k diskusi na Poradně

[Trini]

Právě podle toho smyslplného vysvětlení pojmů se dá dobře poznat realizovaný, protože mluví ze zkušenosti. Ten, kdo je bez zkušenosti a jen se snaží něco naučit podle toho, co říkali realizovaní, se točí v kruhu naučených myšlenek - nedokáže nic vysvětlit. A vymlouvá se tím, že když nechápeš jeho, nechápeš realizované. Jak bys ho mohl chápat, když mluví nesmysly - vlastní zmotaniny, které si vytvořil z toho, jak si vysvětluje slova realizovaných.

[armin]

Tohle si sem raději zkopíruji, kdyby to Jana smazala, tak abych to mohl případně zase obnovit.

Co z toho, co popisuješ ve skutečnosti existuje a co ve skutečnosti neexistuje...

To, co skutečně existuje, je to, co je neměnné, má stále stejnou kvalitu sat-čit-ánandy.

Všechno, co vidíš, hmatáš, slyšíš, vnímáš smyslovým vnímáním, co se objevuje, mizí, jeví se jako rozmanité, v té různorodé proměnlivé a pomíjivé podobě je iluzí, protože v celistvém poznání toho, co se jeví jako rozmanité jednotlivosti, to je ve své podstatě stále stejná kvalita Bytí - sat-čit-ánanda.

K tomuhle poznání je mimo jiné možné dospět s uvědoměním ničím nepodmiňované lásky, realizací největšího Ježíšova přikázání.

Jakmile miluješ Boha celou svou myslí, srdcem, duší ze vší síly, tak se objevuje poznání, že Bůh, který je nekonečný, věčný je absolutně vším, co je a to všechno je ve své podstatě láska.

To znamená, že dál vidíš kozí bobky nebo cokoliv na co se zrovna díváš, ale uvědomuješ si, že tahle existence se vším všudy, co se v ní objevuje, je Boží, je láskou, štěstím, blažeností a nic se ve své podstatě neděje, ať už se děje cokoliv.

A ta blaženost bytí udržuje sama pozornost v podstatě toho, čím to ve skutečnosti všechno je.

Je jedno, jakým způsobem se uvědomění jednoty všeho objeví, jakým způsobem se iluze oddělenosti prohlédne, úžasné je poznání, že všechny ty metody, které probouzejí a vedou k uvědomění skutečnosti, nalézají ve skutečnosti to samé, ať už to nazývají Božím královstvím nebo „Blažeností Zahrady Štěstí“.

Proč tady píšeš o tom, co ve skutečnosti neexistuje? A komu to píšeš, když nikdo druhý neexistuje?
Tyhle tvoje spekulace jsou nesmysly, které jsou slepencem vybraných slov Probuzených a těch, co si na ně jen hrají (ani to nedovedeš rozlišit). Původní účel vět probuzených je určen k následování, vžívání se například do "spásných" nesebestředných představ a tím oslabení zažitých sebestředných představ o sobě a o světě a měly by umožnit vzájemným vyrušením k uvědomění podstaty, sat-čit-ánandy, přirozenosti ducha. Nepopisují jak to je doopravdy, popisují jen opak toho, jak to sebestředná mysl vidí, aby následkem toho vzájemného vyrušení představ pohledů a postojů mohlo nastat to ukončení ulpívání na jakýchkoliv pohledech, představách, slovech, autoritách atd.
A ty si z toho děláš obraz světa, místo abys ta slova a doporučení Probuzených realizovala - tj. oslabila ten svůj sebestředný přístup ke všemu. Ty si to místo toho akorát naroubovala na svoji sebestřednost, posiluješ ji tím, zneužíváš k tomu slova probuzených, přesněji řečeno svoje vlastní "zpracování", překroucení jejich významu a smyslu a to tak, aby se tvé údajně neexistující ego stalo konečně tím nejvyšším a nejdokonalejším, Átmanem, JÁ, Brahmanem, nepodmíněnou láskou, místo aby zmizelo. A to je to, co označoval Ježíš "hříchem proti duchu svatému"

Tradice učení Nisargadatty je jen jednou z linií, jak porazit sebestředost. Je jich více - buddhismus, křesťanství, hinduismus, zen atd. Používají zase úplně jiné představy či metody a dělat si z těchto metod nebo slov pro začátečníky a mírně pokročilé obraz světa a poučovat o něm druhé, k ničemu dobrému nevede, jak je vidět třeba na tobě, ty nejvyšší pravdo

[Trini]

No jestli mám nějakou flustraci, tak jen momentální z tebe, co za sebe necháš mluvit vyumělkovanost.

Jakmile poznáš, že jsi Já, veškerá frustrace zmizí.

Ale jestli trváš na ztotožnění s tím, kdo může být frustrovaný, pak existuje jediná rada: Zmiz.

Tak tohle už je pořádná zloba. Strašné, do čeho Jana upadá.

[Trini]

Cílem je probuzená bytost, která poznává trvalé štěstí svého pravého Já.

To nikdy žádný realizovaný neřekl. Je to představa, kterou si dělá neprobuzená bytost.

[Trini]

Není to tak, je tady vítán každý, kdo opravdu touží poznat Pravdu, kdo má důvěru se jí otevírat, s láskou a vděkem nechat ve svém nitru působit milost Probuzených. Pramenem jejich promluv není nic jiného, než Milost, která probouzí.

Není tady cílem přesvědčovat mysl plnou pochybností a nedůvěry. Setrvávání v pochybnostech, nedůvěřivosti a lpění na iluzi dvojnosti brání přímému poznávání pravdy. Není tady zájem kohokoliv tady obtěžovat, kdo se tady cítí obtěžovaný.

Tak to co je v prvním odstavci, to je v pohodě. Já jsem k tomu otevřený zcela ne jako tio, co si z toho vybírají jen to, co lahodí jejich duchovnímu egu.

Přesvědčovat nikoho nemusíš a hlavně ne o tom, jak ty si to představuješ.
Nicméně nevím jak druhé, mne to naprosto neobtěžuje ani nefrustruje (jak si "myslí" umělá inteligence), naopak mne inspirují, tyhle hrátky s duchovními iluzemi, hlavně ty tvoje, originální, od srdce. Poznávat je, rozklíčovávat atd.

Až realizuješ opravdu tu podstatu o které pořád mluvíš, zjistíš mimo jiné, že tato činnost je jednou ze způsobů pomoci těm druhým, co v tomto druhu nevědomosti, která se vydává za nejvyšší Pravdu, probuzení atd. tvrdošíjně setrvávají.

Ale aby sis to zase nezaměnila, těmi setrvávajícími v nevědomosti nemyslím probuzené, jejichž promluvy sem dáváš.
Je to jasné?
A jestli ty si myslíš, že píšeš to samé jako třeba Nisargadatta, tak si vzpomeň na Honzíka a jeho "latinu". Také říkal to samé co ti, od kterých se to naučil.

Přeně tak. Jana si přestavuje to, co řekli probuzení, na svoje osobní - zcela neprobuzené - tvrzení/nesmysly.

[Nic]

Když už si sem z Poradny, Miroslave, kopíruješ, tak Ti k tomu přidám i odpověď, ať to máš tady komplet.

A kde se bere ta připoutanost té nepodmiňované blažené lásky, která je vším, bez pohybu, stále nová k nějaké iluzi mysli?

Drahý Miroslave, nepodmíněná blažená láska, která je vším, je ve své podstatě svobodná a neomezená. Nemá žádnou připoutanost, protože je mimo jakýkoliv pohyb, mimo čas a prostor. Tahle láska je podstatou bytí, je pořád nová, čerstvá, protože je neměnná a věčná...

Tak ona ta nepodmíněná blažená láska má ještě nějakou podstatu. Já myslel, podle toho co často píšeš, že nepodmíněná blažená láska je sama podstatou.

Ve své podstatě je blaženost - nepodmíněná láska - Bytí - Vědomí - svoboda časoprostorové neomezenosti - štěstí pravého Já... jedno a to samé.

Mentálně zkoumat co tohle ve své podstatě je, je podobné jako zkoumat podstatu krásy kytky mikroskopem, chuť cukru chemickým rozborem.

Když budeš jenom zkoumat, co ten druhý ví nebo neví a neuvědomíš si sám, čím ve své podstatě jsi, tak realizace, která je ve své podstatě radostným užíváním si v „Blaženosti Zahrady Štěstí“ Ti bude evokovat cvoka zavřeného v blázinci, který je šťastný, protože si myslí, že je kůň.

To, co je nosné, je ve své podstatě tak intimní, že to je tajemstvím, kterého se ani slova nedokážou dotknout. Na druhé straně je to tak jednoduché, že s procitnutím není možné nesplnit Papadžiho pokyn: "Procitni a chechtej se".

Ale k tomu tajemství:

„Toto Poznání by mělo být udělováno těm, kteří se Mi odevzdali tělem, řečí i myslí. Toto Poznání by nemělo být předáno tomu, kdo není oddaný. Toto tajemství by mělo být sděleno pouze oddaným, kteří ke Mně oplývají láskou. Já Sám se stanu služebníkem toho Oddaného, který je znamenitý v Oddanosti a Poznání.“

Můj život značí všude rozprostřenou všeprostupující Celistvost, Jednotu. To je důvod, proč bylo i pro Mne nezbytné jít za Satguruem, abych pochopil „Já“. Takové je ohromné tajemství „Já“.

Jsem Para bhakti, Nejvyšší Oddanost. Co to znamená? Oddanost je dvojího druhu – vyšší a nižší. Vyšší Oddanost značí vidět sebe sama takového, jaký jsi. Díky vyšší Oddanosti může oddaný spatřit Mne (Boha). Ti, kdo jsou mými oddanými, nejsou nijak spoutáni. Ani jedna činnost nemůže svázat mé oddané. Toto je velké tajemství. Tato promluva je důvěrná a tajná. Je to promluva od srdce k srdci mezi Paramátman a jeho oddaným. Jedině upřímný oddaný a Paramátman tomu porozumí.

Proto říká Šrí Siddharaméšvar Maharadž, že se má vyhodit každý, kdo neprojevuje patřičnou úctu.

Říká to protože: " Oddanost je „vnitřní zření“ moudrosti."

Netuším, jestli je Ti dostatečně jasné, jak ohromnou moc v realizaci má bhakti.

A jestli je Ti dostatečně jasné, co je nejvyšší překážkou uvědomění jednoty existence, uvědomění, že jsi Já.

[Trini]

Nebudeš muset sebe a ostatní (kteří podle tebe ani neexistují) přesvědčovat a něco jim o tom stále dokola vysvětlovat. To bude úleva, to bude teprve ta pravá přirozená, klidná blaženost, která nic nepotřebuje a na ničem nelpí.

Copak by asi na tuhle nemoudrou úvahu řekl Nisargadatta, který až do své smrti o svém poznání neustále mluvil a citoval toho, kdo mu k tomuto poznání pomohl, takřka slovo od slova?

Nisrgadatta byl probuzený a byla to jeho role pro ty, kdo se na něj obraceli pro poučení.

Ty probuzená nejsi, proto se na tebe nikdo pro poučení neobrací.
Toho sis nevšimla?

No a já (a nejen já) to komentuji, protože veřejně publikovaná nepravda v duchovní oblasti vyvolává v tom, kdo se s tím setkává, odpovídající reakci.

Není to osobní potřeba, sebeobhajovací potřeba, předvádění se před sebou a před druhými, jako je tomu v tom prvním případě.
Prostě pravda se nesnese s nepravdou a předstíráním.
Toho sis ještě nevšimla, jaké reakce vyvolávají dlouhodobě tvoje vlastní projevy?

Nemusíš říkat to, co probuzení, stačí publikovat slova probuzených a neplést se do toho svými projevy, vysvětlováním, poučováním a banováním.
Tvoje slova nejsou slovy probuzeného, ale běžného sebestředného ega, které si možná myslí že není, že je probuzeným jako Nisargadatta, že je vším, jak mu říká jeho sebeláska. Kdo je trochu duchovně zkušenější ten rozdíl vidí, slyší a cítí naprosto jasně.

[Trini]

Netuším, jestli je .

Samozřejmě, že netušíš, protože jsi ještě hodně vzdálená probuzení. Na rozdíl od Miroslava, který zkušenost má. I když je pořád hodně vzdálen úrovni E. Tomáše, který byl vyjímečný.

[Trini]

Proto říká Šrí Siddharaméšvar Maharadž, že se má vyhodit každý, kdo neprojevuje patřičnou úctu.

A to používáš jako záminku, abys mohla banovat toho, kdo se odváží kritizovat to, co píšeš, vid?

Ty probuzená nejsi, proto se na tebe nikdo pro poučení neobrací.
Toho sis nevšimla?

Probuzená není, a tak vypouští na čtenáře AI, která nikdy nemůže pochopit, co probuzení znamená.

[Trini]

[To jen iluze ega vytváří představu, že tu úctu nebo neúctu v nás může vyvolat někdo druhý.

Až oslabíš ego, tak budeš mít ke každému úctu natolik, že nebudeš mít potřebu někoho banovat, protože tě kritizuje. Potom poznáš, že kritika probuzeným nevadí. A i pochopíš, o co Ramanovi šlo, když řekl, že správný učitel se pozná podle toho, jak velkou úctu k němu cítíš.

[Trini]

Po mnoha zrodech dojde moudrá bytost k poznání, že Já je vše. Tato velká duše se objeví opravdu zřídka.


Více zde: https://www.mystika.info/news/ramana-ma ... gavadgita/

To byl např. Ramana.

[Trini]

Přesně tak...

Kdybys to pochopila, tak bys k tomu nevytvářela svůj komentář, jak si to vysvětluješ. K tomu totiž není co dodat.

Můžeš to citovat pořád dokolečka,

To je tvoje specialita pořád něco dokolečka citovat. Ty si zatím vystačíš s tím, že vše je iluze. Kdepak, že Já je vše. To je zatím nad tvoje možnosti.

[Trini]

To je tvoje specialita pořád něco dokolečka citovat. Ty si zatím vystačíš s tím, že vše je iluze. Kdepak, že Já je vše. To je zatím nad tvoje možnosti.

Jestli uvědomění, že Já je vše, není nad Tvé možnosti, pak nemůže být ani nad možnosti kohokoliv druhého, protože Já je vše.

Nejsi nic jiného, než Já.

To je snad jasné.

Tvoje představy o já a ty ukazují, že jsi to nepochopila. Jasně je řečeno: Já je vše. K tomu nemá smysl něco dodávat.

[Trini]

To je tvoje specialita pořád něco dokolečka citovat. Ty si zatím vystačíš s tím, že vše je iluze. Kdepak, že Já je vše. To je zatím nad tvoje možnosti.

Proto se tam píše o moudré bytosti...


Po mnoha zrodech dojde moudrá bytost k poznání, že Já je vše. Tato velká duše se objeví opravdu zřídka.


Více zde: https://www.mystika.info/news/ramana-ma ... gavadgita/

Šrí Ramana Maharshi, často hovořil o duši (Átman) jako o pravé podstatě jednotlivce. Podle jeho učení je duše totožná s vědomím, které je podstatou Bytí. Hovoří o duši jako o něčem, co je věčné, neměnné a totožné s nejvyšší realitou (Brahman). Podle Ramany je cílem života uvědomit si svou pravou podstatu a identifikovat se s ní místo s tělem a myslí.

Velká duše" tedy neznamená konkrétní individualitu, jako je Ramana Maharshi, ale každý, kdo dosáhne tohoto nejvyššího poznání. Je to vzácné a cenné uvědomění, které přesahuje individualitu a iluze mysli.

A pořád dokola si to musíš převysvětlovat - podle své úrovně - a víc a víc se do toho zaplétáš. Nech to prostě stát. Až to jednou pochopíš, tak už nebudeš mít potřebu si to nějak vysvětlovat.