Philip Zimbardo - Jak se lidé stávají zrůdami - anebo hrdiny

[Motýlek]

http://www.ted.com/talks/philip_zimbardo_on_the_psychology_of_evil.html

videjko mi bohužel nejde vložit, takže jen odkaz - snad to nebude vadit...

Upravil Petr:
Přidáno video

Tlačítkem "View subtitles" si když tak navolte české titulky ("Czech").

[vostalpetr]

No myslím, že s tím nelze nějak nic moc udělat,
je to příběh jak jednotlivce tak i celý společnosti,

nejdříve v mládí člověk jedná egoisticky a myslí jen na sebe,
pak preferuje většinu na úkor sebe sama, což je dospělost
no a nakonec dojde k určité moudrosti (možná) a nedělá rozdílu mezi sebou a jinými lidmi

Stále to fuguje na pricipu lásky,
nejdříve to je sebeláska, tedy egoismus(Čapek tomu říká v jedné povídce CHYTROST)
pak je to nějakej socialismus nebo demokracie, kdy většina má větší moc (ROZUMNOST)
no a nakonec je to jen láska a svoboda nedělající rozdílu (MOUDROST)

Samozřejmě, většinu života trávíme jako dospělí lidé, a proto i společnost je řízena dospělými lidmi,
takže se jaksi stále preferuje ROZUMNOST,
naproti tomu CHYTROST coby egoismus je společností odsuzován jako nižšší úroven,
no a MOUDROST se nám pak jeví jako něco velmi nerozumného

Většina lidí prostě jaksi rozumně vidí že potřebují vládu, policii, uniformy, zákony, organizaci,
a protože vcelku dobře znají jen tu první úroven vychytralého egoismu, kterým prošli a stále jaksi procházejí,
tak si nedokáží představit život bez těchto rozumných opatření,
a představa nějaké anarchistické společnosti je pro ně nějakou noční můrou,
nebot anarchie pro ně pak znamená egoismus a zvířeckost a chaos

Tak snad lze poněkud optimisticky věřit v nějaký velmi pomalý a postupný vývoj jak společnosti tak především jednotlivce k nějaké moudrosti, zatím se to však jeví jak v případě nás jednotlivců, tak i celé společnosti spíše jako zbožné přání...

[Motýlek]

V tom videu je hodně zajímavých a inspirujících myšlenek: mne osobně ale asi nejvíc zaujala ta, která je spojena s výsledky pokusu, který měřil procento těch, kteří využili možnosti týrání jiných lidí (o tom pouštění voltů). Zaprvé mě zděsilo, jak moc veliký počet lidí z celkového vzorku sledovaných to byl. A za druhé mi od té doby rezonuje myšlenka, že zlo není iluze, ale realita. A že je jen otázkou naší svobodné volby, zda se pro něj rozhodneme či nikoliv. Píšu to tu proto, že ve světle tématu, o kterém se tu živě diskutuje - tj. o tvoření reality - je otázka etiky tak trochu zametena pod koberec. Nemyslím tím nic konkrétního, akorát si myslím, že by se na to nemělo zapomínat. Protože základní hodnoty nelze zas až tak úplně zrelativizovat s odkazem na právo tvořit cokoliv jakkkoliv, kdekoliv. Jistě, to právo máme a neměli bychom se jej vzdávat. Na druhé straně je-li toto tvoření (což je i případ "tvoření" v podobě otáčení knoflíkem doprava, které pouští volty do lidí jako v modelovém případě) oproštěno od morálního rozměru (čili bez lásky k životu), stává se toto zlem. Hranice, jak byla definována v pokusu byla nastavena hodně naostro - každý normální člověk s výjimkou sadisty se přirozeně zhrozí. Ale zlo jako takové prakticky nikdy nevystartuje na člověka - svou potenciální oběť - s tak krajně definovaným požadavkem. Zpravidla to bývá postupně, nejčastěji to pak začíná na takových požadavcích, které jsou slibovány vyplnit, jako jsou peníze, úspěch, drobná výhoda tam či onde...

[vostalpetr]

Jistě, to právo máme a neměli bychom se jej vzdávat. Na druhé straně je-li toto tvoření (což je i případ "tvoření" v podobě otáčení knoflíkem doprava, které pouští volty do lidí jako v modelovém případě) oproštěno od morálního rozměru (čili bez lásky k životu), stává se toto zlem. Hranice, jak byla definována v pokusu byla nastavena hodně naostro - každý normální člověk s výjimkou sadisty se přirozeně zhrozí.
..................................................................................................................................................

No já myslím, že to bylo i o tom, že pokud jsme mimo tu situaci, tak se zhrozíme,
ale pokud se do té situace dostaneme, tak jednáme tak jako většina těch co prošla tím pokusem...

A není to o tom, že bychom byli nemorální či opovrhovali láskou k životu,
v podstatě ty "nejlepší" i "nejhroznější" skutky se dějí vždy v REŽII LÁSKY,
já osobně nevidím nějak velký rozdíl mezi matkou Terezou a Hitlerem,
je to jen o úrovni našeho uvědomění toho,CO TO JE LÁSKA

Takže nějakej morální rozměr, no to je velice proměnná veličina, jak v podstatě ukazují ty experimenty,
někdo považuje za projev lásky upalovat čarodějnice nebo posílat židy do plynu, jinej brání z lásky svoji vlast, svoji rodinu či národ, jinej zase buduje socialismus a komunismus (to zatím stálo asi nejvíc životů, mnohem víc než měl na svědomí fašismus) další bojuje z lásky k dobru, bohu za světový mír za demokracii apd.

Stačí prostě jen uvěřit, že konáš ve jménu lásky, a to je velmi jednoduché, vždyt i zloděj krade ve jménu lásky,
tedy lépe řečeno ve jménu sebe - lásky....


Jedeme v tom prostě všichni, i milovníci morálky, ti jsou nakonec taky dost životu nebezpeční !!!

[Motýlek]

Souhlasím,
ale to podstatné, co jsem asi dost nevypíchl, je to, že jsme za svá rozhodnutí zodpovědní. Vždy je to o dobrovolné volbě mezi ANO a NE. A my máme volbu říci NE, pokud cítíme, že bychom mohli druhému ubližit. Morální relativismus je velmi nebezpečný, protože se ve hře na tvoření čehokoliv může velmi lehce stát, že ublížíme - jednoduše tím, že nám dají do ruky kolečko a řeknou: "zatoč s ním co nejvíc doprava". Nerozvíjí-li se tvoření v souladu s morální a duchovní vyspělost tvůrce, bude zle nedobře.
Nevím kdo a kdy to řekl nebo napsal, ale myslím, že má tento výrok velkou platnost: "Skutečná síla je v tom, že ji nikdy nepoužiješ."

[vostalpetr]

Morální relativismus je velmi nebezpečný, protože se ve hře na tvoření čehokoliv může velmi lehce stát, že ublížíme - jednoduše tím, že nám dají do ruky kolečko a řeknou: "zatoč s ním co nejvíc doprava". Nerozvíjí-li se tvoření v souladu s morální a duchovní vyspělost tvůrce, bude zle nedobře.
................................................................................................................................................

No morální a duchovní vyspělost není zas tak nic moc složitého, co by nepochopil v podstatě i ten nejblbější blb,
nebot ZLATÉ PRAVIDLO jenž je základem morálky je definováno na úrovni egoismu:

NEDĚLEJ DRUHÉMU TO, CO NECHCEŠ, ABY DRUHÝ DĚLAL TOBĚ

přesto neustále ve jménu lásky točíme kolečkem, no a když někdo zase zatočí kolečkem nám, tak radostně umíráme pro dobro a pro lásku a jsou z nás hrdinové

on si ani Ježíš v podstatě nedal pokoj a štoural do farizejů a zákoníků a bohatejch, a když někdo do někoho štourá, tak je jasný, že se to tomu napadenýmu nebude dvakrát líbit a nejspíš to tomu štourovi pěkně vrátí, což se Ježíšovi nakonec taky stalo

a podobně dopadl i Sokrates, copak nevěděl, že když bude každýmu říkat, že ví, že nic neví, a bude se snažit druhé přivést k podobnému poznání, že je tím může akorát naštvat?

No a na svoji pravdu a lásku dojel jak sv. Václav, tak i mistr Jan Hus a přesto to jsou naši národní hrdinové..

No a další náš národní revoluční hrdina nám nedávno hlásal, že PRAVDA A LÁSKA ZVÍTĚZÍ NAD LŽÍ A NENÁVISTÍ, naštěstí to je taková volovina, že to nikdo nebral vážně a proto jej taky nikdo nezabil

Jo, s morálkou byly vždycky problémy, stále se jeví poněkud relativistická...

[vostalpetr]

Zcela jasně pak z toho relativismu vyplývá,
že NEJMORÁLNĚJŠÍ JSOU BLBCI,

nebot každý obecně uznávaný blbec dokonce překračuje Zlaté pravidlo a dělá druhým přesně to, jak jej oni vidí, tedy je blbcem

i historická zkušenost ukazuje, že jak vládcové z boží milosti, tak i mnoho náboženských hlasatelů lásky a pravdy přišlo o hlavu, žádný šašek však nebyl nikdy popraven, a to přesto, že mu úplně stačilo říkat druhým k pobavení své bláznivé náhledy na život

navíc, každý blb má modrou knížku, takže nemůže jít bojovat ani za pravdu a ani ve jménu lásky za ni nemůže padnout,
může v podstatě beztrestně říkat co si myslí,
a nemusí chodit do práce, nebot má invalidní důchod

Takže Ježíš se opět trefil (i když se tím samozřejmě opět sám neřídil):

BLAHOSLAVENÍ CHUDÍ DUCHEM, NEBOT JEJICH BUDE KRÁLOVSTVÍ NEBESKÉ....

[Ladislav]

NEDĚLEJ DRUHÉMU TO, CO NECHCEŠ, ABY DRUHÝ DĚLAL TOBĚ

Jen bych k tomu "jemně" doplnil..., že to ještě neznamená že TI TO DĚLAT NEBUDE...

Pro mě je jedna ze základních otázek (a prosím nechoďte na mě se zákonem přitažlivosti nebo vibracemi...), proč si lidé myslí, že právě ta "jejich" morálka, rozhodnutí, činy, názory, vhledy či náhledy jsou TY SPRÁVNÉ. Proč si myslí, že když se "nějak" budou chovat tak že se ti ostatní budou chovat stejně...

[Lída]

...žádný šašek však nebyl nikdy popraven, a to přesto, že mu úplně stačilo říkat druhým k pobavení své bláznivé náhledy na život

...Čapek tomu říká v jedné povídce CHYTROST...

Jj , tohle pochopit a začít dělat ze sebe šaška, ať jde o cokoliv, je skvělý obranný mechanismus (hmmmmm, čípak asi? ), hluboce uspokojuje a je daleko bezpečnější (hmmmmm, pro koho asi? ), než kritizování nebo vstřícnost za každou cenu

Veřejností oceňovaný egošašek si své potěšení z úspěchu věru zaslouží

Jj, Pámbu si vybírá fikaný převleky a role, aby Si mohl ještě chvilku užívat Sebe-předvádění Sobě Samému

[vostalpetr]

Jj , tohle pochopit a začít dělat ze sebe šaška, ať jde o cokoliv, je skvělý obranný mechanismus (hmmmmm, čípak asi? ), hluboce uspokojuje a je daleko bezpečnější (hmmmmm, pro koho asi? ), než kritizování nebo vstřícnost za každou cenu
..............................................................................................................................................

ALE LÍDO,
vždyt mě přece znáš,
a víš,
že já nic nevím,
a proto o tom co nevím, můžu psát cokoli mě napadne.

Jsem tedy všestraně nadaný člověk a pisatel, podobně jako Leonardo da Vinci nebo Václav Klas,
a je tedy chyba si mě plést s moralizujícím Václavem Havlem, kterého udivuje hvězdné nebe nad hlavou a morální zákon v něm.

Takže v rámci pojednání o relativitě morálky,
a Zlatém morálním pravidle,
jsem prostě došel k zjištění, že nejmoránější lidé jsou šašci, blázni a obecní blbové,
nebot podobně jako všichni ostatní říkají to, co mají na srdci tak i na jazyku, a přesto svými pravdami nikoho nenaštvou,
naopak lidi dost často pobaví a proto jsou ve společnosti chránění, v podstatě mají ještě něco lepšího než je poslanecká imunita, mají dokonce i celoživotní invalidní důchod a nemusí jít do války.
Navíc, což je také dost důležité, mají téměř neustále dobrou náladu, protoože se nemusí s nikým hádat a bojovat za svoje pravdy, takže jim nikdo nekazí dobrej den...

Třeba takovej Forrest Gump, nebo Švejk,
nebyli zas tak až blbí, takže museli jít do války,
ale na rozdíl od jinejch chytrejch ji přežili:

http://www.youtube.com/watch?v=gLQrbo_i2Zw

http://www.youtube.com/watch?v=DypQeUtm ... re=related



http://www.youtube.com/watch?v=JOpMkZQbf34