vostalpetr píše:No s Teem je tak trošku problém,
on chce radu pro současnou situaci v který je, takže jakoby chce dílčí řešení,
ale v podstatě se ptá na CELÝ ŽIVOT, NA TO CO BY MĚL UDĚLAT SE SVÝM ŽIVOTEM.
Podle mého názoru, nikdo z nás nemá šanci vyhnout se postupnému zblbnutí a to je i má životní zkušenost jak se sebou samým tak i druhými,
a i když v mládí člověk vidí chyby těch starších, i když si říká "tak sem nechci dojít, takový nechci být", tak se tomu nevyhne nebot čas a prostor dávají mnoho šancí k různému blbnutí jako je třeba cestování, alkohol, moc a sláva, rodina a děti, náboženství a duchovno, kariéra, milenky i manželky, válka i umění apd.
A i když zažíváme různá životní období, kdy nás zajímá to či ono, a pak nás začne zajímat zase něco jiného,
i když jsme na vrcholu svých sil a jsme spokojení se svým životem a cítíme se jako králové, tak je to stále jen blbnutí.
A myslím, že to takto má být, že to takto je přirozené a že člověk by měl takto přirozeně blbnout podle svého,
i když blbnout podle návodu druhých je to samé, nebot to přijmeme za své...
Podle mého názoru, může nás zachránit pouze jedna jediná věc,
a s ohledem na to,že by to mělo být něco, co spojí všechny ty rozdělenosti a bláznivosti jenž jsou v čase a prostoru v jedno, a že to také spojí čas a prostor v jedno s Věčnou Přítomností,
nelze to definovat jinak než MILOVAT LÁSKU
Jistě, můžete si to zkoušet hledat a definovat skze filozofii, existencionalismus, hinduismus, budhismus, Abrahama či jiné učitele, ale
mně se stalo to samé, co se stalo vlastně i Chestertonovi a o čem pak píše ve své Ortodoxii:
myslíte si že jste objevili Ameriku, že jste objevili něco nového co tu ještě nebylo,
ale když se podíváte blíž, tak zjistíte, že jste objevili starou dobrou Anglii (Chesterton žil v anglii),
že jste objevili křestanství...
Samozřejmě, že většinou se my češi nepovažujeme za křestany,
a já se také nepovažuju za křestana,
ale já ten rozdíl vidím v indii, jsme jiní než indové,
a vypadáme jako cvoci
((nedávno jsem se díval na stránky p.Jocha, jenž má dělat poradce premiérovi a jehož mnozí kritizují, a on říká to samé, že jsme v očích muslimů naprosto nechopní a slabí blázni, ale to je jen ten vnější pohled, láska vždycky vypadá taktrošku jako slabost a bláznovství))
Pro mě otázka CO S MÁM DĚLAT SE SVÝM ŽIVOTEM? byla vždycky otázkou poznání,
takže jsem to vždycky definoval z pohledu džnána jogy, jenž je o poznání,
ale nakonec jsem to pak vždycky opravil směrem k lásce.
Můžeme samozřejmě poslouchat jakékoli rady a návody (a jsou jich tisíce)
a každý si samozřejmě vybere podle svého současného nastavení,
ale jak je vidět třeba na příkladu Míly Tomášové, která uměla vykládat křestanství, budhismus, hinduismus a byla to vzdělaná ženská, tak nakonec vždycky skončila u tý lásky:
"...Kde je zažívána láska boží všudypřítomnosti, následuje vědomí prázdna nekonečnosti boží. Tam je stvořený svět i světy, celý vesmír vnímán jako třpyt prázdna."
Pokud někdo má nějaký existencionální problém,
tak velmi dobrou knihou o tomto je od Kierkegaarda "Čistota srdce aneb chtít jen jedno",
což je takový NÁHLED (jenž není moc lehký ke čtení) NA CELÝ ŽIVOT ČLOVĚKA
((nevím jestli je to k sehnání, vyšlo to ještě za bolševika, snad někde v knihovně))
Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 3 návštevníků