všechno, co ty považujes za expanzi, by bylo stejnou expanzí i bez této "oběti".
nooo, samozrejme to bude uplne jina expanze, ne?
jak by mohla byt stejna? kazda udalost je unikatni, kazde jeji vnimani, temi kteri ji vnimaji je unikatni. kazde vnimani kontrastu zapricinuje expanzi. pokud bychom nevnimali jakoukoliv udalost, ktera nas v minulosti potkala, nebyli bychom dnes tim, kym dnes jsme.[/quote]
jasně, ale myslela jsem samozřejmě stejnou objemově, nikoli kvalitativně
jinými slovy, abychom neodbočovali, že tato ropná skvrna není zapotřebí k tomu, aby se odehrála expanze, pokud představivost lidí, kteří takto vnímají, neumožňují jiný přístup.
Petr píše:jako ze si pritahujeme udalosti, treba ropnou skvrnu, proto abychom zjistili nas postoj k ni??? ja si myslim, ze ji pritahujeme aktivnimi myslenkami o ni, o tlaceni proti znecistovani prostredi, o znecistovani oceanu, ujistovanim se ze ropne spolecnosti jsou spatne apod. Ti co toto neresi a nemaji k tomu treba vyhraneny postoj, tak si toto ani nepritahuji.. pritahuji to hlavne ti, co to resi.
ale mozna jsem te jen nepochopil
nene, pochopil jsi dobře - přesně tak to myslím, respektive - nikoli proto, abychom zjistili náš postoj k ní, ale proto, aby se odstartovala expanze, kterou V NÍ VIDÍME. jakmile si to spojíme tak, že ONA NÁM JÍ DÁVÁ (dá), je na světě. prostý zákon přitažlivost v praxi, nic víc.
to, co vidíš jinak, je to, že ti, co to "neřeší", přitahují něco méně.
každý přitahuje stejný objem věcí (píšu raději objem, nikoli stejné věci, aby zase nevznikla mýlka), neboť
každý neustále něco přitahuje, a to i když, jak se domnívá, nic neřeší (přitahuje pak například klid, ustrnutí, zahálku, nebo třeba také rozvoj technologií, které jsou zapotřebí pro zábavu těch, kteří ji sami spíše přijímají, než aby ji vytvářeli, a další znamenité věci).
kdo řeší, vytváří přístupy nové (je čistě tvůrčí), kdo neřeší, nebo řeší méně, opakuje (svým vlastním způsobem) přístupy již většinou známé - je tedy také tvůrčí, ale jinak. mimochodem například také udržuje tak potřebnou rovnováhu. pochopitelně ve skutečnosti řeší mnoho lidí, například v rodinném kruhu. nemusí se jednat o ropné skvrny. ti, co řeší, se pak mohou, ale nemusí nutně zaměřovat na to, co je PROTI.
bude asi více lidí, kteří mohou mít problém s tím, aby při zaměřování se na nějakou událost, která se všeobecně jeví spíše negativně, zůstávali tvůrčí (zaměřovali se tedy na její tvůrčí potenciál). takoví určitě udělají lépe, když "řešit" (zaměřovat se) nebudou. řekla bych, že v praxi se toto bude projevovat dost - hodně lidí, kteří nebudou schopni se zaměřovat na něco bez vstřebání více než "potřebné" či "snesitelné" negativity (což je ale taky osobní měřítko), spíše budou tíhnout k tomu nic moc neřešit. naopak třeba pracující vědci ve výzkumných ústavech, laboratořích a univerzitách si nemohou dost dobře ani dovolit, aby netvořili (tedy neřešili). takových znám zrovna docela dost, je pro mě velmi dobrým příkladem vidět, jak tyhle lidi jejich činnost naplňuje, protože zde je tvůrčí výsledek většinou velice dobře hmatatelný. ti tedy řeší. a to dost
stejně tak například lékaři, sestry v nemocnicích atd.
pokud by ale NIKDO nebyl schopen zaměřovat se v nějaké "spíše negativní" (řekněme ve zkratce) události na nic jiného, než jakési její "negativní" aspekty, čili vidět černobíle (nebo černo-bíle s odstíny, tj. lineárně), dost dobře by takhle nevzniklo na světě vůbec nic jiného, než zase jenom to "negativní" (v důležitých uvozovkách, ale i takto - tj. negativně - by to právě bylo vnímámo, vznikalo-li by to z takovéhoto vnímání negativního jako negativního).
na poli ekologie by pak nevznikla jediná větrná elektrárna, dnešní Austrálie by patrně s tímto přístupem vůbec neexistovala. ale není to tak, a jsou lidé, kteří se zaměřují na ty aspekty, které mohou měnit, co s tím mohou dělat, a tak vznikají bezolovnaté směsi (které sice asi úplně nezmění rapidní nárůst neplodnosti, ale alespoň snižují předčasné rakoviy), odsiřovače, díky kterým v průběhu předcházejících 20 let na některých místech opět začaly růst stromy a "kyselé deště" jsou již takřka minulostí (alespoň v Evropě - to je jeden z největších počinů ekologie vůbec, dle mého názoru), dál třeba bioplasty, které v hlíně zetlejou, namísto aby z nich děti v bangladéši na skládkách vybíraly jídlo, osmotická elektřina, vodíkové motory, jídlo, které z člověka činí člověka zdravého, což se i geneticky fixuje, do zdí a pryskyřic, z nichž se vyrábí nábytek, se čím dál tím méně používají různé mutagenní a teratogenní látky, které zabíjejí malé děti a bohužel se také geneticky fixují, vznikl SIN list, který je pro výrobce v EU závazný, což je opravdu velké plus, můžeme se rozhodnout, jestli chceme mít dřevěné věci doma z FSC nebo z normálního dřeva, které je dovezené dnes většinou z amazonských pralesů, jehož kácení mění podnebí a tak dále a tak dále. (jsou i jiné hezké lidské představy - pravděpodobně bychom si mohli také sednout v kruhu a modlit se za to, aby amazonské pralesy a atmosféra začala fungovat jinak, ale Bůh by nám potom řekl - vaše modlitby byly vyslyšeny, dal jsem vám ekologii. vy jste ji nechtěli?)
je to podle mě skvělé, TOLIK nevýslovných možností, jak být zdravější a mít víc možností. a to mluvím jenom o ekologii. takovýto přínos skýtá pochopitelně každý řešič s čímkoli, co řeší
pro některé lidi může být těžké pochopit, že se mohou zaměřovat na události tímto tvůrčím způsobem, ale to není ani můj problém, ani jejich. nedělala bych z toho vůbec žádný problém
jde jenom o to, abychom si VŠICHNI byli vědomi toho, že těch přístupů, kterých jsme schopni, je více. respektive přijme-li někdo konkrétní kázání za své - budiž mu to umožněno žít se vší ctí a slávou. do té doby, pokud začne prohlašovat, že to tak platí i pro jeho souseda, a to za každou cenu. diskuze jsou naopak další tvůrčí záležitostí, pochopitelně. ustrnutí je podpora statu quo.
je tu mnoho způsobů, jak udělat věci jiné, bohatší, přizpůsobené pro vícero různých typů lidí, povah... to, co k ničemu nevede, je unifikace světa. globlizace světa v nic takového neústí. není tady (pro příklad) jedna neomylná a zrovna náhodou bělošská pravda, která bude vsugerována všem. právě naopak. globalizovaný svět je světem UVĚDOMOVANÉ mnohosti možností. můžeme tak tvořit, co je libo, a můžeme tak tvořit, i když vedle bude někdo tvořit něco jiného, a navíc, budeme-li opravdu vědomě na výši, můžeme používat jiné společné systémy. můžeme tvořit systémy tak, aby ubližovaly mnohem méně lidem, zvířatům, i celé geosféře. tohle je samozřejmě přínosný způsob uvažování zejména pro politiky, ekonomy a další, kteří tak, zdá se, povětšinou neuvažují, ale pro kohokoli - všichni jsme svými vlastními ekonomiky i politiky
pokud jde o ekologii, ani ona nejde PROTI něčemu, ale vytváří nové, a to třeba na rozdíl od běžných uživatelů ropných produktů, kteří podporují status quo (zase dle běžného zákona přitažlivosti).
tak například já se nebojím myslet na ropnou skvrnu, když vím, že jsem natolik v pohodě, že mi nepřitáhne nic z toho, co nechci. (takový potenciál ale nemá ropná skvrna o nic více než třeba růžový okvětní plátek). teprve když nejsem v pohodě, tak si musím dávat pozor na to, na co myslím. a pak je i vhodnější, abych si vybírala ty věci jaksi "pozitivní", a ty ostatní DOČASNĚ spíše ignorovala. o nic tím nepřijdu, nic tím neztratím, až zase budu ready, uvidím, jestli mě to stále ještě bude zajímat. nač toto ale spojovat se ztrátou vlastní rovnováhy a tvůrčí pohody (čili vortexu)??? to mi tedy opravdu uniká...