Lída píše:Možná, Petře, ten nadpis měl znít spíš "Vaše Vnitřní bytost nikdy neobviňuje"
Říkat B, aniž je známo A, je silně provokativní a matoucí, taky jsem vyvalila oči, když jsem to četla
Vaše vnitřní bytost nikdy nic nekritizovala..takže to nikdy nemusela brát zpět.
Jediný důvod proč musíte odpouštět je ten, že jste se soustředili na něco,
co se teď snažíte odebrat.
Vaše Vnitřní bytost toto dělat nemusí.
Maar píše:Kdo v zivote nemel (bytostne) niterni potrebu se omluvit a dojit smireni?
Petr píše:V
Druha o tom, ze vnitrni bytost se neomlouva, ale clovek ano .
Radek píše:... to video melo byt myslim o tom, myslet a chovat se tak aby nebylo treba se omlouvat, ze?
Ale myslím, že naopak ty nejvíce láskyplné bytosti také nikoho nekritizují a přesto jsou plné soucitu a odpuštění ( Ježíš atd. )
Petr píše:Dalsi pripad je trosku slozitejsi a souvisi s dobrymi mravy... jdeme a omylem nekomu pribouchneme dvere.. automaticky rikame promin a myslime to tak.. tam vidim spontannost okamziku.. realita je tak blizko a je tak cerstva, ze jeji negativni dopad (fyzicke zraneni...) a nase zamereni na to, nam proste nedava moc moznosti, jak hned videt pozitivni stranky toho pribouchnuti
watta píše::) tak tohle nemá s odpouštěním jako takovým nic společného - to je jako s těmi emocemi: v síle okamžiku jsou něčím zcela jiným, než setrvávají-li u někoho po dlouhou dobu (jakoukoliv jinak dlouhou než je okamžik). nevím, proč se to pořád označuje stejnými slovy, když jde o zcela odlišné pocity dle mého by mělo existovat slovo (např. emoce) pro dlouhodobé stavy a jiné slovo (např. pocit) pro běžné spontánní krátkodobé stavy. problém odpuštění a viny vzniká tam, kde v sobě někdo je schopen pozdržet pocit okamžiku a udělat z něj nějakou trvalou emoci. v tom momentě si člověk vytváří problém. a v tom momentě pro ten problém hledá viníka. a komplikace je na světě, gamesa o odpuštění je rozehrána, rukavice hozena
Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 6 návštevníků