Našeptávač

[Jana]

Lído, tohle je také krásné.

Pomůckou, jak se zbavit našeptávače, který má tendenci všechno dělit na dobré a špatné, je obrátit pozornost k Bohu a brát všechno jako Boží dílo, Boží vůli. ON to všechno stvořil, ON je všemohoucí, ON ví k čemu je to dobré, není blbej, když i Einstein tvrdí, že všechno má nějaký smysl, tudíž je fajn, že ON ví, jak to má být. A to se týká i úplně všeho, co se ve mně objeví.

Jde vlastně jen o to přisoudit Bohu větší šarži než našeptávači. Cokoliv Bůh stvořil, dobře stvořil. Tudíž je všechno OK.

Pokud našeptávač tvrdí, že něco OK není, pak tvrdí buď, že

a) Bůh není všemohoucí

nebo, že

b) Bůh dělá chyby

Obojí je nesmysl.

[Lída]

Pomůckou, jak se zbavit našeptávače, který má tendenci všechno dělit na dobré a špatné, je obrátit pozornost k Bohu a brát všechno jako Boží dílo, Boží vůli. ON to všechno stvořil, ON je všemohoucí, ON ví k čemu je to dobré, není blbej, když i Einstein tvrdí, že všechno má nějaký smysl, tudíž je fajn, že ON ví, jak to má být. A to se týká i úplně všeho, co se ve mně objeví.

Jde vlastně jen o to přisoudit Bohu větší šarži než našeptávači. Cokoliv Bůh stvořil, dobře stvořil. Tudíž je všechno OK.

Jasně. A by toho byl člověk schopný, je nutné, aby jeho buddhi byla čirá, zářící... jinak si na to v zátěži každodenních trablů ani nevzpomene ... ... ...

A jsme zas u toho

[Jana]

Míla Tomášová svého času řešila upomínání na Boha fazolkama, které si strčila do jedné kapsy a přendavala je do druhé kdykoliv si na Boha vzpomněla a měla tak o tom svém upomínání se přehled. Řekla bych, že by pak stačil jeden zlozvyk, který mimochodem mám, strkat ruce do kapes.

Fazolky mohou Boží přítomnost tak samy připomínat.

[Lída]

Pokud někdo dělá ve fazolkárně, proč ne

I když ... mimo sezónu to bude trochu obtížnější

[Jana]

Kdyby měl někdo nouzi o fazolky, tak pošlu něco ze svých zásob.

[vostalpetr]

Mysl se s každou reakcí buď zprůzračňuje, nebo hrubne, nic mezi tím. Právě proto védy upozorňují, že "Nikdo, kdo se neodvrátil od špatného chování, nikdo, jehož smysly nejsou ovládány, jehož mysl není soustředěna čili jehož mysl není v klidu, nemůže tohoto Átmana dosáhnout pomocí inteligence. Tento Átman je dosažitelný láskou k Pravdě, odříkáním, přesným věděním a cudným životem nepřetržitě vedeným."
............................................................................................................................................

ne, že by to nebyla pravda, že bez klidné mysli nelze dosáhnout pravdy,

ale KLIDNÁ MYSL A OVLÁDNUTÉ SMYSLY JSOU JEN VEDLEJŠÍM DŮSLEDKEM
NAŠEHO SPOČÍVÁNÍ V (OSOBNÍ) PODSTATĚ BYTÍ (VĚDOMÍ ČI POZORNOSTI),
COŽ LZE TAKÉ JINAK NAPSAT JAKO SPOČÍVÁNÍ V PŘÍTONÉM OKAMŽIKU...

MYSL SE ZKLIDNÍ NAPROSTO PŘIROZENĚ TEHDY, KDYŽ SPOČÍVÁME VE SVÉ PODSTATĚ...

[Jana]

Když se chytne mysl vnějších znaků bez účasti srdce, tak z toho musí vzniknout něco jako otec scholastik.

[vostalpetr]

Když se chytne mysl vnějších znaků bez účasti srdce, tak z toho musí vzniknout něco jako otec scholastik.

Znáš mě, já ten pojem "srdce"nemám moc v lásce,
protoože si pod tím každej může představit cokoli jej napadne,
ale spočívat v srdci znamená spočívat v podstatě bytí....

[Jana]

Co takhle používat místo slova srdce ONO?

Slovo ON místo slova Bůh se nám docela osvědčilo.

[Lída]

Mysl se s každou reakcí buď zprůzračňuje, nebo hrubne, nic mezi tím. Právě proto védy upozorňují, že "Nikdo, kdo se neodvrátil od špatného chování, nikdo, jehož smysly nejsou ovládány, jehož mysl není soustředěna čili jehož mysl není v klidu, nemůže tohoto Átmana dosáhnout pomocí inteligence. Tento Átman je dosažitelný láskou k Pravdě, odříkáním, přesným věděním a cudným životem nepřetržitě vedeným."
............................................................................................................................................

KLIDNÁ MYSL A OVLÁDNUTÉ SMYSLY JSOU JEN VEDLEJŠÍM DŮSLEDKEM
NAŠEHO SPOČÍVÁNÍ V (OSOBNÍ) PODSTATĚ BYTÍ (VĚDOMÍ ČI POZORNOSTI)...

Bohužel neee , protože v Podstatě Bytí se pouhým přivrácením pozornosti spočinout nedá tak dlouho, dokud se mysl nepročistí -> nezklidní, a ta se nedokáže zklidnit, dokud automaticky pořád hrubne sebeztotožňováním s obsahy vědomí - je to zakletý kruh, jedno neustále ovlivňuje druhé... příroda to má bezvadně vymakaný

Chce to zkoušet to dost dlouho v praxi, pozorně to sledovat, všímat si, jestli tady taková souvislost existuje, pak se rychle ukáže ta zpětná vazba a jak - bohužel - přesně funguje

Ale každý z nás věří, čemu právě věřit potřebuje, když to teoreticky vypadá správně, co naděláme

Tak ať se daří

[Jana]

Je fakt, že úplně první, co jsem se učila, bylo ovládání mysli, nejprve podle návodu N.Hilla.

A to především pomocí afirmací.

Jednou takovou dobrou afirmací je:

"Všechno je ON"

Tuhle afirmaci ale nevymyslel Hill.

[vostalpetr]

Bohužel neee , protože v Podstatě Bytí se pouhým přivrácením pozornosti spočinout nedá tak dlouho, dokud se mysl nepročistí -> nezklidní, a ta se nedokáže zklidnit, dokud automaticky pořád hrubne sebeztotožňováním s obsahy vědomí - je to zakletý kruh, jedno neustále ovlivňuje druhé... příroda to má bezvadně vymakaný
.....................................................................................................................................

No samozřejmě,
ale pokud začnu pročištovat mysl z úrovně mysli, pak je to teprve začarovaný kruh...

Násilné zastavování mysli, snaha o čistotu mysli, v podstatě jakékoli se zaměřování na mysl či pocity a to třeba i nezaujaté pozorování prostě musí zákonitě mysl jen posilovat

Pokud se ale zaměřujeme na to, co je před myslí, na podstatu bytí, což je uvolněné a radostivé spočívání v přítomném okamžiku (vlastní existence), tak se mysl automaticky zklidnuje...

A TO JE VLASTNĚ I NÁŠ CÍL, POZNAT SÁM SEBE,
NIKOLI MÍT KLIDNOU MYSL, JAK SE NEUSTÁLE NESMYSLNĚ ZDŮRAZNUJE,
NAVÍC MYSL BUDE STÁLE FUNGOVAT DÁL A PLNIT SI SVOU FUNKCI, I KDYŽ BUDE PODSTATNĚ KLIDNĚJŠÍ
(operativní mysl)

[vostalpetr]

"Všechno je ON"

Tuhle afirmaci ale nevymyslel Hill.
................................................................................

No tahle afirmace (alespon pro mě) říká:

NEMUSÍŠ SE STARAT O MYSL, NEBOT JE V POŘÁDKU, JE TO ON,
NEMUSÍŠ SE S TÍM NĚJAK TRÁPIT A PŘEMÝŠLET O TOM, PROTOŽE AT VYMYSLÍŠ COKOLI A UDĚLÁŠ COKOLI, TAK JE TO ON

JE TO PŘIJMUTÍ, A KDYŽ NĚCO PŘIJMU, TAK UŽ O TOM NEMUSÍM DÁL PŘEMÝŠLET...

nevím, jestli tohle se dá nazvat jako práce s myslí,
určitě zde ale není nějaké úsilí o zastavení, ovládntí, uklidnění apd.
to prostě nastává automaticky, protože se dostáváme do přítomného okamžiku...

[Lída]

pokud začnu pročištovat mysl z úrovně mysli, pak je to teprve začarovaný kruh...

Násilné zastavování mysli, snaha o čistotu mysli...

Když zjistíme, že - nečekaně - venku pořádně mrzne, a jdeme pak ven, nejdeme v kraťasech, vezmeme si teplý oblečení. Potřebujeme nějaké násilné sebepřesvědčování a usilování nebo snahu a sebepřemáhání k tomu, abychom se teple oblíkli?

Zrovna tak je to při motivaci pochopením: rozpoznání toho zmíněného začarovaného kruhu nevznikne vůbec žádné usilování o očistu mysli - není k němu důvod. Rozvíjení a vyostřování buddhi je pragmatická záležitost, podobně jako v případě toho teplého oblečení. Prostě to jen jasně pochopíme a chováme se pak podle toho. Není tu žádná obava z "mrazu" a žádné toužení po "teple." Není tu potřeba s myslí cokoliv dělat, nějak ji ovládnout. Právě jen považování mysli za překážku jí dodává sílu. Dělá z ní něco ne-božského, protože jsme jí dlouho podléhali a podléháme dál, z toho vzniká utrpení, a tak s ní zápasíme, abychom jí nepodléhali, a máme pak pocity viny, když se nám to dost nedaří ...anebo se jí vyhýbáme útěkem do nirvikalpa samadhi...

Když se jasně uvidí souvislosti a pozornost se zaměřuje na TO v podobě vyvstávajících emocí, ON Sám Sebe - v podobě mentálních útvarů = rozpoznaných obsahů vědomí čili mysli (tedy "něčeho pozorovaného"), postupně vstřebává do Sebe, pokud Si ovšem nenaletí a nešmátne po tom tvaru mysli (=po Sobě v tom tvaru, když vznikne přitažlivost), nebo pokud Se neodstrčí (v tom tvaru, když vznikne odpor). Proto je praktické prohlubovat bdělost k vyvstávajícím obsahům mysli (stejně jako je praktické se do mrazu teple obléknout), - aby postupně přestávalo docházet k sebeztotožnění s nimi. Mysl přestala být strašák, vnímaný jako něco ne-božského, čemu se nesmí věnovat pozornost. Naopak, aby se dala rozpouštět do Toho, čím ve skutečnosti Je, je rozumné (nikoli "musíme") ty tvary Sebe v podobě jednotlivých tvarů mysli začít

a) rozpoznávat a
b) přijímat jako taky TO.

Voda nemá obavy, že by posilovala tvary vln, když si je bude uvědomovat, když je bude pozorovat: tvar každé vlny jí naopak vždycky poslouží k uvědomění si, že tvar vlny je taky voda. Voda v pohybu.

Takže pozorné vnímání pocitů a jejich nezaujaté pozorování nejen že mysl neposiluje, ale je to naopak způsob, kterým mysl ztrácí svou magickou přitažlivost nebo démonickou pověst coby "něco nespásného", odlišného od TOHO, a co tudíž stojí v cestě sjednocení s Bytím a čemu je proto nutné se vyhýbat jako čert kříži a nevěnovat jí žádnou pozornost.

Tohle je praxe, jak vědění "Všechno je ON" se postupně mění v žití pochopeného.

[jamajsky.drap]

P.S. Duchovní Mistři mají různé nátury... liší se povahou stejně jako my

vysvětlují proto tu cestu, ten způsob, jakým se do žití v přítomnosti sami dostali

Každý z nich se zbavoval jiné kombinace nevědomých překážek, v tom jsme každý jiný, a tak když to, co říkají, nepasuje na mou náturu, protože to není můj týpek, připadá mi to, co říká, jako blbost
................................................................................................................................................

Jasně,
problém je samozřejmě v tom,
že se to pak stanoví jako nějaká "univerzální" cesta pro všechny
a navíc se to začne praktikovat z pozice konatele...

Bavil jsem se se svým kamarádem madarem v indii,
o tom, co může být velkou pomocí na duchovní cestě,
pomocí, která by byla UNIVERZÁLNÍ, A KTERÁ BY NÁS NESTAVĚLA DO ROLE KONATELE

a došli jsme k názoru,
že je to SATTVICKÁ STRAVA...

Zajímavé
Za posledních cca půl roku,co se věnuji duchovnímu učení jsem pročetl dílo Tolleho, Abrahama, Setha, Osho, J.Vitale, N.D.Walshe, Tepperweina, beletrii Coelho, Megre. Ze začátku jsem měl tendence ulpívat na všem, co je psáno. Nicméně postupně zjištuji, že ledacos mi nesedí, ledacos si navzájem odporuje. Ono i soustředění pozornosti na Přítomný okamžik je do určité míry duchovní učení a nemusí každému sedět. Takže se řídím tím, co cítím intuitivně. Třeba film Tajemstí, se mi intuitivně moc "nezdál" , ale zdálo se to být perfektní, tak jsem to začal používat. Po nějaké době jsem se na to vykašlal.

Takže podle mě je UNIVERZÁLNÍ duchovní cesta ta, kterou cítíte intuitivně. A nenechat se zmást autoritami, modrým z nebe ani dokonale promyšlenými scénáři.

[vostalpetr]

Nicméně postupně zjištuji, že ledacos mi nesedí, ledacos si navzájem odporuje.
.....................................................................................................

To je naprosto v pořádku, že ti něco nesedí,
a to že si některý věci odporují je také v pořádku, mnohem horší by bylo, kdyby se ti to zdálo logický a bez rozporů,
meditace je paradoxní záležitost a jsou zde kladeny paradoxní podmínky, proto je zde ten rozpor, a ty protikladné odmínky je třeba "splnit"...



Takže podle mě je UNIVERZÁLNÍ duchovní cesta ta, kterou cítíte intuitivně. A nenechat se zmást autoritami, modrým z nebe ani dokonale promyšlenými scénáři.
..............................................................................................................................................
No to je spíše tvoje individuální duchovní cesta,
a UNIVEZÁLNÍ na té tvé duchovní cestě je to, že se dostáváš při nějaké aktivitě (třeba meditaci, ale i při čemkoliv jiném) do přítomného okamžiku, což v podstatě znamená, že jsi relaxovaný, uvolněný, spokojený, radostivý,intenzivně prožíváš sám sebe nebo celý svět, a máš dostatek energie uvnitř i na venek a jsi celkově klidnější...

To jsou prostě univerzální známky duchovního poroku,
a pokud tyto věci nepřijdou, pak je to známkou toho, že něco je ŠPATNĚ,
ŽE SE POUZE POHYBUJEŠ V OBLASTI MYSLI,
ŽE JSI POUZE VYMĚNIL SVŮJ DŘÍVĚJŠÍ ŽIVOT VE ZTOTOŽNĚNÍ S MYSLÍ ZA JINÝ (DUCHOVNÍ) ŽIVOT VE ZTOTOOŽNĚNÍ S MYSLÍ

viz. následná reakce...


PS.
Pokud jsem psal o satvické stravě jako o univerzální pomoci,
tak je to psáno z pohledu toho, že prostě všichni musíme (univerzálně, tj. platně pro všechny) jíst
například o meditaci to neplatí, nebot je známo, že jsou lumpové co nemeditují,
i když na druhou stranu, všichni univerzálně meditují, jen tomu tak neříkají....

[Jana]

"Všechno je ON"

Tuhle afirmaci ale nevymyslel Hill.
................................................................................

No tahle afirmace (alespon pro mě) říká:

NEMUSÍŠ SE STARAT O MYSL, NEBOT JE V POŘÁDKU, JE TO ON,
NEMUSÍŠ SE S TÍM NĚJAK TRÁPIT A PŘEMÝŠLET O TOM, PROTOŽE AT VYMYSLÍŠ COKOLI A UDĚLÁŠ COKOLI, TAK JE TO ON

JE TO PŘIJMUTÍ, A KDYŽ NĚCO PŘIJMU, TAK UŽ O TOM NEMUSÍM DÁL PŘEMÝŠLET...

nevím, jestli tohle se dá nazvat jako práce s myslí,
určitě zde ale není nějaké úsilí o zastavení, ovládntí, uklidnění apd.
to prostě nastává automaticky, protože se dostáváme do přítomného okamžiku...

No to je ono. Je tu bdělá pozornost posílající našeptávače do háje.
Tedy úsilí bez úsilí, které mysl uklidní a vláda nad myslí se přenechává tomu, kterýžto je ON nebo-li Já.

[vostalpetr]

Takže pozorné vnímání pocitů a jejich nezaujaté pozorování nejen že mysl neposiluje, ale je to naopak způsob, kterým mysl ztrácí svou magickou přitažlivost nebo démonickou pověst coby "něco nespásného", odlišného od TOHO, a co tudíž stojí v cestě sjednocení s Bytím a čemu je proto nutné se vyhýbat jako čert kříži a nevěnovat jí žádnou pozornost.
........................................................................................................................................

To přece není nezaujaté pozorování,
to je RADOSTNÉ pozorování,
protože přijmutí znamená, že všechno je v pořádku (i když mysl má tendenci to hodnotit třeba negativně)

((PRO MĚ JE PODSTATNÁ TA RADOSTIVOST, UVOLNĚNOST, PROŽÍVÁNÍ PŘÍTOMNOSTI, nikoli sledování mysli, i když je fakt, že mysl přijde a znovu a znovu bude chtít vytvářet rozdělení a já to opět musím přijmout,

mně tam prostě vadí ta neutralita, což je samozřejmě aspekt vědomí, ale dalším aspektem je i blaženost (ananda),
což by tam podle mě mělo také být, nebot to "sjednocení" probíhá na podkladě blaženosti, nebot vědomí je to absolutně putna, že je tam rozdělení, protoože vědomí to jen pozoruje, ale sjednocení je prostě blaženost, nebot to znamená že všechno je v pořádku))

Viděl jsem hodně ašrámů, a všichni oddaní byli chodící nezaujatě pozorující mrtvoly, bez jakéhokoli hllubokého prožívání existence, protoože se udržovali v poziici nezaujatého pozorování

Jedině MINAŘÍK ZDŮRAZNUJE TEN FAKT,
ŽE DUCHOVNÍ POOKROK SE MUSÍ DÍT PŘES RADOSTNÉ STAVY...

Dá se to popsat jako stav malého dítěte,
nebo jako stav když jsme zamilováni (i když při zamilovanosti směřujeme svou lásku ven)
nebo jako stav hluboké relaxace a uvolněnosti, jako když třeba přijdeme po náročném dni domů, a máme všechno splněno a nemusíme se ničím zaobírat

To jsou stavy, kdy mysl je přirozeně a bez úsilí klidná,
malý děti i zamilovaní jsou plní energie a jen tak něco je nesetřelí
atd.

KDE PAK JE PAK NĚJAKÝ PPROSTOR PRO NĚJAKÝHO POCHYBOVAČE?


Jenže tohle se v hinduistický literatuře nepíše,
tohle se nepíše ani v budhiismu a ani v křestanství

[vostalpetr]

No to je ono. Je tu bdělá pozornost posílající našeptávače do háje.
..................................................................................

On se ani nemůže objevit,
je-li všechno On, je všechno v pořádku a je zde radostné a bdělé prožívání...

nášeptávač říká, že něco není v pořádku, že je třeba něco udělat,
našeptávač je známkou toho, že zde není radost

[vostalpetr]

Tomáš říká, že to je meditace pro duchovní orly
ale v podstatě jakákoli meditace funguje na tomto principu,
jen k tomu používá různé individuální způsoby činností, a nejlepší je si vybrat to, co ti nejvíc vyhovuje a přináší radost, nebot to je tvoje osobní parketa...

a známkou toho, že se doostáváme do nebo spíše k Přítomnosti je radostivost, bdělost, uvolněnost, klid mysli, dostatek energie (jak už jsem psal)

meditace na Přítomnost tě začne bavit až na úplný závěr,
nejlepší hudbou je ticho,
nejvyšší mantrou je prožíívání sebe,
nejlepší činností je prostě klid