KRITIKA MISTRŮ

[vostalpetr]

Svého času jsme na stránkách JZ i přes značný odpor uctívačů duchovních mistrů kritizovali kde koho,
nejen sami sebe navzájem (což je normální jev na diskuzních forech)
ale i duchovní mistry.
Není to zase až tak moc těžké někoho kritizovat,
nebot vždy vidíme daleko lépe třísku v oku bližního, nežli trám ve svém vlastním oku...

Je ovšem třeba si vždy uvědomit, že naše kritika je vždy subjektivní náhled,
jakási naše představa jak by to mělo být či jak bych to udělal já,
z pozorování světa ovšem můžeme lehce vidět, že bůh či stvořitel tohoto světa má poněkud jiný názor nežli mi sami,
nebot každou chvíli je něco jinak, než by mělo být, tedy tak jak si to představujeme že by to mělo být...

Takže kritika často více vypovídá o kritizujícím, nežli o kritizovaném,
v podstatě říkáme, já to vidím jinak nebo já bych to udělal jinak,
což je spíše výpověd o nás samotných nežli o kritizované osobě.

Je tedy na místě nejdříve napsat něco o svém náhledu, o své představě, aby bylo jasno oč běží.
Často se setkávám s pravdivým názorem, že učení mistrů nelze brát jaksi univerzálně a platně pro každého,
nebot mnohé rady byly určeny někomu konkrétnímu, někomu na určité duchovní úrovni.
I když chápu, že nejsme všichni stejní a každého zajímá něco poněkud jiného a z jiného úhlu pohledu,
myslím, že duchovní mistr i při udělování osobních a konkrétních rad by neměl zapomínat na to, co je UNIVERZÁLNÍ,
tedy vždycky i když hovoří ke konkrétní osobě a dává konkrétní radu, měl by ji vztáhnout k tomu univerzálnímu.

Může se zdát, že to univerzální je příliš složité a těžko pochopitelné,
ale opak je pravdou, je mnohem jednodušší než to co je vztaženo k nižším osobním rovinám,
v podstatě UNIVERZÁLNÍ je LOGICKÉ A JEDNODUCHÉ,
TAKŽE JE SNADNÉ K POCHOPENÍ A JE ZÁROVEN PLATNÉ PRO KAŽDÉHO...

[vostalpetr]

RAMANA MAHARIŠI

Nejznámějšími způsoby meditace,
které doporučoval byla meditace na DUCHOVNÍ SRDCE a sebedotazující meditace s otázkou KDO JSEM JÁ?
Meditace na duchovní srdce se jeví velmi jednoduchá, v podstatě je to soustředění se do těla, do hrudi asi dva cm napravo.
Ramana ovšem upozornoval, že duchovní srdce není nějaký konkrétní bod v těle, ale že je to něco, co je jak v těle, tak i mimo tělo, že je to bod, v němž je obsaženo celé tělo.
Takovéto vysvětlení je poněkud matoucí, jakoby končící na půli cesty.

U metody sebedotazovací ovšem nějak konkrétně nevysvětlil oč běží, samozřejmě že si položit otázku Kdo jsem já? dokáže naprosto každý, ovšem výsledky bývají také téměř u každého prachmizerné, nebot otázka se sama sebou nevyřeší.
Mnozí Mahariši žáci se sice snažili popsat oč tu běží, ale jejich popisy přes věškerou snahu byly velmi nepřesné.
A mnohými pak byla tato meditace určena jako meditace pro vyspělé žáky, kteří jsou již na takové úrovni, že jim tato otázka postačí k poznání Já.

Zatímco meditace na duchovní srdce se jeví jednodušší, nebot jde o meditaci předmětnou, soustředíme se do těla,
metoda sebedotazovací se jeví mnohem těžší na způsob soustředění, nebot jde o meditaci bezpředmětnou.
To, co je u obou metod univerzální a co je tedy principem těchto meditací je UVĚDOMĚNÍ SE V PŘÍTOMNOSTI TED A TADY,
zatímco meditace na duchovní srdce je spíše vztažena k TADY, k uvědomění se v bezprostorovém vědomí,
je meditace sebedotazovací vztažena spíše k Ted, tedy k bezčasovému vědomí.
To je dáno samozřejmě tím, že zatímco v případě prvním pracujeme či vychází z těla, v případě druhém se pracuje spíše s časem, nebot očekáváme odpověd...
V případě sebedotazovací metody také do popředí více vystupuje pozornost sama o sobě, nebot ona je tím hledajícím, kdo zůstává sám o sobě, nebot nic nenachází.

Samozřejmě, že být Ted znamená zároven být i Tady a zároven to znamená otočení pozorování na samu pozornost,
je to v podstatě jedno a to samé, jen výchozí podmínky našeho zaměření byly poněkud různé...

[vostalpetr]

NISARGADATTA MAHARADŽ

Maharadž si dost často ztěžoval,
že jeho žáci, místo by nahlédli to, co jim bylo řečeno (a řečeno jim bylo, že nejsou tělo, ale že jsou vědomí)
místo aby tuto skutečnost PŘÍMO NAHLEDLI, začali o této informaci přemýšlet, vytvářet koncepty.

Kdyby svým žákům ovšem vysvětlil,
že PŘÍMO NAHLÉDNOUT znamená uvědomit se v PŘÍTOMNOSTI TED A TADY,
což jinak řečeno znamená otočit pozorování na samu pozornost (vědomí),
došlo by k přímému nahlédnutí sebe sama jako vědomí...

[vostalpetr]

RAMEŠ BALSEKAR

Tak toto je snad jediný mistr, kterému nelze nic vytknout,
vždy jasný, logický, jednoduchý, nemystický (nenajdete taky u něj žáádnéého indického žáka)
a nikdy nezapomínající !!!!!!!!zdůraznit fakt, že zde není žádný konatel !!!!!!!!!

Jediné co by snad bylo možno vytknout je ten fakt,
že neříká že VŠECHNO JE ON,
ale to lze tolerovat, nebot je poněkud nesmyslné klást požadavek na to, aby jedna a ta samá věc byla vyjádřena dvěma lidmi naprosto stejně

rozuměj:

VŠECHNO JE ON = NENÍ ZDE ŽÁDNÝ KONATEL
(jedna a ta samá věc vyjádřená dvěma způsoby)

[vostalpetr]

ECKHART TOLLE

Přestože je vcelku geniální,
nebot pochopil princip přítomného okamžiku ted a tady,
tedy pochopil princip meditace,
zůstává však stále v čase a prostoru, místo aby se uvědomil v tom, co předchází přítomnému okamžiku ted a tady,
tedy v bezčasové (Věčné) Přítomnosti Ted a Tady...

Z toho pak vyplývá, že pozornost je směrována do času a prostoru byt i v přítomném okamžiku,
a je věnována probíhajíícím činnostem,
zatímco by měla být otočena na Přítomnost Ted a Tady

Takto není překonáno osobní hledisko a osoba,
nebot čas a prostor znamenají existenci osoby v čase a prostoru,
a z této pozice je pak je popisována nutnost transformace vědomí pro přežití osoby (lidstva),
což je sice možná moderní stanovisko, ale naprosto "neduchovní"

Eckhart je hříšník všech hříšníků,
mistr hříšníků,
nebot hřích znamená minout se cílem,
a Eckhat se mijí cílem v doslova posledním přítomném okamžiku času ted a tady ...

[vostalpetr]

JIŘÍ VACEK

Jeden z nejgeniálnějších mistrů své doby,
je mistrem advaitových(nedvojných) paradoxů
(dá se říci, že nikde nenajdete lepší advaitové popisy než právě v knihách JV)
ale je i mistrem paradoxním, nebot ač si je vědom toho, že realizace nelze dosáhnout úsilím v čase a prostoru,
neustále vyzývá k úsilí v čase a prostoru

Ač sám zná meditaci na přítomný okamžik, ač sám dokonale definoval pozornost a její "kvality",
ač sám učí otoočení pozorování na samu pozornost,
nepochopil, že toto nejsou jen způsoby meditace,
ale že toto je PRINCIP meditace...

Ač sám varoval před možnosti zbožštění ega,
kterému se lze opravdu velmi těžko vyhnout při realizaci Já,
(nemám na mysli to, že si to namluvíte myslí a přesvědčíte o tom sami o sebe a cítíte se pak jako bůh)
zdá se, že ani on sám této pasti neunikl...




.............................................................................................................................................





SOUČASNOST

Z mého omezeného (všude jsem byl a všechno znám) pohledu na současnou duchovnost,
lze říci, že Balsekar a Maharadž posunuli duchovní náhled na takovou úroven,
že je pro většinu indů nedostupná, nebot indové jsou svázáni dualitní duchovní tradicí.
Prostě indové jsou mnohem "primitivnější" nežli západáci,
což samozřejmě není jen zápor,
nEbo opovrhování indií a indákama.

Většina lidí na západě si vůbec neuvědomuje, jak hluboce je jejich myšlení ovlivněno filozofií,
a to už filozofií ze starého řecka,
a křestanstvím.
Můžeme být ateisty a nemusíme číst filozofické spisy,
přesto všechno toto je v nás "archetypálně uloženo"
A denodenně se dostáváme do situací, kdy musíme milovat své nepřátele (i když nám to moc nejde),
a denodenně nadáváme na demokratickou vládu aniž si uvědomíme, že demokracie je paradox,
a můžeme kritizovat celou západní civilizaci jako úpadek a odpadnutí od boha,
a přitom jsme si vědomi faktu, že tvořivá činnost je čímsi, co je v souladu s bohem.
V životě jsme neslyšeli o paradoxní logice a zdá se nám nesmyslná,
a přesto ji skrytě používáme.

Proto mě osobně přijde, že západáci jsou mnohem více otevřeni advaitové (paradoxní) filozofii než sami indové,
nakonec neznám žádného současného indického advaitového mistra,
ale je nepochybně mnoho lidí ze západu, kteří navázali na učení Maharadže a Balsekara.
Taková jména jako třeba Ramana Mahariši, Maharadž či Balsekar nám znějí "svatě"
zatímco pro indy jsou tito lidé spíše lokálními gurui, což je asi taková úroven jako váš vesnický starosta, kterého už v sousední vesnici nikdo nezná.
Ramana je v podstatě jen jedním z guruů u Arunačály, a nebýt západáků, tak je známý asi tak jako všichni ti ostatní guruové.

O Balsekarovi lze říci, že byl zcela vyjímečný zjev na duchovním indickém poli,
je však škoda, že nepřekročil svůj vlastní stín (náhled) (dokud je zde nějaká usilující osoba, tak nemůže dojít k probuzení)
a nešel dále a nepátral po tom, jak je možné, že jsou zde probuzení lidé,
a na jakém principu se toto probuzení stane,
když je to vlastně něco, co nelze udělat...

A to je věc, která se podle mě děje v součastné evropské duchovnosti,
hledání odpovědi kde je skrytý ten princip toho, jak udělat to, co nelze udělat,
samozřejmě, že ne všichni západáci o tomto hovoří a jsou si tohoto vědomi,
mnohým postačí jejich jejich indický dualitní výklad duchovnosti,
ale je nepochybně pár lIdí, kteří jsdou tímto směrem:

u nás třeba MARTA JANSSEN, nebo TURIJA (ten ovšem není mistrem který učí)

KARL RENZ (ten je ovšem zaměřen trošku jiným směrem)

TONY PARSONS (můžete jej najít na http://mozaika.bloguje.cz/)

neznámý mistr (můžete jej najít v Naší knize na http://issuu.com/joshi/docs/mozaika-nedvojnost-kniha
nebo si stáhnout celou knihu zde: http://www.maitrea.cz/sites/www.maitrea ... -kniha.pdf)

MOOJI
http://www.overstream.net/view.php?oid=rtmwi5toaptd
http://www.overstream.net/view.php?oid=n3s6assissu4
http://www.overstream.net/view.php?oid=r5l0sesyeqtu
http://www.overstream.net/view.php?oid=ejncakmte2e6
ATD.


CO MĚ VŠAK NEUSTÁLE PŘEKVAPUJE,
je fakt, že všichni tito mistři mluví o "VIDĚNÍ"
Samozřejmě, v realizaci samotné to je to viděno jako "vidění",
nakonec i Budha říkal: Vidět věci tak jak jsou,
ale teoreticky (ale i prakticky) lze nahlédnout, že to není VIDĚNÍ nebo POROZUMĚNÍ,

ale že je to POZORNOST, která sama v sobě je Vědomím,
a dynamicky, tedy jako pozorování (VIDĚNÍ) je projeveným světem...

((v nirvikalpa (vnitřním) samandhi je to Vědomí,
v sahadža (s uvědoměním světa) samandhi je to vidění))

[Jana]

NISARGADATTA MAHARADŽ

Maharadž si dost často stěžoval,
že jeho žáci, místo by nahlédli to, co jim bylo řečeno (a řečeno jim bylo, že nejsou tělo, ale že jsou vědomí)
místo aby tuto skutečnost PŘÍMO NAHLEDLI, začali o této informaci přemýšlet, vytvářet koncepty.

Kdyby svým žákům ovšem vysvětlil,
že PŘÍMO NAHLÉDNOUT znamená uvědomit se v PŘÍTOMNOSTI TED A TADY,
což jinak řečeno znamená otočit pozorování na samu pozornost (vědomí),
došlo by k přímému nahlédnutí sebe sama jako vědomí...

No Maharadž byl ještě o kousek dál, protože říkal něco v tom smyslu: "To by se vám líbilo být Vědomím, ale tím nejste, Vědomí je jako oheň a vy jste jako zapalovač. "

Mluvil o ne-bytí, ne-vědomí, ze kterého vědomí povstává.

[vostalpetr]

Mluvil o ne-bytí, ne-vědomí, ze kterého vědomí povstává.
...................................................................

Když mluvil o zapalovači a o vědomí, tak měl na mysli osobní vědomí ...

Když říkal, že jsme vědomí, tak měl nejspíš na mysli Vědomí Absolutní...

Ono záleží na těch překladech, pokud si pamatuji, je každá kniha překládána poněkud jinak, ale vzádu je vždycky slovník, aby se v tom dalo trošku vyznat

Pokud si vzpomínám, měl zde také v jedné knize pojem Uvědomění, který znamenal Absolutní Vědomí

Není divu, že se v tom člověk občas nevyzná, nejen že různí autoři používají jeden pojem pro různé úrovně,
ale i jeden autor (mistr) používá pro jednu věc různá pojmenování...

Je v tom mistrovský bordel...

[vostalpetr]

Jsem rád,
že jste správně pochoppili, že toto vlákno je věnováno KRITICE DUCHOVNÍCH MISTRŮ
a tak zcela správně nekritizujete moji oosobu,
já jsem sice také miistr,
ale mistr v kecání

(Nedávno u nás ve vsi byla kočovná divadelní společnost a protože měla málo herců,
byli nuceni hrát i pozorující diváci,
samozřejmě bez nároku na honorář,
já jsem hrál pana prezidenta, z čehož je vidět, že i po fyzické stránce je na mě vidět, že jsem mistr v kecání....)

[Jana]

Mluvil o ne-bytí, ne-vědomí, ze kterého vědomí povstává.
...................................................................

Když mluvil o zapalovači a o vědomí, tak měl na mysli osobní vědomí ...

Když říkal, že jsme vědomí, tak měl nejspíš na mysli Vědomí Absolutní...

Ono záleží na těch překladech, pokud si pamatuji, je každá kniha překládána poněkud jinak, ale vzádu je vždycky slovník, aby se v tom dalo trošku vyznat

Pokud si vzpomínám, měl zde také v jedné knize pojem Uvědomění, který znamenal Absolutní Vědomí

Není divu, že se v tom člověk občas nevyzná, nejen že různí autoři používají jeden pojem pro různé úrovně,
ale i jeden autor (mistr) používá pro jednu věc různá pojmenování...

Je v tom mistrovský bordel...

Petře, zcela jistě mluvil o absolutním vědomí, protože mluvil o tom, že tohle vědomí je láskou, blažeností, že vše na co se podívá, je blažeností a on je tím vším.

N. Maharadž říká: "..Je to plnost a nic. Od té doby, co nemám toto "jáství", nemám již dále koncept, že jsem individualita. Takže moje individualita se rozpustila do tohoto veškerenstva neboli ničeho a vše je v pořádku."

"Dojde-li k uvědomění že jste ničím, je to moudrost. Dojde-li k uvědomění, že jste vším, je to láska. Můj život je pohybem mezi nimi."

Tak trochu tomu pohybu mezi nerozumím, protože je tu uvědomění, že obojí je zároveň. Vlastně ano, pokud tu není žádný impuz skrz tělo a mysl, není tu nic a jakmile k němu dojde, je tu uvědomění si všeho.

I když obojí je jedním, takže nevím.

Buď jsem k tomuhle poznání nedozrála, nebo je to jedno.

[vostalpetr]

"Dojde-li k uvědomění že jste ničím, je to moudrost. Dojde-li k uvědomění, že jste vším, je to láska. Můj život je pohybem mezi nimi."

Tak trochu tomu pohybu mezi nerozumím, protože je tu uvědomění, že obojí je zároveň. Vlastně ano, pokud tu není žádný impuz skrz tělo a mysl, není tu nic a jakmile k němu dojde, je tu uvědomění si všeho.

I když obojí je jedním, takže nevím.
............................................

Samozřejmě, že Maharadž mluvil o Absolutním Vědomí,
ale také dost často hovořilo osobním vědomí, o jeho vzniku a o tom jak funguje,
to třeba když hovoří o plameni zapalovače,
vždyt jeho základní meditací bylo zůstatávat ve své podstatě bytí a říkal, budte jen zde a zde se všechno vyřeší apd.


Jinak myslím, že nelze hovořit o pohybu,
spíš chce asi říci, že když se podívám na sebe, tak vidím toto, a když se podívám na sebe tak vidím toto,
tak nějak lze totiž popsat třeba satčitanadu,
jako jedno a to samé ve třech aspektech,

takže nejspíš to bude tak jak píšeš ( Vlastně ano, pokud tu není žádný impuz skrz tělo a mysl, není tu nic a jakmile k němu dojde, je tu uvědomění si všeho.)

[vostalpetr]

Psal jsem zde pochvalnou reakci na LAMU http://ulamy.ic.cz/,

ale protože tvrdí že do Přítomnosti nás dostane uvolnění,
podobně jako Vacek tvrdí že nás do Přítomnosti dostane usilování v čase a prostoru,

tak jsem to smazal

(oba mají samozřejmě pravdu, ale ani jeden z nich nevidí, že se mýlí)



PS. Jana poděkovala na původní reakci,
nikoli na to, že jsem to smazal
(vysvětlení proč jsem to smazal lze najít na vlákně "TED A TADY" KTERÉ JE PRÁVĚ KRITIKOU TOHOTO NÁZORU)