "Já jsem nekonečný mír".

O manželství :: Eduard Tomáš, Paměti mystika 14/15

https://www.youtube.com/watch?v=78WRGCX ... 8&index=15

11:39

Eduard Tomáš:

A ještě bych vám chtěl říct: Neztotožnujte se s tělem. Ani s jeho pohyby, ani s pohyby mysli. Protože vy jako základna, jako podstata všeho, jako Absolutno se nepohybujete. To není pohyblivé, to je statické, to je statické bytí. A v pohybu je to jenom jako tvoření, ale chcete-li se ztotožnit s absolutní Pravdou, tak se musíte dostat až do konce čili až do toho nepohybu.

Můžeme to přirovnat třeba k obrazovce. Obrazovka se nepohybuje, ale obrazy na ní ty se prostě pohybujou, tam je všechno možné, to je biograf. Stejně tak jako s plátnem, se stříbrným plátnem filmovým. Na tom se taky pohybují obrazy. Ale kdyby nebylo toho plátna, obrazy by nebyly také. Na to si vždycky vzpomente, přátelé, když budete meditovat.

Pokud možno se udžujte v klidu. Dejte si takovu jakoby představu, takovou vnitřní deklaraci: "Já jsem nekonečný mír. "Já jsem totožný s nekonečným mírem. který je zdrojem veškeré síly. A tuto deklaraci, přátelé, udržujte - pokud možno - celý den. Až přijdete domů, tak si ji zopakujte a začněte meditovat. Začněte meditovat prostě - jen tak, že otočíte pozornost za myšlenky. Čili pozornost na pozornost. To je nejjednoduší.

Po 21 dnech vyměnte tu deklaraci za jinou. Třeba "Já jsem Vědomí". A zase se v tom upevněte, a když přijdete domů, tak si tu zopakujte a normálně zas otočte mysl na svoje pozadí - čili myšlenky za myšlenky, Na klid, který je za nimi.

Já jsem dlouho uvažoval o tom, co bych vám doporučil, aby se to hodilo pro každého. Tak především pro začátečníky jsou tyto deklarace. Ty jsou různé. Může to být, právě jak říkám "Jsem nekonečný mír." Ta je nejběžnější a nejúčinější. Ale může to být také "Já jsem existence ". "Já jsem Vědomí", "Já jsem čistá, neextatická blaženost" nebo "Já jsem sám - samojediný, nekonečný, nepřipoutaný, samozářící". Ono skutečně když přijdete až k té Pravdě, tak ono to září. Ono to skutečně září - samozář. Proto to také Drtikol říkal: "Nechte to záření skrze všechny vaše pory". Tak toto bych doporučoval začátečníkům.

.........

Jsem nekonečný mír.

[Trini]

O poznání :: Eduard Tomáš, Paměti mystika 04/15

https://www.youtube.com/watch?v=337r1Kx24jM&t=10s


8:34

Eduard Tomáš: ...Když jsem to říkal Míle - později za několik let - Míla řekla: To vůbec nebylo kenčo. Jak by to mohlo být. To je pravda, že kenčo to vlastně jsou budoucí výsledky nebo ukázka těch budoucích výsledků, ale to se vyvíjí nebo zažívá až teprve, když to pomíjí, když už je skoro konec toho zážitku. Čínané říkají, když bůvol mávne ocasem, ale tys to přece zažíval hned - od začátku, tak to nemohlo být kenčo. To byla docela poctivý, nefalšovaný nirvikalpa samadhi.

No, Richard tomu tehdy nerozuměl. Nerozuměl, že tady jde vlastně o bhakti jogu, o naprostou jogu sebeodevzdání a to Míla pochopila. Míla to pochopila a řekla: Proč to šlo tak rychle? No. protože joga sebeodevzdání čili bhakti joga je nejrychlejší joga na světě. A dokonce si vůbec nezažíval ani ten přechod, tu mystickou smrt. No, proč? Protože právě ta rychlost toho ponoření je tak velká, že ji člověk nezažívá - ten přechod mezi životem a smrtí. Mystická smrt jakoby splynula v jedno.

Víte, Míla byla skutečnou odbornicí na bhakti jogu a skutečně taky je. Proti bruntnovcům tehdejším, ona má tu bhakti jogu v malíčku. Protože ji žila od mládí a žije ji pořád a dokonce pomocí té bhakti jogy dosáhla největšího jejího vrcholu.

Později jsem to s tou jogou sebeodevzdání mockrát zkoušel, ale už mi to nikdy tak krásně nevyšlo jako tenkrát po té knize. Bruntonově - když jsem přečetl tu jeho první knihu Tajnou stezku. No, proč? Protože jsem se dal do studování. Já jsem vám prostudoval takovejch moudrejch knih. Já jsem se do nich tak ponořil, do toho mudrování a přemyšlování, že jsem na tu krásnou jogu sebeodevzdání vlastně zapomněl. Škoda, protože kdybych se jí byl držel, tak to mohlo být všechno daleko, daleko dřív. To je opravdu senzační joga, když má člověk ten temperament, který je k tý joze zapotřebí. Tu odevzdanost, tu lásku, prostě tu velikou bhakti - tu premu, jak říkají Indové. Tu já jsem tehdy měl. Ale později jsem se pustil - jak říkám - do toho studia - a tohleto mi vlastně zakrylo nebo vůbec mi to nepřipustilo se vrátit tak, jako jsem byl tehdy - v té situaci toho naprostého odevzdání. No, studoval jsem džnanu.....

[Trini]

Pan Tomáš napsal mnoho knih. Didakticky obdivuhodné a krásně vytříbené texty, v nichž sděloval
nesdělitelné, pro co nejsou slova. Vždy jsem obdivoval, jak z několika stran popisuje TO, co je ve své
podstatě slovy nepopsatelné, neboť TO existuje za slovy, nad slovy, mimo slova. Jako kdyby chtěl
tanečník popsat nepopsatelný útvar, třeba myšlený kruh na černé ploše jeviště a tak se k němu z
několika stran přibližuje a vždy se špičkami zastaví na jeho obvodu a postupně dá vzniknout pocitu, že
toto je kruh. Jde to. Slovy i beze slov. Za myslí. V pocitech.
(G. Jobbin měl jednou úžasné taneční představení Mebiův proužek, kde dokázal tancem vyjádřit
nekonečno a ono tam, na jevišti Archy, vzniklo a bylo. To přestavení končilo absolutní tmou, která
tmou nebyla, byla nekonečnem.)

Knihy pana Tomáše, které mne oslovily nejvíce, vyznačuji v "nabízení". Na úvod považuji za zajímavé
jeho Paměti mystika I. a II., v nichž ze skromnosti vypráví o sobě jako o svém dobrém známém.
Příklad jedné z cest hledání a sdělování. Objevné jsou jeho knihy 108 meditací, Úvod do integrální
jógy, Umění klidu mysli a další. Pro mne byla nejcennější Jóga pozornosti. A pak všechny jeho knihy
poslední: Poselství (napsané společně se ženou Mílou), Tajemné absolutno, Nebeská stezka.
Jeho mnohé přednášky jsou pouze na kazetách. Mají úžasné kouzlo autentického sdělení. Jak ty živě
natočené, nejčastěji v pražské Lucerně, tak i ty nahrané ve studiu či doma. Laskavý moudrý hlas
hovoří o podstatě bytí s takovou samozřejmostí a okouzlením, že touha po poznávání vzniká za
každou větou a je větší a větší. A pozoruhodné jsou i jeho společné meditace na kazetách. Mají
krásné kouzlo. Myslím, že zaujmou i ty, co společné meditování nevyhledávají.
Témat, kterými se pan Tomáš zabývá, je mnoho. Ale jedno z nich je stěžejní. Bůh, Absolutno a my.

[Trini]

Pokusím se přepsat něco ze slov pana Tomáše, z jeho přiblížení naší podstaty, přiblížení Absolutna.

"Největším paradoxem naší doby je, že o tom, co je základem všech bytostí, totiž o Absolutnu, nemají
lidé bohužel ani ponětí. Toto empirické vědění je nesmírně vzácné v celé historii lidstva. Kdyby nebylo
tohoto živoucího pozadí všeho, nebylo by ničeho."

"Žádný z nás, jak jsme tady, nikdy v životě neopustil své božské bytí, to jest podstatu své existence, a
ani ji opustit nemohl, i kdyby nakrásně chtěl. Jeho nevědomost mu však nedovolila, aby si tuto
skutečnost plně uvědomil.
Tato všudypřítomná podstata - totiž božské bytí - je neviditelná, avšak existuje v každé bytosti. Je to
naše bytí, náš život, životní existence, naše skutečná životní báze, bez níž bychom nežili, ba ani trvale
na tomto světě neexistovali. Jenže většina bytostí si ji prostě neuvědomuje, nebo o ní ani neví. Říká
se jí lidově duše a není to vlastně nic jiného než síla Absolutna nebo-li Bůh v nás, boží emanace,
Nadjá. Jedině tenkrát, když člověk konečně začne hlouběji přemýšlet a svá uspokojení hledat nejen v
zevním světě, ale i ve vlastním nitru, má naději, že se mu podaří tuto sílu odhalit."


Vnitřní nekonečné Vědomí je čistá mysl Absolutna. Je věčná, nepopsatelná.

Říká se tomu Bytí, Čistá nebo Prvotní Mysl, Sat, Čit, Ánanda, čili existence, vědomí a blaho, nebo
Brahma atd.

Nikdy nebylo, není a nikdy nebude nic, než tato Čistá Mysl.

Tuto Čistou Mysl neznáme, ačkoliv v ní trvale žijeme. Vnější uvědomování však známe docela dobře.
Vnější uvědomování je však pouze klamná varianta, či lépe řečeno, iluze čisté mysli. Vítězstvím čisté
mysli nad touto iluzí se právě vrací jakoby čistá mysl do svého původu a ryzího stavu. Je to tak, jakoby
Stvořitel v některém z nás zamýšlel ukončit svou stvořitelskou "hru" poznáním sama sebe.

Bytí, čili Čistá Mysl, je definicí Boha z hlediska člověka. Z kosmického hlediska je to absolutní
skutečnost. Všechno, co vidíme a zažíváme, včetně nás samých, osoby, věci, jména, události, jsou
všechno jen různé formy vibrací téže čisté mysli.

Příčinou objevení se vesmíru je Mája, mající dvě síly.
Vikšepa Šakti je první ze sil stvořitelky Máji, která je příčinou objevení se vesmíru. Právě pomocí této
síly se Čistá Mysl Absolutna (Brahma) jeví jako projevená mnohost (Logos, Bůh Stvořitel).
Avarána Šakti, druhá ze sil, je zakrývající síla, neumožňující vidět rozdíl mezi vnitřním JÁ (Átmanem),
Posledním Pozorovatelem v nás a EGEM. Taktéž neumožňuje vidět rozdíl mezi absolutnem a
poznaným vesmírem. Tato síla rozdíl skryje svými jmény a tvary. Nebýt této síly, Bůh by byl poznáván
ve všem."

[Trini]

Jak se k poznání Absolutna přiblížit?

"Jako kdyby nás někdo zahalil do nepropustného, neviditelného pláště, závoje klamu. Ne, my se
nemusíme osobně povznášet do sfér vyšší duchovnosti, do sféry Božství, abychom dosáhli k Bohu,
jak se o to stále pokoušíme meditacemi, zklidňováním mysli, zušlechťováním a zjemňováním citů,
smyslů tak dále, prostě dosavadní dlouhou duchovní cestou, vedeni radami duchovních učitelů. My
se musíme bezpodmínečně osvobodit od tohoto závoje klamu, který nás svírá jako hroznýš kořist,
nebo jako svěrací kazajka duševně nemocného, a vrátit se do původního božského stavu absolutní
čistoty, v němž jsme existovali ještě dřív, než jsme se poprvé narodili."

Kde je kámen úrazu?

"Příčinou je nevědomost o Pravdě, nevědomost, kterou jsme si během životů sami nastolili a jíž jsme
pak Pravdu zastřeli. Na tento stav jsme si zvykli a přijali jej jako svou přirozenost. Ne, nejsou to závity
hroznýše ani svěrací kazajka bláznů, co nás poutá. Tím, co nás poutá, je iluze ega. Nic jiného, než
pouhá nesprávná a nepravdivá myšlenka ega, které se spojilo s tělem a které brání člověku opět
přímo pohlédnout k Pravdě, i když - ačkoli o tom ani neví - ji nikdy neopustil."

Jak jsme k tomu všemu přišli?

"Proč je to právě naše vlastní ego, jež normálně docela dobře ke svému životu potřebujeme, které nás
přivedlo k této zoufalé oddělenosti? Vždyť ego je vlastně svým způsobem čisté. Je to čistý, přímý
paprsek Nadjá, který však dopadá na naše závislosti, na naše negace, zvyky, touhy, nevědomosti,
které pocházejí z mnoha a mnoha našich životů, kterými jsme již prošli a prožili je a sami sobě si své
závislosti napěstovali."

"Záleží jenom na nás, k čemu se přikloníme. Budeme-li se s egem dále spojovat a vyhovovat jeho
přáním a závislostem, nebo zda se od něho odvrátíme směrem k Nadjá tak, abychom o Nadjá nejen
prakticky věděli, ale abychom vždy a každým způsobem mu stáli tváří v tvář a řídili se jeho vnitřními
postupy. K tomu je ale třeba zaměřit celý život. Nestačí nadále uctívat výtvory Boha a jeho znamení,
ale přímo jeho samotného."

Jak?

"Skrze Nadjá. Nadjá není jen symbolem Boha, ale přímo ho reprezentuje. Je jeho emanací,
vyzařováním."

Proč nemůžeme ego hned teď eliminovat, zrušit?

"Především proto, že nese při sobě jistý prvek nesmrtelnost, neboť pochází z Nadjá."

"Hlavně však proto, že ego - třebaže nemá vlastní existenci, ale čerpá ji z Nadjá - je kořenem
veškerého našeho myšlení a cítění, které zatím potřebujeme."
"Současně je ego vyšší částí rozumu, z čehož je vidět, že ho zatím opravdu nutně potřebujeme, neboť
rozum používáme stále a čím dál víc".

[Trini]

Jak se k poznání Absolutna přiblížit?

"Jako kdyby nás někdo zahalil do nepropustného, neviditelného pláště, závoje klamu. Ne, my se
nemusíme osobně povznášet do sfér vyšší duchovnosti, do sféry Božství, abychom dosáhli k Bohu,
jak se o to stále pokoušíme meditacemi, zklidňováním mysli, zušlechťováním a zjemňováním citů,
smyslů tak dále, prostě dosavadní dlouhou duchovní cestou, vedeni radami duchovních učitelů. My
se musíme bezpodmínečně osvobodit od tohoto závoje klamu, který nás svírá jako hroznýš kořist,
nebo jako svěrací kazajka duševně nemocného, a vrátit se do původního božského stavu absolutní
čistoty, v němž jsme existovali ještě dřív, než jsme se poprvé narodili."

Kde je kámen úrazu?

"Příčinou je nevědomost o Pravdě, nevědomost, kterou jsme si během životů sami nastolili a jíž jsme
pak Pravdu zastřeli. Na tento stav jsme si zvykli a přijali jej jako svou přirozenost. Ne, nejsou to závity
hroznýše ani svěrací kazajka bláznů, co nás poutá. Tím, co nás poutá, je iluze ega. Nic jiného, než
pouhá nesprávná a nepravdivá myšlenka ega, které se spojilo s tělem a které brání člověku opět
přímo pohlédnout k Pravdě, i když - ačkoli o tom ani neví - ji nikdy neopustil."

Jak jsme k tomu všemu přišli?

"Proč je to právě naše vlastní ego, jež normálně docela dobře ke svému životu potřebujeme, které nás
přivedlo k této zoufalé oddělenosti? Vždyť ego je vlastně svým způsobem čisté. Je to čistý, přímý
paprsek Nadjá, který však dopadá na naše závislosti, na naše negace, zvyky, touhy, nevědomosti,
které pocházejí z mnoha a mnoha našich životů, kterými jsme již prošli a prožili je a sami sobě si své
závislosti napěstovali."

"Záleží jenom na nás, k čemu se přikloníme. Budeme-li se s egem dále spojovat a vyhovovat jeho
přáním a závislostem, nebo zda se od něho odvrátíme směrem k Nadjá tak, abychom o Nadjá nejen
prakticky věděli, ale abychom vždy a každým způsobem mu stáli tváří v tvář a řídili se jeho vnitřními
postupy. K tomu je ale třeba zaměřit celý život. Nestačí nadále uctívat výtvory Boha a jeho znamení,
ale přímo jeho samotného."

Jak?

"Skrze Nadjá. Nadjá není jen symbolem Boha, ale přímo ho reprezentuje. Je jeho emanací,
vyzařováním."

Proč nemůžeme ego hned teď eliminovat, zrušit?

"Především proto, že nese při sobě jistý prvek nesmrtelnost, neboť pochází z Nadjá."

"Hlavně však proto, že ego - třebaže nemá vlastní existenci, ale čerpá ji z Nadjá - je kořenem
veškerého našeho myšlení a cítění, které zatím potřebujeme."
"Současně je ego vyšší částí rozumu, z čehož je vidět, že ho zatím opravdu nutně potřebujeme, neboť
rozum používáme stále a čím dál víc".

[Trini]

"Mám však pro vás radu. Zní: 'Namísto pomalého postupu ze současného omezení ega k budoucímu
spojení s Bohem přesuňte svou identifikaci (čili ztotožnění) z ega a těla na Nadjá!
Tím se Nadjá přiblížíme.
Co to znamená "z ega a těla na Nadjá"?

"Z hlavy do srdce!"

"Z mysli do duchovního srdce."

"Odložil jsem ztotožňování se s egem, které sídlí hlavně v hlavě, a začal jsem považovat své pravé
Jáství čili Nadjá za Boha. Ono je přímou a živou emanací Boha, jak už jsem řekl. A ztotožnil jsem se s
ním."

[Trini]

V knihách Poselství, Tajemné absolutno a Nebeská stezka je pokračování. Ale nemusí být hledáno
jen v knihách, ve slovech učitelů. Vždyť učitelem může být každý sám sobě. Vše potřebné nosíme
stále sebou a nikdo nám to nemůže vzít a schovat. Schováváme si to (zastíráme) sami!

A ještě si dovolím dva výňatky z přednášek.

Jedna byla o vstupech do Absolutna. Osobní svědectví, osobní prožitky pana Tomáše.
Doteky Absolutna přinášejí osobní individuální prožitky, svědectví o nich mohou být různá. Dvě
bytosti, které nahlédnou, nepřinesou stejná svědectví.
O jednom svém vstupu do Absolutna pan Tomáš píše.

"Náhle to tu bylo. Stal jsem se opět jediným bodem bytí. A kolem mne teď byly miliardy miliard
stejných živých bodů bytí, jako byl ten můj, a můj bod s nimi splynul, jako kdyby k nim odjakživa patřil.
A pak se vše zas obratem proměnilo v jediné, nekonečné, živé, neviditelné jáství."

Ten druhý slíbený výňatek marně hledám v originálním záznamu. Zatím budu tlumočit jen volnými
slovy, časem rád doplním přesněji. Ale jde jen o princip. Sdělení dvou vlastností Absolutna, které mne
kdysi velmi zaujalo, ač jsem je ještě mnoho nechápal.

Absolutno má dva stavy.

Jedním stavem je absolutní klid. Absolutní nepředstavitelný klid.
Druhým stavem je absolutní pohyb. Absolutní nepředstavitelný tvůrčí pohyb.
To je v principu celé. Je to prosté. A je to tajemné.
Do určité chvíle - pak je to jen krásně prosté a prostě krásné poznání...

[Trini]

Sdělení dvou vlastností Absolutna, které mne
kdysi velmi zaujalo, ač jsem je ještě mnoho nechápal.

Absolutno má dva stavy.

Jedním stavem je absolutní klid. Absolutní nepředstavitelný klid.
Druhým stavem je absolutní pohyb. Absolutní nepředstavitelný tvůrčí pohyb.
To je v principu celé. Je to prosté. A je to tajemné.
Do určité chvíle - pak je to jen krásně prosté a prostě krásné poznání...

Zde to Míla Tomášová krásně vysvětluje na tom stonku: "....A to je ten klid v tom Bytí. Ale to Bytí nemůže být jen v klidu. Ono je také v pohybu...... "

1:33

Eduard Tomáš - Gen

https://www.youtube.com/watch?v=FhGMhKRUook

.......................

F. Drtikol to vysvětil na šálku kávy. Kdy je to v klidu, a pak ji zamíchal.

.........................

Ramana řekl, že Já vytváří malé já. To jsou ty smyčky na tom stonku od M. Tomášové, to je ten pohyb.

.......................

Ale dá se to poznat jen zkušeností.

[Trini]

Zde to Míla Tomášová krásně vysvětluje na tom stonku: "....A to je ten klid v tom Bytí. Ale to Bytí nemůže být jen v klidu. Ono je také v pohybu...... "

1:33

Eduard Tomáš - Gen

https://www.youtube.com/watch?v=FhGMhKRUook

.......................

F. Drtikol to vysvětil na šálku kávy. Kdy je to v klidu, a pak ji zamíchal.

.........................

Ramana řekl, že Já vytváří malé já. To jsou ty smyčky na tom stonku od M. Tomášové, to je ten pohyb.

.......................

Ale dá se to poznat jen zkušeností.

E. Tomáš: Lidská duše se opakovanými samadhi natolik pročistí, že může vycítit absolutní Jáství v jeho statickém i dynamickém aspektu..

[Trini]

O Františku Drtikolovi :: Eduard Tomáš, Paměti mystika 13/15

https://www.youtube.com/watch?v=Hyv0gLv ... 8&index=14

18:24

Jednou jsme seděli - a bylo nás víc - S Fránou u kávy. A někdo z nás se zeptal: Jaký je rozdíl mezi nirvanou a samsarem. Samsaro je zevní svět. A Frána říkal: "Ale žádný." A pak se podíval na ten hrneček s tou kávou, co tam stála, a takhle ji zamíchal lžičkou a řekl: Tak tohleto je - jak se to hýbe - to je samsaro - a když se to ustojí, když je to v trvalé hladině, tak je to nirvana. Jinak v tom žádný rozdíl není.

[Jářek]

[Paradoxy]

[Trini]

.
Šťastny ať jsou všechny bytosti | režie: Viliam Poltikovič

https://www.youtube.com/watch?v=w4h9s4RjpAU

7:31

Míla Tomášová:

...Kde se ještě nevyčlenilo nic z Jednoty. Teprve je tam jako takový...takové jako semeno tvořivosti, bychom mohli říct. Příprava té energie k tvoření. Kde ještě myšlenka je nemyšlenkou. Myšlenka čistého svatého Já ještě dokonale úplně se neuvědomila v tom tvořeném. Teprve jde do stvoření. Jakmile se ale uvědomí ve stvořeném, tak už je tady hned tolik pokušení myslet: já chci a já bych měl a já musím a tak dále.

Eduard Tomáš: Dokud se neuvědomila, tak je to jenom prosté Bytí. Je to existence, čistá Existence, čisté Vědomí a taky trochu blaženosti. To když se to pohne. Tak je to ohromná blaženost.

Míla Tomášová: Ta blaženost je právě z té původní tvorby. To už je vlastně uvědomování, ta blaženost.

Eduard Tomáš: No, to už jen ten pohyb, no.


.............................................

Tady ještě jednou popisují Tomášovi ten pohyb - z přímé zkušenosti.

Doporučuji naslouchat tomu a nechat to na sebe působit. Nerozebírat, neinterpretovat, nevysvětlovat si to na svou úroven - prostě nepřežvykovat to. To radil Nisargadattovi jeho guru a on sám pak svým posluchačům.

[Trini]

Míla Tomášová
https://www.magiemysli.cz/pdf/20_Tom%C3%A1%C5%A1ovi.pdf

Míla Tomášová

Také žáci mystické cesty lásky k Bohu, nazývané bhakti, kteří praktikují
soustředění zbožné, láskyplné mysli, obrácené k Bohu do svého nitra, mají na
určitém stupni vývoje – přiblížení se k Bohu – tato znamení spíše citelná než
viditelná, nebo viditelná jen nenápadně.
Žijí v normálním světě, mezi normálními lidmi, a všudypřítomný Pán jim dává
milost své lásky i účastenství na svém utrpení jako důkaz jejich přiblížení a spojování
s Ním – sjednocování duše s její božskou všudypřítomnou podstatou – Bohem, bez
zevních okázalostí. Je to vyrovnání blaženosti a bolesti, lásky a utrpení, protikladů
spojených do Jednoty Bytí, do jejího přirozeného stavu.
Křesťanští svatí byli ve své době zářnými příklady pro ostatní nejen svou
láskou ke Kristu, navenek vyjádřenou a potvrzenou mystickým utrpením krvácejících
ran Kristových, ale i zároveň svou obětavou činností pro jiné trpící. Utrpení těchto
nešťastných bylo mnohem krutější, čím méně Boha poznávali a neměli tedy v Něm
útěchu. Proto svatí zároveň obraceli trpící na víru v Boha, aby i tak bylo jejich utrpení
zmírněno.
Pro ty, kteří zažívají účastenství na bolestech Syna Božího, je ztotožnění s
Bohem pociťováno jako veliká blaženost, neboť boží láska i utrpení se spojují v boží
přítomnosti v Jednotu. Není tu rozpor oddělenosti.