V čem spočívá blaženost?

[Nic]

Je taková otázka v čem hlavně spočívá blaženost?
Někteří mistři říkali, že spočívá v lásce.
Jiní řekli, že spočívá v poznání a lásce, a to řekli lépe.
Ale my říkáme, že blaženost nespočívá ani v poznání, ani v lásce, nýbrž že v duši je taková věc, z níž poznání i láska vyplývá, ale která sama nepoznává ani nemiluje tak, jak to činí sily duše. Kdo tuto věc poznal, poznal v čem spočívá blaženost.

(Mistr Eckhart)

Mistr Eckhart ukazuje na něco, co předchází jak poznání, tak lásku — ukazuje na nepojmenovatelnou skutečnost v duši, ze které obojí vyvěrá. Blaženost tedy nespočívá v tom, co duše dělá (poznává, miluje), ale v tom, čím duše ve své nejhlubší podstatě je. Kdo tuhle podstatu poznává, poznává i blaženost.

Láska, poznání a blaženost se mohou jevit jako tři odlišné jevy, zvlášť když jsou filtrovány skrz mysl. Mysl je totiž schopna zaměnit poznání za teorii, lásku za pudovost, připoutanost nebo závislost, a blaženost za tělesné libé pocity. Když síla skutečného poznání, lásky a blaženosti rozpustí mysl, slova selhávají — není co pojmenovávat, protože to, co je, je za slovy.

Při realizaci největšího Ježíšova přikázání — milovat Boha celým srdcem, duší i myslí — se pozornost obrací výhradně k lásce. Blaženost se pak objevuje jako přirozený důsledek lásky. V tomhle stavu se obojí stává živoucím Bytím: Láska je blažeností a blaženost je Láskou. Obojí prosvětluje poznání jednoty Bytí.

V téhle jednotě mizí iluze oddělenosti — subjekt se nerozlišuje od objektu, milující od milovaného. Zůstává jen jediná vědomá blažená Láska. Realizací Ježíšova největšího přikázání se rozplývá i představa odděleného člověka, jeho duše a Boha. Zůstává jediné Božské vědomí - Bytí, které je blažené, milující a poznávající, aniž by bylo rozdělené.

[Trini]

Je taková otázka v čem hlavně spočívá blaženost?
Někteří mistři říkali, že spočívá v lásce.
Jiní řekli, že spočívá v poznání a lásce, a to řekli lépe.
Ale my říkáme, že blaženost nespočívá ani v poznání, ani v lásce, nýbrž že v duši je taková věc, z níž poznání i láska vyplývá, ale která sama nepoznává ani nemiluje tak, jak to činí sily duše. Kdo tuto věc poznal, poznal v čem spočívá blaženost.

(Mistr Eckhart)

Blaženost se pak objevuje jako přirozený důsledek lásky.

Zatím jsi nepoznala To, o čem Mistr Eckhart mluví - že láska je až druhotná. Míla to samozřejmě znala, a proto řekla, že láska je první emanace bytí. A stejně tak Nisargadatta: Jsem i mimo lásku. Ty znáš jen tu blaženost, která je spojená s láskou - která je velmi intenzivní až extatická, jak řekl Eduard Tomáš, ale ne tu blaženost, o které mluví Mistr Eckhart - kterou já nazývám "tichá blaženost" a o které Ramana řekl, že se dá popsat jako neutrální stav. Tobě tento stav pořád přehlušuje něco jiného - padání do extatického stavu blaženosti, který si vyvoláváš tím, že o něm pořád píšeš. Když to potřebuješ, je to ok, ale je dost hrozné, když kvůli tomu zneužíváš slova realizovaných a předěláváš si je k obrazu svému. Copak fakt nevidíš, že říkáš úplně něco jiného než realizovaní? Nebo to nechceš vidět?

Mistr Eckhart: ...blaženost nespočívá ani v poznání, ani v lásce, nýbrž že v duši je taková věc, z níž poznání i láska vyplývá,

Jana: ...Blaženost se pak objevuje jako přirozený důsledek lásky.

To, co řekl Mistr Eckhart, je pravdivé, je to o Skutečnosti. To, co říkáš ty, je děj z projevu.

[Trini]

Vostalpetr tě pořád mlátí vulgaritami jako zenový mist holí a vysvětluje, jak to opravdu je. Ale zatím to bohužel nepomáhá.

[Nic]

Děkuji Ti, Trini, za Tvá slova i za péči, s jakou hájíš čistotu učení Mistrů.
Vnímám, že každý vyjadřujeme stejnou skutečnost jiným jazykem — tak, jak ji právě teď vidíme.

Mistr Eckhart mluví o tom, že blaženost nespočívá ani v poznání, ani v lásce, ale v tom, z čeho obojí vyvěrá.

Ano, ukazuje na to, co je za všemi projevy — na tiché Bytí.

To, co nazývám Láskou, není cit ani extáze, ale právě toto tiché „JE“ — přítomnost, která je sama o sobě úplná.

I Nisargadatta říká:
„Láska JE vším.“

To „JE“ je Bytí — přímá zkušenost, že vědomí = bytí = blaženost = láska jsou jedním.

Když se to poznává přímo, bez slov, zůstane jen Jedno: tichá, bezpředmětná Láska, která není ani projevem, ani důsledkem, ale samotným bytím — tím, co prostě JE.

Pokud máš pocit, že mé vyjádření zní jinak, je to možná jen rozdíl v řeči.
V každém případě to, co se jeví jako rozdílné, je ve své podstatě stejné.
Čím více se blížíme Pravdě, tím více je to zřejmé.

Z mého pohledu nejde vůbec o soutěž duchovní vyspělosti — je to spíše radostné rozkrývání skutečnosti, poznávání dokonalosti, kterou jsi Ty, kterou je "já jsem TO", kterou je všechno, co JE.

[Zdeněk]

Zůstává jen jediná vědomá blažená Láska.

Vždyť je to v přímém rozporu s Mistra Eckharta citací.

Že ty nás tu oblbuješ výplody AI. Ty už asi ani nejsi schopna vlastního myšleni.

[Zdeněk]

poznávání dokonalosti, kterou jsi Ty, kterou je "já jsem TO", kterou je všechno, co JE.

Není. Mistr Eckhart to přeci vysvětluje, onu křesťanskou modifikaci asijské šúnjatá, prázdnoty.

Nebo Míla Tomášová:
Ráno jsem vstala,
abych Tě pozdravila
tak jako dřív.
Však ač jsi všude,
nikde Tě nenalézám.
Tvůj oltář zprázdněl
a růže na něm již nevoní.

[Trini]

Děkuji Ti, Trini, za Tvá slova i za péči, s jakou hájíš čistotu učení Mistrů.

Nejde o učení, ale o to, že realizovaní píší o Skutečnosti a ty o jakýchsi podivných extázích blaženosti, které si přivoláváš tím, že musíš pořád dokola psát o lásce.

[Trini]

I Nisargadatta říká:
„Láska JE vším.“

Nisargadatta mluvil o tom, co říká moudrost a co říká láska. Tím "vším" je myšlen projev - láska je první emanace bytí. "Nic" moudrosti = To Jediné.

„Moudrost říká: Jsem nic. Láska říká: Jsem všechno. Mezi těmito dvěma proudí můj život.“ Slova, která poprvé vyslovil Šri Nisargadatta ...

[Nic]

„Moudrost říká: Jsem nic. Láska říká: Jsem všechno. Mezi těmito dvěma proudí můj život.“ Slova, která poprvé vyslovil Šri Nisargadatta ...

A vždyť to tak je, tohle je ONO.

Láska je absolutně vším, co je. Je Tebou. Ty jsi TO. TO ONO, o co jde. S uvědoměním kdo jsi je tady uvědomění nekonečné lásky, všechno poznáváš jako lásku, jako to milé. Proto je tenhle svět tak dokonalý.

Když se díváme skrz mysl - ego, tak vidíme tvary, formy, objevují se myšlenky, komentáře, jaký kdo je, je možné se dívat na druhé skrz prsty s nenávistí, nesnášenlivostí, vinit je za své mizerné pocity - tohle všechno díky iluzi oddělenosti jde.

Jakmile je iluze oddělenosti prohlédnuta a je jasné, kdo jsi. Tak jsi Láskou, která je vším, nemáš chybu, poznáváš přesně ten stejný dokonalý svět, který je Tebou, tak jako Nisargadatta.

[Nic]

poznávání dokonalosti, kterou jsi Ty, kterou je "já jsem TO", kterou je všechno, co JE.

Není. Mistr Eckhart to přeci vysvětluje, onu křesťanskou modifikaci asijské šúnjatá, prázdnoty.

Nebo Míla Tomášová:
Ráno jsem vstala,
abych Tě pozdravila
tak jako dřív.
Však ač jsi všude,
nikde Tě nenalézám.
Tvůj oltář zprázdněl
a růže na něm již nevoní.

Tohle je přesně to ono, co se stane, když zmizí iluze oddělenosti. Ježíš tohle vyjadřuje slovy : "Já a Otec jsme jedno.“ Není kdo by se komu klaněl a stavěl mu oltáře.

S poznáním, že Bůh, který je Láskou, která je vším, co je, je i Tebou, jsi tou stejnou Láskou. Nevětší přikázání přesně k tomuhle poznání vede.

Není to vztah, je to uvědomění blaha a štěstí, že jsi. Ne jako forma, osoba, tělo, ale přímo tohle Božské Bytí.

[Trini]

„Moudrost říká: Jsem nic. Láska říká: Jsem všechno. Mezi těmito dvěma proudí můj život.“ Slova, která poprvé vyslovil Šri Nisargadatta ...

A vždyť to tak je, tohle je ONO.

Láska je absolutně vším, co je. Je Tebou. .

Zřejmě vidíš nějakou osobu, o které si myslíš, že je láskou, a že jí to musíš říct. Uvědomuješ si, jaký je to nesmysl? Nisargadatta nikdy neřekl, že je láskou, naopak řekl, že je i mimo lásku. Láska je projev - pohyb Absolutna, proto láska říká: Jsem všechno.

[Nic]

„Moudrost říká: Jsem nic. Láska říká: Jsem všechno. Mezi těmito dvěma proudí můj život.“ Slova, která poprvé vyslovil Šri Nisargadatta ...

A vždyť to tak je, tohle je ONO.

Láska je absolutně vším, co je. Je Tebou. .

Zřejmě vidíš nějakou osobu, o které si myslíš, že je láskou, a že jí to musíš říct. Uvědomuješ si, jaký je to nesmysl? Nisargadatta nikdy neřekl, že je láskou, naopak řekl, že je i mimo lásku. Láska je projev - pohyb Absolutna, proto láska říká: Jsem všechno.

Když se zeptal tazatel Nisargadatty, co je to láska, tak odpověděl: "Vy jste láska, když se jí nebojíte."
Věříš tomu, že Nisargadatta viděl v tom, komu to říkal, skutečně nějakou osobu (tělo se všemi těmi vlastnostmi, zásluhami, vinami, minulostí..) nebo v něm poznával skutečně lásku (tedy nejvyšší pravdu) ?

"Nejvyšší překážkou je nevědomost. Myšlenka "já jsem tělem" je jejím základem. Proto ani o sobě, ani o jiných nemyslete, jako by byli tělem, ale vždy nejvyšší pravdou."
E. Tomáš

[Trini]

poznávání dokonalosti, kterou jsi Ty, kterou je "já jsem TO", kterou je všechno, co JE.

Není. Mistr Eckhart to přeci vysvětluje, onu křesťanskou modifikaci asijské šúnjatá, prázdnoty.

Nebo Míla Tomášová:
Ráno jsem vstala,
abych Tě pozdravila
tak jako dřív.
Však ač jsi všude,
nikde Tě nenalézám.
Tvůj oltář zprázdněl
a růže na něm již nevoní.

Tohle je přesně to ono, co se stane, když zmizí iluze oddělenosti.

M. Tomášová v žádné iluzi oddělenosti nežila, její "já" bylo už dávno pročištěné. Zde poeticky popisuje rozpuštění "já" - realizaci.

Nejsi tu jako dřív, v mém Srdci -
neboť hle, již není Srdce,
a ani já tu nejsem jako dřív,
než zemřít jsem si přála ve Tvém objetí.
Nejsi tu Ty a nejsem tu já,

[Trini]

Když se zeptal tazatel Nisargadatty, co je to láska, tak odpověděl: "Vy jste láska, když se jí nebojíte."
Věříš tomu, že Nisargadatta viděl v tom, komu to říkal, skutečně nějakou osobu

Ten tazatel přišel za Nisargadattou a ptal se ho na různé věci a také na lásku. Nisargadatta odpovídal někomu, kdo sám sebe považoval za osobu = odpovídal na jeho úrovni.

Nebo si snad myslíš, že Nisargadatta každému na potkání říkal, že je láska? Mluvil k těm, kdo za ním chodili - a to podle jejich úrovně, tedy velmi různě.

[Nic]

Když se zeptal tazatel Nisargadatty, co je to láska, tak odpověděl: "Vy jste láska, když se jí nebojíte."
Věříš tomu, že Nisargadatta viděl v tom, komu to říkal, skutečně nějakou osobu

Ten tazatel přišel za Nisargadattou a ptal se ho na různé věci a také na lásku. Nisargadatta odpovídal někomu, kdo sám sebe považoval za osobu = odpovídal na jeho úrovni.

Nebo si snad myslíš, že Nisargadatta každému na potkání říkal, že je láska? Mluvil k těm, kdo za ním chodili - a to podle jejich úrovně, tedy velmi různě.

Určitě odpovídal každému podle pravdy.

[Zdeněk]

poznávání dokonalosti, kterou jsi Ty, kterou je "já jsem TO", kterou je všechno, co JE.

Není. Mistr Eckhart to přeci vysvětluje, onu křesťanskou modifikaci asijské šúnjatá, prázdnoty.

Nebo Míla Tomášová:
Ráno jsem vstala,
abych Tě pozdravila
tak jako dřív.
Však ač jsi všude,
nikde Tě nenalézám.
Tvůj oltář zprázdněl
a růže na něm již nevoní.

Tohle je přesně to ono, co se stane, když zmizí iluze oddělenosti. Ježíš tohle vyjadřuje slovy : "Já a Otec jsme jedno.“ Není kdo by se komu klaněl a stavěl mu oltáře.

S poznáním, že Bůh, který je Láskou, která je vším, co je, je i Tebou, jsi tou stejnou Láskou. Nevětší přikázání přesně k tomuhle poznání vede.

Není to vztah, je to uvědomění blaha a štěstí, že jsi. Ne jako forma, osoba, tělo, ale přímo tohle Božské Bytí.

"Ježíš mu řekl: Proč mi říkáš dobrý? Nikdo není dobrý, jedině Bůh". To je zjevné popření tvých fantazií.

Hlavně však, v křesťanském modu bez ukřižování není zmrtvýchvstání.

V zenovém modu se mnich musí pustit posledního úchopu nad propastí, zemřít, a vrátit se k běžnému životu.

Tohle ti říkám už léta a už mě to unavuje. Ta tvoje ignorance. Je čím dál větší.

Eva se tě zeptá, jestli jsi spokojená s Poradnou, a ty tvrdíš, že jsi nadšená. Přitom si to tam svojí ignorancí úplně zkurvila. Všichni kvůli tobě utekli. Z tebe se stal normální blázen.

[Trini]

Když se zeptal tazatel Nisargadatty, co je to láska, tak odpověděl: "Vy jste láska, když se jí nebojíte."
Věříš tomu, že Nisargadatta viděl v tom, komu to říkal, skutečně nějakou osobu

Ten tazatel přišel za Nisargadattou a ptal se ho na různé věci a také na lásku. Nisargadatta odpovídal někomu, kdo sám sebe považoval za osobu = odpovídal na jeho úrovni.

Nebo si snad myslíš, že Nisargadatta každému na potkání říkal, že je láska? Mluvil k těm, kdo za ním chodili - a to podle jejich úrovně, tedy velmi různě.

Určitě odpovídal každému podle pravdy.

Řekl tazateli to, co pro něj bylo v dané chvíli správné slyšet. Nisargadattovi neřekl jeho učitel, že je láskou. Řekl mu, že je Nejvyšší Skutečnost. To bylo přesně to, co měl Nisargadatta slyšet.

Při realizaci "já" zmizí a je jen Nadjá/Absolutno/To /Já. Ramana často řikal: Je jen Nadjá.

Do realizace si dělá hledající představy "já jsem láska, ty jsi láska" nebo "já jsem Bůh, ty jsi Bůh" atd., všechno má založené na malém "já", které podle něho mají i ostatní osoby. A je přesvědčen, že to "já" musí něčím být.

Základem pocitu "já" je paprsek Nadjá a ten se v momentě realizace vrátí do svého Zdroje.

[Trini]

Eva se tě zeptá, jestli jsi spokojená s Poradnou, a ty tvrdíš, že jsi nadšená...Všichni kvůli tobě utekli.

A tak chodí sem.

[Jozef]

"Ježíš mu řekl: Proč mi říkáš dobrý? Nikdo není dobrý, jedině Bůh". To je zjevné popření tvých fantazií.

Hlavně však, v křesťanském modu bez ukřižování není zmrtvýchvstání.

V zenovém modu se mnich musí pustit posledního úchopu nad propastí, zemřít, a vrátit se k běžnému životu.

Tohle ti říkám už léta a už mě to unavuje. Ta tvoje ignorance. Je čím dál větší.

Eva se tě zeptá, jestli jsi spokojená s Poradnou, a ty tvrdíš, že jsi nadšená. Přitom si to tam svojí ignorancí úplně zkurvila. Všichni kvůli tobě utekli. Z tebe se stal normální blázen.

Môžem ti sem napísať hoc aj ďalších desať ďalších citátov z tej istej biblie, ktorými popriem tvoje fantázie.

Fantázie preto, lebo nepíšeš z vlastnej skúsenosti poznania v duchovnom zmysle. Vytváraš si v mysli len konštrukcie z prečítaného alebo počutého.
Jana naopak, píše o tom čo sama poznáva, o tom nemám najmenších pochýb. A píše dobre.

K Poradni. Nebol si práve aj ty jedným z tých ktorí sa roky aktívne podieľali na tom, aby svojimi príspevkami ignorujúc i najelementárnejšie pravidlá slušnosti robili Poradňu takou, za akú sa ju tu snažíš teraz sprosto označiť ? Bol.
Tak si to v kľude zrovnaj v hlave a budeš sa bezchybne orientovať aspoň vo svetských záležitostiach. Nemusíš tak potom svoju slepú zaujatosť voči niekomu, nenechať sebou tak lomcovať, čoho výsledkom je napríklad aj tento tvoj príspevok.

[Nic]

Řekl tazateli to, co pro něj bylo v dané chvíli správné slyšet. Nisargadattovi neřekl jeho učitel, že je láskou. Řekl mu, že je Nejvyšší Skutečnost. To bylo přesně to, co měl Nisargadatta slyšet.

Nejvyšší Skutečnost - vědomí, bytí, blaženost a láska jsou jedno. A není to nějaká jednostranná osobní záležitost subjektu k objektu. Není to tak, že by ten, kdo je na nižší úrovni láskou byl a ten, kdo je na vyšší úrovni, už láskou nebyl.

Nisargadatta, až do své smrti zpíval 4x denně bhadžany a uctíval až do své smrti svého milovaného Gurua Šrí Siddharaméšvara Maharádže.

Z toho vyplývá, že Nisargadatta zcela jasně dával najevo, že jeho guru láskou je. Je docela humorná představa, že by si Siddharaméšvara gurua Nisargadattu uvědomoval jako něco jiného, co láskou není.

Při realizaci "já" zmizí a je jen Nadjá/Absolutno/To /Já. Ramana často řikal: Je jen Nadjá.

Do realizace si dělá hledající představy "já jsem láska, ty jsi láska" nebo "já jsem Bůh, ty jsi Bůh" atd., všechno má založené na malém "já", které podle něho mají i ostatní osoby. A je přesvědčen, že to "já" musí něčím být.

Základem pocitu "já" je paprsek Nadjá a ten se v momentě realizace vrátí do svého Zdroje.

Láska není představa, ale uvědomění Nejvyšší Skutečnosti, kterou je všechno, co JE.

Malé já je založeno na iluzi oddělenosti: Já jsem něco a Ty jsi něco jiného, než já.

Nejvyšší Skutečností je jednota Bytí nerozdělená na od sebe oddělené drobky a představy, že já jsem láska, ty jsi jiná láska nebo já jsem Bůh, ty jsi jiný Bůh.

Nejvyšší Skutečnost je jediná. Všechno, co je, je ve skutečnosti jediná Nejvyšší Skutečnost a nic víc není.

V iluzi oddělenosti vnímáme realitu skrz osobní smyslové vnímání a mysl, proto se to jeví nesourodě a neslučitelně - odděleně, ale to je iluze.

Jakmile se tohle osobní prohlédne, tak tady žádné rozdělení ve své podstatě není.