Pedro. píše:Achjo... no nic. Dávám si ban. Užij si to.
Zřejmě je lepší do toho jejího sektovního pekla nevcházet.
Pedro. píše:Achjo... no nic. Dávám si ban. Užij si to.
Trini píše:Pedro. píše:Achjo... no nic. Dávám si ban. Užij si to.
Zřejmě je lepší do toho jejího sektovního pekla nevcházet.
Jářek píše:Řek bych že poradna vznikla jako náhrada FJZ, a lidi ji za to byli vděční.
Jářek píše:Pojď nám něco říct na posezeníčko. Jsou tam dvě super baby. To je na mě moc.
armin píše:Jářek píše:Pojď nám něco říct na posezeníčko. Jsou tam dvě super baby. To je na mě moc.
Na posezeníčku je taková, nerad to říkám, povrchní odpočinková pohoda. A to pro mne moc není.
Pro mne je spíš bitevní vřava, mramor kámen železo pukne, výzva ke změně
Návštěvník píše:Zkoumání "Světla" života
V józe rozlišujeme mezi
Džívátmá – duší,
átmá – Já,
paramátmá - Bohem.
Džívátmá je individuální a átmá a paramátmá jsou universální.
Paramátmá je Nejvyšším principem, ať ho nazýváme Bůh, Nejvyšší Já, Božské Já, Láska, Pravda či Skutečnost.
Átmá může být popsáno jako paprsek božího světla, který existuje jako „světlo života“ v každém živém stvoření. Je částí paramátmá, tudíž je s ním v podstatě totožné. Tak jako semínko stromu má v sobě všechny vlastnosti stromu, átmá též nese vlastnosti Nejvyššího Já.
Džívátmá je individuální duše, je odrazem átmá v jednotlivci, „vlna“ která se vynořuje z oceánu existence a putuje ze zrození do zrození a po dlouhém procesu vývoje a zkušeností se opět vrací do jednoty átmá.
Duše, která se projevila v podobě, se však neidentifikuje se svou božskou podstatou, ale spíše se svými atributy, fyzickým tělem, myslí, myšlenkami atd. Cílem jógové cesty je rozptýlit tuto iluzi.
Z jakého důvodu se individuální duše odděluje od Boha? Důvod spočívá v principu ahamkáry, v egu. Tady ego znamená „vůli existovat“, je to touha po manifestaci a sebevyjádření ve smyslu „Chci existovat“.
Ahamkára je semínkem, ze kterého vstupuje do existence v přírodě rozmanitost. Rozdíl ve tvaru je významný pouze v zevním projevení a k vyjádření vědomí a intelektu – podstata je však stejná v každém átmá.
Átmá nelze vysvětlit ani popsat. Nejpřibližnější je srovnání se světlem nebo prostorem. Prostor nelze rozkrájet, spálit ani jinak zničit. Prostor stále zůstává prostorem. Prostor může být rozdělen plotem nebo zdmi, aby byla vytvořena „individuální“ sféra, která se dá různě uspořádat nebo vyzdobit, ale jakmile je odstraněno ohraničení, objeví se znovu nerozdělený, sjednocený prostor.
Tak jako zdi rozdělují prostor, tělo, mysl, intelekt, povaha, vlastnosti a zkušenosti nabyté jakožto „osoba“, na chvíli označují hranice Já. Tělo zemře, osoba se mění, nikoli átmá.
Naše pravé Já je nezrozené, neměnné a nesmrtelné, je „králem“, kolem kterého se v paláci sbíhají vesmírné síly a poté co opustí svůj palác (tělo) se opět rozptýlí.
Indické filozofické školy, zejména filozofie jógy, zkoumaly základní otázku týkající se naší existence - "kým jsem?"- a daly nám na ni odpověď. Zeptejte se sami sebe. Jste tělo? Mysl? Vaše vlastnosti, myšlenky nebo pocity? Nebo jste něco jiného? Když budete pokračovat v hledání hlouběji, uvědomíte si jemnější aspekty svého bytí, až na úroveň prvků. Nakonec poznáte, že nejste tattvy ani gunny, a zažijete sami sebe jako:
SAT - pravdu,
ČIT - vědomí,
ÁNANDU - blaženost.
Sat-čit-ánanda je podstatou božského Já, které žije ve vás, věčné, nekonečné a neměnné átmá.
Jedinou pravou skutečností v nás je átmá. Všechno ostatní je neskutečnost. Átmá je TRIKÁLADARŠÍ, znalec minulosti, přítomnosti i budoucnosti a také ČÉTÁNJA, vědomý svědek všeho, co se děje.
KARMA
Vědomí je ve všem co existuje základní vesmírnou silou, vibrující v každém atomu. Vývoj vědomí začíná nejprve na úrovni kamene a pokračuje v kovu, křišťálu a vegetaci. Rostliny již mají schopnost cítit, ale nedokážou vyjádřit nebo sdělit své pocity ostatním.
Na další vývojové úrovni jsou formy života jako korály a sasanky, které vypadají jako rostliny, ale ve skutečnosti patří do živočišné říše. Pak přicházejí ryby, ptáci, savci a nakonec lidé, coby nejrozvinutější pozemské bytosti.
Protože " my " jsme "vědomí" a jednáme úmyslně. Za své chování neseme také odpovědnost. Proto pro nás lidi platí vesmírný zákony KARMY (jednání, čin). Karmický zákon stanoví, že každý čin, který uděláme, se nám za nějaký čas vrátí stejným způsobem, jakým vyšel od nás.
Nejdůležitějším pravidlem, které by měl být dodržováno, proto je: Nikomu neublížit svými myšlenkami, slovy, činy.
Karmu tvoříme:
Myšlenkami,
slovy,
vlastními činy,
a činy, které ostatní dělají podle našich pokynů.
Po smrti zůstává fyzické tělo na zemi a rozkládá se, prvky se oddělují jeden od druhého a vracejí se ke svému zdroji. Nacházíme se opět jako netělesné, duchovní bytosti v astrální rovině, protože jemné obaly - astrální, mentální a kauzální těla - i nadále existují. V nich zůstávají všechny naše pocity, znalosti i vzpomínky. Je však jedna věc, kterou jsme po smrti pozbyli - krija šakti, schopnost konat. Pouze ve fyzickém těle jsme schopni dělat dobré nebo špatné. Po smrti nejsme schopni udělat nic. Náš pozemský majetek, titul a postavení již nemají žádnou hodnotu. Na jakou úroveň se dostaneme ve vesmíru, zcela závisí na našich karmách. Existují tři typy karmy:
SANČITA KARMA
PRARABDHA KARMA
KRIJAMNA KARMA
SANČITA KARMA (nakupená, nashromážděná ) je nahromaděná ze současného i z minulých životů. Zakusit a snášet všechny karmy v jednom životě by bylo nemožné. Každým zrozením proto začne působit pouze nepatrná část sančita karmy.
PRARABDHA KARMA (začít, odstartovat) je část nahromaděné karmy, která "dozrála" a v současném životě se objeví jako určitý problém.
KRIJAMNA KARMA (vytvořit, produkovat) je však vše, co vytváříme v našem současném životě. Tato karma se vlévá do sančitakarmy a následně tvoří naši budoucnost.
Zákon karmy praví, že energetické vibrace, vyplývající z každého činu, se jednoho dne vrátí k tomu, od koho pocházejí, buď ve stejné kvalitě, nebo dokonce silnější, kvůli dalšímu vzájemnému působení.
Svými činy jsme zaseli "semínka" našeho budoucího osudu, a proto ať se nám stane cokoliv, je to "plod“ naší vlastní minulosti. Pokud myslíme a jednáme negativně, zvyšujeme pohromu -- ovlivňující náš osud, zatímco pozitivní myšlenky a činy rozvíjejí potenciál přinášející štěstí.
Jak vypadá karma? Člověk se jí nemůže ani dotknout, ani ji spatřit. Když nás ovlivňují šťastné nebo nešťastné události, můžeme říci,"To bylo štěstí' nebo „To byla smůla". Ale je to skutečně naše vlastní vibrace, která nás přitahuje ke štěstí nebo k neštěstí. Jsme hnáni sem a tam, stejně jako se loď pohybuje vlivem větru a proudů.
Karma je vibrace zahalující naše jemné vnitřní a vnější já. Je to energie a vyzařování, které nás obklopuje, je to vzezření nebo celá naše osobnost, souhrn našich jemných obalů. Její jemná vibrace není prostorově omezena a doprovází nás všude.
Pozitivní karma – láska, odpuštění, pomoc a nezištná služba, praktikování mantry, modlitby a meditace – vytvářejí pozitivní, léčivou energii, která pročišťuje a osvětluje náš fenomén. Pokud je osoba naplněna pouze vyzařováním pozitivních a božských kvalit, její fenomén je zcela osvětlen. Taková osoba je „osvícená“, je to člověk sjednocený s Bohem, neboť Bůh je láska, světlo, harmonie, vědění, skutečnost, pravda a jednota.
Negativními myšlenkami, slovy, činy a škodlivými vlastnostmi jako je hněv, nenávist, žárlivost, připoutanost, vášeň, chamtivost, fanatismus a sobectví, jsou však vytvářeny ničivé energie, které zatemňují náš fenomén. Vytváříme negativní karmu, protože nám schází poznání a čistota. Smyslem našeho bytí zde na Zemi je dosáhnout pravého poznání a vhledu. Pokud nevyužijeme této příležitosti a zůstaneme nevědomí, pak se po smrti opět musíme vrátit na svět v novém zrození, abychom vyčistili všechny nevyřešené karmy.
Ať tomu věříme nebo ne, znovuzrození je faktem. Jakožto lidé však máme možnost dosáhnout rychlejšího pokroku směrem ke světlu vytvářením dobré karmy. Proto bychom si neměli nechat ujít vzácnou příležitost danou lidským životem! Jsme cestujícími, kteří přišli do „Hotelu Země“ pouze na jednu kratičkou noc. Brzy se rozední, začne nový den a musíme zase odejít. Nic si nemůžeme vzít s sebou, vše tady zůstane kromě kvality našich činů.
miroslav píše:Návštěvník píše:
Rozdíl mezi Skutečností a Iluzorní Realitou:
Skutečnost:
Je to stav vědomí, který je neustále přítomný a neměnný. Je to „nyní“, které je věčné.
Iluzorní Realita:
Je to něco, co se jeví jako skutečné, ale je to jen iluze nebo sen. Může to být například sen o naději nebo reinkarnaci, který se zdá být nekonečný, ale není skutečný.
Jak Rozlišit Tyto Dvě Věci:
Skutečné je to, co je vždy přítomné a neměnné, co je „nyní“ a co je věčné.
Iluzorní je to, co se mění, co je jako sen nebo iluze a co se může zdát skutečné, ale není to tak ve skutečnosti.
Jim Newman tedy zdůrazňuje, že skutečnost je věčné nyní, zatímco vše ostatní, co se zdá být nekonečné nebo skutečné, je ve skutečnosti jen iluze nebo snová realita.
Jim Newman v podstatě říká totéž, co například Ramana Maharshi. Oba tvrdí, že skutečnost je neměnná a věčná, zatímco iluze je to, co je proměnlivé a nestálé.
Ramana Maharshi často mluvil o tom, že jediná skutečná realita je vědomí nebo bytí, které je stále přítomné a neměnné. Vše ostatní, co se zdá být skutečné, je ve skutečnosti jen iluze nebo mája – zdánlivá realita, která se neustále mění a je dočasná.
Jim Newman se zdá následovat stejnou filozofii, když říká, že skutečnost je věčný přítomný okamžik, zatímco všechny ostatní zážitky a vjemy jsou jen iluze, které se jeví být skutečné, ale ve skutečnosti nejsou.
Oba tedy zdůrazňují význam uvědomění si skutečnosti jako něčeho neměnného a věčného, zatímco vše ostatní je pouze dočasná iluze.
Tohle je právě začátek - určený pro poctivé začátečníky, aby je to dovedlo k uvědomění si toho neměnného v sobě.
Ale vydávat tohle za advaitu to může jen hlupák. Jeto přece typická dvojnost. Skutečné a neskutečné, neměnné a proměnlivé.
To je špinění a matení pojmu advaita, nedvojnost.
Neříkej hop dokud nepřeskočíš
Salmo1cz píše:Jako z těch textů Maharaje mi to nepřijde jako pro začátečníky, ale jako dualita jako řemen.
Sám Maharaj se vyjadřuje jakože neví odkud se bere svět.
Další věc je oživuje člověka, zvířata a rostliny.A kdo oživil první atom?
Láska je poskládaný svět ze vším všudy.
armin píše:Zajímavá je ta sebestřednost, že když o něčem já nevím, tak to zkrátka neexistuje. A je vystaráno.
Egocentrismus (z lat. doslova sebestřednost) v centru zájmu toho egocentrického člověka je jenom jeho vlastní ego (odtud pak název tohoto slova –centrum ega). V praxi se egocentrismus projevuje tak, že dotyčný člověk buď zčásti, nebo zcela opomíjí jiné dění, problémy ostatních, nevnímá své okolí apod.
https://cs.wikipedia.org/wiki/Egocentrismus
.Petra píše:Jana píše:Nezávisle na tom, že Nisargadatta ty, kteří se před poznáním stejnosti uzavírali a toužili po osvícení, vyhazoval.
To není pravda. Dokud nebyl nemocný a byl při síle, tak nikoho nevyhazoval. To je poznat z rozhovorů s tazateli v I Aam That, které překládal Maurice Frydman - Nisargadatta ho viděl jako probuzeného. M. Frydman bohužel zemřel v roce 1976. Ti noví překladatele probuzení nebyli. Nisargadatta zemřel v roce 1981 - bylo mu 84 let. Rakovina a stáří ho oslabili - vždyt to sám říkal, že už nemá sílu, když se omlouval jednomu návštěvníkovi, kterého předtím opravdu vyhnal, protože se ho ptal na reinkarnace. Je celkem pochopitelné, že ten svůj zbylý čas chtěl věnovat raději pokročilým, kteří mohli z jeho přítomnosti opravdu profitovat - např. Rameš Balsekar.
Koho nechtěl, byli žáci od Osha.
V I Am That je možné se dočíst, jak trpělivě a laskavě zacházel s návštěvníky, kteří nejenže nechápali, o čem mluví, ale dokonce ho kritizovali a napadali.
A byl to právě Nisargadatta, kdo řekl, že všechny koncepty se musí pustit, aby mohlo dojít k sebeuskutečnění, a že existují probuzení, kteří nic o duchovních konceptech neslyšeli a neznají je. Vynikajícím příkladem je Ramana, který to sám o své osobě řekl, že neměla prakticky žádné znalosti duchovních konceptů, a přesto došlo k probuzení. Až potom - mnohem později - se seznámil s duchovní literaturou a jejími koncepty. Poznal, že tyto koncepty se snaží popsat to, co sám zažil a zažívá.
Paradoxy píše:Jani tys mě vůbec nepochopila. Doufám, že když pořád opakuješ slova probuzených, že se ti stane to čemu se říká dostat se za ta slova.
Jana píše:.....
Proto sem na tyhle stránky nepatří nic, co by posilovalo mysl k odporu.....
Jinak prosím všechny zúčastněné, aby zvážili, jestli jsou ochotni respektovat, že tenhle web není určen
Návštěvník píše:miroslav píše:Návštěvník píše:
To je dobrý nápad. Když na něco bude Miroslav chtít reagovat, tak to může přenést na inspiruj http://www.inspiruj.cz/, Posezeníčko http://www.posezenicko.site/ nebo http://vp.inspiruj.cz/.
A byl by klid.
Nojo, to by ale Jana ztratila výhodu banování, mazání a vyhrožování.
A zase je všechno při starém: vyhrožování, mazání, banování.
miroslav píše:Jana píše:
A i přes to, JE TO absolutně vším, co je, nikoho nevyjímaje.
Nějaké osobní reklamace na TO si můžeš jít vyřizovat na tlampárnu.
Já žádné reklamace na TO nemám.
Ty se akorát stále snažíš to TO pořád rozdělovat na TO (sebe a druhé kteří jsou tebou) a něco jiného (relativního, zdánlivého, "ve skutečnosti" neexistujícího)
A co ta tvoje poradna - je také TO?
Existuje nebo ve skutečnosti neexistuje?
Nebo jen zdánlivě při pohledu skrz ego, skrz nevědomost?
Uživatelé procházející toto fórum: Google [Bot] a 4 návštevníků